Malacologica Bohemoslovaca (2022), 21: 95-119
ISSN 1336-6939
Vodní měkkýši CHKO Brdy
Aquatic molluscs of the Brdy PLA
LUBOŠ B E R A N 1
& VENDULA BERANOVÁ2
'Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj,
Česká 149, CZ-276 01 Mělník, e-mail: lubos.beran@nature.cz, https://orcid.org/0000-0002-5851-6048
2
Křivenice 58, CZ-277 03 Horní Počaply
B E R A N L. & BERANOVÁ V., 2022: Vodní měkkýši C H K O Brdy [Aquatic molluscs of the Brdy PL A]. Malacologica
Bohemoslovaca, 21: 95-119. https://doi.org/10.5817/MaB2022-21-95
Publication date: 9. 12. 2022.
This work is licensed under the Creative Commons Attribution 4.0 Public License.
Although the Brdy Protected Landscape Area is located not far from Prague on the border between central and
western Bohemia, there was very little published and unpublished data on its aquatic malacofauna. For this reason,
a more detailed survey of aquatic molluscs was carried out in 2020-2022. Altogether with previous data,
27 species were found at 108 studied sites, including springs, small streams, fishponds, pools, and wetlands. The
low species diversity is related to not very suitable natural conditions. The occurrences of only 1-2 species of
aquatic molluscs were found at 72 out of 108 studied sites. Two species (Radix labiata, Pisidium casertanum) are
typical for nutrient-poor habitats. The more rich molluscan assemblages were detected only in the peripheral parts
of the Brdy Mts. and/or in the Padrť region with numerous fishponds and associated wetlands. Most (18) of the
detected species belong to common and widespread molluscs. Three non-native species (Physa acuta, Ferrissia
californica, Sinanodonta woodiana) were found.
Key words: Mollusca, faunistics, Brdy Mts.
Úvod
Chráněná krajinná oblast Brdy byla vyhlášena v roce 2016
na rozloze 345 km2
. Z větší části vznikla na území bývalého
vojenského újezdu. Těžko by bylo možné v Čechách
nalézt tak rozsáhlé území, ze kterého prakticky chybí údaje
o výskytu vodních měkkýšů. Přestože se jedná o území nepříliš
vzdálené od Prahy, nelákalo v minulosti malakology
k podrobnějšímu průzkumu a většina z nich dávala přednost
mnohem bohatšímu Křivoklátsku či Českému krasu,
které patří naopak v rámci České republiky k nejlépe prozkoumaným
územím (např. B E R A N 2011, PODROUŽKOVÁ
et al. 2020). Důvodem byly zejména z pohledu vodních
měkkýšů nepříznivé přírodní podmínky a také skutečnost,
že převážná část území byla v minulosti součástí vojenského
újezdu a byla obtížně přístupná.
Praktická neprozkoumáno st tohoto území tak byla hlavním
impulsem pro první podrobnější průzkum vodních
měkkýšů tohoto území provedený v letech 2020-2022.
Výsledky průzkumu jsou společně s dalšími dostupnými
údaji o výskytu vodních měkkýšů v CHKO Brdy předloženy
v této studii.
Přírodní podmínky CHKO Brdy z hlediska vodních
měkkýšů
Brdy jsou jediným horským ostrovem ve středních Čechách,
který je charakteristický rozsáhlými smrkovými
monokulturami, mimořádně chudým geologickým podkladem
a chudými půdami (CÍLEK & LOŽEK 2012). S ohledem
na nadmořskou výšku pohoří (600-850 m) je klimaticky
odlišné od suššího a teplejšího okolí a s výjimkou
okrajových částí je ostrovem chladného a vlhkého klimatu.
Potoky mají sice relativně přirozený charakter, ale ve vrcholové
části Brd byly postiženy acidifikací, která dosáhla
vrcholu v 80. letech minulého století (SKÁLA et al. 2019).
Brdy jsou také významnou zdrojnicí a zásobárnou vody.
V minulosti bylo zejména v okrajových částech CHKO
vybudováno větší množství rybníků a také vodních nádrží
sloužících k zásobení obyvatel pitnou vodou. Z pohledu
vodní malakofauny jsou významné rybníky v okrajových
částech CHKO a také soustava Padrt'ských rybníků, která
oproti většině jiných nádrží leží v centrální části CHKO.
Tyto rybníky vybudované v 16. století leží v široké kotlině
(Padrt'ské údolí) tvořené rozsáhlým bezlesím v nadmořské
výšce kolem 640 m. Soustava je tvořena Hořejším a Dolejším
Padrt'ským rybníkem a několika menšími rybníky
s navazujícími mokřady, drobnými vodními toky či tůněmi.
Historie výzkumu vodních měkkýšů Brd
Jak již bylo zmíněno v úvodu této studie, Brdy patří k nejméně
prozkoumaným územím v Čechách a to i přesto, že
se nacházejí na okraji středních Čech a relativně blízko od
Prahy. Informace o výskytu vodních měkkýšů před rokem
2000 prakticky chybí. První údaje o vodní malakofauně
95
pocházejí od autora této studie a jsou z roku 2002. Na jediné
lokalitě byly nalezeny dva běžné druhy {Radix labiata,
Pisidium personatum) (BERAN 2007). Další údaje stejného
autora pocházejí z let 2009 (dvě lokality, druhy Radix labiata,
Anisus leucostoma, Gyraulus albus, Ancylus fluviatilis)
a 2018 (jedna lokalita, druhy Acroloxus lacustris,
Stagnicola corvus, Segmentina nitida, Planorbarius corneus).
Jak je z tohoto výčtu patrné, jednalo se ve všech případech
pouze o příležitostné sběry z několika málo lokalit.
Další publikované údaje uvádí SKÁLA et al. (2019). Autoři
této práce zkoumali v letech 2016-2017 makrozoobentos
vybraných potoků v CHKO Brdy a při tomto průzkumu
nalezli sedm druhů vodních měkkýšů {Galba truncatula,
Radix labiata, Gyraulus albus, Ancylus fluviatilis,
Pisidium casertanum, P. nitidum, P. personatum). Výše
uvedené údaje o výskytu vodních měkkýšů jsou zapracovány
v předkládané studii.
Materiál a metodika
Vodní měkkýši v CHKO Brdy byli intenzívně zkoumáni
v letech 2020-2022. Snahou bylo podchytit celé území
CHKO a zároveň všechny typy vodních stanovišť: vodní
toky, rybníky, tůně, drobné mokřady a prameniště.
Sběr byl prováděn kombinací vizuální metody a propíráním
sedimentu a vegetace za pomoci kovového sítka (průměr
20 cm, velikost ok 0,8 mm). Velcí mlži byli hledáni
na vhodných místech vizuálně a pomocí hmatu v dosažitelné
hloubce cca do 80 cm. Nalezení jedinci byli po
determinaci vráceni zpět. U druhů, které nelze v terénu
spolehlivě determinovat (např. většina druhů rodu Pisidium),
byl materiál determinován pomocí binokulární lupy
po návratu z terénu. Obdobně bylo postupováno u druhů,
k jejichž determinaci je nutná pitva. K pitvě bylo použito
jedinců usmrcených horkou vodou, příp. následně uložených
v 80% ethanolu. K těmto údajům získaným vlastním
terénním průzkumem byly přidány údaje získané z publikovaných
i nepublikovaných zdrojů, které jsou zmíněny
v předchozí kapitole. Data o jednotlivých lokalitách jsou
uvedena v tabulce (Tab. 1) a zobrazena na mapě CHKO
(Obr. 1).
Systém a nomenklatura jsou upraveny podle aktuální verze
přehledu měkkýšů ČR (HORSÁK et al. 2022).
Výsledky a diskuse
Systematický přehled vodních měkkýšů nalezených
v CHKO Brdy
Kmen: Mollusca
Třída: Gastropoda
Čeleď: Acroloxidae
Acroloxus lacustris (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Lymnaeidae
Galba truncatula (O. F. Múller, 1774)
Stagnicola corvus (Gmelin, 1791)
Radix auricularia (Linnaeus, 1758)
Radix labiata (Rossmässler, 1835)
Lymnaea stagnalis (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Physidae
Physa fontinalis (Linnaeus, 1758)
Physa acuta (Draparnaud, 1805)
Čeleď: Planorbidae
Planorbis carinatus O. F. Müller, 1774
Anisus leucostoma (Millet, 1813)
Gyraulus albus (O. F. Müller, 1774)
Gyraulus crista (Linnaeus, 1758)
Hippeutis complanatus (Linnaeus, 1758)
Segmentina nitida (O. F. Müller, 1774)
Ancylus fluviatilis O. F. Müller, 1774
Planorbarius corneus (Linnaeus, 1758)
Ferrissia californica (Rowell, 1863)
Třída: Bivalvia
Čeleď: Unionidae
Anodonta anatina (Linnaeus, 1758)
Anodonta cygnea (Linnaeus, 1758)
Sinanodonta woodiana (Lea, 1834)
Čeleď: Sphaeriidae
Musculium lacustre (O. F. Müller, 1774)
Pisidium casertanum (Poli, 1791)
Pisidium milium Held, 1836
Pisidium nitidum Jenyns, 1832
Pisidium obtusale (Lamarck, 1818)
Pisidium personatum Malm, 1855
Pisidium subtruncatum Malm, 1855
Charakteristika nalezených druhů a jejich výskyt
v CHKO Brdy
V následující kapitole jsou uvedeny informace o každém
druhu zjištěném na území CHKO Brdy. Kromě vědeckého
jména je uveden i český název druhu a kategorie podle
Červeného seznamu měkkýšů ČR (BERAN et al. 2017),
kde jsou uvedeny druhy v kategoriích RE - pro území ČR
vymizelý (Regionally Extinct), CR - kriticky ohrožený
(Critically Endangered), E N - ohrožený (Endangered),
V U - zranitelný (Vulnerable), NT - téměř ohrožený (Near
Threatened), DD - taxony, o nichž jsou nedostatečné údaje
(Data Deficient), ostatní druhy byly automaticky zařazeny
do kategorie L C - málo dotčený (Least Concern) a v případě
nepůvodních druhů do kategorie N E - nevyhodnocený
druh (Not Evaluated). Následují údaje o areálu rozšíření
převzaté z prací HORSÁK et al. 2013 a GLÖER 2019.
