k 2018

Jiné životní podmínky v kontextu inkluze na segregované základní škole, CZ

NYKLOVÁ, Eva

Základní údaje

Originální název

Jiné životní podmínky v kontextu inkluze na segregované základní škole, CZ

Název česky

Jiné životní podmínky v kontextu inkluze na segregované základní škole, CZ

Název anglicky

Other living conditions in the context of inclusion in a segregated primary school, CZ

Autoři

NYKLOVÁ, Eva

Vydání

Educational Challenges in Central Europe, Olomouc, 2018. 2018

Další údaje

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Organizace

Slezská univerzita v Opavě – Repozitář

Klíčová slova česky

inkluzivní vzdělávání, sociální znevýhodnění, jiné životní podmínky, vyloučená lokalita, segregace, romský žák

Klíčová slova anglicky

Inclusive education, social disadvantage, other living conditions, excluded locality, segregation, Roma pupil

Příznaky

Mezinárodní význam
Změněno: 6. 6. 2019 05:52, Eva Nyklová

Anotace

ORIG CZ EN

V originále

Inkluzivní vzdělávání má za cíl zajištění potřebných vzdělávacích podmínek všem žákům bez rozdílů tak, aby dosáhli na maximum svého osobního potenciálu. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) se vřazují do běžných škol, kde jim jsou na míru přizpůsobeny podmínky vzdělávání. Inkluze ve vzdělávání tak zrcadlí vývoj společnosti, kde se od tolerance jinakosti postupně přechází k její akceptaci, společnost se stává humánní. Společné vzdělávání intaktních žáků a žáků se SVP v takovém případě přináší oboustranný prospěch. Zvláštní situace nastává u škol, jejichž spádová oblast zahrnuje tzv. vyloučené lokality. Jedná se o běžné základní školy, kde v důsledku úbytku žáků z majoritní společnosti pozvolně docházelo k převaze žáků pocházejících právě z vyloučených lokalit, docházelo tedy k nezaviněné segregaci. Převážnou většinu žáků těchto škol tvoří právě žáci pocházející z prostředí, které je pro jejich vývoj ohrožující, žáci ze sociálně a ekonomicky nedostatečně zajištěných rodin. Zpravidla, avšak ne vždy, jsou těmito žáky právě romští žáci, což může u nezúčastněného pozorovatele vést k nesprávnému názoru (a často tomu tak je), že romský žák je apriori žákem se SVP. Ve skutečnosti tomu tak není. Každý žák bez ohledu na to, zda je nebo není žákem se SVP, má své osobní potřeby, které by mu měly být v rámci inkluze naplněny. Zajištění podmínek inkluze na segregovaných školách tak, jak deklaruje filosofie inkluzivního vzdělávání, a s ohledem na pojetí české vzdělanostní politiky, je však velmi obtížné. Ačkoliv se jedná o běžnou základní školu, z pohledu složení žáků, kde téměř všichni mají nárok na speciální přístup z důvodu jiných životních podmínek a kulturního prostředí, jde o školu segregovanou a rovného přístupu ke vzdělávání se zdejším žákům nedostává. Důvodů je několik, od přístupu společnosti k romské minoritě, přes problematickou spolupráci školy a rodiny, obtížnou diagnostiku ve Školském poradenském zařízení, nesnadnou aplikovatelnost legislativních opatření až po nedostatečnou kompetentnost pedagogů vzdělávajících romské žáky. Nejde však o problém inkluze, ale naopak - segregace zabraňuje aplikaci inkluzivního přístupu. Důsledkem pak je vysoké procento žáků ohrožených školním neúspěchem a s tím spojeným dřívějším odchodem ze vzdělávací soustavy.

