Přehled o publikaci

Cílem tohoto monotematického čísla Pedagogické orientace je prostřednictvím uveřejněných textů iniciovat diskusi, která by vedla k postupné metodologické kultivaci oboru pedagogika, k ujasňování vybraných metodologických otázek a výhledově (snad) k explicitnímu formulování metodologických pravidel jakožto doporučení k realizaci výzkumu a souvisejícímu publikování. Problémem metodologického standardu se zabývají všechny obory, jejichž ambicí je vytváření a aplikace výzkumně podložených poznatků. Aby bylo možné výzkumy považovat za transparentní a zdůvodněné, je třeba vypracovat kritéria jejich kvality a uplatňovat je při jejich posuzování a hodnocení. Tato kritéria mohou být stanovena formou publikovaného standardu, popř. mohou implicitně vyplývat z požadavků kladených redakcemi a recenzenty reprezentativních vědeckých časopisů apod. Jelikož metodologický standard oboru mohou výrazně ovlivňovat „neviditelné“ autority oboru (členové různých odborných grémií, grantových komisí apod.) byli někteří z nich požádáni, aby připravili studii pro toto monočíslo. Studie se týkají metodologických pravidel vědecké práce, metodologických požadavků jednotlivých výzkumných přístupů (zde kvalitativního a kvantitativního) a obsahových doporučení pro psaní studií empirických a přehledových, okrajově též studií metodologických. Autoři rozebírají metodologické požadavky kladené jak na studie přehledové (Jiří Mareš), kvantitativní (Jan Mareš a K. Vlčková) i kvalitativní (K. Šeďová a R. Švaříček), tak na závěrečné kvalifikační práce (J. Němec). Specifickými otázkami kvality výzkumu (reliabilita, validita) se zabývá studie P. Gavory. Etické náležitosti realizace výzkumu a publikování rozebírá studie P. Knechta a D. Dvořáka. V diskusním příspěvku F. Kuřiny se v kontextu metodologického standardu zvažuje účel pedagogiky a poukazuje se mj. na význam relevance jakožto podstatného kritéria kvality práce v oboru. M. Kaliszewska předkládá příspěvek ke kritériím kvality akčního výzkumu.