Dále je stručně uvedeno rozšíření v ČR včetně obývaných
stanovišť a následuje slovní popis rozšíření v CHKO Brdy
a číselný seznam lokalit. Přehled zjištěných druhů podle
lokalit je uveden v Tab. 2. U každého druhu je zároveň
uvedena mapa rozšíření v CHKO Brdy (Obr. 2-28).
96
O 2,5 5 km
I I I I I
Obr. 1. Mapa CHKO Brdy se zákresem studovaných lokalit. Mapový podklad: © ČÚZK, 2021, © A O P K ČR, 2022. Kreslil J. Vrba.
Fig. 1. The map of the Brdy Protected Landscape Area with the situation of the sampling sites. Background map: © COSMC, 2021,
© N C A CR, 2022. Drawn by J. Vrba.
97
Obr. 2. Rozšíření Acroloxus lacustris v CHKO Brdy. Všechny
mapy kreslil J. Vrba.
Fig. 2. Distribution of Acroloxus lacustris in the Brdy PLA. AU
maps were drawn by J. Vrba.
Obr. 3. Rozšíření Galba truncatula v CHKO Brdy.
Fig. 3. Distribution of Galba truncatula in the Brdy PLA.
Acroloxus lacustris (Linnaeus, 1758)
člunice jezerní, L C , eurosibiřský druh
Rozšíření v ČR a ekologie. Poměrně běžný a široce
rozšířený plž vyskytující se od nížin až po vyšší polohy.
Přednost dává stojatým vodám, jako jsou rybníky, odstavená
ramena a tůně. Často se vyskytuje i v silně eutrofních
až hypertrofních nádržích. Méně často žije i v různých pomaleji
tekoucích vodách.
Výskyt v CHKO. Tento plž byl nalezen pouze na šesti lokalitách
v soustavě Padrťských rybníků a také v rybnících
na Mítovském potoce v jihozápadní části CHKO.
Lokality: 77, 79, 99, 100, 105, 108.
Galba truncatula (O. F. Mttller, 1774)
bahnatka malá, LC, palearktický druh
Rozšíření v ČR a ekologie. Jeden z nejčastějších vodních
plžů, který se vyskytuje obvykle na rozhraní mezi vodou
a souší (břehy vodních toků a mokřady). Často obývá i
prameniště.
Výskyt v CHKO. Přestože se jedná v rámci ČR o jeden
z nej rozšířenějších druhů (např. BERAN 2002), v Brdech
byl nalezen pouze na osmi lokalitách rozmístěných spíše
v okrajových částech CHKO, na Padrťsku a u vodní nádrže
Pilská.
Lokality: 21, 27, 51, 52, 58, 76, 94, 100.
Stagnicola corvus (Gmelin, 1791)
blatenka tmavá, LC, evropský druh
Rozšíření v ČR a ekologie. Relativně běžný druh obývající
zarostlé stojaté vody v nižších polohách.
Výskyt v CHKO. V Brdech byl tento druh zjištěn pouze
v soustavě Padrťských rybníků a to na šesti lokalitách.
Lokality: 73, 76, 79-81, 83.
Obr. 4. Rozšíření Stagnicola corvus v CHKO Brdy.
Fig. 4. Distribution of Stagnicola corvus in the Brdy PLA.
98
Radix auricularia (Linnaeus, 1758)
uchatka nadmutá, LC, palearktický druh
Rozšíření v ČR a ekologie. Běžný a široce rozšířený druh
v nižších a středních polohách. Obývá široké spektrum
biotopů kromě příliš zarostlých a zazemněných stojatých
vod. Je typickým pionýrským druhem obnovených či nově
vytvořených biotopů (např. pískovny), běžný je i výskyt
v pomaleji tekoucích vodách.
Výskyt v CHKO. V Brdech byl tento druh zjištěn ve vodních
nádržích na okrajích jižní části CHKO. Nalezen byl
celkem na osmi lokalitách.
Lokality: 63, 88, 89, 92, 97, 99, 105, 107.
Radix labiata (Rossmässler, 1835)
uchatka toulavá, L C , pravděpodobně evropský (středoevropsko-mediteránní)
druh
Rozšíření v ČR a ekologie. Typický druh pro méně úživné
vodní toky, nádrže, mokřady, prameniště a pramenné
stružky. Centrem rozšíření jsou především pahorkatiny, ale
lze jej nalézt i v horách. V ČR patří k vodním měkkýšům
s výskytem v nejvyšší nadmořské výšce.
Výskyt v CHKO. V Brdech patří společně s druhem Pisidium
casertanum k nejčastěji zastiženým vodním měkkýšům.
Nalezen byl na 45 lokalitách rozložených po celé
CHKO s výjimkou centrální části.
Lokality: 3, 6, 9-13, 19, 20, 23-28, 30, 31, 36, 37, 53, 54,
58, 60, 62-66, 68, 69, 73-75, 77, 82-84, 88, 89, 92, 94,
99, 101, 102, 104.
Lymnaea stagnalis (Linnaeus, 1758)
plovatka bahenní, LC, holarktický druh
Rozšíření v ČR a ekologie. Široce rozšířený druh, který
obývá rybníky, pískovny, tůně i jiné biotopy především
v nižších polohách. Občasně se vyskytuje i v pomaleji
Obr. 6. Rozšíření Radix iabiata v CHKO Brdy.
Fig. 6. Distribution of Radix labiata in the Brdy PLA.
Obr. 5. Rozšíření Radix auricularia v CHKO Brdy.
Fig. 5. Distribution of Radix auricularia in the Brdy PLA.
tekoucích vodách. Nově vytvořené biotopy (zejména menší)
osídluje mezi prvními měkkýši.
Výskyt v CHKO. V Brdech patří k relativně častým druhům
a byla zjištěna na 16 lokalitách. Jednalo se především
o rybníky, případně tůně na okrajích jižní části CHKO a
také o Padrt'sko. Nejvíce lokalit je soustředěno do rybníků
na jihozápadním okraji CHKO. Lokality: 22, 24, 25, 63,
65, 73, 83, 88, 89, 93, 97, 99, 100, 104, 105, 108.
Obr. 7. Rozšíření Lymnaea stagnalis v CHKO Brdy.
Fig. 7. Distribution of Lymnaea stagnalis in the Brdy PLA.
99
Obr. 8. Rozšíření Physa fontinalis v CHKO Brdy.
Fig. 8. Distribution of Physa fontinalis in the Brdy PLA.
Obr. 9. Rozšíření Physa acuta v CHKO Brdy.
Fig. 9. Distribution of Physa acuta in the Brdy PLA.
Physa fontinalis (Linnaeus, 1758)
levatka říční, NT, holarktický druh
Rozšíření v ČR a ekologie. Levatka obývá zejména zarostlejší
stojaté vody jako jsou okraje rybníků, tůně a odstavená
ramena. Častá je i v pomaleji tekoucích vodách.
Její výskyt je vázán spíše na nižší polohy.
Výskyt v CHKO. V Brdech patří k málo častým druhům
a byla zjištěna na pěti lokalitách. Jednalo se o rybníky na
jihozápadním okraji CHKO.
Lokality: 88, 89, 97, 99, 100.
Physa acuta (Draparnaud, 1805)
levatka ostrá, NE, původně severoamerický druh
Rozšíření v ČR a ekologie. Levatka ostrá je u nás nejvíce
rozšířeným nepůvodním druhem (LORENCOVÁ et al.
2015), který obývá široké spektrum biotopů a to včetně
antropogenně silně ovlivněných. Lze j i najít v úplně
čerstvých pískovnách i v silně znečištěných odpadních
vodách.
Výskyt v CHKO. V Brdech byla zjištěna pouze na jediné
lokalitě na západním okraji CHKO v Klabavě pod výtokem
z ČOV Lokality: 19.
Anisus leucostoma (Millet, 1813)
svinutec běloústý, LC, palearktický druh
Rozšíření v ČR a ekologie. Svinutec běloústý obývá mokřady
a to především periodické. Vyskytuje se od nížin do
vyšších poloh s tím, že v některých nížinách ho nahrazuje
příbuzný a velmi podobný Anisus spirorbis (Linnaeus,
1758). V ČR patří k velmi běžným druhům.
Výskyt v CHKO. Svinutec byl nalezen na čtyřech lokalitách
v jihozápadní části CHKO. Jednalo se ve všech případech
o okraje rybníků.
Lokality: 84, 99, 100, 104.
Obr. 10. Rozšíření Anisus leucostoma v CHKO Brdy.
Fig. 10. Distribution of Anisus leucostoma in the Brdy PLA.
