2019
Long-term Care Financing
VOSTATEK, JaroslavBasic information
Original name
Long-term Care Financing
Name in Czech
Financování zdravotní a dlouhodobé péče
Authors
VOSTATEK, Jaroslav
Edition
1. vyd. Praha, Proceedings of the 24rd International Conference Theoretical and Practical Aspects of Public Finance 2019, p. 141-148, 8 pp. 2019
Publisher
Nakl. Oeconomica
Other information
Language
English
Type of outcome
Proceedings paper
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
is not subject to a state or trade secret
Publication form
printed version "print"
Organization
Vysoká škola finanční a správní, a.s. – Repository
ISBN
978-80-245-2318-7
Keywords (in Czech)
sociální modely; zdravotní pojištění; dlouhodobá péče; daň z osobních příjmů
Keywords in English
welfare regimes; health insurance; long-term care; personal income tax
Changed: 15/9/2020 18:19, RNDr. Patrik Mottl, Ph.D.
V originále
The typology of health care systems adopted by the OECD does not reflect the typology of basic welfare regimes and, as far as Czechia is concerned, does not in fact affect the restoration of detailed central management through the so-called reimbursement decree introduced in 2006. The Czech 7 public health insurance funds rather than reflecting a market system, present only a complication and a platform for the promotion of lobbying interests. The health insurance premium is an unfair personal income tax, which most affects employees and employers. Since the Czech health care financing “system” lies closest to the social democratic model in terms of content, the paper focuses on reform measures that will lead to transformation in this direction. The easiest task concerns the elimination of health insurance premiums. The financing of long-term care should be conceptually linked to the health care system; thus, the universal long-term care allowance is redundant.
In Czech
Typologie systémů zdravotní péče, kterou převzala OECD před necelými deseti lety, nevyhovuje typologii základních welfare regimes a pokud jde o Česko, tak nepostihuje faktické obnovení podrobného centrálního řízení pomocí tzv. úhradové vyhlášky od roku 2006. Za daného stavu není 7 veřejných zdravotních pojišťoven výrazem tržního systému, ale jen komplikací a platformou pro prosazování lobbistických zájmů. Pojistné zdravotního pojištění je ve skutečnosti nespravedlivou daní z osobních příjmů, která nejvíce dopadá na zaměstnance a zaměstnavatele. Český “systém” financování zdravotní péče má obsahově nejblíže k sociálně-demokratickému modelu, a proto se příspěvek zaměřuje na reformní kroky vedoucí k transformaci tímto směrem. Nejsnazší je eliminovat pojistné na zdravotní pojištění. Financování dlouhodobé péče by mělo koncepčně navazovat na systém zdravotní péče – proto by se i zde měl v Česku uplatnit single-payer systém, do kterého nezapadá paušální příspěvek na péči.
