Náhrada nákladů na výživu pozůstalých po příslušnících bezpečnostních sborů je opakujícím se plněním příslušejícím zpravidla tak dlouho, jak dlouho by trvala vyživovací povinnost zemřelého vůči pozůstalým. Článek se věnuje tomu, jak by služební funkcionáři měli řešit situace, kdy pozůstalí pobírají náhradu přiznanou ještě podle dřívější úpravy zákona o policii č. 186/1992 Sb., anebo kdy nyní, za účinnosti stávajícího zákona o služebním poměru č. 361/2003 Sb., žádají o náhradu po příslušníkovi, k jehož úmrtí došlo ještě přede dnem 1. 1. 2007. Po stručném nástinu právní úpravy náhrady na výživu následuje návrh řešení, opírající se i o aktuální judikaturu správních soudů vydanou v záležitostech služebního poměru.