Název projektu Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě Registrační číslo projektu CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400 Časosběrný dokumentární film Distanční studijní text Petr Jančárek Opava 2019 Obor: MULTIMEDIÁLNÍ TECHNIKY Klíčová slova: Film, dokumentární film, časosběrné snímání, časosběrný dokumentární film, časosběrný záběr, životopis Anotace: Tento distanční studijní text je určen pro studenty oboru Multimediální techniky všech existujících současných i možných budoucích forem stu- dia. Je doplňujícím materiálem především pro předměty MM527 Základy oboru dokumentární tvorba, MM025 Základy režie akomunikace v AV tvorbě, MM022 Úvod do scénáristiky a dramaturgie a MM021 Základy oboru kamera a střihová skladba. Jako doplňkový materiál může posloužit též pro studenty oboru Audiovizuální tvorba. Autor: Petr Jančárek Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 4 ÚVODEM............................................................................................................................7 RYCHLÝ NÁHLED STUDIJNÍ OPORY...........................................................................8 1 FENOMÉN DOKUMENTÁRNÍHO FILMU .............................................................9 1.1 Pojmy ..................................................................................................................11 1.2 Klasický dokumentární film - výkladový............................................................12 1.3 direct cinema .......................................................................................................13 1.4 Cinema vérité ......................................................................................................13 1.5 Dokumentární film participační ..........................................................................15 1.6 Reflexivní dokument...........................................................................................16 1.7 Subjektivní dokumentární film............................................................................16 1.8 Dokumentární poezie ..........................................................................................17 1.9 Dokumentární drama...........................................................................................18 1.10 Časosběrný dokumentární film........................................................................18 1.11 Vliv dokumentární tvorby na hraný film.........................................................19 2 MAGICKÉ SLOVO ČASOSBĚR.............................................................................20 2.1 Základní popis a dělení ČASOSBĚRU...............................................................21 2.2 Časosběrný záběr a časosběrný film ...................................................................22 2.3 Světová klasika - časosběrný snímek člověka z fotografií..................................26 3 PAMĚŤ A TEORIE SDĚLOVÁNÍ...........................................................................27 3.1 Paměť ..................................................................................................................28 Senzorická neboli velmi krátká paměť ......................................................................28 Krátkodobá paměť .....................................................................................................28 Dlouhodobá paměť ....................................................................................................28 Pravidla a varování ....................................................................................................29 3.2 Přítomnost minulosti ...........................................................................................30 3.3 Vývoj mozku a záznam skutečnosti....................................................................31 Mozek a paměť ..........................................................................................................31 Další vývoj zaznamenávání skutečnosti ....................................................................35 3.4 Sdělování čehokoli – stavba kontra skladba .......................................................38 Autor, adresát a sdělení..............................................................................................40 4 ZÁBĚR ......................................................................................................................46 Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 5 4.1 Záznamová technika............................................................................................47 4.2 Velmi stručný návod ...........................................................................................48 4.3 Tvůrci ..................................................................................................................50 Petr Jan Juračka..........................................................................................................50 A co vy všichni ostatní...............................................................................................51 4.4 Časosběr v časosběru, aneb všechno souvisí se vším .........................................52 Příležitost v DOXu.....................................................................................................52 GULLIVER, aneb časosběr v časosběru ...................................................................53 5 DOKUMENTÁRNÍ ČASOSBĚRNÝ FILM.............................................................58 5.1 Nápad a jeho meze ..............................................................................................59 5.2 Chvála současných technických možností..........................................................60 5.3 Natáčení...............................................................................................................61 5.4 Dokončovací práce..............................................................................................62 Nelineární střihový systém ........................................................................................63 Technicky vzato….....................................................................................................67 ZÁKLADNÍ POJMY.................................................................................................68 5.5 Autoři ..................................................................................................................70 Helena Třeštíková ......................................................................................................70 Pavel Koutecký..........................................................................................................77 Vlastní zkušenost - Spoluhráči...................................................................................78 Námět a Scénář nakonec............................................................................................82 6 TADY HAVEL, SLYŠÍTE MĚ? MEZE A MOŽNOSTI SBĚRNÉHO DOKUMENTU V SOUČASNOSTI ...........................................................84 6.1 ŠANCE, PŘÍLEŽITOST, POKUŠENÍ...............................................................86 Co se zde určitě nedočtete..........................................................................................86 Co se dozvědět můžete...............................................................................................87 6.2 GENEZE SBĚRNÉHO MATERIÁLU...............................................................88 FIDEL A HENRY......................................................................................................88 VIDEOPOZDRAVY .................................................................................................89 VÁCLAV HAVEL, PRAHA – HRAD I. – III. .........................................................90 Zlom - duben 2009.....................................................................................................92 Co bylo potom a lidé kolem prezidenta .....................................................................93 ....................................................................................................................................95 ....................................................................................................................................95 Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 6 ....................................................................................................................................95 Vlastní natáčení..........................................................................................................95 6.3 OBJEKT A JEHO FILMAŘ - FILMAŘ A JEHO OBJEKT ..............................96 Znovu TECHNOLOGIE… a znovu VAROVÁNÍ........................................................98 KRIZE přichází v každém filmu....................................................................................99 Filmař filmuje filmaře…..............................................................................................102 6.4 SKUTEČNÉ ODCHÁZENÍ…..........................................................................104 6.5 Další život Václava Havla v digitálních pixelech .............................................106 6.6 ZPRACOVÁNÍ ČASOSBĚRNÉHO MATERIÁLU........................................107 podklady a zdroje.....................................................................................................107 Životopis václava havla ...........................................................................................109 Archivní materiály ...................................................................................................115 Vlastní dílo Václava Havla......................................................................................118 6.7 Rozpočet............................................................................................................119 6.8 Angličtina..........................................................................................................121 6.9 Ukázka námětu pro inspiraci – následující stránky.........................................122 7 SHRNUTÍ STUDIJNÍ OPORY...............................................................................129 7.1 Literatura...........................................................................................................129 PŘEHLED DOSTUPNÝCH IKON.................................................................................130 Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 7 ÚVODEM Distanční studijní opora „Časosběrný dokumentární film“ je určena pro studenty oboru Multimediální techniky Slezské univerzity všech současných i potenciálních forem studia. Jako doplňující materiál může posloužit i studentům oboru Audiovizuální tvorba, případně Kulturní dramaturgie. V řadě ohledů může být inspirací i pro další zájemce, protože se v teoretickém základu zabývá obecně také lidskou pamětí a teorií sdělování. Informace z tohoto oboru jsou natolik obecné, že mohou prospět daleko širšímu okruhu studentů, než který vymezuje obor MMT. Totéž se týká kontextu uvedení paměti jako historického a historizujícího fenomenu. Pro každého, kdo si chce tuto oporu pročíst a prostudovat, je výhodou, pokud bude mít základní zkušenosti alespoň s natáčením krátkých videí a absolvované předměty, uvádějící jej informativně do dramaturgie, scénáristiky, základů režie, kamery a střihu. Zároveň však absolvování těchto předmětů není nezbytnou podmínkou pro práci s předlohou. Předloha by měla zvyšovat šance studenta při výběru multimediální discipliny, které se v budoucnu bude chtít věnovat v profesionální oblasti. V textu jsou přirozeně používány distanční prvky, navržené pro tento typ studijních opor. Za zvláštní zmínku snad stojí ná- sledující: PRŮVODCE STUDIEM Prvek přináší drobné komentáře a doporučení, jak s danou částí opory zacházet a upozorňuje na nmožné netradiční způsoby pohledu na danou problematiku. ÚKOL K ZAMYŠLENÍ Pokud probíraná látka v některých ohledech přesahuje probírané téma, ale lze doporučit, aby se tématem student dále zabýval, bude upozorněn tímto distančním prvkem. PRO ZÁJEMCE Distanční prvek upozorňuje na látku, které by se měli věnovat studenti, uvažující o časosběrném dokumentu jako o jedné z forem vlastního uměleckého vyjádření. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 8 RYCHLÝ NÁHLED STUDIJNÍ OPORY Text by měl zájemce zorientovat v oboru časosběrného dokumentárního filmu a pomoci mu rozlišovat pojem časosběrného kinematografického snímání v technickém a uměleckém smyslu slova. Zároveň upozorňuje na významné české tvůrce a zejména přináší velkou případovou studii, k níž autor předlohy využívá osobní zkušenost z časosběrného natáčení bývalého prezidenta Václava Havla v posledních letech jeho života. Naznačené obecné principy sdělování a jejich pochopení pak jistě pomohou každému z čtenářů při studiu mnoha souvisejících předmětů, zejména dalších kinematografických disciplin. OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Jako autor této opory jsem si pro lepší orientaci v předkládaném textu dovolil vytvořit další distanční prvek. Takhle označené najdete mé osobní poznámky, o nichž si ale myslím, že by mohly pomoci a inspirovat. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 9 1 FENOMÉN DOKUMENTÁRNÍHO FILMU RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY Seznámení se základními pojmy z oblasti tvorby a využití dokumentárního filmu. CÍLE KAPITOLY Orientovat studenta v dané oblasti a vytvořit pojmový aparát, který bude používán v této studijní opoře a v další komunikaci studenta a pedagoga při studiu. ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU Předpokládaná časová dotace kapitoly je 3 hodiny KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY Dokumentární film, záznam reality, druhy médií, kategorie dokumentárního filmu, filmová řeč, záznam, postprodukce Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 10 Obrázek 1 Dokumentární film současnosti může mít neuvěřitelnou škálu podob, stylů a variant... Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 11 Dokumentární film je naprosto fenomenální disciplina. Od sledování osudů nejznámějších lidí světa přes příběhy obyčejných spoluobčanů až po záznam života těch, kdo se ocitli na dně. Sledování důležitých i nicotných událostí, popis výstavby důležitých architektonických objektů, sledování růstu jedné růže. Záznamy sportovních událostí, vystoupení slavných hudebních skupin, zákulisí těchto akcí nebo život v mraveništi… To vše je dokumentární film. A to může být v řadě případů a témat i dokumentární film časosběrný. OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Myslím si, že na rozdíl od exaktních věd, rozprostírajících se většinou v oblastech, kde lze snadno měřit, vážit, laboratorně sledovat atd je film, tak jak ho běžně chápeme, uměleckou disciplinou, kterou lze jen obtížně vtěsnat do definic… Ale i když jde o umění, řídí se některými obecně platnými zásadami… 1.1 Pojmy Abychom mohli o čemkoli komunikovat, musíme zvolit jazyk, v němž se naše komunikace bude odehrávat. Jazyk se skládá ze slov a ustálených výrazů. Pojďme si tedy pro další komunikaci zvolit určitý slovník a pár definic. Obrázek 2 Práce na časosběrném dokumentu, který zachycuje poslední léta života prezidenta Václava Havla, je hlavní případovou studií této studijní opory. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 12 1.2 Klasický dokumentární film - výkladový Ve VÝKLADOVÉM DOKUMENTU vidíme realitu bez příkras, tak, jak ji kamera a zvukové zařízení zachytily. Právě taková je nejčastější představa diváků o dokumentárním filmu. Snímek obvykle přibližuje a ozřejmuje určité události, poskytuje více či méně obsáhlé komentáře k zachycenému dění. Slovem komentář se rozumí nejen vyjádření postoje autora k zobrazované skutečnosti, ale také technický pojem – tedy načtení výkladového textu, nejčastěji školeným, hereckým hlasem. Častými tématy výkladových dokumentů jsou příroda, etnografická pozorování, historické události v rekonstrukci atd. Obrázek 3 Takhle se jeví úvodní záběr s hlavním titulkem videoukázky, která má divákům zprostředkovat základní informaci o budoucím přírodovědném filmu, na monitoru střihového počítače. Obrázek 4 A takhle to vypadá, když se váš hrdina zmocní vaší kamery... Václav Havel v nemocnici Mount Sinai Hospital v New Yorku. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 13 1.3 Direct cinema V DIRECT CINEMA jde o zaznamenání určité události prakticky v reálném čase, jen s neúpatrnými zásahy do reality, která se odehrála před V DIRECT CINEMA jde o zaznamenání určité události prakticky v reálném čase, jen s neúpatrnými zásahy do reality, která se odehrála před kamerou. Autor nebo autoři zůstávají jakoby neteční, pozorují zaznamenávané události jako rybičky v akváriu... Obrázek 5 V roce 2018 došlo v Miami (USA) k zvláštní události: američtí herci David Millstone a Andrew Valins (zprava) provedli Havlovu jednoaktovku PROTEST v podmínkách nasimulovaného bytového divadla. Typickým příkladem témat direct cinema jsou politické nebo významné sportovní události, nahlížené z úhlu nikoliv zpravodajského nebo sportovního, ale právě dokumentárního. Autoři si všímají nejen samotného děje (demonstrace, protestu) nebo výkonu (na lehkoatletických závodech), ale zajímají se o pozadí celé události. Podstatná je však relativně krátká doba natáčení, která se časově blíží době trvání události samotné. Patří spolu s následujícím cinema vérité do kategorie observačních dokumentárních filmů. 1.4 Cinema vérité Jde o styl podobný direct cinema, ale s výraznějším vlivem autora nebo autorů na děj, který je zaznamenáván. V některých příapdech jde až o provokativní přístup, kdy se kamera stává prvkem, jenž působí na další vývoj reality, ovlivňuje chování aktérů atp. Patří spolu s předcházejícím direct cinema do kategorie observačních dokumentárních filmů. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 14 Obrázek 6 Dokumentaristé Filip Remunda a Vít Klusák použili pro natočení filmu ČESKÝ SEN provokaci, při níž pozvali mohutnou mediální kampaní obyvatele Prahy na otevření neexistujícího obchodního střediska a slíbili jim zaváděcí ceny. SAMOSTATNÝ ÚKOL Napište úvahu na téma „oprávněnost provokace v dokumentárním filmu“. Požadovaný rozměr práce 1 str A4 normovaná (60 úhozů na 30 řádek). Zkuste se nejprve dozvědět o dokumentárním filmu ČESKÝ SEN více informací a případně si najděte i další materiály k tématu provokace v dokumentárním filmu. OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Myslím si, že kolegové Remunda a Klusák mohli být rádi, že neutrpěli vážný úraz… Tento projekt byl na hranici dokumentárního filmu a sociálního pokusu. Nechávám na vaší úvaze, do jaké míry si filmaři mohou takové experimenty dovolit. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 15 1.5 Dokumentární film participační Častým tématem PARTICIPAČNÍHO DOUMENTU jsou lidská práva. Autoři snímku se angažují daleko více, než např. v případě cinema vérité. Dokumentární film se zde stává nástrojem k oznámení a případně prosazení určitých názorů, ovlivnění politického vývoje, přímým upozorněním na škodlivý jev ve společnosti. Práce na filmu s participačním charakterem se vyznačuje jasným a zejména neskrývaným osobním zájmem autorů. To se dá dokumentovat také častým zařazováním podobných snímků do sérií s jasným posláním, viz uvedený příklad výše. Filmaři se často stávají přímo součástí snímku ve smyslu jejich vystoupení před kamerou ve filmu jako takovém. PRO ZÁJEMCE Více o spolupráci České televize a společnosti Člověk v tísni je možné se dozvědět třeba na stránkách https://www.ceskatelevize.cz/porady/0-clovek-v-tisni-25-let/ Obrázek 7 V sérii dokumentů České televize a společnosti Člověk v tísni vznikl dokumentární film KOSOVO - KREV NENÍ VODA, zabývající se exodem muslimských obyvatel Kosova do Albánie v roce 1999. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 16 1.6 Reflexivní dokument Autoři prostřednictvím tohoto typu dokumentu přímo komunikují s diváky. Vyjevují své nitro, názory, city. Nesnaží se divákovi vnutit svůj pohled na svět, ale zároveň nezakrývají, že jim jde o jediné – přesvědčit je o něm. Dalo by se říci, že autoři před očima diváka hledají pravdu o světě. OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Myslím si, že řešení vlastních problémů pomocí natáčení dokumentárního filmu je nejen filmařsky hodně náročnou disciplinou. Můžete si lidi kolem sebe hodně naštva tím, že o nich zveřejníte věci, které ani oni sami nechtějí vědět… Ale pokud dokážete vypíchnout něco obecného, pak diváky určitě zaujmete. 1.7 Subjektivní dokumentární film Filmař v subjektivním dokumentu zkoumá svět většinou sám nebo v minimálním štábu, vyzbrojen začasté ruční kamerou. Minimalizuje technické prostředky, snaží se splynout Obrázek 8 Dokument DOMOV byl intimní zpovědí režisérky Margarety Hrůza o její vlastní rodině a důsledcích emigrace z vlasti. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 17 s prostředím, ve kterém se pohybuje. Zároveň ale určuje úhel pohledu kamery a celého filmu na zobrazovanou skutečnost. Subjektivní dokumentární film se dá točit celou řadou metod a přístupů, lze v nadsázce prohlásit, že kolik je filmařů, tolik může být druhů subjektivního dokumentu. Využívá také archivních materiálů,které zpracovává vlastním kreativním způsobem. SAMOSTATNÝ ÚKOL Na filmu KOYAANISQATSI spolupracoval český dokumentarista Miroslav JANEK. Zjistěte, jakou měl při práci na tomto filmu roli a doplňte sdělení o maximu informací o tomto filmu. 1.8 Dokumentární poezie Filmař, vyjadřující se pomocí poetického dokumentu, používá záznam reality a jeho zpracování v postprodukci „pouze“ jako další výrazový, umělecký prostředek, s jehož pomocí se pokouší divákovi přiblížit tu část skutečnosti, která mu připadá nejzajímavější, neobvyklá, vyjímečná. Snaží se přenést na diváky své vidění světa, upozornit je na možný úhel pohledu nebo přístup k realitě, které by diváka bez filmařského podnětu ani nenapadly Obrázek 9 Film z roku 1982 KOYAANISQATSI je filmovou esejí, řešící vztahy člověka a moderní civilizace, která se nám tak trochu vymyká z rukou. Režíroval americký tvůrce Godfrey Reggio. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 18 1.9 Dokumentární drama Největší využití má tento druh dokumentáního filmu v televizním vysílání. Pro rekonstrukci určitého – většinou historického – děje zde filmař využívá (ať už zcela nebo nebo jen částečně) postupy hraného filmu. Pokud se jedná o témata současná, nezdráhají se tvůrci dokudramatu kombinovat rekonstrukce s hranými prvky s výpověďmi přímých aktérů zobrazovaných událostí. Velmi časté je využití archivních filmových materiálů, záznamu písemných dokumentů nebo zpravodajských šotů. Je pak na cti a zodpovědnosti autorů filmu, aby jasně definovali (i když třeba až na konci snímku), co byla reálná a co umělá záležitost. 1.10 Časosběrný dokumentární film Ve smyslu výše naznačeného dělení se časosběrný dokument nejvíce blíží klasickému výkladovému dokumentárnímu filmu. Podstatný rozdíl je v tom, že natáčení probíhá velmi dlouhopu dobu, často v řádu let, přičemž autoři nesnímají např. vznik zajímavé stavby nebo vývoj konkrétního manželství kontinuálně, ale pouze ve vybraných intervalech, které jsou nastaveny buď pravidelně (většinou u technických záznamů) nebo významově (u natáčení lidských osudů). Časosběrný dokument ale samozřejmě může obsahovat prvky dalších druhů dokumentárního filmu. Obrázek 10 Z časosběrného dokumentu "Tady Havel, slyšíte mě?" Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 19 1.11 Vliv dokumentární tvorby na hraný film Řada hraných filmů se z dokumentu poučila a navozuje atmosférz syrovosti, surové reality a exktrémních podmínek s využitím dokumentaristických postupů. Využití nestabilní kamery, velmi subjektivních pohledů kamery, záměrné jakoby „nedokonalosti“ obrazu a zvuku může v hrané tvorbě určitě pomoci. Bohužel jsou ale dosti časté případy, kdy za dokumentární vzhled filmu schovávají autoři hraného snímku svou neschopnost popsat realitu a nedostatek kreativity. PRO ZÁJEMCE V návaznosti na předmět „Základy dokumentárního fimu“ uspořádejte (nejlépe s kolegy z ročníku a dalšími zájemci o dokumentární tvorbu) projekci tří odlišných dokumentárních filmů, které by mohly posloužit jako ilustrace pro obsah této kapitoly. Může jít třeba o film „Triumf vůle“ německé pronacistické autorky Leni Riefenstahlové z roku 1935, českého významného dokumentaristy Jana Špáty „Největší přání“ z roku 1964 a trilogii „Ztráta paměti“ dokumentaristy Milana Maryšky. V poslední kapitole tohoto studijního materiálu najdete nabídku řady dalších dokumentárních filmů, které jsou hodny vaší pozornosti. UPOZORNĚNÍ Informace o významných osobnostech z oblasti českého časosběrného dokumentu následuje dále v 5. kapitole. SHRNUTÍ KAPITOLY V kapitole jsou stručně popsány základní druhy dokumentárního fimu. Jejich charakteristiky pomohou studentům v orientaci v dané oblasti a vytvoří předpoklad pro správné zařazení dokumentu časosběrného do popisovaného systému. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 20 2 MAGICKÉ SLOVO ČASOSBĚR RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY Dva základní výklady pojmu časosběr. Rámec jediného záběru, vznikajícího technikou časosběru. A rámec dokumentárního fimu, zachycujícího dlouhodobě vybraný děj, člověka, opakující se akci záznamem vybraných intervalů ze sledovaného dlouhého časového období. CÍLE KAPITOLY Zřetelně popsat rozdíl v chápání pojmu časosběr a prověřit, zda si čtenář/student daný rozdíl osvojil a zda si uvědomuje podstatu sdělení kapitoly. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY Časosběrné snímání, časosběrný film, záběr, doba natáčení, technika, dramaturgie. ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU 4 hod Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 21 2.1 Základní popis a dělení ČASOSBĚRU Pojem časosběr, nebo chcete-li časosběrné snímání (anglicky time-laps), má dva významy, které musíme pro přehlednost hned v počátku definovat a oddělit od sebe, abychom je pak mohli zkombinovat, budeme-li to potřebovat. V technickém smyslu jde při časosběru o zaznamenávání událostí tak, že je snímková frekvence záznamu nižší, než snímková frekvence při následné projekci natočeného mate- riálu. To se hodí při snímání velmi pomalých jevů, které by v normáním režimu nebyly pro lidské oko patrné (klasicky třeba růst květiny). Výsledkem je často překvapující „děj“, patrný na první pohled, při kterém jsme komprimovali to, co se děje například několik dní do několika sekund... Uvedený tvůrčí postup řadíme spíše mezi kinematografické než fotografické, i když je samozřejmě často pro vznik časosběrných záběrů používán fotoaparát místo filmové nebo video kamery. Daný proces si lze představit s pomocí následujících schematických obrázků: Ale ve skutečnosti dojde v kamneře k následujícímu „zápisu“ jednotlivých obrázků: Pro zdůraznění a zobrazení velmi pomalých pohybů je často potřebná daleko nižší frekvence snímání než je zde naznačená. Ale i při čtyřnásobném snížení se třeba v případě pohybu mraků na obloze dá dosáhnout velmi zajímavých efektů. Obrázek A – snímání kamerou při frekvenci 6 snímků / sec Obrázek B - snímání kamerou klasickou frekvencí 24 snímků / sec Obrázek C – ve skutečnosti je uložen záznam skutečnosti, zredukovaný na čtvrtinu Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 22 2.2 Časosběrný záběr a časosběrný film Výše uvedené schéma je nejlépe demonstrovatelné v případové studii. Autor tohoto studijního textu natáčel dokumentární film o stavbě a uvedení do provozu nejlepší kancelářské budovy světa roku 2011 – budovy Centrály Vienna Insurence Group v Praze Karlíně. Šlo tedy o vznik časosběrného dokumentu, kdy v průběhu mnoha měsíců zaznamenával filmový štáb vznik budovy od prvního kopnutí do země až po přestřižení slavnostní pásky při uvedení budovy do provozu. Natočil řadu rozhovorů s architekty, projektanty, dělníky i představiteli budoucích uživatelů z pojišťovny... Čili vznikal ČASOSBĚRNÝ DOKUMENTÁRNÍ FILM. Ale jedním ze zvolených dokumentaristických postupů bylo také časosběrné nasnímání stavby ze tří zvolených vnějších bodů, tak, aby se v ohromujícím pohledu na budovu „rostoucí doslova před očima“ zdůraznila velkolepost stavby a rychlost, s níž stavba vznikala. PŘÍPADOVÁ STUDIE – STAVBA BUDOVY POJIŠŤOVNY Na dvě okolní budovy a stavební buňku, přináležící k zařízení staveniště, byly umístěny tři fotoaparáty s možností nastavení frekvenčního snímání. Uloženy byly ve speciálně zkonstruovaných pouzdrech,která zaručovala ochranu před povětrnostními vlivy, přičemž ale byly vyvedeny do dalšího, snadno otevíratelného pouzdra, kabely pro stahování paměťové karty a napájení celého systému. Obrázek 11 Vizualizace návrhu budovy, jejíž stavbu jsme časosběrně zaznamenávali. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 23 Interval se v průbehu záznamu rostoucí budovy měnil (podrobný popis technologie časosběrného snímání je v daném případě mino rámec tohoto studijního materiálu). Nicméně je možné si udělat představu o možnostech tohoto postupu, při kterém vzniká časosběrnoumetou jediný záběr, resp. Sada jednotlivých denních záběrů, znichž se později v postprodukci vybírají a zpracovávají vizuelně zajímavé nebo technologicky důležité intervaly a části – tedy ohraničené záběry, které budou použity v pozdějším dokumentárním filmu. Obrázek 12 Takto zaznamenávala stavbu každých několik minut jedna z kamer (tedy jeden z fotoaparátů). Rozpětí prvního a posledního snímku na obr. je cca 5 hodin Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 24 OTÁZKA Uvedený záběr je zjevně nešťastně rámován konstrukcí ochranné krabice fotoaparátu, který byl použit pro časosběrné snímání. Jaké je řešení tohoto problému? Zamyslete se a pracujte s informací, že nešlo o videokameru, ale o fotoaparát s frekvenčním snímáním a určitě vyšším rozlišením, než mají běžné videokamery. SAMOSTATNÝ ÚKOL Podívejte se na celý časosběrný dokument o stavbě budovy pojišťovny a napište stručný zpětný scénář, který bude reflektovat zejména rozdíly mezi časosběrnými záběry a časosběrným filmem jako takovým. Film najdete pod následujícím odkazem: https://www.youtube.com/watch?v=zB4T59Gl42w PRO ZÁJEMCE Pro případné zájemce o detaily, související s uvedenou opravdu mimořádnou budouvou uvádíme odkaz na internetovou stránku. http://www.mainpointkarlin.cz/o-budove Obrázek 13 Tato práce byla komerční zakázkou pro dvě významné pojišťovny Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 25 ODPOVĚĎ NA PŘEDCHÁZEJÍCÍ OTÁZKU Vzhledem k vysokému rozlišení, které poskytuje záznam na digitální fotoaparát, mohl kameraman filmu, zodpovědný také za pořízení časosběrných záběrů, počítat s možností dodatečné úpravy záběru v postprodukci. Samozřejmě až po výběru požadovaného intervalu, který bude ve filmu použit. Upravená kompozice – po vytvoření časosběrného záběru požadované délky došlo ke korekci svislic. Upravená kompozice – po vytvoření časosběrného záběru požadované délky došlo ke korekci svislic a úpravě na formát budoucího videa 16:9 Nakonec byla provedena barevná korekce Neupravená základní kompozice časosběrného snímku, pořízeného fotoaparátem. Obrázek 14 Konečnou úpravu záběru, který bude použit ve finálním dokumentárním filmu, je třeba dělat až ve filmové postprodukci. Upravování každého snímku z časosběrného fotoaparátu by bylo nelogické a neekonomické. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 26 2.3 Světová klasika - časosběrný snímek člověka z fotografií Není to natolik otázka technická, ale daleko spíš organizace, trpělivosti a pečlivosti. Aneb konkrétní člověk před časosběrnou kamerou. Takhle pravidelně a neuvěřitelně spořádaně portrétoval 14 let Frans Hofmeester svou dceru Lotte. Ne nadarmo se jeho video stalo jedním z hitů světového internetu. SHRNUTÍ KAPITOLY Časosběrné snímání může znamenat pořízení jednoho záběru, který obsáhne třeba jedno dopoledne na stavbě domu, ale také pravidelné každodenní fotografování blízkého člověka, které pak poskytne obrázek o vývoji lidské tváře během několika let. Zároveň ale může jít o dnes již klasický druh dokumentárního filmu, který zachytí v relativně dlouhém časovém období nějakou událost, ať už je to vznik a vývoj nějakého neživého předmětu, nebo výňatek z lidského osudu nebo osudů. Obrázek 15 Tohle zajímavé časosběrné video, složené z každodenních fotografií, můžete shlédnout pod odkazem: https://www.youtube.com/watch?v=UH1x5aRtjSQ Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 27 3 PAMĚŤ A TEORIE SDĚLOVÁNÍ RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY V rychlém a stručném přehledu se uživatel studijní opory dozví, co je to paměť, jaký má vliv na zaznamenávání skutečnosti člověkem, jaké druhy paměti rozlišujeme. Získá základní informace o mozku ve vztahu k paměti, stejnějako o vývoji zaznamenávání skutečnosti člověkem od jeskynních maleb po současné filmařské technoligie. Důležitou součástí kapitoli je přehledná inforamce o základech teorie sdělování. Z textu nakonec vyplyne, proč jsou úvahy o lidské paměti důležité při rozebírání problematiky vzniku časosběrných dokumentů. CÍLE KAPITOLY Vyprovokovat čtenáře, studenta, k samostatnému přemýšlení o všech souvislostech tvorby a varovat jej před zneužíváním tlačítka REC na fotoaparátech a videokamerách. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY Paměť, mozek, záznam, sdělení, autor, příjemce, distribuce Obrázek 16 Ilustrační obrázek Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 28 3.1 Paměť Schopnost naší nervové soustavy (které se také někdy říká centrální nervová soustava) uchovávat a použít později informace z předchozí zkušenosti, se nazývá paměť. Informaci si musíme v procesu zapamatovávání nejprve tzv. vštípit, pak ji v nějakém kódování uložíme, abychom si ji mohli později vybavit a použít. Podle délky, po kterou se nám daří uchovávat zapamatované informace, se paměť dělí na senzorickou, krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou. Podle formy, ve které se informace ukládají, můžeme paměť dělit na vizuální, akustickou, sémantickou (pamatování podle významu), mechanickou a logickou paměť. SENZORICKÁ NEBOLI VELMI KRÁTKÁ PAMĚŤ To co jsme právě viděli nám po velmi krátkou dobu zůstává před očima - jde o vědomou část paměti, která uchovává okamžité informace, přicházející ze smyslů. Mozek, náš skvělý a nepostradatelný harddisk, pak musí informaci po nezbytně nutnou dobu podržet, aby ji mohl zpracovat - rozhodnout se, zda jde o důležité nebo méně důležité záležitosti. Vlastně tedy náš mozek řeší, zda je daná informace vhodná k dalšímu zpracování nebo zda je možné se jí zbavit, zapomenout ji… Pokud zmíněná informace projde nemilosrdnou selekcí a mozek ji vyhodnotí jako vhodnou k dalšímu zpracování, postoupí ji dál, dalšímu druhu paměti - do její krátkodobé nebo dlouhodobé části. KRÁTKODOBÁ PAMĚŤ Někdy se jí říká také operativní nebo pracovní a jde o vědomou aktivní složku paměti, v níž se odehrává naprostá většina procesů lidské psychiky. Tady se zpracovávají nejen informace, které právě přišly ze senzorické paměti, ale také informace, které jsme „si stáhli“ z paměti dlouhodobé (ta ale není dostupná vědomě). Paměť krátkodobá uchovává vjemy smyslových orgánů a záznamy emocí a může je dále zpracovávat a opět ukládat, uchovávat. Lze ji teoreticky (někteří z nás to dokáží i prakticky) vylepšovat kombinací prvků do logických celků, vytvářet si tzv. mnemotechnické pomůcky. V každém případě je pro uchování informací v krátkodobé paměti nezbytné opakování - musíme si vytvářet paměťové smyčky, jinak o informace v krátkodobé paměti nenávratně přijdeme. DLOUHODOBÁ PAMĚŤ Jde o neaktivní část naší paměti, která se ukrývá kdesi v nevědomí. Teoreticky je její kapacita neomezená, ale každý realisticky uvažující člověk ví, že jde opravdu a jenom o Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 29 teoretický předpoklad. Dlouhodobá paměť ukládá důležité inforamce/ zkušenosti, které potřebujeme k výkonu našich konkrétních činností. Také uchovává životně důležité poznatky, asi nikdo se nechce opakovaně spálit ať už o kamna nebo komunikací se zlým člověkem… PRAVIDLA A VAROVÁNÍ Platí pravidlo, že si lépe zapamatujeme informace nebo události, které mají pro nás nějaký smysl a logický vývoj. Pokud toto nefunguje, může dojít ke zkreslování vzpomínek, protože se při komponování nových informací do naší paměti (tedy mezi ty již zapsané informace) částečně mohou měnit i ty, co už jsou uloženy. Platí také, že se nám lépe pamatuji informace nebo poznatky, které mají nějaký citový, emotivní nádech a které si proto často připomínáme. Paměť totiž sama sobě připomínáním připomíná, že jde v daném případě, který vyvolal emoci, o důležitou věc, a že je tudíž třeba dané informace dlouhodobě uchovat. Dlouhodobá paměť se začíná projevovat zhruba ve věku 4 let… K ZAPAMATOVÁNÍ A teď…vás chceme maličko varovat a upozornit: Pro studium a studenty je důležitá informace (proto ji tolikrát za semestr slyšíme), že MOZEK SI INFORMACE UKLÁDÁ DO DLOUHODOBÉ PAMĚTI BĚHEM SPÁNKU. Proto je naprosto nevhodné studovat v noci, na úkor potřebného spánkového času, protože tím obíráme náš mozek o čas, potřebný pro ukládání do dlouhodobé paměti. Těch potřebných 6 hodin asi nebude výmysl pedagogů a neurovědců, že… Obrázek 17 Ilustrační obrázek Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 30 3.2 Přítomnost minulosti Časosběrný dokument je často právě OTÁZKOU PŘÍTOMNOSTI MINULOSTI. Filmař dlouhodobě zaznamenává vznik nějaké věci nebo část života určité osoby nebo osob. A pozdější divák, diváci, při sledování vybraného materiálu z onoho časosběrného natáčení, který je vědomě koncipován do nějaké podoby, prožívají „přítomnost minulosti“. Několik let se „smrskne“ do hodiny a půl... ÚKOL K ZAMYŠLENÍ Filosof Martin Palouš (1954) při práci na dokumentárním filmu, který se jmenuje právě PŘÍTOMNOST MINULOSTI (předpokládané datum dokončení 2019, režie Petr Jančárek) poznamenal autorovi této studijní předlohy: Jak je minulost přítomna v našem současném světě? Jaká je paměť jako hlavní nástroj, který máme k dispozici? Paměť má především osobní rozměr. Patří každému z nás. Naše identita - způsob, jakým vnímáme sami sebe, je konstituován jako pokračující souhra mezi tím, co uchováváme v naší paměti a snažíme se udržet a co chceme potlačit a zapomenout na sebe. Současně však paměť není jen naším individuálním majetkem - vlastním nástrojem, abychom se poznali uprostřed prchavého času. Obrázek 18 Někdejší prezident České republiky v záběrech z chystaného časosběrného dokumentu „Tady Havel, slyšíte mě?“ Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 31 Má vždy kolektivní rozměr. Je to něco, co sdílíme se všemi našimi základními „druhými“, jak se dostalo dědictví - v rodině, do které jsme se narodili, ve větších komunitách jsme součástí a nakonec jako současníci, kteří se narodili do lidského světa nejen na určitém místě, ale také v určitém okamžiku své historie; nuceni, ať se nám to líbí nebo ne, nést důsledky jak místa, kde jsme se narodili, tak i doby, v níž jsme přišli na svět.. Je to opravdu k zamyšlení. Uživatel této studijní opory nechť se zamyslí nad možnostmi a významem časosběrného dokumentu v kontextu úvah o lidské paměti a zapomínání. OTÁZKA Jak se změnilo zaznamenávání historie s nástupem fotografie, filmu a videa? Jaké jsou klady použití metody časosběrného dokumentárního fimu a jaké jsou jeho zápory? 3.3 Vývoj mozku a záznam skutečnosti MOZEK A PAMĚŤ Za důležité historické mezníky v dějinách lidstva lze považovat řeč, písmo a knihtisk. Řeč je prostředkem pro přenos informací, tedy pro dorozumívání mezi lidmi, který je používán na základě nezávislého lidského myšlení. Jak tento porces probíhá u jednotlivých zvířecích druhů je předmětem mnoha současných intenzivních vědeckých výzkumů. Samozřejmě že si pamatujeme někdo víc někdo míň, někdy víc někdy míň. Paměť je základem našeho myšlení, naší psychiky... ale má jeden zásadní nedostatek - je nepřenosná. Nikde na lidském těle nenajdeme otvor s USB výstupem či vstupem, abychom se mohli spojit jakýmsi drátem s druhým člověkem nebo počítačem, neumíme to ani wireless. Obrázek 19 Ilustrační obrázek Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 32 KORESPONDENČNÍ ÚKOL Zjistěte, kdo je to Maritn PALOUŠ. Zajímavý je nejen tím, že jeho otec byl významným rektorem Karlovy univerzity, působením v českém disentu a v diplomacii. Tento úkol nedostáváte proto, že se s Martinem Paloušem autor této předlohy osobně zná a proto, že spolu dělají filmy. Ale prostě proto, že jde o zajímavého člověka, který má co říci k otázkám lidské paměti a procesu pamatování. Z filosofického hlediska. V současné době zcela běžně pracujeme s počítači a paměťovými prostředky, na nichž jsou uchovávány informace. Začasté si už neuvědomujeme, že jedním z nejvýznamnějších mezníků ve vývoji lidstva byl vynález vnější paměti - vynález písma. Obrázek 20 Michael Žantovský, Madeleine Albright a Martin Palouš Obrázek 21 …no ano, přečtěte si ten škrabopis vpravo, prosím. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 33 ÚKOL K ZAMYŠLENÍ Najděte si další informace o lidském mozku. Bez něj totiž nevystudujete... Velmi zajímavé je také zabývat se rozdíly mezi naším a zvířecím mozkem, vlivem traumatických změn mozku na paměť atd atd… A ptejte se, co všechno může být naší pamětí? Obrázek 22 Památník Holocaustu v Miami, USA Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 34 OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Jak tedy vypadá dokonalá paměť? Určitě ne tak, jako ta jistého PJ. Autor této studijní opory místopřísežně prohlašuje, že jeho paměť nestojí za nic, je čím dál tím horší a že bez papírku s poznámkami už nemůže udělat ani krok… PRO ZÁJEMCE Zamyslete se nad následujícími obrázky. Možná jste někdy nosili tričko s tou černobílou fotografií a možná jste ani nevěděli, kdo byl známý revolucionář Che Guevara. Možná si občas dáváte kokteil Cuba Libre v baru na rohu, který se po tomto světoznámém chlapíkovi jmenuje… Ale určitě o něm nevíte, že to byl, mimo jiné, masový vrah, který má na svědomí stovky lidských životů. Přesto se jeho fotografie zapsala do paměti lidstva. A vy se pokuste podrobněji zjistit, co byl Che Guevara opravdu zač a proč ho nemají mnozí Kubánci rádi… Obrázek 23 Vpravo dole je zmenšenina nejslavnější fotografie světa, portrét Ernesta Che Guevary z 5. března 1960. Autorem snímku je kubánský fotograf Alberto Korda. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 35 DALŠÍ VÝVOJ ZAZNAMENÁVÁNÍ SKUTEČNOSTI Spolu s prvními nákresy - zobrazeními reality na stěnách pravěkých jeskyní - došlo s vynálezem písma k první možnosti přenosu informací mezi lidmi. Vědomosti a zkušenosti jednotlivce náhle začaly být přístupné i pro větší skupiny lidí. K použití obrázku - tedy výtvarnému vyjádření podoby nějakého předmětu, zvířete nebo osoby - vedlo určité omezení řečových možností. Často si ani neuvědomujeme, že řeč nemůže nahradit smyslový vjem, náš pocit...A právě tento řečový nedostatek vedl později k rozvoji kreslení malování nebo sochání v dějinách člověka jako myslitele, technika i umělce. Obrázek 24 Přibližně 10 000 let př.n.l., Altamira Obrázek 25 Starověký Egypt – popis rituální mumifikace Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 36 Obrázek 26 Středověká technická kresba Obrázek 27 Létací stroj v podání Leonarda da Vinci Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 37 Kvalita i technika kresby se neustále měnila - stoupala s rozvojem technických možností, s poznáním lidstva. Stále složitější byly i objekty které měly být kresbou zachyceny. Ano - vývoj dospěl neodvolatelným způsobem k vynálezu fotografie. Zrychlování běhu světa je možné si uvědomit především na tomto srovnání: - vývoj řeči se počítá na desetitisící letí - vývoj kresby a hudby na tisíciletí - u fotografie pokračoval po desetiletích Obrázek 28 Citlivá deska ještě nebyla vynalezena, muselo se kreslit... Obrázek 29 A pak přišla - zjednodušeně řečeno - fotografie rozhýbaná, přišel film. Svět byl dál rychlejší a rychlejší, filmová technika se zlepšovala už po jednotlivých rocích a dnes byste si mohli kupovat novou videokameru každých pár měsíců… Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 38 PRO ZÁJEMCE https://cs.wikipedia.org/wiki/Eadweard_Muybridge Pár dalších informací o jednom z hybatelů vývoje kinematografického snímání byl Eadweard MUYBRIDGE. Studoval pohyb koní, dokázal, že v určitém okamžiku má tento kypoytník všechny čtyři nohy ve vzduchu… a vymyslel kinematoskop. 3.4 Sdělování čehokoli – stavba kontra skladba Tento text chce upozornit zejména na jeden z nejdůležitějších aspektů zaznamenávání skutečnosti pomocí fotografie, filmu a dnes samozřejmě videa. Málokdo si totiž v denšní době uvědomuje, že náms polečnost sice nabízí řadu technických aparátů a možností, ale že to zdaleka neznamená naši možnost a schopnost cokoli udělat. Ale problém je opravdu jinde a v elmi zjednodušeně lze pro jeho objasnění využít příměru se stavbou domu. Dobře - umíme zacházet s kladívkem, vrtačkou a hřebíky - to je STAVBA. Neboli máme technické prostředky pro to, abychom něco udělali. Ale také musíme vědět kam uhodit, kde a co vyvrtat, kam přesně zatlouci hřebík. A to je SKLADBA, neboli vědomost, jak technické nástroje, které máme k dispozici, použít. Obrázek 30 Je to totéž a není to totéž... Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 39 V hudbě je příklad možná ještě jednodušší a zřetelnější – jistě se shodneme, že existuje rozdíl mezi tím když někdo umí hrát na housle a tím když je někdo schopen složit symfonii. Že tedy existuje zásadní rozdíl mezi skladatelem a interpretem. Mezi umělcem tvůrčím a umělcem výkonným. U fotografie filmu a dnes videa je prostě k dispozici sada velmi dokonalých nástrojů na zobrazováni reality, která se nachází kolem nás. Zdá se tedy, že fotografovat nebo natáčet videa může v podstatě každý - protože je vybaven technickými možnostmi a stačí jen zmáčknout ono magické (nejčastěji červené zabarvené) tlačítko... Je to v pravém smyslu slova tlačítko čertovo... Musíme si tedy položit otázku co to vlastně znamená natáčet video? Znamená to řešit technické možnosti a okolnosti záznamu skutečnosti pomocí videotechniky? Nebo jde o projev naší vlastní individuality, tedy naší vlastní „skladby“, která je podmíněna intelektem zvláštními schopnostmi učením se a talentem? OTÁZKA Je natáčení videa a vznik filmů skladbou nebo stavbou? Ovládnout natáčení filmů resp. videopořadů tedy není možné jenom naučením se mačkání spouště... K tomu stačí mít opravdu jen patřičný přístroj. Kdo ale má zájem o tvorbu jako takovou, o vznik ucelených a s rozmyslem koncipovaných videomateriálů, ten se musí učit. Snad vám tato studijní opora v této činnosti pomůže. K ZAPAMATOVÁNÍ Naše dohoda pro další práci tedy zní: NATÁČENÍ FILMŮ, KRÁTKÝCH VIDEÍ NEBO I VELKÝCH ČASOSBĚRNÝCH PROJEKTŮ JE PŘEDEVŠÍM OTÁZKOU INTELEKTUÁLNÍ, A MÉNĚ OTÁZKOU TECHNICKOU. Přesto se i technice budeme v tomto textu věnovat. Obrázek 31 Pozor na toto tlačítko. Svádí nás k hříchu nepromyšleného zaznamenávání skutečnosti. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 40 AUTOR, ADRESÁT A SDĚLENÍ Člověk, který kresbu či snímek vytvoří, je AUTOR. Člověk, pro kterého jsou kresba či snímek určeny, je ADRESÁT. Člověk, který se ocitá před kamerou, je objekt zájmu autora a později diváka, adresáta. V případě časosběrného dokumentárního filmu jde o dlouhodobý a zásadní vztah mezi autorem filmu a jeho objektem (objekty) a o jen krátkodobý vztah s adresátem, divákem, který se většinou realizuje jenpo dobu rojekce filmu a těsně po ní. Uprostřed mezi autorem a adresátem je PRODUKT TECHNICKÉ A TVŮRČÍ ČINNOSTI AUTORA – FILM, videozáznam. Autor jej pořídil vědomě, ze své vůle, proto, aby v příjemci (divákovi) vyvolal určité pocity, dojem, aby mu sdělil svůj názor a případně jej o tomto názoru přesvědčil. AUTOR příjemci tedy něco SDĚLUJE. Když tedy vytváříme film, video, časosběrný dokument – tak (zjednodušeně řečeno) pracujeme s pomocí technických prostředků, schopností, nadání a zkušeností. SDĚLUJEME, přesněji řečeno CHCEME NÉCO SDĚLIT. K ZAPAMATOVÁNÍ Sdělování jako takové, jako určitý vědomý proces, lze dělí na tři etapy, které na sebe vzájemně navazují: A. Etapa AUTORSKÁ, při níž vzniká vlastní sdělení B. Etapa PŘENOSU, ve které se již existující sdělení přenáší od autora k adresátovi,je distribuováno C. Etapa PŘÍJMU, v níž adresát dopravené sdělení akceptuje, přijímá, případně se s ním učí zacházet Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 41 PRŮVODCE STUDIEM Asi vám to připadá samozřejmé… Ale určitě se tady zastavte a dobře si základní tři fáze sdělování uvědomte. Věřte, že vám pak bude líp, ať už budete dělat reportáž ze svatby nebo oskarový snímek o nekonečnu… Před filmařem, tvůrcem dokumentárního filmu, je v oblasti vzniku sdělení, jeho distribuce a příjmu několik základních otázek a úkolů. Musí vyřešit problém přepravy svého sdělení od autora k adresátovi, což řeší nejrůznějšími pomůckami a technickými postupy. Velmi jednoduše si můžeme představit, že máme mobilní telefon, který je technickým prostředkem, přenášejícím řeč, písemnou sms zprávu nebo email na jiné místo, do jiného mobilního telefonu. U filmu resp. videa se obraz a zvuk, který jsme vědomým, racionálním způsobem upravili do podoby finálního film/videa, přenáší přímou projekcí na sítnici našeho oka a potom do mozku. Zde vzniká vjem z promítaného filmu. Ještě bychomměli podotknout, že předchází samozřejmě mechanická fáze distribuce, přiníž se musí přenést ono video nebo film (pomocí například elektronické pošty nebo televizního vysílání) k příjemci, který si ho zobrazí na svém zobrazovacím prostředku, nejčastěji monitoru počítače nebo na televizní obrazovce. Obrázek 32 Historický kontrolní obrazec vysílání tuzemské televize Další otázka, kterou si filmař musí položit zní - jak dlouho bude jeho sdělení trvat, jak dlouho je příjemce udrží u sebe, ve své paměti, na svých záznamových médiích, nebo docela obyčejně v šuplíku ve stole? Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 42 OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Doufám, že směrem k vám tato studijní opora signalizuje aspoň něco... Nemusíte se nic učit nazpaměť. Přemýšlejte a nechte se inspirovat, OK? Například mluvené slovo vlastně přestává existovat bezprostředně potom, co je vypustí z úst ten kdo promluvil... Je možné slovo nejrůznějším způsobem zachytit, nahrát - dnes už nikomu nepřipadá divné, že lidé používají diktafon, řada moderních telefonních přístrojů je jím taktéž vybavena. Jde o technické prostředky, které nějakým způsobem mluvené slovo fixují. U filmů šlo kdysi o celuloidovou pásku, později u videa o pásku magnetickou. Dnes se se oblibou říká, že v případě fixace sdělení (řeči, textu, videa atd) jde vlastně o krabičku plnou jedniček a nul, které v nějakém organizovaném pořádku při přehrávání dávají požadovaný obraz a zvuk, které (někdy, v případě úspěšného filmu) vyvolají požadovaný vjem v našem diváckém mozku. Ale vlastně se od doby kresby na chladnou jeskynní stěnu Obrázek 33 Fixace mluveného slova. Dnes nejspíš máte diktafon v telefonu a více či méně úspěšně můžete využívat i aplikace, které přepíší mluvené slovo do textu... Obrázek 34 Přece jen jsme se ve způsobu sdělování někam za ty tisíce let do- stali. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 43 nic nezměnilo - stále ale jde o zafixování nějakého sdělení technickými prostředky, které umožní aby vyslovené slovo nebo natočený záběr, pořízená fotografie nebo rozhlasový projev státníka dále existovaly, aby se na ně mohli později podívat další lidé, příjemci, aby si omračující politikovo sděleníéé mohly poslechnout i další generace. OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Myslíte si, že v době jeskyních maleb existovala hrdost, láska, cit? Myslíte, že tehdejší maminky něco vyprávěly dětem před spaním? A v kolik asi museli zalehnout pětiletí kluci? Další, co autora filmů (ať už jde o dokumentární nebo hraných film nebo video ze svatby sestřenice) zajímá je to, nejen jak jeho sdělení uložit, ale také jak ho rozmnožit... U fotografie či malby je to velmi přehledné, autor zde stvoří originál, jeden kus (ať už je to plátno pomalované olejovými barvami nebo negativ tografie v analogové nebo digitální podobě), ale májen jeden kus – a většina autorů se potom samozřejmě snaží o to aby se jejich dílo dostalo k co největšímu počtu příjemců. Obrázek 35 Fotograf Tomki Němec nemusel jen strávit spoustu času s Václavem Havlem, ale také musel nazvětšovat vybrané fotografie a pak je uspořádat - třeba do knihy, kterou si vydal vlastním nákladem. Pak musel vymyslet způsob balení a levnou dopravu, aby se jeho dílo dostalo k zájemcům… Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 44 ÚKOL K ZAMYŠLENÍ Dovedete si představit, co to znamená vydat fotografickou knihu vlastním nákladem? Každý vidí jednoduchou cestu: nápad, fotografování, zvětšování, výběr, grafické zpracovnání, nalezení nakladatele, křest knihy ve vhodnou dobu na vhodném místě… Zkuste se zamyslet nad tím, co to pro jednotlivce znamená, když se bláznivě rozhodne nejít touto cestou… Přirozeně vzniká otázka, jak hromadně sdělení autora distribuovat? Jak vytvořit dostatečné množství kopií, aby bylo dílo distribuováno co největšímu množství příjemců... Historicky byl největším zlomem v dějinách vynález ní knihtisku, v současném jednadvacátém století jde bezpochyby o velký nárůst technických možností sociálních sítí a o dopady jejich vlivu na společnost. Asi každý z filmařů si někdy posteskl, že není tak těžké něco natočit jako to později dostat do distribuce... Obrázek 36 Napřed ručně, pak strojově, dnes... Když už jsme technicky vyřešili rozmnožení sdělení a jeho distribuci, musíme se zabývat sdělováním (a jde o stále závažnější problém) také z pohledu příjemce. Neboli vzniká stále palčivější otázka - jak co nejúčinnějším způsobem najít informaci, která nás zajímá, jak rozumným způsobem mezi tunami videí, fotografií a audionahrávek získáme to co právě potřebujeme. ÚKOL K ZAMYŠLENÍ Zamyslete se nad následujícími slovy: prostřednictvím smyslů získáváme z okolního světa informace, do okolního světa vypouštíme své myšlenky, zasahujeme do něj svým jednáním. Časosběrný dokument je velkým zásahem do života objektu, který se propůjčil Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 45 k tomu, že se nechá dlouhodově sledovat a natáčet. Tohoto faktu si musíme být stále při práci napodobném druhu dokumentu vědomi. Dovedete si předatvit, že k někomu budete deset let více či méně pravidelně docházet s kamerou a ptát se ho, jak se mu žije? SHRNUTÍ KAPITOLY Uživatel této studijní opory by měl být seznámen se základními pojmy, schopen definovat, co je to paměť, vyjmenovat její druhy, vědět, jaký má paměť vliv na záznam skutečnosti. Doufáme, že získal základní informace o mozku a o vývoji zaznamenávání skutečnosti člověkem. Nekpodstatnějším poznatkem by měl být základ z teorie sdělování jehož osvojení a pochopení patří k základním dovednostem filmaře. NEZAPOMEŇTE NA ODPOČINEK Po nejteoretičtější kapitole této studijní opory jde jistě o dobrou připomínku... Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 46 4 ZÁBĚR RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY Sice se o technice nechceme skoro vůbec v této studijní opoře bavit, ale nevyhneme se tomu. Student dostane minimální technické informace o pořizování časosběrných záběrů, několik dobrých rad skutečného profesionála v oboru časosběrného snímání a možnost se s ním alespoň prostřednictvím „sdělování“ formou studijní opory seznámit CÍLE KAPITOLY Nejdůležitějším výsledkem práce s touto kapitolou bude – uvědomit si rozdíl mezi časosběrným záběrem a časosběrným dokumentárním filmem. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY Časosběr, časosběrný záběr, časosběrný dokumentární film ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU 10 hodin Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 47 4.1 Záznamová technika Kamery určené přímo pro časosběrné snímání jsou velmi specifickým druhem videokamer a jsou schopny přímo vytvořit z jednotlivých snímků videozáznam, záběr. Jsou schopny pracovat, minutu, hodinu, den nebo po několik několik měsíců. Vzniklý záběr je potom možné shlédnout na displeji kamery nebo samozřejmě později na počítači. Podobných kamer existuje řada typů od nejrůznějších výrobců, prodávají se ve velkém rozpětí cen - stačí se podívat na internetové stránky nebo přímo do kamenných obchodů fotoprodejen a volit s rozmyslem podle finančních možností a účelu, pro který budou časosběrné snímky vznikat. Obrázek 37 Existuje nepřeberné množství technických prostředků pro záznam reality časosběrným způsobem. Ale kreativní práci za nás opravdu neudělají. SAMOSTATNÝ ÚKOL Udělejte si přehled o dostupných kamerách pro časosběrné snímání a porovnejte svůj výběr s kolegy v ročníku nebo ve studijní skupině. Pro profesionální práci ovšem daleko lépe poslouží fotoaparáty které mají možnost časosběrného exponování jednotlivých snímků. Pro práci na filmech o stavbě budovy pojišťovny a o vzniku vzducholodi Gulliver (viz dále v textu) použili autoři většinou zrcadlovku s externím časovačem nebo kameru typu GoPro. