Přehled o publikaci
2019
Přikrmování Schrödingerovy kočky: Ústavní soud podpořil účast ekologických spolků v přestupkovém řízení (polemika)
VOMÁČKA, VojtěchBasic information
Original name
Přikrmování Schrödingerovy kočky: Ústavní soud podpořil účast ekologických spolků v přestupkovém řízení (polemika)
Name (in English)
Feeding the Schrödinger‘s Cat: The Czech Constitutional Court Has Given the Green Light to Participation of Environmental Non-Governmental Organizations in Administrative Criminal Proceedings (Polemics)
Authors
VOMÁČKA, Vojtěch (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)
Edition
České právo životního prostředí : časopis České společnosti pro právo životního prostředí (stav: čeká na publikaci). Praha, Česká společnost pro právo životního prostředí, 2019, 1213-5542
Other information
Language
Czech
Type of outcome
Article in a journal
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
is not subject to a state or trade secret
References:
RIV identification code
RIV/00216224:14220/19:00110165
Organization
Právnická fakulta – Repository – Repository
Keywords in English
Constitutional Court; Aarhus Convention; environmental NGOs; participation in decision-making; criminal liability; case law
Links
MUNI/A/1520/2018, interní kód Repo.
Changed: 8/9/2020 18:11, RNDr. Daniel Jakubík
V originále
Nálezem ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. II. ÚS 1685/17, Ústavní soud podpořil účastenství ekologických spolků v řízení o přestupku podle zákona č. 114/1992 Sb. (ZOPK). Dovodil, že je možná i taková interpretace § 70 odst. 2 ZOPK, která mezi řízení podle tohoto zákona podřazuje i řízení o správním deliktu. Tím se Ústavní soud odchýlil od závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 28. 3. 2017, č. j. 7 As 311/2016-31. Závěry NSS je možné shrnout tak, že ekologickým spolkům nesvědčí role univerzálního dohlížitele nad zákonností postupu a rozhodnutí správních orgánů, která by překračovala hranice ustanovení § 70 ZOPK. To směřuje výhradně na dotčení chráněných zájmů, kterému jde ještě zabránit. Zejména není podle NSS možné ekologickým spolkům bez výslovné úpravy přiznat úlohu soukromých žalobců, kteří by narušovali rovnováhu řízení, na nějž se analogicky vztahují principy uplatňované v trestním právu. Ústavní soud dospěl k odlišnému závěru, podle kterého je možný i širší výklad § 70 odst. 2 ZOPK. Za řízení, při němž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny, je tak možné považovat i sankční řízení, které se v dané věci týkalo kácení stromů napadených kůrovcem Správou NP a CHKO v oblasti Ptačího potoka a v okolních lokalitách, které způsobuje rušení zvláště chráněných druhů živočichů, například tetřeva hlušce či datlíka tříprstého. Ústavní soud rozsudek NSS nezrušil, protože správní orgán přihlédl k podkladům předloženým stěžovatelkou (ekologickým spolkem) při hodnocení protiprávnosti jednání. Argumentace Ústavního soudu se opírá o dva základní body, kterými jsou závazky vyplývající z čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy a povinnost tzv. eurokonformního výkladu při interpretaci vnitrostátního práva. Z mého pohledu však Ústavní soud ve svých úvahách pochybil, neboť rozhodná úprava nevychází z unijní úpravy a tedy ani nevyžaduje souladný výklad s takovou úpravou, a je sporné, zda se citované ustanovení Aarhuské úmluvy vůbec uplatní. Článek předkládá bližší důvody pro uvedené závěry, ve stručné polemice s úvahami Ústavního soudu.
In English
Th is article provides a brief critique of the recent judgement of the Czech Constitutional Court of 18 December 2018, No. II. ÚS 1685/17, in which the Court granted a broad interpretation of general rules on public participation in decision-making in Art. 70 of Act. 114/1992 Coll. on Nature and Landscape Protection. Based on Art. 9(3) of the Aarhus Convention and the obligation of consistent interpretation with the EU law, the Court supported the participation of the environmental NGOs in administrative criminal proceedings. However, such a signifi cant step seems unsystematic, since otherwise the criminal enforcement remains entirely in the hands of the offi cial authorities and the members of the public concerned may separately question the legality of the harmful activity in court. Moreover, neither the Aarhus Convention nor any specifi c stipulations of the EU directives appear to be applicable in this case.
