EVROPSKÁ UNIE Evropské strukturální a investiční fondy Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Název projektu Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě Registrační číslo projektu CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400 Lázeňské pobyty pro seniory Distanční studijní text Jiří Vaniček Opava 2019 SLEZSKÁ UNIVERZITA FAKULTA VEREJNÝCH POLITIK V OPAVĚ Obor: 0921 Péče o seniory a zdravotně postižené dospělé osoby 1015 Cestování, turismus a volný čas 1013 Hotelnictví, restauratérství a catering Klíčová slova: Cestovní ruch, turismus, lázeňství, lázeňská péče, lázeňská místa, klasifikace, kvalita, trendy v lázeňství, lázeňský pobyt, kulturní, společenské, sportovní a edukační aktivity, typologie lázeňských míst, lázně v zahraničí, wellness. Anotace: Cílem předmětu je seznámit studenty se současnou situací v oblasti lá- zeňství a lázeňských pobytů. Poskytne základní přehled o jednotlivých formách lázeňských pobytů ajejich funkcích se zaměřením na specifické potřeby seniorů. V průběhu výuky seznámí studenty se základními (zdra-votně-léčebné, ubytovací, stravovací) i doplňkovými službami poskytovanými v lázeňských místech, rozdělení lázeňských míst podle charakteru služeb ajejich základní charakteristikou. Předmět zahrnuje základní poznatky z oblasti nabídky volnočasových aktivit a přípravy edukačních aktivit pro seniory v rámci dlouhodobého lázeňského pobytu. Na příkladech modelů dobré praxe seznámí studenty se situací v České republice a zahraničí. Autor: Doc. RNDr. Jiří Vaniček, CSc. Poděkování: Chtěl bych tímto poděkovat Ing. MUDr. Monice Hilšerové, že jsem mohl využít v textu některé její stručné texty, grafy, obrázky a schémata, která použila při třech přednáškách v rámci výuky předmětu Lázeňství na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Obsah ÚVODEM............................................................................................................................5 RYCHLÝ NÁHLED STUDIJNÍ OPORY...........................................................................7 1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY LÁZEŇSTVÍ............................................................9 1.1. Zdravotní cestovní ruch.........................................................................................9 1.2. Postavení lázeňství v cestovním ruchu................................................................11 1.3. Služby cestovního ruchu a lázeňství...................................................................12 1.4. Základní pojmy v lázeňství a wellness................................................................13 1.5. Historie českého lázeňství...................................................................................14 2. VÝZNAM A SPECIFIKA LÁZEŇSTVÍ A LÁZEŇSKÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE......................................................................................................................18 2.1. Význam lázeňství................................................................................................18 2.2. Charakteristika lázeňství.....................................................................................19 2.3. Původ lázní a wellness........................................................................................21 2.4. Wellness..............................................................................................................22 2.5. Statistická data v lázeňství ČR............................................................................30 3. ORGANIZACE A PRŮBĚH LÁZEŇSKÝCH POBYTŮ........................................34 3.1. Struktura služeb v lázeňském cestovního ruchu.................................................34 3.2. Zajištění lázeňské péče........................................................................................35 3.3. Klasifikace lázeňských zařízení a ubytovací a léčebný řád................................37 3.4. Služby poskytované v lázních............................................................................40 3.5. Přínosy lázeňství.................................................................................................42 4. FORMY LÁZEŇSKÝCH POBYTŮ A LEGISLATIVNÍ PŘEDPOKALDY PRO JEJICH ČINNOST.............................................................................................................45 5.3. Legislativa v lázeňství.........................................................................................45 5.3. Lázeňský statut....................................................................................................48 5.3. Druhy lázeňských pobytů....................................................................................50 5. SPECIFIKA LÁZEŇSKÝCH A WELLNESS POBYTŮ SENIORŮ.......................53 5.1. Demografický vývoj v České republice a ve