100
Planorbis carinatus O. F. Miiller, 1774
terčovník kýlnatý, EN, západopalearktický drah
Rozšíření v ČR a ekologie. Tento drah je v ČR vzácnějším
a ohroženým druhem. V západní části Čech (zhruba
západně od Prahy) je častější a obývá zde kromě stojatých
vod (rybníky, odstavená ramena) i vodní toky. Často ho lze
nalézt i v méně úživných a menších tocích ve vyšších polohách
včetně Šumavy (např. ČEJKA et al. 2020). Ve zbytku
ČR je výrazně vzácnější a obývá obvykle odstavená
ramena, tůně, pískovny příp. rybníky v nižších polohách.
Výskyt v CHKO. V Brdech byl zjištěn pouze na jediné
lokalitě v Mlýnském rybníce u Jinců na severním okraji
CHKO (ČEJKA et al. 2022). Je znám i z několika lokalit
v blízkosti hranic CHKO (např. ČEJKA et al. 2020).
Lokality: 6.
Gyraulus albus (O. F. Miiller, 1774)
kražník bělavý, LC, holarktický drah
Rozšíření v ČR a ekologie. Běžný drah na většině území
ČR, který obývá široké spektrum biotopů, zejména
méně zarostlých. V nově vybudovaných, obnovených či
vzniklých biotopech (odbahněné rybníky a pískovny) patří
často k prvním druhům, které tato stanoviště osídlí. Častý
je i v pomaleji tekoucích vodách.
Výskyt v CHKO. V okrajových částech CHKO a na
Padrťsku patří k častým druhům a byl zjištěn na 18 lo­
kalitách.
Lokality: 6, 36, 62, 65, 70, 76, 79, 83, 84, 86, 89, 91-93,
97, 100, 105, 107.
Gyraulus crista (Linnaeus, 1758)
kražník žebernatý, LC, evropský drah
Rozšíření v ČR a ekologie. Běžný drah obývající široké
spektrum stanovišť se stojatou vodou. Často se vyskytuje
Obr. 12. Rozšíření Gyraulus albus v CHKO Brdy.
Fig. 12. Distribution of Gyraulus albus in the Brdy PLA.
Obr. 11. Rozšíření Planorbis carinatus v CHKO Brdy.
Fig. 11. Distribution of Planorbis carinatus in the Brdy PLA.
v rybnících, tůních, odstavených ramenech řek či lomech
a pískovnách. Tento drah lze nalézt i v silně eutrofních
nádržích.
Výskyt v CHKO. Tento jinak běžný druh byl zjištěn pouze
v jediném rybníce na okraji CHKO.
Lokality: 63.
Gyraulus crista
Obr. 13. Rozšíření Gyraulus crista v CHKO Brdy.
Fig. 13. Distribution of Gyraulus crista in the Brdy PLA.
101
Obr. 14. Rozšíření Hippeutis complanatus v C H K O Brdy.
Fig. 14. Distribution of Hippeutis complanatus in the Brdy PLA.
Hippeutis complanatus (Linnaeus, 1758)
kýlnatec čočkovitý, LC, evropsko-západosibiřský druh
Rozšíření v Č R a ekologie. Běžný druh především trvalých
stojatých vod. Jeden z nej častějších druhů zejména v zarostlejších
rybnících, odstavených ramenech či tůních a to
včetně silně eutrofních. Méně často se vyskytuje i v pomaleji
tekoucích vodách.
Výskyt v CHKO. Tento jinak běžný druh byl zjištěn pouze
Obr. 15. Rozšíření Segmentina nitida v CHKO Brdy.
Fig. 15. Distribution of Segmentina nitida in the Brdy PLA.
na pěti lokalitách na okrajích CHKO a na Padrťsku. Ve
čtyřech případech se jednalo o rybníky a v jednom případě
o pomalu tekoucí potok pod nádrží.
Lokality: 36, 62, 92, 93, 100.
Segmentina nitida (O. F. Muller, 1774)
lištovka lesklá, V U , palearktický druh
Rozšíření v Č R a ekologie. Méně častý druh obývající
hustě zarostlé stojaté vody, často i periodické. Jeho výskyt
je soustředěn do nižších poloh do niv větších řek a
rybničních oblastí.
Výskyt v CHKO. Centrem rozšíření tohoto druhu v CHKO
je Padrťsko, kde byl zjištěn na šesti lokalitách obvykle
v početných populacích. Kromě toho byl nalezen i na j i hozápadním
okraji CHKO v rybníce Ouličky (ČEJKA et
al. 2022).
Lokality: 73, 76, 77, 79-81, 108.
Ancylusfluviatilis O. F. Muller, 1774
kamomil říční, L C , evropský druh
Rozšíření v Č R a ekologie. Běžný plž tekoucích vod, který
preferuje proudné úseky s kamenitým dnem. Vyskytuje se
od pramenišť až po naše největší řeky. Výjimečně ho lze
u nás nalézt i v méně úživných nádržích.
Výskyt v CHKO. Kamomil patří ve vodních tocích
v CHKO k častějším druhům a nalezen byl na 19 lokalitách.
Zajímavé je, že chybí (či byl přehlédnut) v tocích na
východním okraji CHKO.
Lokality: 1, 2, 8, 19, 27, 38, 46, 48, 49, 71, 72, 85-87, 90,
96, 98, 99, 106.
Obr. 16. Rozšíření Ancylus fluviatilis v CHKO Brdy.
Fig. 16. Distribution of Ancylus fluviatilis in the Brdy PLA.
102
Planorbarius corneus (Linnaeus, 1758)
okružák ploský, LC, eurosibiřský drah
Rozšíření v ČR a ekologie. Méně častý obyvatel stojatých
vod jako jsou odstavená ramena, tůně, rybníky. Lze ho nalézt
i v pomaleji tekoucích vodách. Výskyt sleduje nivy
větších vodních toků či rozsáhlejší rybniční oblasti v nižších
a středních polohách.
Výskyt v CHKO. Okružák ploský se v CHKO vyskytuje
pouze v rybnících na Padrťsku a byl nalezen celkem na
pěti lokalitách.
Lokality: 62, 65, 73, 76, 79.
Ferrissia californica (Rowell, 1863)
člunka pravohrotá, NE, původně severoamerický drah
Rozšíření v ČR a ekologie. V České republice v současnosti
běžnější druh především ve stojatých vodách, který se dále
šíří (LORENCOVÁ et al. 2015). Jeho výskyt je koncentrován
zejména v nivách velkých řek, ale velmi často ho lze
nalézt i na izolovaných lokalitách.
Výskyt v CHKO. Člunka byla zjištěna na sedmi lokalitách
na okrajích CHKO. Jednalo se jak o rybníky, tak i o menší
tůně či betonové nádrže.
Lokality: 3, 22, 23, 25, 63, 92, 93.
Anodonta anatina (Linnaeus, 1758)
škeble říční, LC, eurosibiřský drah
Rozšíření v ČR a ekologie. V České republice se jedná
o nejběžnějšího velkého mlže čeledi Unionidae. Nalézt
ho lze v různých větších stojatých a tekoucích vodách od
nížin do hor.
Výskyt v CHKO. Škebli říční se podařilo prokázat na pěti
lokalitách na okrajích CHKO a na Padrťsku.
Lokality: 6, 7, 80, 97, 105.
Obr. 18. Rozšíření Ferrissia californica v CHKO Brdy.
Fig. 18. Distribution of Ferrissia californica in the Brdy PLA.
Obr. 17. Rozšíření Planorbarius corneus v CHKO Brdy.
Fig. 17. Distribution of Planorbarius corneus in the Brdy PLA.
Anodonta anatina
Obr. 19. Rozšíření Anodonta anatina v CHKO Brdy.
Fig. 19. Distribution of Anodonta anatina in the Brdy PLA.
103
Obr. 20. Rozšíření Anodonta cygnea v CHKO Brdy.
Fig. 20. Distribution of Anodonta cygnea in the Brdy PLA.
Obr. 21. Rozšíření Sinanodonta woodiana v CHKO Brdy.
Fig. 21. Distribution of Sinanodonta woodiana in the Brdy PLA.
Anodonta cygnea (Linnaeus, 1758)
škeble rybničná, V U , eurosibiřský druh
Rozšíření v ČR a ekologie. Ve srovnání s předchozím druhem
méně častý druh, jehož výskyt je koncentrován ve
větších stojatých či pomaleji tekoucích vodách v nižších a
středních polohách.
Výskyt v CHKO. Škebli rybničnou se podařilo prokázat
pouze v Hořejším padrťském rybníce. Její výskyt však nelze
vyloučit i v jiných větších rybnících.
Lokality: 81.
Sinanodonta woodiana (Lea, 1834)
škeblice asijská, NE, původně asijský druh
Rozšíření v ČR a ekologie. V některých oblastech ČR
je tento druh již velice běžný, v jiných prozatím chybí.
Obývá jak rybníky a vodní nádrže, tak i pomaleji tekoucí
vodní toky.
Výskyt v CHKO. Škeblici se podařilo prokázat pouze
v Dolejším padrťském rybníce. Její výskyt však nelze
vyloučit i v jiných větších rybnících.
Lokality: 76.
Musculium lacustre (O. F. Miiller, 1774)
Okrouhlice rybničná, LC, holarktický druh
Rozšíření v ČR a ekologie. Okrouhlice j e v ČR rozšířena
mozaikovitě od nížin až po naše hory. Vyskytuje se především
v pomaleji tekoucích i stojatých vodách. Lze ji nalézt
i ve větších a trvalejších loužích izolovaných od jiných
vodních stanovišť.
