V originále
One way the decentralization of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (SFRY) manifested itself at the turn of the 1960s and 1970s was the consolidation of the cultural individuality of Bosnia and Herzegovina. An integral part of this process was the elaboration of a transnational concept of Bosnian-Herzegovinian literature, which, through its future canon, was supposed to integrate domestic literary traditions as well as contemporary writings by all authors from Bosnia and Herzegovina, regardless of their ethnic origins or self-identifications. What were the arguments of the proponents of such a transnational approach to the classification of literature and what challenges did they face? How did they conceive Bosnian-Herzegovinian literature? Did its definition change in any way after the collapse of the SFRY and due to the deep polarization of society in Bosnia and Herzegovina caused by the armed conflict in 1992–1995? What are the forms, limits, and prospects of employing the concept of Bosnian-Herzegovinian literature in today's Bosnia and Herzegovina as well as beyond its borders? This paper aims to seek answers to these questions and thus reveal some aspects of the post-conflict heritage of contemporary Bosnia and Herzegovina in the field of culture.
Česky
Jedním z projevů decentralizace Socialistické federativní republiky Jugoslávie (SFRJ) na přelomu 60. a 70. let bylo upevnění kulturní individuality Bosny a Hercegoviny. Nedílnou součástí tohoto procesu bylo promýšlení nadnárodní koncepce bosenskohercegovské literatury, jež měla prostřednictvím svého budoucího kánonu sjednocovat domácí literární tradice i současnou tvorbu všech autorů z Bosny a Hercegoviny bez ohledu na jejich etnický původ či sebeidentifikaci. Jaké byly argumenty zastánců takovéhoto nadnárodního přístupu ke klasifikaci literatury a s jakými výzvami se potýkali? Jak pojímali bosenskohercegovskou literaturu? Změnila se nějak její definice po rozpadu SFRJ a v důsledku hluboké polarizace bosenskohercegovské společnosti způsobené ozbrojeným konfliktem v letech 1992–1995? Jaké jsou formy, limity a perspektivy uplatnění koncepce bosenskohercegovské literatury v dnešní Bosně a Hercegovině i za jejími hranicemi? Cílem příspěvku bude hledat odpovědi na tyto otázky a poodhalit tak některé aspekty postkonfliktního dědictví současné Bosny a Hercegoviny v oblasti kultury.