světě.............................................53 5.2. Postavení senioru v lázeňství a cestovním ruchu................................................55 5.3. Wellness pro seniory...........................................................................................58 6. CHARAKTERISTIKA SLUŽEB POSKYTOVANÝCH V PRŮBĚHU LÁZEŇSKÝCH POBYTŮ SENIORŮ.............................................................................62 3 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory 6.1. Význam segmentu seniorů pro lázeňství a wellness...........................................62 6.2. Požadavky na ubytování a stravování.................................................................63 6.3. Požadavky na procedury a pohybové aktivity.....................................................64 7. KULTURNÍ, SPOLEČENSKÉ, SPORTOVNÍ A EDUKAČNÍ AKTIVITY V PRŮBĚHU LÁZEŇSKÝCH POBYTŮ SENIORŮ..........................................................66 7.1. Členění služeb v lázeňství...................................................................................66 7.2. Kulturní, společenské, sportovní a zábavní služby.............................................67 7.3. Příklady společenských a kulturních aktivit v lázních........................................68 7.4. Některé nabídky lázeňských pobytů pro seniory................................................71 8. TYPOLOGIE LÁZEŇSKÝCH MÍST V ČESKÉ REPUBLICE...............................74 8.1. Lázeňská místa v České republice a jejich charakterizace..................................74 8.2. Typologie lázeňských míst v České republice....................................................75 8.3. Postup při zajištění lázeňského pobytu v České republice..................................81 8.4. Profesní a zájmové organizace a instituce v oblasti lázeňství a seniorů.............88 9. INSPIRACE Z ČR A ZAHRANIČÍ - PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE......................98 9.1. Vliv lázeňského incomingu na cestovní ruch v krajích ČR................................98 9.2. Lázeňství v Evropě............................................................................................100 9.3. Vybraná lázeňská místa v Evropě.....................................................................105 9.4. Lázně i za hranicemi Evropy.............................................................................113 SHRNUTÍ STUDIJNÍ OPORY.......................................................................................120 LITERATURA................................................................................................................121 4 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory ÚVODEM Dovolte, abych začal citátem největšího genia lidstva Alberta Einsteina: „Obávám se dne, kdy vývoj technologie předčí vzájemné lidské vztahy. To potom svět bude mít generaci idiotů" "I fear the day that tech nology will surpass our human interaction. The world will nave a generation P» of idiots." Albeit Einstein Distanční studijní opora popisuje problematiku lázeňství v České republice se zaměřením na specifika lázeňských pobytů pro seniory. Určena je studentům příslušného bakalářského oboru na Fakultě veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. Slouží k získání základních znalostí o řízení procesů v lázeňství a poskytování služeb zařízení tohoto typu pro seniory. Seznamuje studenty se základními pojmy, historickým vývojem, rozdělením a charakteristikou, aktuální problematikou a specifikací komplexních služeb lázeňských zařízení, prezentuje studentům základy řízení lázeňského provozu. Distanční studijní opora Lázeňství a hotelnictví byla vypracována v rámci projektu Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě a doplňuje další předměty studijního programu Cestovní ruch a turismus, kterými jsou Gastronomie, Ekonomika cestovního ruchu, Řízení hotelového provozu a vytváří tak předpoklad specifických znalostí, které absolvent studijního programu Cestovní ruch a turismus potřebuje pro základní orientaci v oboru lázeňství. V rámci absolvování kurzu „Lázeňské pobyty pro seniory" studenti porozumí organizačnímu řádu lázeňského provozu. Porozumí volbě vhodných organizačních struktur podle typu, úrovně a velikosti poskytovaných služeb, v souladu s efektivností lázeňského podniku. Studenti poznají balneologické provozy a procedury, moderní formy balneolo-gické léčby, druhy lázeňských pobytů, pochopí vztah mezi lázeňstvím a cestovním ruchem a význam wellness v lázeňství a v cestovním ruchu. Seznámí se zvláštní péčí ubytovacích zařízení pro specifickou skupinu hostů - seniory a se službami, které jsou hostům nabízeny, včetně doplňkových služeb ubytovacích a volnočasových aktivit lázeňských zařízení. Pomocné distanční prvky, které jsou ve studijní opoře použity, slouží k lepšímu pochopení probíraného textu, příklady a případové studie