Výskyt v CHKO. Okrouhlice byla nalezena na celkem
osmi lokalitách v různých částech CHKO. Jednalo se o
rybníky, vodní nádrže i tůně.
Lokality: 6, 17, 18, 23, 25, 73, 91, 99.
Obr. 22. Rozšíření Musculium lacustre v CHKO Brdy.
Fig. 22. Distribution of Musculium lacustre in the Brdy PLA.
104
Pisidium casertanum (Poli, 1791)
hrachovka obecná, LC, kosmopolitní druh
Rozšíření v ČR a ekologie. Tento druh patří k nejběžnějším
vodním měkkýšům. Obývá zejména mokřady, prameniště
a menší vodní toky. Na rozdíl od většiny jiných
vodních měkkýšů dává přednost spíše středním a vyšším
polohám, kde bývá nejčastějším (a často jediným) druhem.
Výskyt v CHKO. Hrachovka obecná byla zjištěna na 56
lokalitách a je tak jednoznačně nejčastějším vodním měkkýšem
v CHKO Brdy. Vyskytuje se na značné části CHKO
a na řadě lokalit je jediným vodním měkkýšem. Obývá zde
zejména menší vodní toky.
Lokality: 2, 4, 6, 8, 9, 11, 12, 14-16, 23-25, 29, 32-34,
36, 38-48, 50, 51, 53-61, 64, 66-69, 74, 76, 78, 81, 86,
90, 94, 95, 102, 103, 106.
Pisidium milium Held, 1836
hrachovka prosná, NT, holarktický druh
Rozšíření v ČR a ekologie. Hrachovka prosná žije především
v zarostlejších stojatých vodách a mokřadech, méně
často j i lze nalézt i v pomaleji tekoucích vodách. Patří
k častějším druhům.
Výskyt v CHKO. Hrachovka prosná byla zjištěna na šesti
lokalitách na okrajích CHKO a na Padrťsku.
Lokality: 6, 20, 77, 82, 88, 89.
Pisidium nitidum Jenyns, 1832
hrachovka lesklá, L C , holarktický druh
Rozšíření v ČR a ekologie. Tento druh žije zejména v tekoucích
vodách, méně často ho lze nalézt i ve větších
stojatých vodách. Patří k běžným a široce rozšířeným
druhům.
Výskyt v CHKO. Hrachovka lesklá byla zjištěna na
čtyřech lokalitách na jihozápadním okraji CHKO. Jednalo
Obr. 24. Rozšíření Pisidium milium v CHKO Brdy.
Fig. 24. Distribution of Pisidium milium in the Brdy PLA.
Pisidium casertanum
Obr. 23. Rozšíření Pisidium casertanum v CHKO Brdy.
Fig. 23. Distribution of Pisidium casertanum in the Brdy PLA.
se o vodní toky i nádrže.
Lokality: 86, 98-100.
Pisidium nitidum
Obr. 25. Rozšíření Pisidium nitidum v CHKO Brdy.
Fig. 25. Distribution of Pisidium nitidum in the Brdy PLA.
105
Obr. 26. Rozšíření Pisidium obtusale v CHKO Brdy.
Fig. 26. Distribution of Pisidium obtusale in the Brdy PLA.
Obr. 27. Rozšíření Pisidium personatum v CHKO Brdy.
Fig. 27. Distribution of Pisidium personatum in the Brdy PLA.
Pisidium obtusale (Lamarck, 1818)
hrachovka tupá, NT, holarktický druh
Rozšíření v ČR a ekologie. Hrachovka tupá obývá obvykle
drobné a zarostlejší stojaté vody a mokřady. Často se jedná
o vysychavé biotopy. Patří k méně běžným druhům.
Výskyt v CHKO. Tato hrachovka byla zjištěna na dvou
lokalitách na Padrťsku. V obou případech se jednalo o rybníky
či jejich okraje.
Lokality: 73, 79.
Pisidium personatum Malm, 1855
hrachovka malinká, LC, eurosibiřský druh
Rozšíření v ČR a ekologie. Hrachovka malinká je typickým
obyvatelem pramenišť a drobných vodních toků.
Na rozdíl od druhu P. casertanum se obvykle vyhýbá
kyselejším stanovištím.
Výskyt v CHKO. Hrachovka malinká byla zjištěna na
čtyřech lokalitách na různých místech CHKO. Jednalo se
o drobné vodní toky a vodní nádrž.
Lokality: 7, 13, 35, 94.
Pisidium subtruncatum Malm, 1855
hrachovka otupená, LC, holarktický druh
Rozšíření v ČR a ekologie. Tento druh žije zejména v
tekoucích vodách, méně často ho lze nalézt i v různých
stojatých vodách. Patří k běžným s široce rozšířeným
druhům.
Výskyt v CHKO. Hrachovka otupená byla v Brdech
zjištěna na deseti lokalitách na různých místech
rozprostřených po celém území CHKO. Jednalo se jak o
vodní toky, tak i o vodní nádrže.
Lokality: 9, 11, 36, 49, 68, 71, 82, 90, 99, 104.
Obr. 28. Rozšíření Pisidium subtruncatum v CHKO Brdy.
Fig. 28. Distribution of Pisidium subtruncatum in the Brdy PLA.
106
Sumarizace a zhodnocení vodní malakofauny Brd
Na území chráněné krajinné oblasti Brdy se podařilo prozatím
zjistit výskyt 27 druhů vodních měkkýšů. Z tohoto
počtu je 17 druhů vodních plžů a 10 mlžů. Přehled zjištěných
druhů na jednotlivých lokalitách je uveden v Tab. 2.
Tento počet tvoří podle aktuálního seznamu známých
druhů Č R (HORSÁK et al. 2022) necelých 33 % vodních
měkkýšů známých z celé České republiky. Je to relativně
nízký podíl a nízká druhová diverzita souvisí s nepříliš
vhodnými přírodními podmínkami. To je patrné i z grafu
na Obr. 29, který dokumentuje jasnou převahu několika
běžných druhů obývajících (či přímo preferujících) i méně
úživné biotopy. Z nich vyčnívají dva druhy a to drobný
mlž Pisidium casertanum a plž Radix labiata. První z nich
byl zjištěn na 56 lokalitách a druhý na 45 lokalitách. Tyto
Pisidium casertanum
Radix labiata
Ancylus fluviatilis
f^\/rai ill i o cilhiiio
19
Q
\jyldUlUo ctIUUo
Lymnaea stagnalis
O\jyldUlUo ctIUUo
Lymnaea stagnalis 16
Pisidium subtruncatum — 10
Musculium lacustre
Radix auricularia S
Galba truncatula £
Pisidium milium 7
Ferrissia californica 7
Segmentina nitida
Stagnicola corvus
Segmentina nitida
Stagnicola corvus
7Segmentina nitida
Stagnicola corvus 6
Acroloxus lacustris 6
Anodonta anatina 5
Planorbarius corneus 5
Hippeutis complanatus 5
Physa fontinalis 5
Pisidium personatum 4
Pisidium nitidum 4
Anisus leucostoma 4
Pisidium obtusale • 2
Sinanodonta woodiana • 1
Anodonta cygnea • 1
Gyraulus crista • 1
Planorbis carinatus • 1
Physa acuta • 1
0 10 20 30 40 50 60
počet lokalit/number of sites
Obr. 29. Počet lokalit s výskytem jednotlivých druhů.
Fig. 29. The number of sites with the occurrence of particular species.
107
(ft
^ _ CD
— "Ľ
CO w
«-o o
"CD aj
>0 -Cl
2 E
50
45
40
35
30
25
20
15
10
10
počet druhů na lokalitě
number of species at the site
Obr. 30. Počet druhů zjištěných na jednotlivých lokalitách.
Fig. 30. The number of species recorded at particular sites.
druhy jsou obvykle jedinými vodními měkkýši vyskytujícími
se i v centrální části Brd. Další čtyři druhy (Ancylus
fiuviatilis, Gyraulus albus, Lymnaea stagnalis, Pisidium
subtruncatum) byly zjištěny na 10-20 lokalitách. Zbývajících
20 druhů bylo zjištěno na méně než 10 lokalitách.
Většina z nich se vyskytuje obvykle pouze v okrajových
a úživnějších částech Brd a/nebo na Padrťsku. Převaha
nepříliš vhodných biotopů, které jsou obývány chudými
společenstvy, je patrná i z grafu na Obr. 30. Na většině lokalit
(72 ze 108 studovaných) byl zjištěn výskyt 1-2 druhů
vodních měkkýšů. Naopak pouze na sedmi lokalitách bylo
nalezeno více než pět druhů.
Větší část (18) zjištěných druhů patří mezi druhy běžné a
z pohledu míry ohrožení mezi druhy zařazené v aktuálním
Červeném seznamu měkkýšů Č R (BERAN et al. 2017) do
kategorie málo dotčený (Least Concern) (Obr. 31). Tři druhy
{Physafóntinalis, Pisidium milium, Pisidium obtusale)
jsou zařazeny mezi druhy téměř ohrožené (Near Threatened).
