B 2020

Vivant Denon a kouzlo empíru: Napoleonova hvězda, která oživuje duši

HOCHEL, Marian

Základní údaje

Originální název

Vivant Denon a kouzlo empíru: Napoleonova hvězda, která oživuje duši

Název česky

Vivant Denon a kouzlo empíru: Napoleonova hvězda, která oživuje duši

Název anglicky

Vivant Denon and the Allure of the Empire Style: Napoleon´s Star Who Revives the Soul

Autoři

HOCHEL, Marian (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

první. Opava - Praha, 420 s. 2020

Nakladatel

Slezská univerzita v Opavě - Togga

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Odkazy

Organizace

Filozoficko-přírodovědecká fakulta – Slezská univerzita v Opavě – Repozitář

ISBN

978-80-7476-202-4

Klíčová slova česky

Napoleon I.; Denon; empír; reprezentace; propaganda; kult osobnosti

Klíčová slova anglicky

Napoleon I; Denon; Empire Style; Representation; Propaganda; Cult of Personality

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 1. 5. 2021 23:34, Marian Hochel

Anotace

ORIG EN

V originále

Tato monografie zkoumá vztah mezi Napoleonem Bonaparte (1769–1821) a jeho hlavním poradcem v otázkách umění a vkusu – Dominiquem Vivantem Denonem (1747–1825). Denon hrál rozhodující roli při formování Napoleonova kultu osobnosti prostřednictvím umění. Umění bylo pro něj prostředkem vyjádření; reprezentace, propaganda a kult osobnosti byly formou. Analýza provedená v této knize dokazuje, že umění ve Francii nevedlo po dobu Napoleonovy vlády k nedostatku tvůrčí svobody ani k mentální diktatuře oslavovaného francouzského panovníka. Empírový styl byl zrcadlem vizí Napoleona I., generálního ředitele muzeí Denona a řady umělců, kteří měli zájem se podílet na císařské prezentaci.

Anglicky

This monograph examines the relationship between Napoleon Bonaparte (1769–1821) and his chief adviser in the art – Dominique Vivant Denon (1747–1825). Denon played a decisive role in shaping Napoleon’s personality cult through art. For him, art was a means of expression; representation, propaganda and the cult of personality were form. The analysis carried out in this book proves that art in France during the period of Napoleon’s reign did not lead to the lack of creative freedom or the mental dictatorship of the glorified French sovereign. The Empire style was a mirror of the visions of Napoleon I, the general director of museums Denon, and a number of artists who were willing to participate in the imperial presentation.