mohou pomoci vytvořit si hlubší 5 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory představy o fungování celků a procesů, čas na odpočinek také vždy souvisí s probranou látkou a navádí studenty k zábavnějšímu způsobu naučení základních aspektů prezentovaných informací. Kontrolní otázky připomínají studentům probraný teoretický celek a s aplikací na praxi. V kapitole jsou uvedeny základní definice jako východisko pro teorii kapitoly. Každá kapitola začíná distančními prvky, jako jsou cíle kapitoly, co se v ní naučíte a klíčová slova, podle kterých lze pak hledat další informace v odborné literatuře, vědeckých článcích a časopisech. V závěru každé kapitoly jsou uvedeny otázky k prověření pochopení probraného textu, s uvedením stran, kde lze hledat správné odpovědi a také shrnutí kapitoly, obsahující soubor základních myšlenek. Student dokáže po absolvování předmětu definovat základní formy lázeňských pobytů a jejich funkce. Je schopen specifikovat potřeby seniorů v rámci dlouhodobých lázeňských pobytů. Na základě absolvování předmětu bude student schopen vybrat a vyhodnotit nabídku pobytů v lázeňských místech České republiky. V praxi dokáže navrhnout volno-časové aktivity s důrazem na edukační cíle v rámci dlouhodobých lázeňských pobytů seniorů pro vybrané lázeňské zařízení. Student dokáže po absolvování předmětu analyzovat problémy související s problematikou lázeňských pobytů pro seniory, specifiky ubytovacích, stravovacích služeb a volnočasových aktivit v rámci dlouhodobých pobytů v lázeňském místě. 6 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory RYCHLÝ NÁHLED STUDIJNÍ OPORY Studijní opora je tvořena těmito hlavními částmi: 1. Úvod do problematiky lázeňství Lázeňství jako součást zdravotního cestovního ruchu. Postavení lázeňství v cestovním ruchu. Základní principy a základní pojmy, význam lázeňského cestovního ruchu. Historický vývoj lázeňství u nás i v zahraničí, charakter služeb lázeňství. 2. Význam a specifika lázeňství a lázeňské péče v České republice Vzájemný vztah lázeňství a cestovního ruchu. Charakteristika lázeňského cestovního ruchu a Wellness, odlišnosti Wellness oproti tradičnímu léčebnému lázeňství, hotelové Wellness, lázeňské Wellness poskytování Wellness služeb. Statistická data v lázeňství. 3. Organizace a průběh lázeňských pobytů Struktura služeb v lázeňském cestovním ruchu. Procesy v lázeňství, organizace a řízení lázeňských zařízení. Nabídka služeb lázeňských zařízení. Kategorizace a klasifikace lázeňských zařízení. Lázeňství jako ekonomický systém. Ekonomické přínosy lázeňství. 4. Formy lázeňských pobytů a jejich funkce Legislativa v lázeňství. Lázeňský statut. Přírodní léčebné zdroje. Druhy lázeňských pobytů. 5. Specifika lázeňských pobytů seniorů Demografický vývoj v České republice i ve světě. Stárnutí obyvatelstva. Postavení seniorů v lázeňství a cestovním ruchu. Wellness pro seniory. 6. Charakteristika služeb poskytovaných v průběhu lázeňských pobytů seniorů Vymezení segmentu seniorů pro lázeňství a Wellness. Požadavky pro ubytování a stravování seniorů. Požadavky na procedury a pohybové aktivity. 7. Kulturní, společenské, sportovní a edukační aktivity v průběhu lázeňských pobytů seniorů Členění služeb v lázeňství. Kulturní, společenské, sportovní a zábavní aktivity seniorů. Příklady společenských a kulturních aktivit v lázních. Některé nabídky lázeňských pobytů pro seniory. 7 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory 8. Typologie lázeňských míst v České republice Typologie lázeňských míst v České republice. Indikační seznamy a konkurence lázeňských podniků. Lázeňská místa v České republice. Postup při zajištění lázeňského pobytu. Profesní a zájmové organizace v lázeňství a wellness. 9. Inspirace z ČR a zahraničí - příklady dobré praxe Lázeňství ve vybraných zemích Evropy. Lázeňský incoming v České republice. Vybraná lázeňská místa v Evropě. Lázeňství a wellness mimo Evropu. 8 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory 1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY LÁZEŇSTVÍ rychl ý náhled kapitol y Již název kapitoly „Úvod do problematiky lázeňství" vyjadřuje, co je obsahem této kapitoly. Jde o nový předmět, který nenavazuje na žádný předmět podobného zaměření, a proto je kapitola popisuje postavení lázeňství ve zdravotním cestovním ruchu i v cestovním ruchu, jako takovém. Jsou zde uvedeny základní pojmy z oblasti lázeňství a wellness a je také stručně popsána historie lázeňství. cíle kapitoly Po prostudování této kapitoly by student měl znát: •/ Co je to zdravotní cestovní ruch S Jakou roli ve zdravotním cestovním ruchu hraje lázeňství •/ Jaké typy služeb se poskytují v lázeňské péči S Základní terminologie lázeňství S Dlouhou historii lázeňství od starověku po současnost klíčová slova kapitoly Lázeňství. Zdravotní turismus. Wellness. Lázeňské místo. Přírodní léčivý zdroj. Minerální voda. Peloid. 