Dva druhy (Segmentina nitida, Anodonta cygnea)
zjištěné prakticky pouze na Padrťsku patří mezi zranitelné
(Vulnerable), a pouze jediný druh {Planorbis carinatus)
patří mezi druhy ohrožené (Endangered). Tento druh byl
zjištěn pouze na jediné lokalitě (lok. č. 6). Jeho výskyt
v západních Čechách je však častější a vyskytuje se zde i
v málo úživných vodních tocích. Zjištěn byl i v okolí Brd.
Nejbližší lokality se nacházejí několik kilometrů západně
od hranice CHKO u Spáleného Poříčí (ČEJKA et al. 2020).
Výskyt v Brdech tak navazuje na jeho oblast výskytu
v povodí Berounky a jejích zdrojnic. V CHKO byl zjištěn
i výskyt tří druhů {Physa acuta, Ferrissia californica.
Sinánodonta woodiana), které jsou v Červeném seznamu
zařazeny mezi druhy nevyhodnocené, neboť patří mezi
nepůvodní. Severoamerická Physa acuta byla nalezena na
jediné lokalitě, kterým je Klabava pod výtokem z ČOV
(lok. č. 19). Její málo početný výskyt je překvapivý, neboť
se jedná v rámci ČR o nejvíce rozšířený nepůvodní
druh (LORENCOVÁ et al. 2015), který často obývá i nově
• Endangered (1; 4 %)
• Vulnerable (2; 7%)
~ Near Threatened (3; 11 %)
Least Concern (18; 67 %)
Not Evaluated (3; 11 %)
Obr. 31. Zastoupení jednotlivých kategorií Červeného seznamu
měkkýšů ČR.
Fig. 31. Representation of individual categories of the Red List
of molluscs of the Czech Republic.
108
vytvořené tůně či rybníky. Lze tak předpokládat její další
šíření minimálně do okrajových částí CHKO, případně
na Padrťsko. V jediném rybníce (lok. č. 76) byla zjištěna
škeblice Sinanodonta woodiana, původem z jihovýchodní
Asie. Její šíření s rybí obsádkou do dalších rybníků je také
dosti pravděpodobné. Tento druh se na území Č R rychle
šíří (např. ČEJKA et al. 2020) a na řadě lokalit může mít
negativní vliv na společenstva původních velkých mlžů
z čeledi Unionidae. Nejčastějším nepůvodním druhem je
v Brdech Ferrissia californica, zjištěná na sedmi lokali­
tách.
Společenstva tekoucích vod
V Brdech nalezneme pouze menší vodní toky, z nichž většina
zde i pramení. Větším vodním tokem je Litavka, ta
však leží již mimo CHKO a Klabava (Obr. 32). Malakofauna
tekoucích vod včetně drobných stružek a pramenišť
je velmi chudá, což je dáno zejména nadmořskou výškou a
geologickým podkladem. Obvykle je tvořená druhy Radix
labiata, Pisidium casertanum ve větších potocích i druhem
Ancylusfluviatilis. Mnohem méně často se vyskytuje
i Galba truncatula, Pisidium personatum a P. subtruncatum.
V Klabavě pod ústím Č O V (lok. č. 19, Obr. 33) byla
zjištěna nepůvodní Physa acuta, zatímco v Ohrazenickém
potoce pod Mlýnským rybníkem (lok. č. 5) Anodonta ana-
tina.
Společenstva stojatých vod
Stojaté vody (rybníky, menší tůně, vodní nádrže) v centrální
části Brd s výjimkou Padrťska jsou obývány několika
málo druhy obývajícími i tekoucí vody {Radix labiata,
Pisidium casertanum). Mnohem bohatší jsou rybníky a
tůně v okrajových částech Brd a na Padrťsku. Z drobnějších
tůněk stojí za zmínku soustava tůní u Strasie (Obr. 34),
kde bylo zjištěno pět druhů a stejný počet druhů byl nalezen
i ve větší tůni u rybníka Dožin (Obr. 35). Z rybníků je
z pohledu vodních měkkýšů zřejmě nejvýznamnějším stanovištěm
soustava na Padrťsku tvořená Dolejším a Hořejším
padrťským rybníkem a několika menšími rybníčky a
navazujícími drobnými toky, mokřady a tůněmi (Obr. 36).
Okolí rybníků je částečně odlesněné a rybníky zde existují
již od 16. století, což je i přes relativně vysokou nadmořskou
výšku (kolem 640 m n. m.) zřejmě důvodem pro
výskyt výrazně bohatších společenstev vodních měkkýšů
s tím, že některé druhy lze v rámci Brd nalézt převážně
či pouze zde (Acroloxus lacustňs, Stagnicola corvus,
Segmentina nitida, Planorbarius corneus, Anodonta
cygnea, Sinanodonta woodiana, Pisidium obtusale).
Relativně bohatší společenstva jsou vyvinuta i v některých
rybnících na Mítovském potoce na jihozápadním okraji
Brd a v Mlýnském rybníce u Jinců (Obr. 37). Zde se
jako na jediném místě v CHKO vyskytuje ohrožený plž
Planorbis carinatus.
Obr. 32. Klabava (lok. č. 32) je největším vodním tokem v CHKO Brdy. Foto V. Beranová.
Fig. 32. The Klabava (site 32) is the largest stream in the Brdy PLA. Photo by V. Beranová.
109
Obr. 33. Klabava u výtoku z ČOV (lok. č. 19). Foto V. Beranová.
Fig. 33. The stream Klabava at the outlet of the wastewater treatment plant (site 19). Photo by V. Beranová.
Obr. 35. Tůň u rybníku Dožin (lok. č. 105). Foto V. Beranová.
Fig. 35. The pool near the pond Dožin (site 105). Photo by V. Beranová.
Obr. 36. Tůň a mokřad u Dolejšího padrt'skeho rybníka (lok. č. 77). Foto V. Beranová.
Fig. 36. The pool and wetland near the pond Dolejší padrťský rybník (site 77). Photo by V. Beranová.
111
Poděkování
Autoři děkují Janu Vrbovi za vytvoření map. Průzkum
druhého z autorů byl součástí projektu „Monitoring a mapování
vybraných druhů rostlin a živočichů a inventarizace
maloplošných zvláště chráněných území v národně
významných územích v České republice" organizovaného
Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky (registrační
číslo projektu EIS: CZ.05.4.27/0.0/0.0/17 078/0
005239).
Literatura
BERAN L., 2002: Vodní měkkýši České republiky - rozšíření a
jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, červený seznam
[Aquatic molluscs of the Czech Republic - distribution
and its changes, habitats, dispersal, threat and protection, Red
List]. - Sborník přírodovědného klubu v Uh. Hradišti, Supplementum
10, 258 pp.ISBN 80-86485-05-6 (in Czech, English
summary)
BERAN L., 2007: Příspěvek k poznání vodních měkkýšů vybraných
rybníků středních Čech [Contribution to the knowledge
of aquatic molluscs of selected ponds in Central Bohemia
(Czech Republic)]. - Bohemia centralis, Praha, 28: 365-375.
(in Czech)
BERAN L., 2011: Příspěvek k poznaní měkkýšů CHKO Křivoklátsko
[A contribution to the knowledge of aquatic molluscs of
the Protected Landscape Area Křivoklátsko (Central Bohemia,
Czech Republic)]. - Bohemia centralis, Praha, 31: 219-235.
(in Czech)
B E R A N L., JUŘIČKOVÁ L. & HORSÁK M . , 2017: Mollusca (měkkýši)
[Mollusca (molluscs)]. - In: Červený seznam ohrožených
druhů České republiky. Bezobratlí [Red list of threatened species
in the Czech Republic. Invertebrates], HEJDA R., FARKAČ
J. & CHOBOT K . (eds) Příroda, Praha, 36: 71-76. (in Czech
and English)
CÍLEK V. & LOŽEK V. (eds), 2012: Obraz krajiny - Pohled ze
středních Čech [Landscape image - View from central Bohemia].
- Dokořán, Praha, 310 pp. ISBN 978-80-7363-205-2 (in
Czech)
ČEJKA T., B E R A N L., COUFAL R., DVOŘÁK L., HORÁČKOVÁ J.,
HORSÁKOVÁ V , JUŘIČKOVÁ L., K O R Á B E K O., ADAMCOVÁ T.,
SZÁBOVÁ D., ŠKODOVÁ J. & HORSÁK M . , 2022: Malacological
news from the Czech and Slovak Republics in 2021. - Malacologica
Bohemoslovaca, 21: 49-62. https://doi.org/10.5817/
MaB2022-21-49
ČEJKA T., B E R A N L., KORÁBEK O., HLAVÁČ J. Č., HORÁČKOVÁ J.,
COUFAL R., DRVOTOVÁ M . , M A Ň A S M . , HORSÁKOVÁ V. &
HORSÁK M . , 2020: Malacological news from the Czech and
Slovak Republics in 2015-2019. - Malacologica Bohemoslovaca,
19: 71-106. https://doi.org/10.5817/MaB2020-19-71
GLÓER P., 2019: The Freshwater Gastropods of the West-Palaearctis.
Volume I - Fresh- and brackish waters except spring
and subterranean snails. - Svenja Muchow, Neustadt/Holstein,
399 pp.
HORSÁK M . , ČEJKA T, JUŘIČKOVÁ L., B E R A N L., HORÁČKOVÁ J.,
HLAVÁČ J. Č., DVOŘÁK L., HÁJEK O., DIVÍŠEK J., M A Ň A S M . &
Obr. 37. Mlýnský rybník (lok. č. 6). Foto V. Beranová.
