Mimořádně zajímavá analýza příkladu vývoje moderní vědy, unikátní také zvoleným formátem studie a metodou strukturní hermeneutiky (Alexander a Smith). Autor konstruuje vlastní story o příběhu Higgsova bosonu a činí tak velmi poučeně a svědomitě. Povaha materie ho samozřejmě nutí některé dekurzívní projevy detailně popisovat. Musí také intenzivně těžit z inspirativní práce Knorr-Cetinové. Pokračuje ovšem dál směrem k filozofickým interpretacím moderní vědy, aby se vrátil ke svému tématu a svůj stimulující text zdárně uzavřel.