1.1. Zdravotní cestovní ruch definice Zdravotní cestovní ruch je forma cestovního ruchu směřující především do lázní nebo rekreačních center, u níž hlavní motivací účasti je zlepšování zdravotního stavu návštěvníků nejčastěji pomocí kombinace zdravotní terapie a zdravotních služeb, pobytu v prostředí s léčebnými účinky, změny životosprávy, tělesného cvičení, diety a relaxačních programů. (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2012). Nebo ho lze také charakterizovat jako nabídku sportovně-rekreačních aktivit a programů zaměřených na zvýšení pohybové aktivity a podnětů pro duševní aktivity, zdravou stravu a pěstování tělesné krásy pro pocit radosti ze života ve sportovních a relaxačních center. (ORIEŠKA, 2010) 9 Úvod do problematiky lázeňství Zdravotní cestovní ruch však není jen cestování za rekreačními pobyty, cvičením, ale patří sem také zdravotní turistika. V roce 2009 byla uveřejněna zpráva, ve které se konstatovalo, že Česká republika patří mezi 10 top světových destinací pro zdravotní turistiku. Česká republika, a zejména Praha, je vyhledávána pro cenově dostupnou plastickou a estetickou chirurgii a poptávka po operacích značně roste. Turista vyhledává plastickou chirurgii, stomatologii, ortopedické výkony, léčbu neplodnosti a služby optiků či léčbu nadváhy. (KUKLÍK, P. 2009). Zdravotní cestovní ruch a příbuzné průmyslové odvětví se staly jedním z rychle rostoucích a výnosných odvětví v mnoha zemích. Trh zdravotního cestovního ruchu se rychle rozrostl a konkurence na trhu přeshraničního zdravotního cestovního ruchu je stále silnější. Thajsko, Indie, Singapur, Jordánsko, Maďarsko, Jižní Afrika a Mexiko se staly hlavními cíli přeshraničního zdravotnického cestovního ruchu. V roce 2000 činila celková produkční hodnota světového zdravotnického cestovního ruchu méně než 10 miliard dolarů a v roce 2004 dosáhla 40 miliard amerických dolarů. V roce 2006 se zvýšila na 60 miliard dolarů. V roce 2012 vzrostl na 100 miliard dolarů a dynamika vývoje je úžasná. Podle nejnovějšího čísla sdružení BWC uvádí výsledky průzkumu poskytnuté Stanford Research Institute v roce 2012, předpovídá, že přeshraniční zdravotnický cestovní ruch do roku 2017 přinese příjmy ve výši 679 miliardy USD, což představuje 16 % světových příjmů z cestovního ruchu. Trh zdravotnického cestovního ruchu má široké možnosti. Přesné statistiky o zdravotních turistech pro státy střední Evropy zatím neexistují, jde jen o odhady. Obecně přitahují země Visegrádu pacienty především díky příznivému poměru kvality a ceny lékařského ošetření. Dalším důvodem - především pro klienty ze západní Evropy -je krátká čekací lhůta na zákrok. Polsko i Maďarsko využívají již léta národní strategie pro přilákání zahraničních klientů. Česko a Slovensko takto ucelené koncepce teprve připravují. Doposud neexistují přesné statistiky. V ČR se dlouhodobě sledují pouze ukazatele pro lázně, jejichž klienti představují jen podmnožinu všech zdravotních turistů. Podle údajů ministerstva zdravotnictví využilo v roce 2016 české lázně 90 tisíc zahraničních klientů. Do České republiky jezdí především klienti z Velké Británie a Německa. I u nás jsou hlavním důvodem kratší čekací doby a příznivé ceny zákroků. Populární jsou české zdravotnické destinace i mezi zákazníky z Blízkého východu. Ti volí Česko kvůli možnosti zkombinovat lékařský zákrok s následnou rehabilitací v kvalitě, která výrazně převyšuje nabídky, které jsou u nich doma. Nárůst obliby zaznamenává ČR také mezi klienty z Číny. Naopak počet ruských zdravotních turistů se od zavedení sankcí proti Ruské federaci snížil. Přibližně deset tisíc Poláků ročně si nechává operovat šedý zákal v českých nemocnicích na náklady polského zdravotnictví. Umožňují to předpisy EU v případě, kdy se ve vlasti pacienta čeká na zákrok příliš dlouho. Zatímco v Polsku na takovou operaci čeká okolo půl miliónu lidí v průměru tři roky, tak v Česku je to záležitost týdnů. Navíc operace šedého zákalu na polské soukromé klinice stojí i několik tisíc zlotých, zatímco v ČR to zvládnou za asi 2,5 tisíce zlotých (15 tisíc korun), z čehož pacientovi po návratu do vlasti pojišťovna 2,2 tisíce zl. (13,2 tisíc korun) proplatí. 