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 48 Rozhodující bylo to, že právě tyto fotoaparáty byly k dispozici a že je bylomožné dlouhodobě vyblokovat z ostatníhopoužití. Pokud jde o dlouhé doby snímání, nepřipadá v úvahu, aby se kamera či fotoaparát odmontovávaly a namontovávaly – nikdy nedosáhnete při takovémtopostupu dobrého výsledku. ÚKOL K ZAMYŠLENÍ Jedním z přání autora tohoto studijního materiálu je, aby si studenti odnesli vědomí, že technika je sice důležitá, ale je jen prostředkem k dosažení určitého cíle. Sebelepší kamera či fotoaparát za vás dokonalý časosběrný materiál neudělají... 4.2 Velmi stručný návod Pořizovlai jsme časosběrné záběry pro projeky MainPoint Karlín a DOX-Gulliver. O obou se ještě dočtete dále. Autor této studijní opory není specialista na pořitování časosběrných záběrů, přestopovažuje za dobré se alespoń stručně zmínit o zásadách,které by měly tuto práci provázet. Zabezpečte svou kameru nebo fotoaparát před vlhkostí a dalšími vnějšími vlivy. Pokud je to jen trochu možné, umístěte jej na místě, kteréposkytuje nejen kvalitní úhel pohledu, ale je také přístupné. Nezapomínejte, že ke kameře či fotoaparátu budete pravidelně chodit a „vybírat vejce z hnízda“, tady přinejmenším stahovat pořízené záběry do přenosného počítače apod. Obrázek 38 Podobným fotoaparátem jsme snímali růst budovy pojišťovny. Starý, ale dobrý. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 49 1. Nezaopomeňte nastavit s rozmyslem formát ukládáníé snímků. Podle účelu zvolte jednodušší JPG nebo daleko kvalitnější RAW, případně obojí. Formát RAW vám poskytne více možností v postprodukčním zpracování záběru. 2. Váš úspěch je dán tzv. expozičním trojůhelníkem ISO – clona – čas. Nastavujte tyto hodnoty vždy ručně. 3. Bílou (white ballance) nastavujte podle podmínek, ale raději ručně. Formát RAW vám připosprodukci pomůže, pokud jej ovšem máte k dispozici. 4. Interval snímání volte podle účel a doby, se kterou počítáte pro snímání. Nezapomeňte, že také ovlivňuje absolutní počet snímků, který se vejde napoužité záznamové médium. Bylo tak hezky, mraky letěly, ale došla karta... To vám určitě nepřejeme... 5. Před odchodem od kamery nebo fotoaparátu znovu zkontrolujte, zda máte zaostřeno opravdu na to, co chcete mít ostré. Že jste „si do toho strčili“ nebude nikoho zajímat, opravdu! 6. Autofokus NE! 7. Pokud to jde, zabezpečte přívod energie – obzvlášť pro dlouhé doby časosběrného snímání v chladu je to téměř nezbytné. Nespoléhejte se na výdrž baterie. 8. Existují i externí časovače snímání, zabudované je mají jen vyspělejší (a tedy dražší) přístroje. 9. Po přetažení pořízených snímků do počítače prohlédněte záznamy ze začátku a konce, je vhodné se kontrolněpodívat i na vybrané snímky uprostřed záznamu. Vybrané snímky upravte v odpovídajícím programu, který umožňuje dávkové zpracování. To po částech, které zvolíte vy např. podle světelných podmínek nebo podle významu obsahu provede počítač za vás. V moderních programech lze dosáhnout plynulé změny v úpravě jednotlivých snímků tak, že výsledný záběr bude působit naprosto plynule a přirozeně. 10. Teprve výsledný záběr definitivně upravte ve střihovém programu, a to včetně doladění kompozice (políčko fotoaparátu nemusí odpovídat poměru stran vide atd) a definitivních barevnýchkorekcí. 11. A můžete umístit výsledek do banky záběrů, z nichž pak vznikne film. PRŮVODCE STUDIEM NEZAPOMÍNEJTE: určitě se to všechno dá dělat i úplně jinak...:-) Nespěchejte a pracujte s rozmyslem. Podrobnější informace o postprodukčních možnostech naleznete dále. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 50 4.3 Tvůrci PETR JAN JURAČKA Přírodovědec a fotograf Petr Jan Juračka už patří mezi klasiky českého časosběrného snímání. Narodil se v r. 1985, vystudoval hydrobiologii na Přírodovědecké fakultě UK aje znám jako aktivní popularizátor vědy. Kromě časosběrů fotí i pomocí elektronových mikroskopů i dronů, je fotografem ZOO Praha, zastupuje významné fotografické firmy, píše knihy. Je horolezec a cestovatel, ze svých výprav pravidelně dováží exkluzivní časosběrné záběry. PRO ZÁJEMCE A zde je několik rad přímo od mistra časosběrného snímání Petra J. Juračky: - Při západu slunce se Petr Jan Juračka snaží nastavit expoziční hodnoty na co nejsvětlejší a snímat plynule až do tmy, při východu slunce samozřejmě přesně naopak - Za klíčové považuje použití velmi pevného stativu, protože jakákoliv pohyb, i sebemenší chvění nebo kývání znamená automaticky špatný záběr Obrázek 39 Petr Jan Juračka v akci Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 51 - Za nezbytnost považuje fotografování ve formátu RAW, ale celou dobu až do výsledného rendrování záběru raději pracuje s malými metadaty, aby měl větší kontrolu nad výsledkem a nezahlcoval zbytečně svůj počítač - Snaží se o výpočet plynulého přechodu mezi jednotlivými nastavenými hodnotami - Petr Jan Juračka doporučuje vyzkoušet umístění fotoaparátu na jedoucí či se otáčející základnu, tzv. dolly. Měnící se perspektiva záběru pak velmi zatraktivní celkové vyznění záběru - Za předpokladu použití RAW formátu, tedy vysokého rozlišení, je možné určitý malý pohyb dostat do časosběrného snímku i v postprodukci - použitím pohybujícího se výřezu v časosběrném záběru, který tak dostává určitou dynamiku - Protože se časosběrná videa rendrují dlouho, používá pro noční automatické zpracování svých záběrů kvalitního chlazení počítače a systémově snižuje výkon procesoru na polovinu, aby jej šetřil. Nevýhodou je prodloužení renderovacího času A CO VY VŠICHNI OSTATNÍ Nemůžete odolat a nebo je vám časosběrné snímání pomalých divů světa lhostejné? Vyzkoušet by si to měli všichni a to tvrdíme s rozmyslem a s vědomím, že vám celou dobbu v této studijní opoře tvrdíme, že technika není rozhodující… PRO ZÁJEMCE A tady najdete nepřeberné množství časosběrných pokusů, často na naprosto skvělé úrovni technické i obsahové. https://www.casosberna.cz Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 52 4.4 Časosběr v časosběru, aneb všechno souvisí se vším PŘÍLEŽITOST V DOXU DOX je Centrum současného umění. Jde o unikátní prostor někdejší továrny, který disponuje více než 6000 m2 výstavní plochy. Jeho posláním je vytvořit prostředí pro prezentaci zásadních společenských témat, jejich zkoumání, při kterém se uplatňuje přátelsky kritický přístup ke světu. Zabývá se nejen vizuálním uměním, ale také literaturou a uměním preformance. OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA DOX jsem poprvé navštívil jako kameraman Václava Havla. Prezident to tam měl rád a já jsem brzy pochopil proč. Stal jsem se pravidelným návštěvníkem zdejších akcí. A pak mi jeho ředitel a spolumajitel Leoš Válka jednou nabídl, abych se účastnil výstavy o V.Havlovi a hned další věc, že prý budou stavět něco velkého a že by se to dalo časosběrně natočit… PRO ZÁJEMCE Přesvěčte se sami, že stojí za to se v DOXu zastavit. https://www.dox.cz/cs/ Obrázek 40 DOX najdete v Holešovicích na adrese Poupětova 1,Praha 7. Stojí za to se tam zastavit a vyhradit si na to dost času. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 53 Všechno ale souvisí se vším. Podstatou havlovské výstavy byly fotografie Tomkiho Němce a Bohdana Holomíčka, kteří dlouhodobě Václava Havla fotografovali. Bohdan ještě před listopadem 1989, Tomki od roku 1990. Já jsem zužitkoval časosběrný materiál, natočený s panem prezidentem v letech 2009-2011. GULLIVER, ANEB ČASOSBĚR V ČASOSBĚRU V roce 2016 na střeše DOXu přistála neobvyklá vzducholoď, GULLIVER. Jedná se o unikátní architektonickou intervenci, jejímiž autory jsou architekt Martin Rainiš a ředitel DOXu Leoš Válka. Obrázek 41 Na několika projekcích a televizních obrazovkách mohli návštěvníci výstavy HAVEL (28/10 2016 až 13/3 2017, cca 34000 příchozích) vidět stylizované kompozice záběrů z časosběrného natáčení, které je dále v podpoře zpracováno jako případová studie. Obrázek 42 Gulliver v plné kráse Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 54 Natáčení v DOXu trvalo přes rok, po celou dobu výstavby a instalace Gullivera. Je dobrým příkladem časosběrného dokumentu, který využívá – samozřejmě mimo jiné – časosběrné záběry. Kdo by si nechal ujít možnost sledovat den po dni, milimetr po milimetru, jak vzniká unikátní architektonické dílo nad střechami Prahy. Obrázek 43 Zde je několik fotosek, které ilustrují celý roční interval, po který trvala výstavba Gullivera. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 55 Zkušenost spolupráce s DOXem byla vynikající. Velmi snadno se pozná, že zadavatelé práce, tedy ti, kteří financují vaše natáčení, mají zájem nejen na dobrém výsledku svého projektu, ale také na tom, aby dobře dopadl film o něm. A podle toho se chovají. Obrázek 44 Gulliver je celý ze dřeva, pospojovaného kovovými prvky. Pro natáčení bylo nezbytné seznámit se alespoň rámcově s principem konstrukce této neobvyklé dře- vostavby. Podobně jako u projektu filmu o výstavbě budovy pojišťovny jsme na okolních budovách instalovali zabezpečené kamery, tentokrát byly všechny systému GoPro. Bylo technicky optimální, že jsme v tomto případě mohli kontrolovat natáčení a záběry pomocí bezdrátového přístupu, stejně to fungovalo při stahování materiálu. Obrázek 45 Útroby Gullivera poskytují prostor pro pořádání kulturních akcí nejrůznějšího charakteru. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 56 Obrázek 46 Časosběr v časosběru. Ukázka záběrů jedné z kamer, umístěných v okolí DOXu. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 57 SAMOSTATNÝ ÚKOL Podívejte se na video o stavbě Vzducholodi Gulliver, která se klene nad Centrem současného umění DOX v Praze Holešovicích. Najdete je pod odkazem https://youtu.be/YurlnMh2dU8 SHRNUTÍ KAPITOLY Ve 4. kapitole této studijní opory se student dozvěděl základní informace o tvorbě časosběrného záběru jako takového, včetně několika technických podrobností. Na techniku jako takovou ale nenebyl v této části opory kladen zásadní důraz. Význam kapitoly spočívá v ilustraci různého výkladu pojmu časosběrnosti, seznámení s jedním z významných tvůrců časosběrných snímků a přiblížení problematiky pomocí příkladu z praxe. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 58 5 DOKUMENTÁRNÍ ČASOSBĚRNÝ FILM RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY V této části studijní distanční opory projde student cestu od nápadu přes realizaci až po dokončení časosběrného dokumentu, samozřejmě jen v teoretické rovině. Seznámí se se dvěma významnými českými tvůrci časosběrných dokumentů Helenou Třeštíkovou a Pavlem Kouteckým a seznámí se s několika již realizovanými časosběrnými projekty. Podrobněji se seznámí s jednotlivými fázemi výroby časosběrného dokumentu včetně literární přípravy a postprodukční části CÍLE KAPITOLY Student by si měl po prostudování této části opory být vědom významu kinematografické discipliny „časosběrný dokument“, který mu je zde prezentován na praktických příkladech. Dále pak náročnosti tohoto způsobu natáčení a limitů, které jsou dány nejen finančními a technickými možnostmi, ale i jeho vlastními schopnostmi a silami. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY Časosběrný dokument, Třeštíková, Koutecký, přípravné práce, průběh natáčení, literární příprava, postprodukce. ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU 14 hodin Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 59 5.1 Nápad a jeho meze Uvažujete o tom stát se filmařem. Dokonce uvažujete o tom, že byste s pomocí kamery zaznamenávali po delší dobu vznik nějaké stavby, školní rok konkrétní třídy, první rok v důchodu vašeho dědečka nebo průběh narozeninové oslavy od prvního nápadu. Chcete upřímně a co nejlépe dělat filmy, televizní pořady, videa pro internetové stránky. Možná se už vidíte na červeném koberci před kinosálem nějakého slavného filmového festivalu… Chcete se stát režisérem. To znamená zásadním členem jakéhokoli filmového nebo televizního štábu. A já se obávám, že si v tuto chvíli vůbec neuvědomujete, co všechno vás čeká a nemine, jsem si jist, že máte krásné představy o své budoucí práci, ale že se nejspíš v lecčems pletete. Omlouvám se, že to takhle říkám, ale vím, že kdybych vás ubezpečoval, že to je snadné a jednoduché, moc bych vám nepomohl. Vaše režisérská práce se bude lišit případ od případu. Ale o jednom vás chci na základě dlouholeté osobní zkušenosti opravdu ujistit: budete vždycky a všude ZODPOVĚDNÍ za všechno, kromě počasí, které byste právě pro svou scénu potřebovali. Budete zodpovědní Obrázek 47 Velcí hrdinové vás a vaši kameru přivedou mezi velké lidi. Ale to ještě neznamená, že byste při jiných tématech nemohli narazit na zajímavé osudy a skvělé respondenty vašich filmů. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 60 sami sobě jako tvůrci, ostatním kolegům tvůrčích profesí jako jejich šéf a hlavně zadavateli, tedy tomu, kdo vás platí. Zejména při malých produkcích, jakými mohou být třeba propagační klipy pro školy, popisy pracovních postupů, jednoduché reklamy, nejrůznější výuková videa apod, je často režisér dokumentárního filmu nucen pracovat při natáčení jen ve dvou s kameramanem nebo dokonce sám, pokud kamerou vládne. Finančně je pochopitelně časosběrné natáčení náročnější, než klasická práce na dokumentárním filmu se striktně omezenou dobou natáčení. Je potřeba dobře propočítat možnosti rozpočtu a podle toho stanovit četnost natáčení v měsíci, v roce. Ale je řada témat, která nejsou na financích zcela závislá. Natáčení prvního roku školní docházky vašeho syna (pokud se domluvíte ve škole a s ostatními rodiči dětí ve třídě) a pokud máte pár desítek tisíc na kvalitní kameru vás nebude stát nic víc, než čas. Samozřejmě bude zkouškou trpělivosti, pečlivosti, pevné vůle se na to nevykašlat při prvním problému… Ale točit můžete bez miliónů v rozpočtu. Ostatně – dnešní doba přeje ve smyslu zjednodušování a zpřístupňování techniky odvážným a kreativním víc, než tomu bylo kdykoli jindy v historii kinematografie. 5.2 Chvála současných technických možností Ano -nastává pomalu doba, kdy vzít do ruky kameru a něco natočit bude stejně snadné, jako vzít do ruky tužku a napsat pár slov. Počítačové programy vám dokonce budou poskytovat návody na různá řešení vašich videí, budou samy nabízet různé varianty střihové skladby, samy osadí vaše video hudbou, která nebude zatížena otázkami autorských práv. Obrázek 48 Dokument "Nedokončený dialog mezi Václavem Havlem a Oswaldem Payá" byl natočen ve dvou a tříčlenném štábu, na postprodukčních pracech se podíleli další profesionálové – střihač a zvukový mistr. Celkový počet lidí, kteří na filmu pracovali, ale nepřesáhl šest osob. (Fotografie je z projekce dokumentu kubánským emigrantům v Miami) Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 61 A to už nemluvíme o vlastní technice natáčení, kdy máte k dispozici plně automatické režimy snímání atd atd atd… Ale počítače vám nedodají prvotní zajímavé nápady, neupozorní vás na souseda, který právě začal rekonstruovat ve své garáži automobilového veterána, neřaknou vám, že sousedovic dcera právě vyhrála okresní klavírní soutěž nebo tenisový turnaj… OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Pardon, ale myslím, že tohle jsou asi nejdůležitější slova, která jsem tady v celé studijní opoře napsal. Zdá se to samozřejmé, automatické, ale uvědomujeme si to opravdu v celém důsledku věci – že nám technika pomůže, ale že za nás nic nevymyslí? Se zjednodušováním snímací kamer a zvukové techniky přibývá těch, kdo jsou schopni natáčet, vykonávat práci filmaře. To ještě neznamená, že za to budouu někdy dostávat peníze, ale i mezi těmi, kdo se režírováním živí najdete ty, kteří se obzvlášť velkou kvalitou své práce nemohou pyšnit. Totéž platí pro kameramany – každý, kdo je schopen na přístroji najít červené tlačítko REC se dnes cítí povolaným snímat a natáčet. Vznikají tuny a tuny videozáběrů, ale jen některé z nich mají kvalitu technickou, doprovázenou kvalitou obsa- hovou. 5.3 Natáčení Každá práce vyžaduje pokoru. To platí i pro kinematografii, pro dokument zvlášť. Většina dokumentů (a časosběrných obzvlášť) se nenatáčí s vidinou červených koberců, směřujících k pódiím slavných světových festivalů. Není proto žádnou ostudou absolvovat nejrůznější kurzy a školení, které ale nenahradí to, co považujeme za nejdůležitější – praxi. OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Když už o tom mluvím, dovolte jedno doporučení – pro kameramany jsou nejcennější zpětnou vazbou časté návštěvy střižny, v níž se zpracovávají záběry, které natočil. Mohu vás ujistit, že jsem si také ze začátku vyslechl mnoho poznámek, pošklebování a nadávek za své mnohé špatně natočené záběry… Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 62 V případě časosběrného dokumentu se k náročnosti technické a tvůrčí ve smyslu zobrazovacím – kameramanském, přidává také složitost organizační. Je potřeba počítat s dlouhodobostí projektu, s místem na paměťových úložištích pro materiál atd. Další kapitolou jsou vztahy s respondenty – ty se mohou měnit během dlouhé doby, vaši hrdinové budou prožívat řadu věcí mimo záběr kamery a to je bude ovlivňovat…I členové štábu procházejí během let určitým vývojem. Ale ti se mohou, až na hlavního nositele námětu a režiséra (často v jendé osobě) měnit. 5.4 Dokončovací práce Jistě to víte, ale já to stejně budu neustále připomínat: až na naprosté výjimky se jako režisér neobejdete bez STŘIHAČE, který vždy bude prvním divákem natočeného či jinak pořízeného materiálu a hlavním nebo minimálně velmi důležitým partnerem vás jako režiséra při dokončování audiovizuálního díla. CHCETE MU BÝT DŮSTOJNÝM PARTNE- REM? Je zde ale jedna důležitá okolnost: zcela bez ironie říkám, že v řadě případů je minimalizace štábu jediným řešením. To platí zejména na dalekých cestách, ve válečných oblastech, při zpracovávání velmi důvěrných témat atd. A z vlastní zkušenosti mohu uvést, že dnes režisér často bývá i producentem nebo koproducentem. Stále častěji pracuje v malé jednotce, která na základě smlouvy někomu dodává audiovizuální produkt. Rád bych vám v této studijní opoře nabídl svou zkušenost s jedním z moderních nástrojů pro výrobu audiovizuálních děl. Pomůže právě vám, režisérům, abyste se pro střihače stali Obrázek 49 Štáb a jeho respondent - fotografie z kurzu pro kubánské filmaře, pořádaného organizací Post Bellum v Miami, USA. