Studie se zaměřuje na vztah mezi vnímanou vlastní účinností leaderů (general self-efficacy), mírou jejich transformačního přístupu a efektivitou na vedoucí pozici. Výzkum proběhl ve velké české výrobní společnosti. V roli respondentů se ho zúčastnilo 31 vedoucích ze středního managementu a 134 jejich přímých podřízených. Manažeři vyplnili český překlad New General Self-Efficacy Scale. Podřízení hodnotili efektivitu svých vedoucích pomocí škály vnímané efektivity leadera a škály leadership emergence. Vyplnili také český Dotazník přístupu k vedení lidí, pomocí kterého posuzovali míru transformačního přístupu svých nadřízených. Dle výsledků je transformační přístup silným prediktorem obou ukazatelů efektivity leadera. Self-efficacy leadera dle analýz nesouvisí ani s mírou transformačního přístupu, ani s leaderovou efektivitou. Jedním z možných vysvětlení nenalezení těchto vztahů může být to, že všichni zkoumaní manažeři v naší studii měli vysoké general self-efficacy. Nemohli jsme tak sledovat rozdíl v transformačním přístupu a efektivitě u leaderů s výrazně odlišnou úrovní self-efficacy.