10 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Podle odhadu OECD směřuje každý rok téměř 50 milionů pacientů za ošetřením a léčbou do zahraničí. Britský institut pro výzkum ve zdravotnictví uvádí, že v roce 2013 vydělaly britské nemocnice na zdravotních turistech 42 milionů liber a dalších 219 milionů liber tito turisté utratili v hotelech, restauracích a při nákupech. Do ČR jezdí především klienti z Velké Británie a Německa. I u nás jsou hlavním důvodem kratší čekací doby a příznivé ceny zákroků. Populární jsou české zdravotnické destinace i mezi zákazníky z Blízkého východu. Ti volí Česko kvůli možnosti zkombinovat lékařský zákrok s následnou rehabilitací v kvalitě, která výrazně převyšuje nabídky, které jsou u nich doma. Nárůst obliby zaznamenává ČR také mezi klienty z Číny. (NOVINKY CZ, 2018, ZDAVOTNICKÝ DENÍK, 2018). Spektrum zdravotního cestovního ruchu je uvedeno v následujícím schématu. Tabulka 1: Spektru zdravotního cestovního ruchu Schéma I: Spektrum zdravotního cestovního ruchu Typologie zdravotního cestovního ruchu WELLNESS MEDICAL H Dl ismus Volný čas a Medical wellness Medícal Medical rekreace (terapeutický) (chirurgický) Spiritualismus Kosmetické procedury Terapeutická rekreace Rehabilitace (ve vztahu k nemocem) Kosmetická chirurgie Jóga a meditace Sport a fitriess Rehabilitace Léčba a zotavování Stomatologie New Age Hýčkání Zaměstnanecké wellness Operace Thalassoterapie Výživové a detoxikačni programy Typologie zařízení zdravotního cestovního ruchu Retreat Lázné Nemocnice a kliniky ASrám Hotely a rezorty Festivaly Volnočasová centra Plavby Zdroj: Zpracováno podle SMITH, M. a PUCZKÓ, L.: Health and welíness tottrism. Buttenvorth-Heinemann, 2009, s(r. 7 1.2. Postavení lázeňství v cestovním ruchu Lázeňství má v České republice své pevné postavení s bohatou historií danou především přírodními zdroji a tradicí. Vztah lázeňství a cestovního ruchu procházel zejména v posledním desetiletí velkými změnami. Cestovní ruch se stal nedílnou součástí osobní spotřeby člověka. Do oblasti lázeňství se v naší společnosti zásadně promítly změny v oblasti politické a ekonomické, které nastaly po roce 1990. Novým světovým životním stylem 21. století se stává za co nejkratší dobu absorbovat a realizovat co nejvíce aktivit. Změna ekonomického myšlení (maximální nasazení pracovní síly v pracovním procesu, zvyšování kvalifikace, rostoucí konkurenční prostředí apod.) s sebou přináší svá pozitiva i negativa, která se dotýkají zdravotního stavu lidí. Jako negativní až rizikové faktory se jeví sedavé zaměstnání u počítače, nedostatek pohybu, špatné stravovací návyky, kouření, vliv špatného stavu životního prostředí, stres. To vše ovlivňuje celkové zdraví národa a zejména pak aktivní pracovní sílu. Za pozitivní lze označit změny v myšlení lidí v oblasti péče o zdraví, které se projevují aktivním přístupem k trávení volného času v kombinaci s odbornými radami a prevencí. 11 Úvod do problematiky lázeňství V posledních letech přicházejí naše lázeňská místa se zajímavými nabídkami rekondičních a relaxačních programů. Dále také svým kulturním a sportovním vybavením zlepšují fyzickou i duševní pohodu klientů. Pobyty v různých časových délkách se zaměřují na prevenci rizikových faktorů civilizačních chorob u různých pracovních profesí, seniorů a studentů. Vzhledem k délce pobytu klienta v místě cestovního ruchu je lázeňství ekonomicky zajímavou oblastí. Lázně tak přispívají ke snižování sezónnosti jednotlivých míst cestovního ruchu a mají i významné postavení z hlediska národní ekonomiky - lákají stále více zahraničních návštěvníků, kteří představují devizové příjmy státu. Lázeňství je tedy pova-řováno za nedílnou součást cestovního ruchu a je mu v celkové klasifikaci oblastí cestovního ruchu vyhrazena samostatná oblast. Lázeňství se vyčleňuje jako specifická forma cestovního ruchu. Její existence je podmíněna přírodními léčivými zdroji a klimatickými podmínkami lázeňských oblastí. Zaměřuje se na rekonvalescenci a léčbu následků nemocí, na rehabilitaci a zdravotní prevenci obyvatelstva. Lázeňství jako součást zdravotní péče zahrnuje léčebné pobyty s využitím léčebných metod: balneoterapie, fyzioterapie, oxygenoterapie, klimatoterapie, rozvoj lázeňské turistiky, antistresový program, apod. Lázeňský statut vymezuje rozsah vnitřního lázeňského území v místě, které musí sloužit zásadně lázeňskému provozu, stanovuje podmínky, které zajišťují řádné provádění komplexní péče, stanovuje hygienické zásady, pojednává o lázeňských poplatcích, apod. Díky prodlužování délky života a zájmu seniory o preventivní i léčebné účinky lázeňské péče roste podíl seniory v rámci klientely lázní a wellness center. 1.3. Služby cestovního ruchu a lázeňství Cestovní ruch jako takový patří k nej významnej ším odvětvím světové ekonomiky. Představuj e významný podíl celosvětového hospodářského produktu. Celosvětově se cestovní ruch podílí na tvorbě HDP více než 10%, vytváří 5% HDP Evropské unie a na tvorbě HDP České republiky se podíl cestovního ruchu pohybuje v průměru kolem 3%, i když v posledních letech význam cestovního ruchu pro tvorbu HDP klesá. Dále je cestovní ruch také významným zdrojem zaměstnanosti, podnikatelských příležitostí a působí příznivě na rozvoj územních celků, regionů apod. Sloučení těchto hledisek cestovního ruchu přináší pozitivní dopady na celosvětovou ekonomiku. Vlivem výrazného rozvoje sféry služeb na počátku 21. století dochází k růstu sektoru služeb v cestovním ruchu, což můžeme považovat zajeden z nej významnějších znaků moderní společnosti, kde právě služby cestovního ruchu patří mezi nej