V originále
Dezinformace se staly pevnou součástí sociálních medií a jejich šíření ovlivňuje nejen uživatele, ale má širší dopady i na demokracie. Přestože existuje množství výzkumů o jejich šíření a dopadu, pochopení potenciální odolnosti uživatelů zůstává neprobádané. Význam nápravných opatření, jako je vyvracení nepravdivých informací, spočívá v jejich potenciálu zmírnit šíření dezinformací. Pokud může chování uživatelů přispět k celkové odolnosti online prostředí, je důležité jej blíže studovat. Tato studie se zaměřuje na interakce uživatelů s dezinformacemi na sociálních sítích a jejich strategie, jak zabránit jejich dalšímu šíření v průběhu období, které bylo ovlivněno probíhající krizí (Covid-19, rusko-ukrajinská válka). K pochopení jejich motivací a strategií využíváme kvalitativní metody, které v současné době ve výzkumu chybí. V průběhu tří let (2021-2023) jsme provedli 60 hloubkových kvalitativních rozhovorů s lidmi žijícími v České republice. Předběžné výsledky ukazují, že reakce na dezinformace je většinou spojena primáně s normativní odpovědností nabízet správné informace ostatním (nejen těm, kteří je sdílejí, ale i čtenářům). Po určité době ale dochází k frustraci z nedostatečných výsledků a neschopnosti změnit pohled druhých.
Anglicky
Disinformation has become an established part of social media and its dissemination affects not only the users but has larger implications for democracies. While scholars have examined their spread and its impact, there remains a gap in understanding the potential resilience of users. The importance of corrective actions, such as debunking false information, lies in their potential to mitigate the spread of disinformation. If user behavior can contribute to the overall resilience of online environment, it is important to study it more closely. This study focuses on users´ interactions with disinformation on social media and their strategies for preventing its further dissemination throughout period that was influenced by ongoing crisis (Covid-19, Russio-Ukrainan war). To understand their motivations and strategies, we use qualitative methods, which are currently lacking in research. We conducted 60 in-depth qualitative interviews with people living in the Czech Republic over three years (2021-2023). Preliminary results show that the response to misinformation is mostly associated with a normative responsibility to offer correct information to others (not only to those who share it, but also to readers). After a while, however, there is frustration at the lack of results and the inability to change the perspective of others.