Fig. 37. The pond Mlýnský (site 6). Photo by V. Beranová.
112
LOŽEK V , 2022: Check-list and distribution maps of the molluscs
of the Czech and Slovak Republics. - Online at http://
mollusca.sav.sk/malacology/checklist.htm, checklist updated
at July 3, 2022, maps updated at June 8, 2022. https://doi.
org/10.5281/zenodo.6791871
HORSAK M . , JUŘIČKOVÁ L . & PICKA J., 2013: Měkkýši České a
Slovenské republiky. Molluscs of the Czech and Slovak Republics.
- Kabourek, Zlín, 264 pp. ISBN 978-80-86447-15-5
(in Czech and English)
LORENCOVÁ E., B E R A N L . , HORSÁKOVÁ V. & HORSÁK M . , 2015:
Invasion of freshwater molluscs in the Czech Republic: time
course and environmental predictors. - Malacologia, 59(1):
105-120. https://doi.org/10.4002/040.059.0107
PODROUŽKOVÁ Š., L O Ž E K V., JUŘIČKOVÁ L . , HORÁČKOVÁ J.,
B E R A N L . & HLAVÁČ J. 2020: Měkkýši Českého krasu
[Molluscs of the Bohemian Karst]. - Příroda, 40: 1-296. (in
Czech)
SKÁLA I., LAPŠANSKÁ N . & ŠPAČEK J., 2019: Makrozoobentos
potoků CHKO Brdy [Macrozoobenthos of brooks in the Brdy
Highlands Protected Landscape Area (Czech Republic)]. Bohemia
centralis, 35: 291-358. (in Czech)
Přílohy
Další doplňující informace lze nalézt v online verzi článku
na webu časopisu.
Tabulka 1. Přehled studovaných lokalit. Údaje jsou řazeny následovně: číslo lokality, zeměpisné souřadnice (°N, °E), mapové pole,
nejbližší obec, lokalizace a popis lokality, nadmořská výška, datum průzkumu, nálezce (VB - Vendula Beranová, L B - Luboš Beran,
IS - Ivan Skála), citace případné publikace.
Table 1. The list of studied sites. The data are sorted as follows: site number, geographical coordinates (°N, °E), mapping field,
nearest village, location and description of the site, altitude, date, finder (VB - Vendula Beranová, L B - Luboš Beran, IS - Ivan
Skála), citation (if published).
Číslo lokality; souřadnice (°N, °E); mapové pole; nejbližší obec; lokalizace a popis lokality; nadmořská výška; datum
průzkumu; nálezce; citace.
Site number; coordinates (°N, °E); mapping field; nearest village; location and description of the site; altitude; date;
finder; citation (if published).
1; 49,78542, 13,88333; 6249; Neřežín; Červený potok na hranici CHKO Brdy; 419; 12. 9. 2021; V B , L B
2; 49,78111, 13,88456; 6249; Neřežín; Červený potok nad Neřežínem; 568; 13. 4. 2017; IS; SKÁLA et al. 2019
3; 49,77828, 13,97281; 6249; Jince; betonové nádržky na okraji Jinců u hranic CHKO Brdy; 430; 10. 10. 2021; V B ,
LB
4; 49,77311, 13,89886; 6249; Neřežín; drobný potůček u rozcestí Na Hlíně; 550; 12. 9. 2021; V B , L B
5; 49,77131, 13,96017; 6249; Jince; Ohrazenický potok pod Mlýnským rybníkem; 465; 10. 10. 2021; V B , L B
6; 49,77097, 13,96047; 6249; Jince; Mlýnský rybník; 468; 10. 10. 2021; V B , L B
7; 49,76858, 13,90008; 6249; Neřežín; potůček pod studánkou Pod Hlínou; 549; 12. 9. 2021; V B , L B
8; 49,7675, 13,95856; 6249; Jince; Pstruhový potok nad Mlýnským rybníkem; 480; 28. 7. 2016, 24. 10. 2016, 13. 4.
2017; IS; SKÁLA etal. 2019
9; 49,76708, 13,89817; 6249; Neřežín; tůňka v lese pod hrází rybníku Pod Valdekem; 522; 12. 9. 2021; V B , L B
10; 49,76697, 13,89814; 6249; Neřežín; výtok z rybníku Pod Valdekem; 522; 12. 9. 2021; V B , L B
11; 49,76661, 13,89914; 6249; Neřežín; S cíp rybníku Pod Valdekem; 528; 12. 9. 2021; V B , L B
12; 49,76478, 13,89858; 6249; Neřežín; J cíp rybníku Pod Valdekem; 528; 12. 9. 2021; V B , L B
13; 49,76336, 13,95397; 6249; Jince; Pstruhový rybník na Pstruhovém potoce; 450; 10. 10. 2002; L B
14; 49,76078, 13,89903; 6249; Kvaň; příkop u silnice J od rybníku Pod Valdekem; 535; 12. 9. 2021; V B , L B
15; 49,75217, 13,84308; 6249; Nová Ves; Mourový potok; 520; 13. 4. 2017; IS; SKÁLA et al. 2019
16; 49,75103, 13,829; 6248; Nová Ves; Jalový potok; 513; 24. 10. 2016, 13. 4. 2017; IS; SKÁLA etal. 2019
17; 49,74894, 13,86997; 6249; Zaječov; V tůnu letiště; 635; 10. 10. 2021; V B , L B
18; 49,74892, 13,86958; 6249; Zaječov; Z tůnu letiště; 635; 10. 10. 2021; VB, L B
19; 49,73117, 13,73203; 6248; Strašíce; Klabava pod ústím přítoku z ČOV; 455; 21. 5. 2022; V B , L B
20; 49,72775, 13,7475; 6248; Strašíce; drobný kanálek u cesty u hranice CHKO Brdy; 473; 24. 4. 2022; V B , L B
21; 49,72744, 13,74603; 6248; Strašíce; podlouhlá tůňka v mokřadu J od Strašíc; 479; 24. 4. 2022; V B , L B
22; 49,72711, 13,74861; 6248; Strašíce; SZ tůňka ze soustavy tůněk v mokřadu J od Strašíc; 473; 24. 4. 2022; V B ,
LB
23; 49,72697, 13,74894; 6248; Strašíce; největší ze soustavy tůněk v mokřadu J od Strašíc; 473; 24. 4. 2022; V B , L B
24; 49,72683, 13,74933; 6248; Strašíce; SV tůňka ze soustavy tůněk J od Strašíc; 475; 24. 4. 2022; V B , L B
25; 49,72658, 13,74933; 6248; Strašíce; V tůňka ze soustavy tůněk J od Strašíc; 475; 24. 4. 2022; V B , L B
26; 49,72589, 13,74978; 6248; Strašíce; JV tůňka ze soustavy tůněk J od Strašíc; 479; 24. 4. 2022; V B , L B
27; 49,72303, 13,71047; 6248; Dobřív; Ledny potok; 447; 1. 8. 2016, 17. 10. 2016; IS; SKÁLA et al. 2019
113
Tabulka 1. Pokračování.
Table 1. Continued.
28; 49,71928, 13,92508; 6249; Obecnice; S břeh V N Obecnice; 561; 3. 7. 2021; VB, L B
29; 49,71925, 13,76947; 6248; Strašíce; mokřadní olšina u cyklostezky; 500; 21. 5. 2022; V B , L B
30; 49,71883, 13,92125; 6249; Obecnice; drobný mokřad SZ od V N Obecnice; 568; 3. 7. 2021; V B , L B
31; 49,71881, 13,92281; 6249; Obecnice; SZ cíp V N Obecnice; 561; 3. 7. 2021; V B , L B
32; 49,71847, 13,76703; 6248; Strašíce; Klabava na hranici CHKO Brdy; 508; 7. 11. 2021; V B , L B
33; 49,71817, 13,92114; 6249; Obecnice; drobný přítok asi 50 m nad ústím do V N Obecnice; 568; 3. 7. 2021; V B ,
LB
34; 49,71772, 13,92031; 6249; Obecnice; Obecnice cca 150 m nad V N Obecnice; 568; 3. 7. 2021; V B , L B
35; 49,71764, 13,92161; 6249; Obecnice; Obecnický potok nad V N Obecnice; 565; 7. 4. 2017; IS; SKÁLA et al. 2019
36; 49,71703, 13,93011; 6249; Obecnice; Obecnice pod mostkem pod hrází V N Obecnice; 548; 3. 7. 2021; V B , L B "
37; 49,71614, 13,92558; 6249; Obecnice; J cíp V N Obecnice; 561; 3. 7. 2021; VB, L B
38; 49,71336, 13,77289; 6248; Strašíce; Klabava nad Strašicemi; 510; 29. 7. 2016, 18. 10. 2016, 11. 4. 2017; IS;
SKÁLA etal. 2019
39; 49,71272, 13,77369; 6248; Strašíce; Klabava u mostku; 615; 7. 11. 2021; V B , L B
40; 49,71072, 13,77875; 6248; Strašíce; mokřad u cesty v nivě Klabavy; 528; 7. 11. 2021; V B , L B
41; 49,70908, 13,78706; 6248; Strašíce; drobný přítok Klabavy u Dolinské cesty; 535; 21.5. 2022; VB, L B
42; 49,70886, 13,74603; 6248; Dobřív; příkop u cesty na JV okraji plochy Přední Bahna; 562; 21. 5. 2022; V B , L B "
43; 49,70822, 13,82317; 6248; Strašíce; potok Rezerva; 610; 18. 10. 2016; IS; SKÁLA etal. 2019
44; 49,70681, 13,74361; 6248; Dobřív; Vlčí potok u silnice u menší vodní nádrže; 562; 21.5. 2022; VB, L B
45; 49,70453, 13,79242; 6248; Strašíce; Třítrubecký potok nad ústím do Klabavy; 545; 7. 11. 2021; VB, L B
46; 49,70442, 13,79142; 6248; Strašíce; Klabava nad loveckým zámečkem Tři Trubky; 545; 7. 11. 2021; V B , L B
47; 49,69914, 13,74939; 6348; Dobřív; tůňka u cesty Z od vrchu Kamenná (736 m n. m.); 630; 21. 5. 2022; VB, L B *
48; 49,69708, 13,78519; 6348; Strašíce; Klabava nad Loveckým zámečkem; 570; 29. 7. 2016, 18. 10. 2016, 11. 4.