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 63 i při produkci malých videoprogramů nebo dokumentárních filmů důstojnými partnery, abyste uměli pracovat ekonomicky a šetřili tak finanční prostředky zadavatele. Velmi podstatné je také ušetřit čas, nejen svůj, ale i ostatních kolegů. Pokud se rozhodnete investovat energii do základního poznání nelineárního střihového programu, uvědomíte si další rozměry tvůrčí svobody. A já budu moci prohlásit, že jste právě udělali jeden z prvních krůčků po červeném koberci, vedoucím k festivalovému kinosálu… ce dokončovacích prací NELINEÁRNÍ STŘIHOVÝ SYSTÉM CO VLASTNĚ ZNAMENÁ POJEM „NELINEÁRNÍ“ ??? V někdejších páskových střižnách, které už uvidíte pouze v muzeu, se pracovalo lineárním způsobem. Trpělivost a zkušenost zde byly k nezaplacení. Jak to vypadalo? První operací bylo přepsání veškerého natočeného materiálu na pracovní kazety s tzv. TIMECODEM v obraze. Číslíčka při spodním okraji obrazovky sloužila k absolutní orientaci v materiálu. Autoři filmu pak „projížděli“ jednotlivé kazety a poznamenávali si, jaký záběr a odkud kam (in – out) chtějí použít, místo (sekvenci), kam ho zastřihnou, zda bude vyžadovat speciální efekt atd. Když měli popis materiálu (tzv. skript) hotový, šli do off-line střižny, kde se střihačem záběr po záběru, od začátku do konce, chcete-li zleva doprava, sestavili postupným přepisováním z příspěvkového videomagnetofonu na recordér celý film. Asistent(ka) střihu do zvláštních formulářů vyplňovala tzv. SOUPISKU, tedy přesný seznam záběrů a označením kazety a počáteční a koncové adresy (timecodu). Obrázek 50 Obraz na monitoru byl velice podobný tomu dnešnímu - záběr, opatřený časovým kódem, který jednoznačně určuje místo, kde se v materiálu právě nacházíme. Ale jaký byl ZDROJ tohoto záběru, kde byl uložen? NA PÁSCE, ano, na pásce... Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 64 Teprve po schválení této makety filmu se šlo do on-line střižny, kde se podle soupisky sestříhal film z primárního materiálu, tedy ve vysílací kvalitě (šel pak na zvuková praciviště, barevné korekce atp). Všechno bylo náročné časově i personálně. Dnes si vlastně každý, kdo má trochu moderní počítač, může sestříhat své video. Princip NELINEARITY pak spočívá v tom, že jednotlivé záběry (zkopírované předtím do paměti) můžete za sebe řadit, přehazovat, přestřihávat, prohazovat u nich zvukové stopy atd dle libosti. Primární (zdrojový) materiál zůstává nedotčen ležet ve folderu, do nějž jste jej umís- tili. Můžete pracovat chvíli na závěrečné sekvenci, pak přejít na úpravu čehosi v prostředku filmu a úplně nakonec se věnovat začátku… Profesionální střihové programy však toho poskytují daleko víc a další informace o jejich možnostech se dozvíte také v dalších dílech této studijní opory. Mimořádně důležité pro vás jako režiséry bude schopnost AVIDU (když ji budete umět využívat) dobře a účelně organizovat natočený materiál. Amatéři pracují s řadou nejrůznějších programů pro střih videa. Jsou jich opravdu desítky, ale tato studijní opora se obrací především k profesionálům nebo budoucím profesionálům. A proto se v ní budeme zabývat (s dovolením a výhradně) pouze jedním z nejdokonalejších profesionálních střihačských nástrojů, který se jmenuje AVID. Příklady střihových neprofesionálních nebo poloprofesionálních programů Sony Movie Studio Pinnacle Studio AviDemux Movie Maker 2012 Corel VideoStudio CyberLink PowerDirector Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 65 Obrázek 51 Základní vzhled programu AVID na monitoru. OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Myslím si, že AVID patří mezi nelineárními střihovými programy mezi nejlepší. Ale je to můj názor, řada kolegů stříhá v Premiéře atd. Vy se svobodně rozhodnete, který program vám nejvíc vyhovuje. Nezapomeňte ale, že pokud jste režisér, nemusíte ten porgram ovládat, ale musíte vědět, čeho je schopen… Budu proto pokračovat subjektivně a vůbec se za to nesydím, je to prostě můj názor. Důležité přece je, co ze střižny vychází a ne na čem se stříhá… Samozřejmě nechci tvrdit, že neexistují jiné (neméně skvělé) programy, jako jsou ADOBE PREMIERE nebo FINAL CUT apod., ale vzhledem k rozšíření v profesionálních televizních a filmových střižnách a k tomu, že tato technologie byla zvolena jako výchozí na oboru Multimediální techniky na Slezské univerzitě, budeme se zabývat právě AVI- DEM. Na výše uvedeném obrázku si můžete přečíst mé oblíbené tvrzení… Vytvořil jsem je na počkání s využitím titulkovacího modulu AVIDU (o němž se dozvíte víc třeba v některém z dalších vydání studijních opor pro distanční studium… Za svým prohlášením si stojím: znalost základního ovládání AVIDU vám přinese tvůrčí svobodu. Ani já ani nikdo jiný po vás nebudeme požadovat, abyste se za pár lekcí během semestru stali korektorem barev, odborníkem na všechny střihačské finesy, pracovali s desítkami vi- deostop… Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 66 Chci vám nabídnout, pokud přijmete mou tezi, že režisér by měl být se střihovým programem seznámen, možnost přicházet do střižny připravený, se seřazeným a popsaným materiálem, s představou, jak by mohl výsledný sestřih vypadat. Právě tady, v období práce před nástupem do profesionální střižny, vám znalost AVIDU může zásadně pomoci. A nejen vám, protože s dobrým a připraveným režisérem se pracuje skvěle i ostatním. Znalost nelineárních střihových programů přináší i mnohé další možnosti, než jen kvalitní a bezproblémovou práci ve střižně. V pokročilejším stupni ovládání AVIDU se dozvíte, že v době výkonných notebooků si například už během natáčení můžete zkopírovat denní práce z kamerových karet do AVIDU v pracovní stanici a ušetřit tak spoustu času (i peněz), že třeba můžete jednoznačně propojovat přepsané texty výpovědí vašich respondentů přímo se střihovým programem a zrychlit a zjednodušit si tak práci, atd… PRŮVODCE STUDIEM Určitě nechceme tvrdit, že je nezbytné vždy a všude přijímat heslo „pomoz si sám“. To platí pro studium stejně jako pro práci – ať už na stavbě,nebo ve střižně… Vážím si schopnosti řady kolegů natočit a sestříhat materiál v minimálním počtu lidí. Ale i práce ve větším štábu je úžasná, pokud funguje a plní efektivně to co má – umožnit vznik nového kvalitního audiovizuálního díla. Důležité je ve všech případech – nebojte se zeptat. Nijak to nesnižuje vaši hodnotu. Obrázek 52 Tohle prohlášení myslím opravdu upřímně. Možná ale jsem už jiná generace a vám už to vůbec nepřijde důležité... Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 67 TECHNICKY VZATO… Musím zde důrazně upozornit, že tato studijní opora rozhodně neslouží jako technická pomůcka pro výběr a instalaci hardwaru ani softwaru nelineárních střižen. I vzhledem ke značné investici (ať už platíte vy nebo někdo jiný) je výběr hardwaru i nezbytného programového vybavení zásadní a velmi zodpovědná záležitost. Opravdu se o ní poraďte s odborníkem, který nemusí být zrovna zástupce firmy, snažící se vám odpovídající vybavení prodat, ale může být třeba střihačem televize, pro niž byste chtěli v budoucnu pracovat atd. Maximálně důležitá je kompatibilita prvků, výběr operačního systému, disků nebo pamětí obecně, velikosti operační RAM paměti atd, volba aditivních programů a zařízení. Domácí nebo školní počítač může mít skvělý výkon, přesto se nemusí pro střih videa hodit. Klidně to zopakuji ještě jednou - neváhejte a poraďte se se zkušeným člověkem. Rozvaha a zodpovědné kroky při pořizování nelineární střihové technologie jsou totiž důležité nejen proto, aby vám všechno správně a spolehlivě fungovalo, ale i proto, abyste mohli přenášet materiál a sestřihy mezi navazujícími nebo spolupracujícími pracovišti, abyste pracovali se stejnými nebo kompatibilními technologiemi a nastaveními, jako ten, kdo si vaši práci objednává a bude ji schvalovat a platit. Poslední poznámka k technice – pokud vám při instalaci AVIDU doma, resp. při pořizování pracovní stanice pro domácí použití zbude pár tisíc navíc, neváhejte a koncipujte své střihové pracoviště jako střižnu se dvěma monitory. AVID to má rád a vy to budete mít rádi po pár hodinách práce také. Na profesionálních pracovištích by takové řešení mělo být samozřejmostí. Obrázek 53 Dva monitory - téměř nezbytnost pro profesionální práci Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 68 ZÁKLADNÍ POJMY Pojmy, bez kterých se neobejdete, jsou PROJEKT a BIN. Podrobněji se jim budeme věnovat případně v dalších dílech distančních studijních opor. K ZAPAMATOVÁNÍ Pojem PROJEKT je každému jasný, v případě filmařů a práce s AVIDEM jde o základní strukturální jednotku programu při organizaci dat v počítači. Nejlepší (nejen pro přehlednost) je nejspíš položit si následující rovnítko: PROJEKT = KONKRÉTNÍ FILM. Při spouštění programu tedy buď založíte nový projekt, nebo zvolíte některý z existujících. Projekty je dobré „skladovat“ ve zvláštní složce s avidovskými projekty, kterou umístíte v počítači na místo, které vám vyhovuje. Obrázek 54 Příslušný folder s projekty by měl být snadno pří-stupný, bay nebylo nutné zatěžovat vlastní paměť nad nezbytnou mez. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 69 PRŮVODCE STUDIEM Jako nesystematický člověk se musím přiznat, že mám často v projektech binec a nikdy jsem nebyl schopen se přinutit k zavedení nějakého kompaktního systému v jejich organizaci. Pokud jste na tom lépe, jistě si bez problémů zvolíte svůj vlastní systém, nebo se budete podílet na vytvoření ZÁVAZNÉHO SYSTÉMU při organizaci práce a materiálu na pracovišti nebo ve školní střižně, případně přijmete bez odporu systém už existující. Kolem BINŮ se bude točit naprostá většina následujících informací. Snad mi odpustíte triviální příklad, ale já jsem přesvědčen, že jednoduchost je často nejlepší cestou k úspěchu. Tak tedy BIN, neboli KOŠ neboli ZÁSOBNÍK je možné představit si například jako jednu z místností skladu, v němž máte připraveny různé druhy cihel, z nichž budete později stavět svůj filmový palác, tedy jako sklad pro veškerý potřebný materiál. Obrázek 55 V adresáři počítače je možné avidovské projekty libovolně organizovat. Obrázek 56 Pardon, ale je to opravdu tak, jak píšu... A slovo BIN znamená v angličtině opravdu KOŠÍK Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 70 K ZAPAMATOVÁNÍ NEMUSÍTE, ALE MŮŽETE v AVIDOVSKÉM PROJEKTU organizovat materiál tak, že budou v jedné místnosti (BINU) jen červené cihly, v druhé pískovcové kvádry, ve třetí železné armatury, výztuže do betonu, ale v případě potřeby si jednotlivé komponenty také prostě a jednoduše můžete přenést z jedné místnosti do druhé, takže vznikne třeba BIN, který se týká stavby vrátnice ve vašem filmovém paláci a ten bude obsahovat jen potřebný počet červených cihel a pár kvádrů pískovce… OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Ještě jednou pardon za ten příklad, ale snad alespoň někomu bude ku prospěchu. Také jsem mohl mluvit o košících s jablky, hruškami a meruňkami, z nichž si každý složí osvěžující sestavu ovoce dle libosti… 5.5 Autoři HELENA TŘEŠTÍKOVÁ Známá česká dokumentaristka je dnes už klasickou reprezentantkou tvorby na poli časosběrného dokumentárního filmu. Její několik desetiletí trvající projekty se již staly v oboru legendami. Mezi její nejznámější díla patří: 1980-1987 Manželské etudy 1992-1998 Řekni mi něco o sobě 2000 Ženy na přelomu tisíciletí 2001 Hitler, Stalin a já 2006 Marcela 2005 Manželské etudy po 20 letech 2008 René 2010 Katka 2013 Život s Kašparem 2015 Mallory 2017 Strnadovi Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 71 OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Autor této distanční studijní opory se poprvé setkal s touto autorkou v roce 1988, kdy byl přítomen jejímu natáčení o Jakubu Špalkovi a divadelním spolku Kašpar… A musí se přiznat, že tuto velkou dámu české dokumentaristiky chová ve velké úctě… Česko-Slovenská filmová databáze je projekt webové stránky, který poskytuje velice účinný přehled o filmech, televizních pořadech a seriálech. Podívejte se, co lze najít o Heleně Třeštíkové. DALŠÍ ZDROJE ČSFD je vlastně sociální sítí pro filmové fanoušky – jejich názory a hodnocení jsou veřejné a vytváří vlastně prostor por posuzování kinematografických ěl veřejností. Obrázek 57 Helena Třeštíková Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 72 Je specifickým měřítkem, které je nezávislé na profesionální filmové a televizní kritice. Poskytuje zájemcům kritické a životopisné materiály různé kvality a filmografie. Dalším příjemným prvkem je aktuální program českých a slovenských kin a televizních stanic. Je častým mediálním partnerem řady událostí a akcí, úzce spolupracuje s distributory kinematografických děl. Byla oceněna Křišťálovou lupou v kategorii „Zájmové weby“. PRO ZÁJEMCE Jako příklad kvalitního materiálu z Česko-Slovenské filmové databáze může sloužit životopis Heleny Třeštíkové, vypracovaný Milanem Černým z Českých Budějovic: Helena Třeštíková se narodila v roce 1949 Praze. Vyrůstala na Václavském náměstí, v domě zvaném Darex. Otec Jaroslav Böhm byl právník, kterého v 50. letech v rámci akce Inteligence do výroby vyhodili z ministerstva. Začal pracovat jako lakýrník a po deseti letech se k práci právníka vrátil. Matka byla výtvarnice a pracovala jako reklamní grafička. Po matce Helena zdědila výtvarný talent. Začala studovat střední výtvarnou školu a přála si být kostýmní výtvarnicí. Přitahovalo ji divadlo, už jako žákyně byla pravidelnou návštěvnicí Národního divadla, kde shlédla všechna slavná představení Otomara Krejči a dalších významných režisérů. Často také chodila do kina a svět filmu ji stále více fascinoval. V roce 1968 se seznámila se studentem FAMU, který točil dokument o politických vězních, a toto setkání ji přivedlo na myšlenku stát se dokumentaristkou. Proti vůli svých rodičů, kteří se obávali, že se ve filmové branži coby převážně mužské doméně dcera neprosadí, odešla do televize do redakce dokumentu jako asistentka produkce. Po roce úspěšně složila přijímací zkoušky na FAMU. Studovala v depresivní atmosféře normalizační éry 1. poloviny 70. let. Absolvovala v roce 1975, kdy dokončila svůj první dokument věnovaný těhotenství a narození dítěte ZÁZRAK. Během natáčení absolventského filmu se náhodně seznámila se svým budoucím manželem, architektem Michaelem Třeštíkem. Krátká známost rychle dospěla ke sňatku. Manžel se později věnoval vydavatelské činnosti a spoluprodukoval některé filmy své ženy. V roce 1974 nastoupila Helena Třeštíková jako dramaturgyně do krátkého filmu a posléze se stala režisérkou. Ve druhé polovině 70. let sporadicky točila podle zadaných témat. Svoji kariéru dvakrát přerušila mateřskou dovolenou. Nejprve se narodil syn Tomáš a po čtyřleté pauze dcera Hana. V době mezi těhotenstvími udělala důležité rozhodnutí - věnovat se časosběrné dokumentární metodě. Přivedl ji k tomu během jednoho natáčení psychiatr, který vyprávěl, jak dramaticky stoupá rozvodovost a že by stálo za pokus sledovat s kamerou vybraná manželství několik let po sobě. Třeštíková začala v roce 1980 dokumentovat život šesti manželských párů a výsledkem se staly MANŽELSKÉ ETUDY, které s velkým ohlasem v roce 1987 uvedla Československá televize. Cyklus rázem Třeštíkovou katapultoval mezi elitu filmové dokumentaristiky. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 73 Jeden z příběhů vydal na celovečerní film Z LÁSKY, který byl uveden v kinech. Třeštíková se po nějaké době k manželským párům vrátila a v letech 2005 až 2006 spatřily světlo světa MANŽELSKÉ ETUDY PO 20 LETECH. Jeden rozpadlý vztah vedl ke vzniku samostatného snímku MARCELA. Třeštíková byla jedním z prvních dokumentaristů, kteří se náročné časosběrné metodě začali ve světě věnovat. Dopracovala se k ní sama bez ohledu na světové trendy. Časosběrná metoda se jí stala vlastní, objekty svých dokumentů obvykle sleduje několik let. Tak vznikl i cyklus filmů o mladých lidech ŘEKNI MI NĚCO O SOBĚ. Jeden z "hrdinů" cyklu, zloděj René, později režisérce vykradl byt a nevrátil jí zapůjčenou kameru, takže se zasloužil o tragikomickou tečku příběhu. Dalším významným dílem se stal cyklus ŽENY NA PŘELOMU TISÍCILETÍ, který zahrnoval osudy desíti žen, od těch úspěšných jako byla operní pěvkyně Dagmar Pecková, až po ty na dně společnosti, mezi něž patřily pražské prostitutky nebo v příběhu V PASTI narkomanka Katka. Jeden z dílů pojednával také o třídě zdravotních sester v průběhu 13 let a další o několika lesbických ženách. Po listopadu 1989 Třeštíková spoluzaložila sdružení Film a sociologie, které si dalo za cíl sledovat vývoj společnosti v demokratických podmínkách a při formování a zobrazování společenských témat se v něm spojili filmaři s vědci. V roce 1994 založila se svým mužem nadaci Člověk a čas, která si kladla za cíl podporovat časosběrné dokumenty a filmy, které reflektují čas, jeho plynutí a změny, které přináší. Za přispění nadace vznikly snímky jako RUDOLF II. A PRAHA, SLADKÉ STOLETÍ nebo CARMEN STORY. Od roku 2002 začala vést na FAMU jednu z tvůrčích dílen. Především ale točila. Vydala se do Salcburku za zestárlou Lídou Baarovou, přispěla portréty do televizních cyklů GEN a GENUS (např. Olbram Zoubek nebo Tomáš Halík). Nechala vzpomínat pamětníky na Julia Fučíka v dokumentu LIDÉ, MÁM VÁS RÁD. O herci Janu Potměšilovi a divadelníku Janu Špalkovi natočila filmy VÝZVA a DESET LET V ŽIVOTĚ MLADÉHO MUŽE. Za své dokumenty obdržela mnoho ocenění, řadí se mezi absolutní špičku dokumentárních tvůrců minimálně evropského formátu. V roce 2007 převzala ve Španělsku cenu za nejlepší evropský dokument roku - stal se jí snímek MARCELA. Helena Třeštíková má za sebou také epizodní účinkování v politice. V roce 2007 byla jmenována ministryní kultury v Topolánkově vládě, ovšem konfrontace ideálů se všední politickou realitou ji po rekordních 16 dnech v úřadu vedla k podání demise. Volný čas tráví především četbou, se svým Obrázek 58 Helena Třeštíková Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 74 manželem sdílí zálibu ve sbírání uměleckých děl a starožitností. Mezi filmaři je mimořádně respektovanou osobností. DALŠÍ ZDROJE ČESKÁ TELEVIZE Z českých trelevizních stanice se časosběrnému dokumentu věnuje nejvíce Česká televize. Pod níže uvedeným odkazem se o tom lze snadno přesvědčit: http://www.ceskatelevize.cz/hledani/?q=časosběrný+doku- ment&cx=000499866030418304096%3Aukbowjvrr7u PRO ZÁJEMCE Konkrétním příkladem pořadu České televize, který se věnuje (nepravidelně) časosběrnému dokumentu je ART ZÓNA. https://www.ceskatelevize.cz/porady/12072033166-artzona/dily/ Pořad moderuje Saša Michailidis, scénář Iva Strnadová a Lucie Klímová, režírují Jakub Sklaický, Petr Stodůlka a Veronika Stehlíková. Šéfredatorem je Josef Chuchma. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 75 V dílu, věnovaném časosběrnému dokumentu (ART ZÓNA, Česká televize, 20.