perspektivnější, a to především oblast rozvoje lázeňské turistiky. Ekonomicky vyspělé země zaměstnávají v oblasti služeb přes 60 % obyvatelstva. Trh se neustále vyvíjí, je profesionálnější, členitější a snaží se uspokojit náročnější potřeby lidí. Současně s rozvojem trhu narůstá i konkurence, kteráje silnější z celé řady příčin - od změn v marketingovém prostředí, především změnách v technologii, demografii a ekonomice, až po změny v životním stylu. Tyto změny byly vyvolány příčinami jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Poptávku v současné době nejvíce ovlivňuje zejména měnící se věková struktura obyvatel, stárnutí populace, změny ve struktuře do- 12 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory mácností a změny v životním stylu. Lidé kladou stále větší důraz a pozornost celkové kondici, vzhledu, zdravému životnímu stylu, sportovnímu vybití, návratu k přírodě, relaxaci apod. To vše vede k utváření stále náročnější poptávky po specializovaných možnostech cestování. K výrazným tendencím na straně nabídky potom patří vytváření široké palety balíků služeb, které nabízejí stimulační cestování, víkendové pobyty a tzv. mini dovolené, orientace na cestující ženy, důraz na kondici a zdravou výživu, pobyty nabízející módnost vzdělávání, vyšší nároky na komfort poskytovaných služeb. Jaké jsou tedy důvody vedoucí k tomu, že lidé budou mít zájem o cestování i v budoucnu? Jejich mnoho. Cestuje se za zábavou, relaxací, odpočinkem nebo poznáváním a s tím souvisí potřeba pobytu, stravování a možnost vybírat si z co nej rozmanitější nabídky doplňkových služeb. Relaxace a prevence patří na přední místo v hodnotovém žebříčku dnešních lidí. Tento trend jednoznačně podporuje růst významu lázeňského cestovního ruchu. 1.4. Základní pojmy v lázeňství a wellness Lázeňství - obor na rozhraní zdravotnictví a cestovního ruchu, souhrn aktivit, specializované infrastruktury, lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů, realizaci technik a procedur pro léčení somatických, psychosomatických a psychických problémů Lázně - komplex ubytovacích, stravovacích, léčebných, rehabilitačních a sportovních zařízení využívajících přírodní léčivé zdroje pro dosažení léčebného účinku na klienty, název odvozen od „salus per aqum" (zdraví z vody) = Spa je název lázeňského místa v Belgii (horké prameny hojně využívali římští vojáci k léčbě namožených svalů), angl. „spa" = označení lázní obecně. k zapamatování Lázeňské místo - území nebo část území obce nebo více obcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místo dle lázeňského zákona Přírodní léčivý zdroj - přirozeně se vyskytující minerální voda, peloid nebo plyn, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení dle lázeňského zákona Minerální voda - pro léčebné využití sejí rozumí podzemní voda původní čistoty s obsahem rozpuštěných pevných látek neméně lg/1 nebo s obsahem nejméně 1 g/l rozpuštěného oxidu uhličitého, nebo s obsahem jiného pro zdraví významného chemického prvku, nebo která má u vývěru přirozenou teplotu vyšší než 20 °C nebo radioaktivitu radonu nad 1,5 kBq/1. Peloid - rašelina, slatina nebo bahno 13 Úvod do problematiky lázeňství Lázeňství - dělí se do dvou skupin: a) léčebné - využívá přírodní léčivé zdroje, b) klimatické - využívá příznivé klimatické podmínky (hory, moře)léčení, rehabilitace Pobyt v lázních byl většinou vždy spojován s představou, že na lázeňské pobyty jezdí lidé, kteří jsou vážně nemocní, jsou po operacích apod. Před několika desítkami let tomu tak skutečně bylo. Přístup k péči o lidské tělo se změnil. Důraz je kladen na prevenci, na změnu životního stylu a větší, a hlavně pravidelné, sportovní aktivity úměrné věku každého jedince. V důsledku nové situace se také změnil přístup lázeňských zařízení. Zatímco dříve si vystačily i s pacienty, kteří měli nárok na pobyt v lázních na základě doporučení lékařů a hrazených pojišťovnami, což jim zajišťovalo pravidelný a vlastně státem zaručený zisk, v posledních letech musely změnit svou obchodní a marketingovou politiku. Stále více se do péče lázeňských zařízení svěřují lidé jako samoplátci, většinou zaměření na krátkodobé pobyty se zaměřením na relaxaci, regeneraci, rekondici. Wellness není samostatnou činností, která si vytvořila vlastní svět, který zůstane určité části společnosti uzavřen. Naopak, propagátoři a také podnikatelé v této činnosti cílevědomě usilují o to, aby jejich služeb využívalo stále více lidí. Wellness je cestou aktivního zapojení do péče o své zdraví. Wellness je součástí mnoha dalších akcí. Programy wellness jsou spojeny spíše s krátkodobějšími pobyty (víkendy, dny svátků). 