2017; IS; SKÁLA etal. 2019
49; 49,68417, 13,68653; 6348; Skořice; Skořicový potok u ústí drobného přítoku; 476; 6. 6. 2021; VB, L B
50; 49,67967, 13,90531; 6349; Bohutín; rašeliniště nad S břehem V N Pilská; 678; 4. 7. 2022; V B , L B
51; 49,67961, 13,90506; 6349; Bohutín; drobný potůček tekoucí od studánky u S břehu V N Pilská; 678; 4. 7. 2022;
VB, L B
52; 49,67942, 13,90506; 6349; Bohutín; S břeh V N Pilská u ústí drobného potůčku od studánky; 675; 4. 7. 2022;
VB, L B
53; 49,67806, 13,92317; 6349; Kozičín; tůňka u Slaninské cesty; 660; 11. 6. 2022; V B , L B
54; 49,67758, 13,9265; 6349; Kozičín; potůček u Slaninské cesty; 655; 11. 6. 2022; V B , L B
55; 49,67731, 13,92289; 6349; Kozičín; prameniště pod Slaninskou cestou; 658; 11. 6. 2022; VB, L B
56; 49,67664, 13,89681; 6349; Bohutín; levostranný přítok Pilského potoka nad V N Pilská; 675; 11. 6. 2022; V B ,
LB
57; 49,67653, 13,89672; 6349; Bohutín; pravostranný přítok Pilského potoka nad V N Pilská; 675; 11.6. 2022; V B ,
LB
58; 49,67639, 13,91158; 6349; Bohutín; Pilský potok pod hrází V N Pilská; 650; 4. 7. 2022; V B , L B
59; 49,67628, 13,89536; 6349; Bohutín; Pilský potok nad V N Pilská; 675; 21. 10. 2017; IS; SKÁLA et al. 2019
60; 49,67603, 13,73572; 6348; Skořice; příkop a mokřad u cesty Vlásenka; 557; 6. 6. 2021; V B , L B
61; 49,67542, 13,89569; 6349; Bohutín; prameniště nad Pilským potokem; 689; 11. 6. 2022; V B , L B
62; 49,67172, 13,76422; 6348; Trokavec; podlouhlý rybníček, nejdolejší ze 4 menších; 619; 6. 6. 2021; V B , L B
63; 49,67164, 13,71961; 6348; Skořice; rybníček u silnice S od střelnice Kolvín; 589; 6. 6. 2021; V B , L B
64; 49,67056, 13,88036; 6349; Láz; prameništní stružka v bývalé osadě Skelná Huť; 712; 18. 6. 2022; V B , L B
65; 49,67042, 13,76458; 6348; Trokavec; menší rybníček 3. odshora ze 4 menších padrťských rybníčků; 620; 6. 6.
2021; V B , L B
66; 49,67033, 13,9195; 6349; Bohutín; Pilský potok nad hranicí CHKO Brdy; 650; 4. 7. 2022; V B , L B
67; 49,67014, 13,87197; 6349; Láz; prameniště v bývalé osadě Skelná Huť; 712; 18. 6. 2022; V B , L B
68; 49,66975, 13,87906; 6349; Láz; nádržka nad rybníčkem v bývalé osadě Skelná Huť; 710; 18. 6. 2022; V B , L B
69; 49,66964, 13,87928; 6349; Láz; rybníček v bývalé osadě Skelná Huť; 710; 18. 6. 2022; V B , L B
70; 49,66731, 13,76425; 6348; Trokavec; rybníček pod rybníkem Výtažník; 627; 6. 6. 2021; V B , L B
114
Tabulka 1. Pokračování.
Table 1. Continued.
71; 49,66714, 13,76603; 6348; Trokavec; Klabava V od rybníčku pod rybníkem Výtažník; 624; 6. 6. 2021; VB, L B
72; 49,66694, 13,70647; 6348; Skořice; Skořický potok; 515; 1. 8. 2016, 17. 10. 2016, 20. 4. 2017; IS; SKÁLA et al.
2 0 1 9
73; 49,66314, 13,76314; 6348; Trokavec; rybník Výtažník; 635; 6. 6. 2021; V B , L B
74; 49,66247, 13,89647; 6349; Láz; SV okraj V N Láz; 646; 4. 7. 2022; V B , L B
75; 49,66022, 13,89622; 6349; Láz; JV okraj V N Láz; 646; 4. 7. 2022; V B , L B
76; 49,65789, 13,76036; 6348; Trokavec; Z břeh Dolejšího padrťského rybníka blízko hráze; 635; 29. 5. 2021; VB,
LB
77; 49,64994, 13,75719; 6348; Trokavec; mokřady a tůně u JZ břehu Dolejšího padrťského rybníka; 635; 29. 5.
2021; VB, L B
78; 49,64953, 13,898; 6349; Láz; prameništní stružka na hranici CHKO Brdy; 635; 18. 6. 2022; V B , L B
79; 49,64831, 13,75869; 6348; Trokavec; J cíp Dolejšího padrťského rybníka pod hrází Hořejšího padrťského r.; 635;
12. 10. 2018, 29. 5. 2 0 2 1 ; LB; VB, L B
80; 49,64611, 13,75525; 6348; Trokavec; SZ břehHořejšího padrťského rybníka; 435; 29. 5. 2021; V B , L B
81; 49,64275, 13,75761; 6348; Trokavec; Z břeh Hořejšího padrťského rybníka; 635; 29. 5. 2021; VB, L B
82; 49,64136, 13,75522; 6348; Trokavec; potůček a mokřady u cesty Z od Hořejšího padrťského rybníka; 647; 29. 5.
2021; VB, L B
83; 49,63939, 13,75294; 6348; Trokavec; malý rybníček u pozůstatku kláštera Tesliny; 655; 29. 5. 2021; VB, L B
84; 49,62167, 13,73194; 6348; Mišov; malý rybníček u Bílého potoka u statku u Mišova; 620; 13. 11. 2009; L B
85; 49,62111, 13,73194; 6348; Mišov; Bílý potok u statku u Mišova; 620; 13. 11. 2009; L B
86; 49,61667, 13,68689; 6348; Borovno; Bradava; 526; 2. 8. 2016, 25. 10. 2016, 18. 4. 2017; IS; SKÁLA et al. 2 0 1 9
87; 49,61189, 13,65783; 6347; Hořehledy; potok Bradava nad vodní nádrží u Hořehled; 470; 27. 7. 2020; L B
88; 49,61075, 13,65719; 6347; Hořehledy; horní konec nádrže na okraji Hořehled; 470; 27. 7. 2020; L B
89; 49,60917, 13,65589; 6347; Hořehledy; okolí hráze vodní nádrže na okraji Hořehled; 470; 27. 7. 2020; L B
90; 49,60831, 13,65464; 6347; Hořehledy; potok Bradava cca 150 m pod vodní nádrží; 470; 27. 7. 2020; L B
91; 49,60525, 13,69156; 6348; Planiny; malá požární nádrž v Planinách; 605; 6. 6. 2021; VB, L B
92; 49,59897, 13,81392; 6448; Hutě pod Třemšínem; J část Malého kotelského rybníka; 560; 5. 7. 2021; VB, L B
93; 49,59703, 13,81183; 6448; Hutě pod Třemšínem; JV okraj Velkého kotelského rybníka; 560; 5. 7. 2021; VB, L B
94; 49,59661, 13,69139; 6448; Planiny; příkop u silnice J od Planin; 592; 2. 10. 2021; V B , L B
95; 49,59469, 13,79481; 6448; Hutě pod Třemšínem; potok Skalice; 590; 2. 8. 2016, 25. 10. 2016; IS; SKÁLA et al.
2 0 1 9
96; 49,59111, 13,67217; 6448; Mítov; Mítovský potok na hranici CHKO Brdy; 513; 11. 9. 2021; VB, L B
97; 49,59028, 13,67608; 6448; Mítov; nádrž na Mítovském potoce; 512; 11. 9. 2021; V B , L B
98; 49,59, 13,67714; 6448; Mítov; náhon na nádrž na Mítovském potoce; 511; 11. 9. 2021; VB, L B
99; 49,584, 13,68258; 6448; Nové Mitrovice; nádrž na Mítovském potoce v S části Nových Mitrovic; 538; 11.9.