února 2018, hosté Helena Třeštíková a Linda Jablonská) zazněly i tyto názory hostů a pozvaných filmových kritiků a publicistů (uváděno ve smyslu): Saša Michalidis: RENÉ je 20 let života jednoho delikventa ve fascinující zkratce. Helena Třeštíková si za něj odnesla v roce 2008 cenu pro nejlepší evropský dokument a potvrzení, že český časosběr ve světě něco znamená. Skvělých českých filmů z tohoto žánru bychom našli dost, ale až na výjimky jako byl občan Havel, kterého Pavel Koutecký (pozn. autora studijní opory – info o Pavlu Kouteckém následuje) sledoval 13 let, se netočily déle než 3 roky. Jan Gregor: Ono opravdu těch dokumentaristů, kteří by točili takovýmhle časosběrným způsobem jako Helena Třeštíková není mnoho. Helena Třeštíková je průkopnicí a zároveň poslední autorkou monumentálních časosběru a přestože třeba německý dokument DĚTI Z VESNICE GOLZOW byl natáčen skoro půl století, je Třeštíková výjimečná i ve světovém měřítku. Kamil Fila: Ta délka jednoznačně určuje unikátnost. A délka určuje potom i tu metodu. Tím pádem všechny ty filmy jsou unikátní a kdykoliv takový dokument Helena Třeštíková někomu promítne v zahraničí, tak jsou všichni udivení, že takový film může vzniknout. Helena Třeštíková: My na takový dokument potřebujeme financování, nejsme sami sobě financiéry – bohužel - v něčem by to bylo možná jednodušší... Pokud chceme točit delší tvar, tak musíme s tím, kdo ty finance má, domluvit jasnou dobu toho sledování. A tam už je časosběrnost definovaná... Linda Jablonská: Začala jse točit osudy 3 dívek ve výchovném ústavu, neboli v pasťáku, a když jsem to dodělala jako takový 20 min filmeček v rámci cyklu pro Českou televizi, tak jsem si řekla že tady by bylo zajímavý v tom pokračovat, protože ty dívky, bylo jim 17-18, byly na startu nové životní etapy. Časosběr se z toho vlastně udělal až následně. Natáhli jsme to na 5 let a potom jsme si říkali, že by to bylo zajímavé to sledovat dál a stal se z toho vlastně desetiletý časosběr. Takže to nemusí být vždycky přesně dané, že to bude trvat třeba 10 let, ale může to začít třeba jako normální film a potom se to překlene do něčeho delšího. Helena Třeštíková: Myslím si, že to je tím příběhem, který diváky vtáhne - a určitě se to netýká jenom mých filmů. Čtyři v tom Lindy Jablonské je dobrý příklad toho že to diváky vtáhlo stejně. Jan Gregor: Helena Třeštíková má velmi dobrý cit na témata, na to vybrat si zajímavé a divácky atraktivní aktéry a v neposlední řadě témata, která vlastně veřejnost zajímají, jako třeba v případě dokumentu Katka, který vlastně rozvířil docela slušnou debatu o životech narkomanů u nás. Kamil Fíla: Jediný, co mi na věci vlastně opravdu vadí je to, že pokud ukazujete lidi, kteří jsou na tom opravdu špatně a nevysvětlíte, proč to tak mají, tak vzbudíte podle mne Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 76 velmi snadno nenávist vůči těm, kteří se mají špatně...Velmi snadno je potom možné navádět lidi k opovrhování chudými, k pohrdání těmi, kdo jsou závislí, kteří se ocitnou na dně. A to dnes v naší společnosti opravdu zažíváme, nenávist vůči slabším... Helena Třeštíková: Prvotním záměrem u časosběru o Katce nebylo točit život narkomanky, my jsme se s ní setkali v době, kdy ona byla v léčebně, takže to první téma bylo sledovat jak se někdo dostane ze závislosti. Ale podstata časosběru je, že se točí to, co život přináší, nikoliv to co já si přeju jako režisér nebo jaký byl hypotetický můj dramaturgických záměr, a jestliže Katka selhala, tak jsme točili toto její selhání... Já to slýchám docela často od kolegů, že chtějí mít čistý stůl a že je hrozně rozrušuje, když pořád je něco nedokončené - a mě to vůbec nevadí... Asi bych to nedělala, kdyby mi to vadilo, ale mě to absolutně nevadí, že pořád něco běží a že rozdělaných příběhu je já nevím třeba 10, 15... Na to mám systém, po každém natáčecím dni si nechám udělat přesný transkript a před každým dalším natáčecím dnem se podívám na materiál a přečtu si všecko to, co se tam probíralo, takže jsem vlastně pořád nějak v obraze. Já strašně věřím tomu, že v dlouhé časové etapě nikdo nedokáže nějak předstírat a stylizovat se a že snad nějaký kousek pravdy zachytíme... Strašně v to věřím, protože jinak by to vlastně nemělo smysl, kdyby to byla jenom nějaká nápodoba života.... Průvodce pořadem se pak Heleny Třeštíkové ptal, jak se natáčení časosběrných dokumentů vyvíjelo. Helena Třeštíková: V případě Manželských etud nás bylo ve štábu třeba 10, protože taková byla technologie té doby, neexistovalo reportážně použitělelné video, jen filmové kamery... Tehdy jsme se nacpali do nějakýho maličkýho bytečku, bylo tam málo světla, museli jsme svítit, osvětlovači umazali nebo spálil zácolony, nikdo se nepřezouval, zvukaři vypnuli ledničku, aby nevrčela a pak ji zapomněli zapnout... Takže bych řekla, že všecky jsme museli prožít (a naši hrdinové s námi) strašné hrůzy. Musím říct, že dnešek je pro mě úleva, už z toho, že jsme ve štábu jenom 3, jsem nadšená. OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA PŘEDLOHY Chtěli byste se s touto velkou dámou českého dokumentu osobně setkat? A co pro to uděláte? Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 77 PAVEL KOUTECKÝ Známý český dokumentarista Pavel Koutecký se narodil v roce 1956 v Praze, kde také v roce 2006 tragicky zemřel při natáčení svého posledního dokumentárního filmu. Po absolvování filmové a televizní fakulty AMU strávil tři roky ve Velké Británii na National Film and Television School v anglickém Beaconsfieldu, poté nastoupil jako režisér do Audiovizuálního centra Českého vyokého učení technického. V letech 1990 – 1997 pracoval jako kmenový režisér Krátkého filmu Praha. Byl významným spolupracovníkem Asociace Film a sociologie, kde působil též jako člen správní rady. Natočil stovky krátkých a středometrážních filmů, většinou podle vlastního námětu. Jeho stálým a neopominutelným spolupracovníkem a spoluautorem byl Stano Slušný, kameraman slovenského původu, žijící v Praze. Za souvou tvorbu získal Pavel Koutecký řadu ocenění, např. Trilobit 1993, 1997, Cenu IG Medien Lipsko 1994, Grand prix Techfilm Hradec Králové 1996, významnou českou cenu Kristián 1997, cenu festivalu v Ottawě 1998 atd. Zařadil se mezi občasné autory animovaného filmu a multimediálních projektů. Od roku 1991 byl pedagogem pražské Filmové a televizní fakulty AMU. Z jeho filmů vybíráme: 2007 Občan Havel 2005 Každý rok je v Praze Jaro, každý rok je Pražské jaro 2001 Hledači pevného bodu 2000 Bornholm mimo sezónu 1996 Drahý mistře 1993 Zánik Československa v parlamentu Pavel zahynul za nevyjasněných okolností pádem ve výškové budově při natáčení dokuemntárního filmu o mladých mužích, kteří mají jako adrenalinový sport lezení po mrakodrapech... Asi nejpodstatnějším jeho filmem je OBČAN HAVEL, časosběrný dokument, pro nějž byl materiál sbírán dlouhých 13 let. Práci přerušila až smrt… režiséra. Obrázek 59 Pavel Koutecký Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 78 OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Na pohřbu mluvil Václav Havel. A řekl: “Je to velice nespravedlivé. Na tomto místě by měl stát Pavel Koutecký a mluvit o mně. A zatím tady stojím já a mluvím o něm…“ Pavel je už ve filmařském nebi, ale určitě je možné se podívat na jeho filmy. Stojí to za to! VLASTNÍ ZKUŠENOST - SPOLUHRÁČI První velkou zkušenost s časosběrným dokumentem udělal autor této studijní opory v roce 2001. Tedy začal ji prožívat… Původně krátký dokument o dobročinném hokejovém zápase ve prospěch Zraněného hokejisty Třebíče Tomáše Zelenky, který zorganizoval také Třebíčák, hráč NHL Patrik Eliáš, se rozrostl na 5 let… DALŠÍ ZDROJE Webové stránky České televize přinášejí základní informace o vysílaných pořadech. Pořady, které nejsou problematické z hlediska autorských práv (v některých případech nejsou vyřešena práva pro internetové vysílání) je možné shlédnout právě na těchto stránkách. Obrázek 60 Ilustrační obrázek Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 79 Stránky o tomto filmu dále uvádějí: Hráli spolu v jednom městě a spojoval je nejen hokej. Vrtkavý osud jednomu pomohl k oslnivé profesionální kariéře, druhého posadil na invalidní vozík. Sportovní přátelství se ještě utužilo, když ten šťastnější morálně i ekonomicky pomohl v nejtěžších chvílích zraněnému kolegovi. Přišly i jiné krize, sportovní i osobní… Tomáš Zelenka a Patrik Eliáš – dva reprezentanti našeho státu ve dvou rozdílných hokejových soutěžích (2002). Dokument P. Jančárka Čtyři roky sledoval dokumentarista Petr Jančárek kariéru Tomáše Zelenky a Patrika Eliáše, kteří se dnes – tak jako dřív – věnují hokeji na špičkové mezinárodní úrovni, i když každý v poněkud odlišné soutěži. PRO ZÁJEMCE U časosběrného dokuemntu SPOLUHRÁČI je vhodné upozornit na jeden z dobrých momentů veřejnoprávní televize – jde o dobbrou péči o dokumenty a pořady, respektive o diváky. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 80 V on-line archivu ČT lze u řady filmů najít titulky pro hluchoněmé. Zde je ukázka: 00:00:09Začala poslední minuta třetí třetiny. Kubina. 00:00:12Přichází Sýkora, Eliáš. Eliáš! Ještě šance! Ne. 00:00:15Tý vole... Hoši... 00:00:20Posledních 20 sekund. Hašek spěchá na střídačku. 00:00:24Dopita rozjíždí zřejmě poslední akci. Jágr. 00:00:28Jágr šance!!! Kde je kotouč?! 00:00:33Puk je v brankovišti a 4 sekundy před koncem. 00:00:36Tam byla šance jako prase. 00:00:39Rusové určitě se budou snažit zablokovat střelce 00:00:42a Nikolišin vyhrát buly, proti němu Dopita. 00:00:47Dopita se pokusil rovnou vystřelit. Je konec. 00:00:53Co na to říct, no? 00:00:56Rusko vítězí nad Českou republikou finálovým výsledkem z Nagana 00:00:59v obráceném gardu 1:0. 00:01:04I když samozřejmě víme, že vítězství i porážky patří 00:01:07k hokeji jako den a noc nebo život a smrt, tak jsme strašně zklamaní, 00:01:12ale nedá se nic dělat. 00:01:56Martin Straka! 00:01:59A teď pozor, s číslem 26 kapitán hvězd Patrik Eliáš! 00:02:16Vůbec první cestu do Třebíče, po úraze, jsem absolvoval kvůli Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 81 00:02:20benefici, kterou pořádal právě Patrik a která měla sloužit 00:02:24k získání finančních prostředků na mou rehabilitaci. 00:02:30Co já si pamatuju, tak to pro mě byl obrovskej stres, protože jsem 00:02:34poprvé se měl ukázat mezi lidma. 00:02:40DIVÁCI SKANDUJÍ Tomáš Zelenka! Tomáš Zelenka! 00:02:47Dokonce jsem pak našel odvahu i vyjet s Radkou na led 00:02:51a osobně si ten dar převzít. 00:02:58Tam snad bylo úplně narváno, tam snad bylo 5 - 6 tisíc lidí. 00:03:03Tam byla taková výborná atmosféra, že mi to opravdu v tu chvíli 00:03:07dodalo obrovskou sílu. 00:03:09Obrovskou sílu s tím bojovat a dokázat lidem, 00:03:13že se z toho fakt neposeru a zkusím vymáčknout maximum. A v závěru časosběrného dokumentu vypadají titulky pro hluchoněmé takto: 00:53:57Čas dělím mezi tři hlavní stěžejní věci: mezi školu, 00:54:03práci se sledgehokejem a rehabilitaci. 00:54:07Na té cestě bych mohl dosáhnout menších vrcholů, jako třeba 00:54:12kdybychom jednou s sledgehokejem vyhráli paralympiádu nebo MS 00:54:17nebo nějakou takovouhle větší akci. 00:54:27Nebo když vystuduju školu nebo když třeba i začnu hýbat rukama 00:54:35nebo dostat se na úroveň soběstačnosti. 00:54:40Samozřejmě, že to budou pro mě takové malé vrcholy. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 82 00:54:43Ale je tu ten nejvyšší, kterého bych mohl v životě podle mě 00:54:48dosáhnout, a já bych ho ještě pořád chtěl dosáhnout, poněvadž jsem to 00:54:54ještě nevzdal, ten pocit, že bych se mohl jednou postavit na nohy. 00:55:00Samozřejmě jsem realista, uvědomuju si, že to bude chtít 00:55:05hodně práce, velký zázrak, ale ještě jsem se toho snu nevzdal. 00:55:42Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2006 OTÁZKY A POZNÁMKY AUTORA PŘEDLOHY Chtěl bych zajít za Tomášem Zelenkou a Patrikem Eliášem znovu. Dnes, po skoro 20ti letech... NÁMĚT A SCÉNÁŘ NAKONEC V závěru kapitoly se alespoň stručně musíme zmínit o tom, co by mohlo, mělo, ale nemusí předcházet v případě tvorby časosběrného dokumentu vlastnímu natáčení. Případně co by mělo následovat po jeho ukončení, ale před započetím dokončovacích prací. JE TO SCÉNÁŘ NEBO PROPSTĚ LITERÁRNÍ PŘÍPRAVA LÁTKY… Odkazujeme ale na kapitolu následující, kde se literární přípravě časosběrného dokumentu nebo jeho postprodukční fáze budeme věnovat podrobněji. Obrázek 61 NEZAPOMEŇTE NA SCÉNÁŘ! Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 83 SHRNUTÍ KAPITOLY V kapitole byly stručně popsány příklady z oboru časosběrného dokumentárního fimu, a to jak osobnostní ve stručném portrétu významných čeksých filmařů Třeštíkové a Kouteckého, tak ve stručném příkladu konkrétního filmu Spoluhráči autora této předlohy. V této části studijní měl student příležitost projít cestu od nápadu na fim přes jeho realizaci, kapitola přinesla základní informaci o postprodukci. Důležité byly souvislosti a seznámení s jednotlivými fázemi výroby časosběrného dokumentu včetně upozornění na fázi literární přípravy a zejména na důležitost postprodukční fáze výroby časosběrného dokumentu. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 84 6 TADY HAVEL, SLYŠÍTE MĚ? Meze a možnosti sběrného dokumentu v současnosti RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY Ano, jde o Václava Havla, chemického laboranta, kulisáka, dramatika, disidenta, obhájce lidských práv, prezidenta, státníka a také, nezapomeňte, filmového režiséra... Autor této distanční studijní opory měl příležitost strávit s kamerou poslední léta života v blízkosti této světové osobnosti a, doslova na prezidentovu výzvu, „točit skoro všechno“. Jde o typickou případovou studii ve smyslu této podpory. Jako bonus získá student inspiraci pro hledání finančních zdrojů pro práci dokumentárního filmaře. PŘÍPADOVÁ STUDIE Případové studie je zde využito, protože může detailně popsat, rozebrat a přiblížit konkrétní případ z praxe. Jedná se v tomto případě o zevrubné zkoumání konkrétního projektu časosběrného dokumentárního filmu „Tady Havel, slyšíte mě?“ v rámci jeho reálného kontextu, s výrazným časovým odstupem a po řadě změn, k nimž v průběhu trvání projektu došlo. Případová studie má primárně deskriptivní cíl: usiluje o zachycení složitosti natáčení s Václavem Havlem, o příblížení komplexnosti tohoto úkolu, popisuje vztahy a okolnosti, které uvedenou práci provázely. Obrázek 62 Václav Havel ve své post-prezidenské kanceláři Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 85 CÍLE KAPITOLY Student získá ucelenou představu o problematice časosběrného natáčení velkého dokumentárního filmu. Získané vědomost by měl být schopen aplikovat na vlastní tvorbu s výzvou pokusit se nejprve o časosběrný dokument menšího rozsahu. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY Václav Havel, dramatik, prezident, disident, časosběrný dokument, spolupráce, ochota, nenápadnost, Castro, Kisinger, Kancelář Václava Havla, Knihovna Václava Havla, trilo- gie. ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU Myslíme si, že by bylo optimální pracovat s touto kapitolou 14 hod. PRO ZÁJEMCE Podrobnosti o projektu časosběrného dokuemntu „Tady Havel, slyšíte mě?“ případně najdete na: www.tadyhavel.cz. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 86 6.1 ŠANCE, PŘÍLEŽITOST, POKUŠENÍ Pracoval jsem pro Václava Havla od roku 2003. Byla to velká příležitost a velká výzva, nejen kvůli němu samotnému, ale také díky prostředí, do kterého jsem se díky spolupráci s ním dostal a díky lidem, které jsem měl příležitost díky prezidentovi poznat. Tato práce přinesla samozřejmě i nepochopení, nadávky a ostouzení, že jsem pravdoláskař atd. CO SE ZDE URČITĚ NEDOČTETE V negativním vymezení, které je možnou a účelnou součástí každé práce, je nutno upozornit, že se v žádném případě nebude v této studijní opoře jednat o rozbor státnické či režisérské osobnosti VH, politické situace před listopadem 1989 ani po něm, natož konkrétní Havlovy prezidentury a exprezidentury. Nelze očekávat ani seznam pikantností z dramatikova soukromého života. Obrázek 63 Okřídlené prohlášení, které se stalo pro jedny vyjádřením postoje ke světu a pro jiné nadávkou. Obrázek 64 S Billem Clintonem v New Yorku, květen 2010 Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 87 OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA O jaké by muselo jít téma, abyste byli ochotni všechno pustit z ruky, na vše ostatní zapomenout a věnovat se jenom tomu jedinému, novém? Můžete popsat svůj filmařký sen? Bude to jeden z vašich pozdějších úkolů... CO SE DOZVĚDĚT MŮŽETE Máte před sebou pokus o přiblížení filmařovy práce, který by měl vyústit v úvahu o mezích a možnostech časosběrného dokumentu v současnosti v podmínkách, které mohou být srovnatelné s vašimi možnostmi. Obrázek 65 Zásadní pro práci na dokumentu byla ochota Václava Havla nechat se natáčet při oficialitách i v soukromí. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 88 PRŮVODCE STUDIEM Doufáme, že jste v celém studijním textu nezapomínali na využívání odkazů na webové stránky a úložiště videoobsahu. V této kapitole je také využijete. Jsou jedním ze základních prvků vašeho studia a že jejich míjení zásadně negativně ovlivňuje vaši práci a znalosti. Obrázek 66 Ploskovice, 2010, natáčení vlastního filmu ODCHÁZENÍ 6.2 GENEZE SBĚRNÉHO MATERIÁLU FIDEL A HENRY K práci pro prezidenta Václava Havla a později k natáčení časosběrného materiálu o něm jsem se dostal v roce 2003. V březnu toho roku nechal na Kubě zatknout Fidel Castro 75 odpůrců režimu, které potom „nezávislé“ kubánské soudnictví poslalo na dlouhé roky do vězení. Byl mezi nimi i můj přítel Omar Saludes, kubánský fotograf a novinář, který nám v roce 2001 pomáhal při natáčení fimu „Hlasy z Ostrova svobody“, snímku ze série koprodukčních dokumentárních filmů České televize a Společnosti Člověk v tísni. Hledali jsme podporu pro vězněné Kubánce kde se dalo. A jedním z nápadů bylo oslovit čerstvého exprezidenta Havla s prosbou o video, které by bylo jakýmsi poselstvím a zprávou, že na perzekvované kubánské disidenty myslíme, včetně osobní vzpomínky Havlovy na léta věznění v socialistickém Čekoslovensku. Vydal jsem se za Václavem Havlem do jeho nové kanceláře ve Voršilské ulici, natočil tzv. videopozdrav Kubáncům a odešel. Jeho spolupracovníci mi pak zavolali, že se panu prezidentovi líbilo, jak rychle jsme to zvládli a že by se Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 89 mnou v tomto smyslu rád spolupracoval dál. Že prý za ním byli nějací Američané od Henryho Kisingera, kterým totéž trvalo pětkrát déle, tak že bychom to mohli zkusit… VIDEOPOZDRAVY Počáteční etapou spolupráce s Václavem Havlem bylo natáčení tzv. videopozdravů. První z nich byl tenkubánský, ale pak jich následovaly desítky. Šlo o to, že ne vždycky mohl prezident odcestovat tam, kam ho zvali. Obrázek 67 V žertu lze tedy prohlásit, že mi k práci pro Václava Havla a s Václavem Havlem pomohli Fidel Castro a Henry Kissinger Obrázek 68 Obvyklá kompozice videopozdravu Václava Havla. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 90 Každodenně měl na stole desítky pozvánek na nejrůznější akce. Některé z nich míjel, ale pak byly i ty, kam by býval rád zajel, ale nemohl z organizačních či zdravotních důvodů. Nastupovaly tedy videopozdravy a já s kamerou. Prezident měl připravený obsah textu, ale vždycky při finálním natáčení inprovizoval. Namluvil krátkou zdravici, málokdy přesahovala 3 minuty. Jeho text pak byl případně přeložen do příslušného jazyka, já jsem ve střižně dodal překladové podtitulky a vypálil výsledek na DVD (dnes už pomalu nenajdete počítač, který by měl příslušnou mechaniku). VÁCLAV HAVEL, PRAHA – HRAD I. – III. Následovala další fáze. Na návrh a námět prezidentova spolupracovníka Martina Vidláka jsme v roce 2006 začali připravovat a o něco později natáčet trilogii hodinových dokumentárních filmů „Václav Havel, Praha – Hrad“, která popisovala Havlovo federální prezidentské období. Jednalo se tedy o dobu mezi 29. prosincem 1989 a červencovou abdikací Václava Havla z roku 1992. Tato perioda totiž zatím nebyla nijak filmově pojednána, protože Pavel Koutecký začal v časosběrném dokumentu „Občan Havel“ (který po Pavlově smrti dokončil Miroslav Janek), dokumentovat Havlův život a práci až později, za doby českého prezidentství. V koprodukci s Českou televizí tedy vznikly tři hodinové dokumenty, z nichž první pojednával o navracení Československa na mapu světa, druhý o otvírání Pražského hradu lidem po letech komunistických ohrad z vlnitého plechu a zákazů vstupu. Třetí díl se věnoval rozpadu Československa, stejně jako předchozí díly – z pohledu Václava Havla a jeho přátel a pracovníků kanceláře prezidenta. Obrázek 69 Každý z videopozdravů byl opatřen pečlivě titulky se jménem a názvem těch, kterým byl určen a s datem pořízení. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 91 OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Vždycky jsem podceňoval propagaci vlastní práce. Soustředil jsem se na vlastní natáčení a dokončení filmu, to že bych se měl víc a lépe starat o jeho další osud a uplatnění mi nebylo a není vlastní. DVD s trilogií „Václav Havel, Praha – Hrad“ bylo skutečnou výjimkou. SAMOSTATNÝ ÚKOL Zvolte téma vlastního (teoretickéhpo) časosběrného dokumentu a vypracujte stručný návrh na jeho PR. Nezapomeňte, že se technické i publikační možnosti od doby naší trilogie výrazně posunuly. Zvláštní pozornost věnujte návrhu propagace pokusného dokumentu na sociálních sítích. Obrázek 70 Přebal DVD, které jsme nechali vyrobit z důvodů propagace našeho fimu a jako dárkový předmět. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 92 ZLOM - DUBEN 2009 V dubnu 2009, po natočení několika videopozdravů v kanceláři ve Voršilské ulici, mne Václav Havel oslovil se slovy: „Navrhuji vám, abyste zdokumentoval zbytek mého života…, pokud byste o to stál…“ A já jsem odpověděl: „Ano, samozřejmě, pane prezi- dente…“. OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Havlova výzva byla přesně z kategorie těch, na které se říká pouze ANO. Jak byste reagovali v takové situaci vy? Dostali jste se někdy do situace, kdy jste dostali nabídku, která se neodmítá? SAMOSTATNÝ ÚKOL Popište v rozměru jedné normované strany A4 (celkem) tři návrhy nebo nabídky, které by po jejich přijetí změnily významným způsobem váš život. Nezapomeňte na odůvodnění, proč by ke změnám vaší situace a osudu mělo dojít. Obrázek 71 Některé věcinikdy nezapomenete - u tohoto stolu smi Václav Havel navrhl, abych "...natočil zbytek jeho života..." Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 93 Ano - přijetí takového úkolu znamenalo naprostou změnu života i pro mne. Mohu vás ujistit, že existuje tisíc věcí a položek, které bych dnes určitě udělal jinak, kdybych jen trochu tušil, do čeho se řítím. Ale bylo to skvělé. Netušil jsem naprosto, kolik peněz mne to bude stát (první rok jsem pracoval ve vlastní produkci, až poté s investory, kteří pomáhali uhradit základní položky rozpočtu a kteříjiž dostali své peníze zpět). OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Snažil jsem se být stále k dispozici a zároveň jsem musel nějak vydělávat, abych se nějak uživil. Toto není stížnost na osud, ale upozornění na to, co vás čeká, pokud se někdy rozhodnete pro práci podobného druhu. CO BYLO POTOM A LIDÉ KOLEM PREZIDENTA Mimořádně důležité pro natáčení byly vztahy s lidmi, kteří prezidenta obklopovali. Ať už se jednalo o jeho bezprostřední spolupracovníky z kanceláře, řidiče nebo důstojníky z Útvaru ochrany prezidenta, kterým Václav Havel důvěrně říkal „pistolníci“. Mimochodem, nikdy jsem u nich pistoli neviděl… Obrázek 72 Záběr Václava Havla, plavoucího v hotelovém bazénu, se stal téměř ikonickým. Berlín 2009. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 94 Naštěstí byli všichni ti, kdo Václava Havla obklopovali, velice spolupracující a přející osoby. Doslova jsme se spřeátelili a musím konstatovat, že bez vstřícného přístupu prezidentova okolí by semi pracovalo jen velice těžko. Podíl spolupracovníků Václava Havla na vzniku časosběrného materiálu pro současný projekt „Tady Havel, slyšíte mě“ byl zcela zásadní. Obrázek 73 Odjezd z kanceláře ve Voršilské. Rutinní situace, ale i ty jsou součástí života a později časosběrného dokumentu. Obrázek 74 Nabídka momentů z prezidentova života byla opravdu zajímavá - ostatně jako celý jeho život. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 95 VLASTNÍ NATÁČENÍ První záběry s Václavem Havlem jsem do časosběrného materiálu natočil v dubnu 2009, poslední, bohužel už bez něj, v lednu 2012. Vzniklo přes 200 hodin materiálu, natočeného v tehdy přijatelném rozlišení HDV, tedy v rozměru 1440 x 1080 obrazových bodů. To byl nejvyšší technologický standard, který jsem měl v dané době k dispozici. Rozpětí bylo opravdu široké, od práce v kanceláři ve Voršilské ulici v Praze, přes jeho cesty po republice i v zahraničí (největší byla cesta do USA v květnu 2010), od oficiálních projevů až po nejvlastnější soukromí v pražském domě nebo na chalupě na Hrádečku. Obrázek 75 Václav Havel se snažil svými problémy nezatěžovat okolí. Ale přicházely i situace, kdy jemu ani nám v jeho okolí nebylo do smíchu. Obrázek 76 Projev v Evropském parlamentu ke 20. výročí změn v Evropě, Brusel, listopad 2009. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 96 6.3 OBJEKT A JEHO FILMAŘ - FILMAŘ A JEHO OBJEKT Při časosběrném natáčení dochází k vytvoření zvláštního vztahu mezi filmařem a jeho objektem nebo objekty, tedy lidmi, které zachycuje svou kamerou v obyčejných i speciálních situacích. Velice často jde o počáteční nadšení obou stran, které teprve časem přejde do ustáleného rytmu, kdy si obě strany jsou vědomy toho, co si navzájem mohou dovolit.S V8clavem Havlem to bylo ale jednoduché. Znal mne několik let, chtěl, aby jeho život byl dokumentován, okolí to tolerovalo nebo podporovalo. Obrázek 77 Do Ameriky se Václav Havel vždycky rád vracel. Záběry z jeho poslední cesty, New York, květen 2010. Obrázek 78 Obrazově vděčné byly Havlovy cesty. Horší to už je v tomto případě s organizací práce, ne vždycky jsem se například vešel do stejného letadla... Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 97 Způsob práce jsme tedy našli velice rychle, šlo jen o technické a organizační možnosti. Pokud by to bylo fyzicky a rozpočtově možné, mohl jsem být s prezidentem prakticky po- řád. ÚKOL K ZAMYŠLENÍ Při práci s prezidentem Václavem Havlem ale byla vlastně podstatná jediná věc. Vzájemná dobrá zkušenost a absolutní důvěra. Zkuste se zamyslet nad dalšími vlastnostmi, které mohou (i v negativně) ovlivňovat vztah filmaře a oosoby, kterou natáčí. OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Moje pracovní metoda by se dala nazvat „moucha s kamerou na stěně“. To je velmi osobní prohlášení, ale opravdu to takhle bylo. Snažil jsem se prostě neotrvovat a neovlivňovat probíhající děje a události. Jen tak být s kamerou přítomen. Obrázek 79 S Henry Kissingerem v Connecticut, USA, květen 2010. Důležité byly i vztahy s osobami, které se ocitaly před kamerou zároveň s prezidentem. Naše pravidlo bylo, že jsme se vždycky ptali, zda souhlasí a jejich pravidlo, až na jednu či dvě výjimky bylo, že odpovídaly ANO. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 98 Znovu TECHNOLOGIE… a znovu VAROVÁNÍ Je technologie alfou a omegou úspěchu ? Stále sobě i vám tuto otázku kladu. Je faktem, že kdyby mne oslovil Václav Havel o deset let dříve, v roce 1999, rozhodně bych ho nemohl natáčet sám. Ani bych neměl prostředky na zakoupení techniky, která v té době byla ještě velice drahá, ani bych ji nebyl schopen sám zvládnout. Díky miniaturizaci a zvyšování kvality záznamu i v poloprofesionálních a malých profesionálních zařízeních jsem však mohl dostát svému úkolu jen s drobnými kompromisy. Z počátku bylo složité pořizovat záznam zvuku na té nejlepší možné úrovni, zhruba po roce práce jsme našli prostředky a prosadili, že se mnou mohl jezdit asistent zvuku, ale také produkce, příležitostný řidič a prostě pomocník ve všem – v jedné osobě, samozřejmě. Obrázek 80 Ano - natáčel jsem na kazety, které se následně přepisovaly do počítače, resp.ma jeho HD. Obrázek 81 Naštěstí exitují postupy, které jsou sice velice nákladné, ale umožňují zkvalitnit pořízené záběry. Mezi nejlepší poskytovatele podobných služeb patří firma UPP. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 99 OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Pokud byste se rozhodli natáčet časosběrný dokument na jakékoli téma, neptejte se, zda na to budete mít po několika letech sílu, zda najdete prostředky a energii pro práci na filmu i pro organizaci celého projektu, zda to všechno zvládnete. Protože byste museli sami sobě při troše realizmu odpovědět, že to zvládnout nelze... Na druhé straně, pokud máte odvahu, dobré téma a trochu štěstí, může se vám podařit něco nevídaného. KRIZE přichází v každém filmu Nejčastějšími problematickými momenty při natáčení časosběrného materiálu jsou ponorková nemoc, nedostatek peněz, nedodržené sliby, přehnaná očekávání, která se nemohou naplnit atd. Ale ke krizím patří i potíže vašich hrdinů, kterých jste s kamerou účastni. Taková krize nastala v případě dokuemntu „Tady Havel, slyšíte mě?“ jen jednou, v New Yorku, když Václava Havla postihla náhla mozková příhoda. Obrázek 82 Displej přístroje, který kontroloval prezidentův aktuální zdravotní stav Prostě se stane něco mimořádného. Váš hrdina se zhroutí, zraní, psychicky sesype. Jak se v takovém okamžiku mění pozice filmaře? Realita, se kterou se při krizi setkáte, znamená Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 100 především nutnost se rozhodnout, kdy ještě točit a kdy už ne. I když je o vše postaráno nezávislena vás, musíte odhadovat citem, co se ještě hodí. Takový okamžik a vaše reakce mohou podstatně ovlivnit pokračování v projektu. OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Moje zkušenost je ta, že je samozřejmě méně více, ale na druhé straně při zachování opatrnosti a jasného principu důstojnosti se vyplatí být důsledný a snažit se dělat tu práci, kvůli které jste třeba letěli přes oceán. Při časosběrném natáčení je vše o vašem hrdinovi. Pokud je on silný, musíte být také, pokud je slabý, musíte být opět silní a pomoci mu. A můžete spolu se svým hrdinou opět naskočit do předem stanoveného programu a plánu – například vyrazit na americkou premiéru divadelní hry Odcházení autora Václava Havla. Obrázek 83 V šatně divadla Wilma Theatre ve Filadelfii. Obrázek 84 Před divadlem Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 101 OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Jakákoli zahraniční cesta je organizačně náročná. Přestože jsem si toho vědom a nejméně desetkrát všechno kontroluji, zabezpečuji a pojišťuji, vždycky se mi stane, že něco zapomenu. Pak musí nastoupit improvizace. Obrázek 86 A v divadle. Obrázek 87 V Conecticut u Miloše Formana. DOšly baterie ve zvukové apartatuře, naštěstí šly nedaleko koupit. Obrázek 85 A v divadle během zkoušek. Ta čepice je rekvizita... Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 102 Filmař filmuje filmaře… Václav Havel si v závěru života splnil svůj dětský sen – stal se filmovým režisérem, když natáčel celovečerní hraný film podle vlastní hry ODCHÁZENÍ. Šlo o poslední velký Havlův projekt v životě. Natáčení si užíval naplno, ale bylo znát, jak jej práce na vlastním filmu vyčerpává. Obrázek 88 Zahrada vily Čerych v České Skalici, kde natáčení probíhalo. Obrázek 89 Režisér s půjčenýmmegafonem Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 103 OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Je vždycky skvělé, když máte k dispozici i další materiály, než jenom vlastní záběry z časosběru. Nezapomínejte ale na autorská práva, která je vždycky potřeba dobře ošetřit. Obrázek 90 Ukázka z techického scénáře Havlova hraného filmu. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 104 DALŠÍ ZDROJE V archivu České televize je k dispozici film o filmu režiséra a kameramana Martina Kubaly, který přibližuje atmosféru natáčení Havlova Odcházení v České Skalici. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10320102423-film-o-filmu-odcha- zeni/21051212035/ 6.4 SKUTEČNÉ ODCHÁZENÍ… Natáčení časosběrného materiálu s Václavem Havlem skončilo smutně a tragicky, ale vlastně velice přirozeně, tedy jeho smrtí a pohřbem v prosinci 2011. Bylo to velmi zvláštní, ale bezprostředně po jeho odchodu z tohoto světa bylo vše nekomplikované, upřímné, ze strany vdovy, Kanceláře Václava Havla a státních orgánů skvěle zvládnuté. Obrázek 91 Pohřeb Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 105 Situace byla plná emocí a já jsem přesvědčen, že co se týče záběrů a zachycení reality, půjde o jedny z nejdůležitějších a nejpřesvědčivějších záběrů z celého časosběrného ma- teriálu. OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Projevilo se samozřejmě to, že odešel na věčnost člověk, kterého si většina národa mimořádně vážila. Na poslední cestě ho doprovázely davy lidí a já se přiznám, že jsem měl v těch dnech mnohokrát slzy v očích také proto, že mne oslovovaly právě občanské reakce... Úplně posledními záběry tohoto časosběrného materiálu je záznam plavby pohřebních věnců a kytic z Havlova pohřbu, které byly v lednu 2012 naloženy na lodi a odvezeny po Vltavě a Labi do Hřenska. Tam byly, po pečlivém zbavení plastových a kovových částí věnců, symbolicky vypuštěny po vodě naší největší řeky do oceánu a tím i na na věčnost. Obrázek 92 Květiny odcházejí na věčnost po Vltavě a Labi za prezidentem Havlem. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 106 6.5 Další život Václava Havla v digitálních pixelech Bezprostředně po ukončení časosběrného natáčení nebylo jasné, jak bude další zpracování materiálu probíhat. Podvědomě jsem si stále říkal, že to chce ODSTUP, ODPSTUP, ODSTUP. Kazety s primárním materiálem byl uložany v bankovním trezoru, postupně probíhaly přepisy do digitální podoby. Začínali jsme organizovat materiál ve střihovém pro- gramu... OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Dobrá rada nad zlato, říká se. Ale v případě dlouhodobého a vzácného časosběrného materiálu platí určitě pravidlo o potřebném zálohování na různých záznamových jednotkách uložených na různých místech dvojnásob… O materiál projevily zájem nejrůznější evropské televize, ale v průběhu jednání s nimi většinou vyšlo najevo, že stojí o materiál jako takový, nikoliv o film, který bych dělal já jako režisér. Tady nastoupila krize autora. V žádném případě nemohu a nechci zabíhat do podrobností, ale těch, kteří se chtěli doslova „zmocnit“ natočeného materiálu, bylo opravdu hodně. Obrázek 93 Režisér odpočívá Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 107 K ZAPAMATOVÁNÍ Vždycky stojí za to pokusit se vyřešit právní otázky natáčení předem. Vím osobně, jak je to těžké a často finančně náročné, ale vyplatí se to. 6.6 ZPRACOVÁNÍ ČASOSBĚRNÉHO MATERIÁLU PODKLADY A ZDROJE O Václavu Havlovi bylo napsáno nespočet článků, studií, knih. Pro práci na časosběrném dokumentu je mimořádně důležité zvolit si hodnověrný informační zdroj, resp. hodnověrné informační zdroje. V lidských silách opravdu není shromáždit a pročíst veškerý dostupný materiál, který byl kdy o Václavu Havlovi sepsán, ale je nezbytné udělat výběr a pustit se do práce… Pro mě jako autora časosběrného dokumentu „Tady Havel, slyšíte mě?“ a pro mé spolupracovníky bylo zcela přirozeným řešením využít podpory a spolupráce s institucí nejpovolanější, s Knihovnou Václava Havla. Alespoň částečnou představu o objemu práce, který KVH vkádá do studia odkazu svého zakladatele, získáme z následujících údajů,které uvádějí na svých stránkách. PRO ZÁJEMCE Dokumentační centrum uvádí, že KVH postupně shromažďuje, digitalizuje a zpřístupňuje písemnosti, fotografie, zvukové nahrávky a další materiály, které se týkají Václava Havla. To, co najdete v tomto digitálním archivu, není všechno, co máme k dispo- zici. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 108 Digitalizovaných materiálů je víc, zde je aktuální statistika: • Počet zpracovaných událostí a dokumentů celkově 50949 • Počet zpracovaných událostí ze života VH 15298. • Počet zpracovaných textů VH 2994. • Počet zpracovaných fotografií 1791. • Počet zpracovaných video záznamů 275. • Počet zpracovaných audio záznamů 556. • Počet zpracovaných dopisů 5721. • Počet zpracovaných textů o VH 14721. • Počet zpracovaných knih 5546. • Počet zpracovaných bibliografických záznamů 20104. DALŠÍ ZDROJE Webová adresa Knihovna Václava Havla https://www.vaclavhavel.cz Obrázek 94 Nebezpečím při pořizování časosběrného materiálu je tendentce zaznamenávat věřejně známého hrdinu hlavně v soukromí. Ale pozornost bylo nezbytné věnovat i Havlově působení na veřejnosti. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 109 ŽIVOTOPIS VÁCLAVA HAVLA Velmi podstatným materiálem pro vznik kvalitního časosběrného dokumentu jsou v případě dokumentu „Tady Havel, slyšíte mě?“ veškeré publikace o Václavu Havlovi. Ale není samozřejmě možné je prostudovat všechny, vyšlo jich o něm bezpočet – od braku po nejserióznější životopisné knihy. Umění výběru začíná patřit k nejdůležitějším schopnostem současnosti. DALŠÍ ZDROJE Pro základní představu uvádíme několik příkladů biografických prací o Václavu Hav- lovi: EANE, John: Václav Havel – Politická tragédie v šesti dějstvích, Volvox Globator, Praha 1999. KRISEOVÁ, Eda: Václav Havel : životopis, Brno : Atlantis, 1991, ISBN 80-7108-024- 1 PUTNA, Martin C. Václav Havel. Duchovní portrét v rámci české kultury 20. století. Praha: Knihovna Václava Havla, o.p.s., 2011. 383 s. ISBN 978-80-87490-07-5. WILLIAMS, Kieran. Václav Havel. [s.l.]: Reaktion Books, 2016. 224 s. ISBN 978-1- 78023-665-0. (anglicky) ŽANTOVSKÝ, Michael. Havel. Praha: Argo, 2014. 564 s. ISBN 978-80-257-1213-9. Autoři časosběrného dokumentu o Václavu Havlovi si v rámci nutného zjednodušení museli zvolit jednu z variant životopisu svého filmového hrdiny. Po zralé úvaze vyšli ze seznamu důležitých havlovských životních bodů a situací, který vypracoval historik Vilém Prečan. Obrázek 95 Žantovského HAVEL patří dle mého úsudku k nejlepším pracem o životě mého hrdiny. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 110 KORESPONDENČNÍ ÚKOL Zkopírujte si následující výběr údajů z životopisu Václava Havla. Poté vyberte 10 základních bodů prezidentova života, které podle vašeho názoru určovaly jeho osud, vývoj, které – jednoduše řečeno – byly v jeho životě nejdůležitější. Výběr pak zašlete (po výzvě při semináři nebo po výzvě písemné) svému pedagogovi. ŽIVOTOPIS VÁCLAVA HAVLA (na základě výběru Viléma Prečana) 1936 Narodil se 56.října v Praze manželům Ing. Václavu M. Havlovi a Boženě Havlové, roz. Vavrečkové. 1951 ukončil povinnou školní docházku. První potíže, vyplývající z tzv. “buržoazního původu” 1951 – 1955 Pracuje jkako chemický laborant, později a potom jako laborant na Vysoké škole chemicko – technologické. Současně navštěvoval večerní gymnázium ve Štěpánské ulici v Praze, kde v roce 1954 odmaturoval. 1955 Debut zveřejněnímkritiky v časopise Květen. Pak publikuje v časopisech Divadelní noviny, Divadlo, Host do domu, Listy, Literární listy, Literární noviny, Sešity pro mladou literaturu (Sešity pro literaturu a diskusi), Tvář, Zítřek 1956 Rebelantský projev na aktivu mladých začínajících autorů konaném na Dobříši, první veřejné vystoupení 1956 Seznamuje se s Olgu Šplíchalovou, svou budoucí manželkou 1955 – 1957 Opakovaně není přijat na VŠ humanitního zaměření, studuje tedy na Ekonomické fakultě ČVUT v Praze. Opětovně odmítnut na Filmové fakultě AMU, není přijat zpět na techniku. Obrázek 96 V kanceláři ve Voršilské ulici. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 111 1957 – 1959 Dva roky základní vojenské služby. S přítelem Karlem Bryndou začíná amatérským divadlem u vlastní jednotky, aby se vymanili z vojenské rutiny. Jejich originální představení jsou vnímána režimem velmi negativně. 1959 Další neúspěšný pokus o přijetí na Divadelní fakultu AMU, na přímluvu Jana Wericha začíná pracovat jako jevištní technik v Divadle ABC. Píše svou první divadelní hru – jednoaktovku Rodinný večer. 1960 Začíná působit v Divadle Na zábradlí, zprvu jako jevištní technik, posléze jako dramaturg. Spolupracuje na několika divadelních hrách a pásmech (Autostop, Nejlepší rocky paní Hermannové, Vyšinutá hrdlička). 60. léta Pracuje jako asistent režie při několika inscenacích Alfréda Radoka v Městských divadlech pražských (mj. inscenace Švédské zápalky a Zlodějky z města Londýna) 1963 V Divadle Na zábradlí byla 3. prosince poprvé uvedena první samostatná celovečerní hra Václava Havla Zahradní slavnost. 1964 Oženil se 9. července s Olgou Šplíchalovou. 1964 Německá premiéra hry Zahradní slavnost v Schillerově divadle v Západním Berlíně, potkává se s literárním agentem Klaus Junckerem ze Západního Německa do Prahy, který jej bude zastupovat při vydávání jeho knih v západní Evropě 1965 Premiéra hry Vyrozumění v Divadle Na Zábradlí. 1966 Dokončuje dálkové studium na Divadelní fakultě AMU 1967 Kritický projev na IV. sjezdu Československých spisovatelů, na příkaz ÚV KSČ je vyškrtnut spolu s I. Klímou, P. Kohoutem a L. Vaculíkem z kandidátky ústředního výboru Svazu spisovatelů 1968 V březnu se stává signatářem otevřeného dopisu sto padesáti spisovatelů a kulturních pracovníků k otázkám demokratizačního procesu adresovaného ÚV KSČ, v dubnu předsedou Kruhu nezávislých spisovatelů, požaduje v jednom z článků vytvoření politického systému vice stran, 11. dubna je uvedena premiéra hry Ztížená možnost soustředění v Divadle Na Zábradlí. V červnu odjíždí na šestitýdenní pobyt v USA, 21. – 27. srpna 1968 vysílá liberecké studio Čs. rozhlasu jeho komentáře k dění těsně po okupaci vojsky Varšavské smlouvy, čte je Jan Tříska, na podzim se stává členem ústředního výboru spisovatelského svazu, obdrží Rakouskou státní cenu za přínos Evropské literatuře 1969 Milan Kundera a Václav Havel vedou na začátku roku debatu na stránkách časopisu Tvář o zbytečnosti resistence vůči vojenské a politické represi a o povaze českého národa a jeho osudu, 10. června se koná Sjezd Svazu českých spisovatelů, zcela bez účasti KSČ. Odsoudí politiku přizpůsobování se okupaci a protestuje proti zákazu několika literárních časopisů. Mnozí nepohodlní autoři se stávají zakázanými, přestávají vycházet jejich díla, nesmí se o nich učit, 21. srpna 1969 je spoluautorem petice Deset bodů, adresované vládě ČSSR a ústřednímu výboru KSČ (spolu s Ludvíkem Vaculíkem), v níž odmítá normalizaci. Organizátoři a signatáři jsou perzekuováni a soudně stíháni, na podzim 1969 je vyslýchán jako svědek a posléze obviněn z trestného činu podvracení republiky Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 112 1970 V srpnu je v seriálu Rudého práva, vysílaném Čs. televizí a rozhlasem, jmenovitě ostouzen režimem, zahájeno trestní stíhání, které bylo na neurčito zastaveno v roce 1969 1971 Dílo Václava Havla je zakázáno ve všech veřejných školách a knihovnách. 1974 Pracuje v Trutnovském pivovaře jako dělník 1975 8. dubna uveřejňuje Dopis Dr. Gustavu Husákovi, v němž kritizuje poměry v ČSSR 1975 Zakládá samizdatovou Edici Expedice, v listopadu premiéra Žebrácké opery, kterou nastudovalo amatérské divadlo Na tahu. Jde o první veřejné provedení Havlovi hry v ČSSR po šesti letech. Představení je oznámeno v Rádiu Svobodná Evropa, což má za následek problémy divadelníků i něktrerých diváků. 1976 Členové rockové skupiny The Plastic People of the Universe jsou zatčeni a odsouzeni do vězení. Havel vystupuje jako prostředník mezi zatčenými a zahraničními novináři, pořádá akce na protest proti věznění hudebníků 1977 V lednu zveřejněn dokument „Charta 77“, který je výzvou pro vládu ČSSR, aby se držela mezinárodních závazků o dodržování lidských práv, vyplývajících z tzv. Helsinské dohody. Václav Havel se stává mluvčím, od ledna do května je ve vyšetřovací vazbě, v říjnu je podmínečně odsouzen za poškozování zájmů republiky (na 14 měsíců) 1978 V lednu až březnu opět ve vyšetřovací vazbě, ale trestní stíhání je zastaveno, v dubnu se stává spoluzakladatelem a mluvčím Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), v říjnu uveřejňuje esej Moc bezmocných, od listopadu je v domácím vězení 1979 StB zatýká 29. května všechny členy VONSu, Havel od května do října ve vyšetřovací vazbě, v červnu začíná psát Dopisy Olze, v srpnu dostává ve vězení nabídku vycestovat do USA, ale odmítá, ví, že by se pak nemohl vrátit zpět do ČSSR, v procesu konaném 22. – 23. Října je odsouzen na 4,5 roku nepodmíněně za podvracení republiky (dtto P. Uhl, J. Dienstbier, O.Bednářová, V. Benda a D. Němcová) 1980 Uvedena jevištní rekonstrukce pražského procesu z října 1979 v Mnichově v Německu, dtto vysíláno v zahraničních televizích, v březnu zveřejněno poděkování politických vězňu vč. V. Havla z vězení za projevy solidarity v Československu i v zahraničí 1981 Hra Horský hotel uvedena poprvé v Akademietheater ve Vídni dne 23. května, onemocní a je převezen do vězeňské nemocnice v Praze, zamítnuta jeho žádost o propuštění 1982 Obdrží „in absentia“ čestný doktorát York Univerzity v Torontu v Kanadě, čestný doktorát Univerzity Toulouse-Le Mirail, odmítá požádat o milost prezidenta Gustava Hu- sáka 1983 V lednu vychází samizdatové vydání Dopisů Olze, 7. února mu je přerušen výkon trestu ze zdravotních důvodů a dale je držen v domácím vězení 1984 Dokončuje hru Largo desolato 1985 Dokončuje hru Pokušení. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 113 1986 Dostává Cenu Erasma Rotterdamského za významný přínos Evropské kultuře od Praemium Erasmianum nadace v Rotterdamu, završuje editaci knihy rozhovorů, které poskytl Karlu Hvížďalovi, které byly vydány pod názvem Dálkový výslech 1987 Členem redakční rady samizdatových Lidových novin a také jedením z iniciátorů jejich vydávání a častým přispěvatelem, dokončuje hru Asanace, 12. prosince zatčen spolu s dalšími členy Charty 77 1988 V září poprvé po 19 letech veřejně vystupuje - na folkovém festivalu v Lipnici nad Sázavou, v říjnu opět ve vazbě, pod cizím jménem oficiálně v Brně uvedena hra Zítra to spustíme, v listopadu se stává členem Československého helsinského výboru, opět zatčen na několik dní, 10.prosince má projev na první povolené nezávislé manifestaci k Mezinárodnímu dni lidských práv na Škroupově náměstí v Praze 1989 Události 17.listopadu prožívá na chalupě na Hrádečku, rychle se vrací do Prahy účastní se revolučního dění, 29.prosince zvolen Federálním shromážděním prezidentem Československé socialistické republiky 1990 První cesta do zahraničí se koná 2.ledna a to do Německé demokratické republiky (Berlín) a do Spolkové republiky Německo (Mnichov), 3. Ledna první cesta po republice, v únoru první cesta do Ameriky (Kanada a USA), 21. února mluví ve slavném projevu před oběma komorami Kongresu, 26. - 27. února navštěvuje SSSR a jedná o dohodě o vzájemných vztazích a vznáší požadavek na odsun sovětských vojsk z Československa, 5. července zvolen Federálním shromážděním ČSSR znovu prezidentem republiky 1991 Dochází k rozpuštění Varšavské smlouvy představiteli SSSR, Bulharska, ČeskoSlovenska, Maďarska, Polska a Rumunska na jednání politicko poradního výboru Varšavské smlouvy v Praze dne 1. července 1992 V červenci nezvolen prezidentem České a Slovenské Federativní Republiky, zůstává však podle Ústavy nadále ve funkci, 17. července Slovenská národní rada přijímá „Deklaraci o nezávislosti slovenského národa“ a Václav Havel 20. července abdikuje 1993 V lednu zvolen Poslaneckou sněmovnou prezidentem České republiky 1994 Iniciuje setkání sedmi středoevropských prezidentů v Litomyšli 1996 Manželka Olga 27.ledna umírá 1997 Žení se s Dagmar Veškrnovou, 3. Září zahajuje první mezinárodní konferenci Forum 2000 v Praze 1998 Znovu 20. ledna zvolen Poslaneckou sněmovnou prezidentem České republiky 1999 Česká republika se spolu s Polskem a Maďarskem stává 12. března členskou zemí Severoatlantické alliance, dne 17. listopadu předává nejvyšší státní vyznamenání George W. H. Bushovi, Michailu Gorbačovovi, Margharet Thatcherové, Helmutu Kohlovi a Françoisi Mitterrandovi in memoriam 2002 Probíhá historický summit NATO v Praze, který rozhodl o rozšíření aliance na východ o dalších sedm zemí Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 114 2003 Dne 2.února opouští úřad prezidenta republiky, vrací se k divadlu, literatuře a svého mezinárodního renomé využívá k podpoře pronásledovaných a vězněných obránců lidských a občanských práv ve světě, angažuje se na poli nevládních organizací a nezávislých iniciativ, v květnu spoluzakládá Mezinárodní výbor na podporu demokracie na Kubě 2004 Česká republika se 1.května stává členskou zemí Evropské unie, v červnu založena Knihovna Václava Havla, 5. října otevírá Pražskou křižovatku, bývalý kostel svatých Vavřince a Anny 2005 V dubnu a květnu pobývá ve Washingtonu a věnuje se psaní knihy Prosím stručně, 2007 v říjnu až březnu opět pobyt ve Washingtonu a nově v New Yorku, píše divadelní hru Odcházení 2008 V dubnu zve spolupracovníka Kanceláře Václava Havla Petra Jančárka, aby jako filmový dokumentarista zachytil “zbytek jeho života”, 22. května se odehraje premiéra divadelní hry Odcházení 2008-2010 premiéry hry Odcházení v Hradci Králové, Brně, Českých Budějovicích, v Plzni, v zahraničí v Londýně, Bratislavě, Varšavě, v Cáchách a Filadelfii (květen 2010) 2009 v dubnu začíná časosběrné natáčení dokumentu o VH, 14. listopadu pořádá slavnostní koncert k 20. výročí sametové revoluce “Už je to tady” za účasti známých hvězd Suzanne Vega, Joan Baez, Renée Fleming a Lou Reeda 2009-2010 Po pečlivých přípravách natáčí film podle své divadelní hry Odcházení 2011 Dne 22. března se koná premiéra filmu Odcházení v Lucerně a ve Slovanském domě v Praze 2011 Umírá na své chalupě na Hrádečku dne 18. Prosince. Obrázek 97 Opravdu chcete udělat ten dokument o mně? Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 115 ARCHIVNÍ MATERIÁLY Pro další práci na dokončení filmu o Václavu Havlovi jsou mimořádně důležité nejrůznější archivní materiály - jak bezprostředně z Havlova okolí a prostředí, tak ty nejobecnější. Obrázek 98 Ukázka z programu Václava Havla. Programy patří k cenným archivním materiálům, podle nichž je možné ověřovat, co a jak se skutečně odehrálo. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 116 OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Nepodceňujte práci s archivními materiály! Pokud budete mít trpělivost nebo dobré asistenty, pomohou vám vybudovat dokonalý obraz společnosti a poměrů, které panovaly v době života vašeho hrdiny. Obrázek 99 Dobový tisk je nejen cenným archivním svědectvím o době, ale také vítaným grafickým materiálem pro budoucí film. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 117 Obrázek 100 Mimořádně cenné - archiv rukopisných poznámek Václava Havla Obrázek 101 Václav Havel byl velice systematický člověk. Jeho schopnost pořádku ve věcech by se určitě hodila i při zpracovnání množství archivního materiálu, který bude dotvářet časosběrné natáčení. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 118 OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Efektivita vaší snahy při práci na časosběrném dokumentu bude přímo úměrná systematičnosti, s jakou budete postupovat. Ani nechtějte vědět, kolik času ztratím hledáním věcí, souborů amateriálů, které přece někde tady byly, ale momentálně se vzpírají nalezení a použití… VLASTNÍ DÍLO VÁCLAVA HAVLA Kromě knih, článků a esejů Václava Havla mohou být cennou inspirací pro tvorbu dokumentárního filmu i již hotové výběry z díla vašeho hrdiny, pokud se k nim jako autoři filmu dostanete a vyřešíte práva k nim. Jako ukázka mohou posloužit například citáty VH, zpracované již Kanceláří Václava Havla. OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Při používání vlastního díla vašeho hrdiny nebo výňatků z něj jsou kladeny zásadní požadavky na vyřešení práv. Pozor na to. Samozřejmě: je něco jiného jen tak nezávisle filozofovat a skutečně něčeho konkrétního v politice dosáhnout. To uznávám. Ale to přece neznamená, že politika musí rezignovat na všechny ideály, zříci se „srdce“ a stát se jen jakýmsi technokratickým samopohybem. (Prosím stručně, 2006)*****Of course it´s one thing to philosophize independently, just for the sake of it, and something else altogether to achieve real things in politics. That I admit. But that doesn´t mean that politics must surrender all its ideals, deny its “heart”, and become a mere selfpropelled, technocratic process. (To the Castle and Back, 2006)**********SLÁDEK: Škoda, že jste tu nebyl tak před pěti lety! To byste viděl partu! Kdepak dnes, to už vůbec není ono! Tý srandy, co tady bylo! (Audience, 1975)*****SLADEK: Pity you weren’t here five years ago! You would a met a real bunch! Those were the good ol’ days! The fun we had here! (Audience, 1975)*********** Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 119 6.7 Rozpočet Tato studijní opora neřeší nijak zásadně ekonomiku časosběrného natáčení. Je třeba počítat s tím, že případní investoři mají vždycky své nároky a že přijetím peněz od kohokoli vznikají určité závazky a povinnosti. Není na tom nic špatného, je to dokonce velmi správné, ale je prostě potřeba si to uvědomovat a počítat s tím. OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Klidně si myslete, že se chlubím, ale třeba vás následující informace k něčemu inspiruje. Autor této studijní opory udělal v poslední době vynikající zkušenost s relativně novým způsobem hledání prostředků na film, vyzkoušel crowdfundingovou kampaň. Pokud chcete,můžete se podívat zde: https://www.hithit.com/cs/project/5812/tady-havel-slysite-me Obrázek 102 Závěrečná stránky crowdfundingu ve prospěch filmu "Tady Havel, slyšíte mě?" Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 120 Ale není to zadarmo. Vyplatí se dobře rozmyslet crowdfundingový portál, který zvolíte pro svůj pokus o získání finančních prostředků na film. Jsou zaměřeny nejrůznějším způsobem, ne všechny se věnují umění a filmu. Crowdfunding je vlastně skupinové financování,. Při kterém velký počet zainteresovaných osob přispívá většinou menším obnosemna realizaci určitého projektu. Částka, které se snaží vyzyvatelé dosáhnout, je stanovena předem. Podstatné je to, že pokud se dosažení zvoleného limitu nepovede, příspěvky se vracejí dárcům. Orientační seznam světových crowdfundingových portálů je zde: Kickstarter (US) Indiegogo (US) Patreon (US) Crowd Supply (US) StartLab (SK) Mezi významnější české patří: Penězdroj Fundlift Invester.cz HitHit Nadační fond pomoci Nakopni.me Startovač Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 121 6.8 Angličtina Je to dnes pravděpodobně samozřejmost, ale přece jenom to napíšu - nezapomínejte na to, že se vždycky hodí mít aspoň základní materiály o vašem projektu anglicky. OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Nedá mi to, ale musím – naučte se dobře anglicky, budete mít jednodušší a plnější život. Odjeďte někam na rok amluvte a mluvte amluvte… I při práci na časosběrném dokumentu se vám to bude hodit. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 122 6.9 Ukázka námětu pro inspiraci – následující stránky Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 123 Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 124 Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 125 Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 126 Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 127 OTÁZKY, KOMENTÁŘE A POZNÁMKY AUTORA Dobrá literární příprava, definování tématu a tvorbanámětu jsou velmi podstanou součástí práce každéhofimaře, tedy i těch, kdo aspoirují na natáčení časosběrných dokumentů. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 128 SHRNUTÍ KAPITOLY Případová studie jako názorný příklad seznamuje studenta s celou škálou úkolů a souvislostí, které se týkají natáčení velkého časosběrného dokumentárního filmu. Předpokládá v související výuce prezentaci dalších ukázek a příkladů autorem opora, který je zároveň autorem využitého projektu dokumentu „Tady Havel, slyšíte mě?“. Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 129 7 SHRNUTÍ STUDIJNÍ OPORY Studijní opora „ČASOSBĚRNÝ DOKUMENTÁRNÍ FILM“ poskytuje studentům vybraných oborů základní vhled do problematiky, zasazený dokontextu celkové tvorby dokumentárního filmu. Přináší především souvislosti a praktické příklady, z nichž jeden je pojednán velice podrobně. 7.1 Literatura [1] Ján Šmok, ZAČNĚTE FOTOGRAFOVAT, Polytechnická knižnice SNTL, 1983 [2] Jerzy Plazewski, FILMOVÁ ŘEČ, Orbis, 1967. [3] Martin Štoll, ČESKÝ FILM: REŽISÉŘI – DOKUMENTARISTÉ, Libri, 2009 [4] Michael Třeštík, Helena Třeštíková, ČASOSBĚRNÝ DOKUMENTÁRNÍ FILM“, AMU, 2015 [5] Michael Žantovský, HAVEL, Argo 2014 Petr Jančárek – Časosběrný dokumentární film 130 PŘEHLED DOSTUPNÝCH IKON Čas potřebný ke studiu Cíle kapitoly Klíčová slova Nezapomeňte na odpočinek Průvodce studiem Průvodce textem Rychlý náhled Shrnutí Tutoriály Definice K zapamatování Případová studie Řešená úloha Věta Kontrolní otázka Korespondenční úkol Odpovědi Otázky Samostatný úkol Další zdroje Pro zájemce Úkol k zamyšlení Název: Časosběrný dokumentární film Autor: Petr Jančárek Vydavatel: Slezská univerzita v Opavě Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě Určeno: studentům SU FPF Opava Počet stran: 13127 Tato publikace neprošla jazykovou úpravou.