1.5. Historie českého lázeňství Lázeňství má dlouhodobou tradici v lidské společnosti. Léčení v lázních je zmiňováno v literatuře už nejméně dva tisíce let. Tradice využívání koupelí k hygienickým a léčebným účelům se do Evropy dostává z mykénské, řecké a římské kultury. Lázeňství je tak specifickou oblastí, ve které se spolu snoubí zdravotnictví a cestovní ruch. Lázeňská střediska utváří a ovlivňují kulturní obraz regionu, jsou významným ekonomickým a sociálním faktorem, např. vytváří mnoho pracovních příležitostí širokého kvalifikačního spektra. Lázeňství lze současně považovat i za specifickou formu cestovního ruchu - součást zdravotně orientovaného cestovního ruchu. Využívají se různé léčebné metody jako fyzioterapie, klimatoterapie neboli klimatická léčba, různé druhy masáží, koupelí a zábalů. Lázně a přírodní léčivé zdroje byly využívány pro své pozitivní zdravotní účinky od nepaměti. Česká republika patří k zemím, které významně přispěly k rozvoji a celosvětovému významu lázeňství. Lidé znají léčivou moc přírodních minerálních pramenů již stovky let. Voda, která se svým vzhledem, chutí nebo teplotou lišila od běžných pramenů, která tryskala ze země a byla navíc horká nebo perlila, musela upoutat pozornost lidí, kteří žili v úzkém vztahu s přírodou. V blízkosti těchto zdrojů vznikala postupně během staletí léčebná místa. Ložiska rašeliny, slatiny a bahna začaly být užívány pro ohřívané koupele a zábaly oblíbené především u revmatiků. Také příznivé klima dalo vzniknout mnohým vyhledávaným léčebným místům. 14 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory První lázně najdeme již ve starověkém Řecku a Orientu. Především termální prameny vzbuzovaly u lidí obrovský zájem. Vodní živel, jak víme i ze starých pohádkových vyprávění, byl spojován s životodárnou energií. Není se proto čemu divit, že kolem míst, kde vyvěraly termální prameny, vznikala v pozdějších dobách poutní místa. Jejich pozitivní vliv byl přičítán božské moci, byl spojován s legendami o zázračných uzdraveních, v okolí vřídel se zjevovali křesťanští svatí. Ve starověku byl největší rozmach lázní zaznamenán na přelomu letopočtu a hlavně pak v prvních stoletích po Kristu v římském impériu, především na území dnešní Itálie. V tehdejší době měly lázně hlavně hygienickou funkci, i když už byly známy i některé léčebné vlivy přírodních zdrojů, hlavně na kloubní choroby, trávicí poruchy a další nemoci. Lázně vznikaly i v římských koloniích, např. v Anglii či v Německu. Obr. 1: Středověké lázeňství Zdroj: ilustrační foto z archivu autora Lázně s termálními prameny byly hojně využívány i ve středověku. Kromě hygieny se tam chodilo i za zábavou. Léčba ve středověkých lázních ale nebyla k tělu zrovna šetrná -z několikahodinových pobytů ve vanách s horkými minerálními vodami se pacientům dělaly na kůži vředy a docházelo k infekcím. Středověký původ mají i naše nej známější lázně, Karlovy Vary. Podle pověsti bylo město založeno císařem Karlem IV. kolem r. 1350, když se vydal na lov do loketských lesů a objevil zde horké vřídlo s léčebnými účinky. Největší rozmach lázní na území Česka spadá do 18. až 20. století. Mnohá lázeňská místa získala zcela novou podobu, která j e dnes pro české lázně tak typická. Byla postavena řada novoklasicistních, novorenesančních a secesních budov, především lázeňské domy a hotely. Byly zakládány parky, kolem vřídel vznikaly kolonády, altány a pavilony, které přispívaly k celkově poklidné atmosféře lákající k odpočinku. Lázeňská místa se zároveň stala významnými centry společenského a kulturního života a získala pojmenování „salony Evropy". Do českých lázní se v době jejich největšího rozkvětu sjížděly významné osobnosti politického a kulturního života z celého světa. Již na počátku 18. století přispěla k rozvoji lázeňství v Čechách návštěva cara Petra Velikého v Karlových Varech. Oblíbeným se mezi smetánkou stal především západočeský lázeňský trojúhelník, který kromě Karlových Varů 15 Úvod do problematiky lázeňství tvoří Františkovy a Mariánské lázně. V lázních se scházel výkvět vládnoucí aristokracie, byla zde vedena politická a obchodní jednání, pořádaly se plesy, koncerty a divadelní vystoupení. K nej významnější m hostům českých lázní patřil např. německý básník a dramatik J. W. Goethe, hudební skladatelé L. van Beethoven a W. A. Mozart nebo italský houslový virtuóz N. Paganini. Do českých lázní zavítal rovněž anglický král Edward VIL, z Američanů uchvátily české lázně vynálezce žárovky, T. A. Edisona či Marka Twaina, autora populárních Dobrodružství Torna Sawyera. Později se do lázní sjížděly i významné české osobnosti, např. B. Němcová, E. Destinová, V. Nezval a T. G. Masaryk. Mnohdy velmi zdevastované a zastaralé provozy prošly rozsáhlými rekonstrukcemi a modernizací jak medicínské části, tak stravovací a ubytovací. Změna majetkových práv a úprava financování lázeňské péče se po roce 1990 promítla jednak do struktury pacientů lázní, jednak do posilování komerčních aktivit spojených s ubytováním a stravováním, s kulturními, sportovními a společenskými aktivitami, při zachování zdravotnického charakteru lázeňských zařízení. Počet