Řada prominentních vědců již desítky let upozorňuje na fakt, že nízká transparence publikovaných studií a další zcela běžné neduhy podkopávají samotné základy, na kterých stojí vědecká metoda. Vše pak zviditelnila takzvaná „replikační krize“, která propukla před 15 lety v psychologii, a která změnila naše vnímání „dobré vědy“. Příspěvek se zaměří na malý výsek problematiky a představí témata preregistrací, registrovaných reportů a s nimi souvisejících preprintů. Ukáže, proč je v zájmu vědců i veřejnosti zajištění transparence výzkumu, a jak zmíněné formáty vědecké komunikace přispívají k jeho zobecnitelnosti a využitelnosti. Zazní ale zároveň i kritické varování, proč preregistrace nejsou samospásné, a rizika s nimi spojená. Závěrem budou představeny preprintové a preregistrační servery běžně využívané v psychologii a dalších sociálních vědách včetně praktických rad a doporučení.