2021; VB, L B
100; 49,57669, 13,68633; 6448; Nové Mitrovice; rybník Kolařík; 560; 11. 9. 2021; V B , L B
101; 49,57575, 13,70183; 6448; Nové Mitrovice; rybník Drahota; 598; 2. 10. 2021; V B , L B
102; 49,57186, 13,70886; 6448; Chynín; malý rybníček u červené turistické značky S od Chynína; 620; 2. 10. 2021;
VB, L B
103; 49,57125, 13,71383; 6448; Chynín; potůček u malé vodní nádrže S od Chynína; 632; 2. 10. 2021; VB, L B
104; 49,57053, 13,68581; 6448; Nové Mitrovice; rybník Dožin; 582; 11. 9. 2021; V B , L B
105; 49,56964, 13,68608; 6448; Nové Mitrovice; obloukovitá tůň nad rybníkem Dožin; 585; 11. 9. 2021; VB, L B
106; 49,56106, 13,74661; 6448; Chynín; Smolivecký potok; 630; 2. 8. 2016, 25. 10. 2016, 18. 4. 2017; IS; SKÁLA et
al. 2 0 1 9
107; 49,55906, 13,70822; 6448; Chynín; rybníček na Z okraji Chynína; 639; 2. 10. 2021; V B , L B
108; 49,55708, 13,68528; 6448; Železný Újezd; SV cíp rybníku Ouličky; 618; 2. 10. 2021; V B , L B
115
Tabulka 2. Přehled vodních měkkýšů nalezených na jednotlivých lokalitách v CHKO Brdy. x - ojedinělý výskyt (několik jedinců), xx - roztroušený výskyt, xxx - hojný výskyt.
Table 2. The list of freshwater molluscs recorded at particular sites of the Brdy PLA. x - few specimens, xx - scattered occurrence, xxx - abundant occurrence.
Druh/Species Lok. č./Site No.
Gastropoda 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27
Acroloxus lacustris (Linnaeus, 1758)
Galba truncatula (0. F. Müller, 1774) X X
Stagnicola corvus (Gmelin, 1791)
Radix auricularia (Linnaeus, 1758)
Radix labiata (Rossmässler, 1835) XX XX X X XX X XX X X XX XX XXX XX X
Lymnaea stagnalis (Linnaeus, 1758) X X X
Physa fontinalis (Linnaeus, 1758)
Physa acuta (Draparnaud, 1805) XXX
Planorbis carinatus 0. F. Müller, 1774 X
Anisus leucostoma (Millet, 1813)
Gyraulus albus (0. F. Müller, 1774) X
Gyraulus crista (Linnaeus, 1758)
Hippeutis complanatus (Linnaeus, 1758)
Segmentina nitida (0. F. Müller, 1774)
Ancylusfluviatilis 0. F. Müller, 1774 X XX XXX X XXX
Planorbarius corneus (Linnaeus, 1758)
Ferrissia californica (Rowell, 1863) XX X XX X
Bivalvia
Anodonta anatina (Linnaeus, 1758) X X
Anodonta cygnea (Linnaeus, 1758)
Sinanodonta woodiana (Lea, 1834)
Musculium lacustre (0. F. Müller, 1774) X X X XX XXX
Pisidium casertanum (Poli, 1791) X XX XX X X X X X X X XX XX XX
Pisidium milium Held, 1836 XX XXX
Pisidium nitidum Jenyns, 1832
Pisidium obtusale (Lamarck, 1818)
Pisidium personatum Malm, 1855 XX X
Pisidium subtruncatum Malm, 1855 X X
Celkem/Total 1 2 2 1 1 7 1 2 3 1 3 2 2 1 1 1 1 1 3 2 1 2 4 3 5 2 3
Tabulka 2. Pokračování.
Table 2. Continued.
Druh/Species Lok. č./Site No.
Gastropoda 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54
Acroloxus lacustris (Linnaeus, 1758)
Galba truncatula (0. F. Müller, 1774) XX XXX
Stagnicola corvus (Gmelin, 1791)
Radix auricularia (Linnaeus, 1758)
Radix labiata (Rossmássler, 1835) X XX XXX XXX X XXX X
Lymnaea stagnalis (Linnaeus, 1758)
Physa fontinalis (Linnaeus, 1758)
Physa acuta (Draparnaud, 1805)
Planorbis carinatus 0. F. Müller, 1774
Anisus leucostoma (Millet, 1813)
Gyraulus albus (0. F. Müller, 1774) XXX
Gyraulus crista (Linnaeus, 1758)
Hippeutis complanatus (Linnaeus, 1758) X
Segmentina nitida (0. F. Müller, 1774)
Ancylusfluviatilis 0. F. Müller, 1774 X XX X XX
Planorbarius corneus (Linnaeus, 1758)
Ferrissia californica (Rowell, 1863)
Bivalvia
Anodonta anatina (Linnaeus, 1758)
Anodonta cygnea (Linnaeus, 1758)
Sinanodonta woodiana (Lea, 1834)
Musculium lacustre (0. F. Müller, 1774)
Pisidium casertanum (Poli, 1791) XXX X X X XX X X XX X X X XX X X XX XXX XXX XX X XX
Pisidium milium Held, 1836
Pisidium nitidum Jenyns, 1832
Pisidium obtusale (Lamarck, 1818)
Pisidium personatum Malm, 1855 X
Pisidium subtruncatum Malm, 1855 X X
Celkem/Total 1 1 1 1 1 1 1 1 5 1 2 1 1 1 1 1 1 1 2 1 2 2 1 2 1 2 2
Tabulka 2. Pokračování.
Table 2. Continued.
Druh/Species Lok. č./Site No.
Gastropoda 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81
Acroloxus lacustris (Linnaeus, 1758) X X
Galba truncatula (0. F. Müller, 1774) X XX
Stagnicola corvus (Gmelin, 1791) X XX XX XX X
Radix auricularia (Linnaeus, 1758) XX
Radix labiata (Rossmässler, 1835) XXX XXX XX XXX X X XX XX XXX X XX X XX
Lymnaea stagnalis (Linnaeus, 1758) X XX X
Physa fontinalis (Linnaeus, 1758)
Physa acuta (Draparnaud, 1805)
Planorbis carinatus 0. F. Müller, 1774
Anisus leucostoma (Millet, 1813)
Gyraulus albus (0. F. Müller, 1774) XX X XX X XX
Gyraulus crista (Linnaeus, 1758) XXX
Hippeutis complanatus (Linnaeus, 1758) X
Segmentina nitida (0. F. Müller, 1774) XXX XXX XXX XXX XX X
Ancylusfluviatilis 0. F. Müller, 1774 XX XX
Planorbarius corneus (Linnaeus, 1758) XX X X X XX
Ferrissia californica (Rowell, 1863) X
Bivalvia
Anodonta anatina (Linnaeus, 1758) X
Anodonta cygnea (Linnaeus, 1758) X
Sinanodonta woodiana (Lea, 1834) X
Musculium lacustre (0. F. Müller, 1774) XX
Pisidium casertanum (Poli, 1791) XXX XXX XX X X XX XX XX X XX XX X X XX X X
Pisidium milium Held, 1836 X X
Pisidium nitidum Jenyns, 1832
Pisidium obtusale (Lamarck, 1818) XX XX
Pisidium personatum Malm, 1855
Pisidium subtruncatum Malm, 1855 XX XX
Celkem/Total 1 1 1 3 1 2 1 4 5 2 4 2 1 3 2 1 2 1 7 2 1 7 4 1 6 3 5
Tabulka 2. Pokračování.
Table 2. Continued.
Druh/Species Lok. č./Site No. I
Gastropoda 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108
I
Acroloxus lacustris (Linnaeus, 1758) X XXX X X 6
Galba truncatula (0. F. Müller, 1774) XX X 8
Stagnicola corvus (Gmelin, 1791) X 6
Radix auricularia (Linnaeus, 1758) XX XX X X X X X 8
Radix labiata (Rossmässler, 1835) X XX XX XXX XXX X XX X X XX X 45
Lymnaea stagnalis (Linnaeus, 1758) X XX XXX X X X XXX X XX XX 16
Physa fontinalis (Linnaeus, 1758) XXX XXX XX XX XX 5
Physa acuta (Draparnaud, 1805) 1
Planorbis carinatus 0. F. Müller, 1774 1
Anisus leucostoma (Millet, 1813) XXX XXX X X 4
Gyraulus albus (0. F. Müller, 1774) XX XX X XX XXX XX XX XX X X XX 18
Gyraulus crista (Linnaeus, 1758) 1
Hippeutis complanatus (Linnaeus, 1758) XXX XXX XX 5
Segmentina nitida (0. F. Müller, 1774) X 7
Ancylusfluviatilis 0. F. Müller, 1774 X XX XXX XXX XXX X X X 19
Planorbarius corneus (Linnaeus, 1758) 5
Ferrissia californica (Rowell, 1863) X XX 7
Bivalvia
Anodonta anatina (Linnaeus, 1758) XX XXX 5
Anodonta cygnea (Linnaeus, 1758) 1
Sinanodonta woodiana (Lea, 1834) 1
Musculium lacustre (0. F. Müller, 1774) XXX X 8
Pisidium casertanum (Poli, 1791) XX X XX X XX XX X 56
Pisidium milium Held, 1836 XX XX X 6
Pisidium nitidum Jenyns, 1832 X X X X 4
Pisidium obtusale (Lamarck, 1818) 2
Pisidium personatum Malm, 1855 XXX 4
Pisidium subtruncatum Malm, 1855 XX X X XX 10
Celkem/Total 3 4 3 1 4 1 5 6 3 2 5 4 4 1 1 5 2 10 8 1 2 1 4 5 2 2 3