2019
Mobilní aplikace ve smluvním právu
RICHTER, ŠtěpánZákladní údaje
Originální název
Mobilní aplikace ve smluvním právu
Název česky
Mobilní aplikace ve smluvním právu
Autoři
RICHTER, Štěpán
Vydání
Brno, Dopady digitalizace do oblasti soukromého práva, od s. 55-70, 15 s. 2019
Nakladatel
Masarykova univerzita
Další údaje
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
elektronická verze "online"
Odkazy
Organizace
Masarykova univerzita – Repozitář
ISBN
978-80-210-9328-7
Klíčová slova česky
Mobilní aplikace; Digitální obsah; Smlouva o poskytování digitálního obsahu; UsedSoft; Google Play; Ulož.to.
Klíčová slova anglicky
Contract for the supply of digital content; UsedSoft; Google Play; Ulož.to.
Změněno: 10. 9. 2020 12:20, RNDr. Daniel Jakubík
V originále
Pojmem mobilní aplikace v soudobé laické řeči označujeme na počí- tači vytvořený program, obvykle menšího rozsahu, který vykonává svou funkci v rámci operačního systému, instalovaném na smartphonu. Aplikace se za relativně krátké období své existence staly jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících druhů softwaru; světové výnosy z aplikací přesahují v roce 2018 sto miliard dolarů, s očekáváním stále rychlejšího růstu. Tento raketový vzestup sebou ovšem nese i negativní následky. Především je tu fakt, že spe- cifické aspekty mobilních aplikací nejsou dostatečně zohledněny v právní úpravě, která na ně dopadá, zejména v soukromoprávním odvětví. Právo je fenoménem měnícím se pomalu a prudký vývoj technologií způsobuje, že normy mohou zaostávat za smluvní praxí osob, které se na poli mobilních aplikací pohybují. Cílem tohoto článku je nastínit existující soukromoprávní úpravu mobilních aplikací v českém právu, a následně provést komparaci se smlouvami poskytovatelů aplikací operujících v České Republice. Důraz bude kladen na unikátní aspekty úpravy aplikací, nepřítomných u hmotných předmětů plnění nebo u jiného softwaru.
Česky
Pojmem mobilní aplikace v soudobé laické řeči označujeme na počí- tači vytvořený program, obvykle menšího rozsahu, který vykonává svou funkci v rámci operačního systému, instalovaném na smartphonu. Aplikace se za relativně krátké období své existence staly jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících druhů softwaru; světové výnosy z aplikací přesahují v roce 2018 sto miliard dolarů, s očekáváním stále rychlejšího růstu. Tento raketový vzestup sebou ovšem nese i negativní následky. Především je tu fakt, že spe- cifické aspekty mobilních aplikací nejsou dostatečně zohledněny v právní úpravě, která na ně dopadá, zejména v soukromoprávním odvětví. Právo je fenoménem měnícím se pomalu a prudký vývoj technologií způsobuje, že normy mohou zaostávat za smluvní praxí osob, které se na poli mobilních aplikací pohybují. Cílem tohoto článku je nastínit existující soukromoprávní úpravu mobilních aplikací v českém právu, a následně provést komparaci se smlouvami poskytovatelů aplikací operujících v České Republice. Důraz bude kladen na unikátní aspekty úpravy aplikací, nepřítomných u hmotných předmětů plnění nebo u jiného softwaru.