Česky

Inkluzivní vzdělávání má za cíl zajištění potřebných vzdělávacích podmínek všem žákům bez rozdílů tak, aby dosáhli na maximum svého osobního potenciálu. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) se vřazují do běžných škol, kde jim jsou na míru přizpůsobeny podmínky vzdělávání. Inkluze ve vzdělávání tak zrcadlí vývoj společnosti, kde se od tolerance jinakosti postupně přechází k její akceptaci, společnost se stává humánní. Společné vzdělávání intaktních žáků a žáků se SVP v takovém případě přináší oboustranný prospěch. Zvláštní situace nastává u škol, jejichž spádová oblast zahrnuje tzv. vyloučené lokality. Jedná se o běžné základní školy, kde v důsledku úbytku žáků z majoritní společnosti pozvolně docházelo k převaze žáků pocházejících právě z vyloučených lokalit, docházelo tedy k nezaviněné segregaci. Převážnou většinu žáků těchto škol tvoří právě žáci pocházející z prostředí, které je pro jejich vývoj ohrožující, žáci ze sociálně a ekonomicky nedostatečně zajištěných rodin. Zpravidla, avšak ne vždy, jsou těmito žáky právě romští žáci, což může u nezúčastněného pozorovatele vést k nesprávnému názoru (a často tomu tak je), že romský žák je apriori žákem se SVP. Ve skutečnosti tomu tak není. Každý žák bez ohledu na to, zda je nebo není žákem se SVP, má své osobní potřeby, které by mu měly být v rámci inkluze naplněny. Zajištění podmínek inkluze na segregovaných školách tak, jak deklaruje filosofie inkluzivního vzdělávání, a s ohledem na pojetí české vzdělanostní politiky, je však velmi obtížné. Ačkoliv se jedná o běžnou základní školu, z pohledu složení žáků, kde téměř všichni mají nárok na speciální přístup z důvodu jiných životních podmínek a kulturního prostředí, jde o školu segregovanou a rovného přístupu ke vzdělávání se zdejším žákům nedostává. Důvodů je několik, od přístupu společnosti k romské minoritě, přes problematickou spolupráci školy a rodiny, obtížnou diagnostiku ve Školském poradenském zařízení, nesnadnou aplikovatelnost legislativních opatření až po nedostatečnou kompetentnost pedagogů vzdělávajících romské žáky. Nejde však o problém inkluze, ale naopak - segregace zabraňuje aplikaci inkluzivního přístupu. Důsledkem pak je vysoké procento žáků ohrožených školním neúspěchem a s tím spojeným dřívějším odchodem ze vzdělávací soustavy.

Anglicky

Inclusive education has the aim of ensuring the necessary educational conditions for all pupils without any diferences as to reach the maximum of their personal potential. Pupils with special educational needs (SEN) are integrated in mainstream schools, where the conditions of education are adapted to them. Inclusion in education reflects the development of society, where tolerance of otherness gradually passes to its acceptance, society becomes humane. Inclusive education of intact pupils and pupils with SEN in such a case brings mutual benefit. A special situation arises at the school, whose catchment area includes the so-called excluded localities. Those are common elementary schools, where due to the loss of pupils from the majority society gradually led to the predominance of the pupils right from the excluded localities, they were to natural segregation. The majority of pupils in these schools are pupils coming from an environment that is threatening for their development, the pupils from the socially and economically insufficiently secured families. As a rule, but not always, these pupils are just roma pupils, which may lead to incorrect view (and often that is) that the roma pupil is a priori a pupil with SEN. In fact it is not. Every pupil, regardless of whether it is or is not a pupil with SEN, has their personal needs, which should be filled within the inclusions. Ensuring the conditions of inclusion to segregated schools, as declares the philosophy of inclusive education, and with regard to the concept of the Czech educational policy, is very difficult. Although this is a common elementary school, from the perspective of the composition of the pupils, where almost everyone is entitled to a special approach because of other living conditions and cultural environment, is the school segregated, and equal access to education with the local students lack. There are several reasons, from the approach of the society towards the roma minority, despite the problematic cooperation of school and family, the difficult diagnosis in a School counseling facility, the applicability of legislative measures to the lack of competence of teachers educating roma pupils. However, this is not a problem of inclusion, but on the contrary - segregation prevents the application of an inclusive approach. The result is a high percentage of students at risk of school failure and associated an earlier departure from the education system.