hostů se v posledních letech stále zvyšuje, přičemž stoupá podíl samoplátců na úkor pacientů, j ej ichž pobyt j e hrazen z prostředků některé ze zdravotních pojišťoven. Stejně tak stoupá počet zahraničních návštěvníků. Rada lázeňských domů prošla rozsáhlými rekonstrukcemi, podstatně se zlepšilo prostředí jednotlivých lázeňských míst. Lázeňství je jedním z oborů, který je v České republice označován jako „rodinné stříbro". Má dlouholetou a slavnou historii, je spjat s řadou významných osobností kulturního, společenského, vědeckého i politického života. Slovo lázeňství má svůj základ v pojmu lázeň ve významu koupel. Existuje množství definic, které ve své podstatě znamenají totéž, jsou více či méně krkolomné, a vyjadřují několik podstatných rysů lázeňství. Těmi nej důležitějšími je zaměření na léčení a obnovu fyzických a psychických sil lidí, a to za využití léčivých přírodních zdrojů (vody, peloidy, plyny a klimatické podmínky). Účinek je úzce spojen se změnou prostředí a místa. Soustavou podnětů fyzických a psychických dochází ke změně reaktivity a regulace organismu na kvalitativně vyšší úroveň. K čemuž je však zapotřebí období minimálně tří, čtyř týdnů (v ČR se za minimální délku pobytu se zdravotním účinkem považuje 21 dní, např. ve Francii jen 18 dní. Lázeňství je v ČR doposud vnímáno jako nedílná součást zdravotního a sociálního systému. Zároveň jsou návštěvníci lázní také účastníky cestovního ruchu. Česká republika disponuje stovkami přírodních léčivých pramenů a bohatými nalezišti peloidů. Obr. 2: Lázeňský dům Zdroj: Ilustrační foto z archivu autora 16 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory shrnutí kapitol y První kapitola představuje úvod do problematiky lázeňství. Definuje základní pojmy z této oblasti, charakterizuje specifika lázeňství a wellness. Popisuje podstavení lázeňství v rámci cestovního ruchu i zdravotního turismu. Je popsána historie lázeňství od starověku až po současnost. kontrolní otázka 1. Jak byste definoval zdravotní cestovní ruch? 2. Jakou roli v něm hraje lázeňství, případně wellness? 3. Jaké služby se poskytují v rámci lázeňství? 4. Dokázal byste definovat tyto základní pojmy: lázeňství, zdravotní turismus, wellness, lázeňské místo, přírodní léčivý zdroj, minerální voda, peloid? 5. Popište funkci lázní v jednotlivých historických etapách! odpovědi 1. Viz kapitola 1.1. 2. Viz kapitola 1.2. 3. Viz kapitola 1.3. 4. Viz kapitola 1.4. 5. Viz kapitola 1.5. nezapomeňte na odpočinek K základní duševní hygieně patří dělat pravidelné přestávky při studiu a především při práci nebo čtení na počítači. 17 Význam a specifika lázeňství a lázeňské péče v České republice 2. VÝZNAM A SPECIFIKA LÁZEŇSTVÍ A LÁZEŇSKÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE rychl ý náhled kapitol y Druhá kapitola rozšiřuje znalosti studenta o významu lázeňství v rámci cestovního ruchu a význam lázeňství v České republice. (Popisuje základní charakteristiky lázeňství a zbývá se původem lázeňství, oborem na hranici mezi zdravotním a rekreačním zařízením. Popisuje i vznik ("preventivní" lázeňské péče, tedy wellness. Konečně celou kapitolu dokreslují statistická data, aby student měl i „kvantitativní" představy o významu lázeňství. cíle kapitoly Po prostudování této kapitoly bude student znát: S Jaký význam má lázeňství pro Českou republiku a j aké j e j eho tradice S Základní charakteristiky lázeňské péče S Jaký je vztah lázeňské péče a wellness a hlavní charakteristiky a druhy wellness S Základní kvantitativní údaje o lázeňské péči v České republice klíčová slova kapitoly Léčební a ekonomické hledisko významu lázeňství. Wellness. Trendy v lázeňství. Funkce lázní 6R. Původ lázní a wellness. Statistická data. 2.1. Význam lázeňství Význam lázeňství pro jednotlivé regiony závisí a je odlišován zejména podle existence přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod v těchto lokalitách, ale rovněž také na vývoji lidské společnosti. Posouzení významu lázeňství z několika hledisek: Léčebné (zdravotní) hledisko - má pro lázeňství význam základní. Jde o poskytování léčebně preventivní péče, o léčbu řady chronických onemocnění, o rehabilitaci po závažných onemocněních, úrazech a operacích. V současné době se klade důraz také na odbourání špatných stravovacích návyků, stresu a celkové zlepšení životního stylu. Ekonomické hledisko - jelikož je lázeňství součástí cestovního ruchu, který do značné míry ovlivňuje ekonomiku v české republice, má na její stav nezanedbatelný vliv. Zasahuje do mnoha sfér ekonomického života, je zdrojem příjmu státního i soukromého sektoru. 18 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Podílí se na výši HDP, je příjmem státního rozpočtu i rozpočtů regionů, pozitivně ovlivňuje zaměstnanost a přivádí do lázeňských míst nové investory. Hledisko cestovního ruchu - lázeňství má s cestovním ruchem mnoho shodných znaků-do lázní lidé jezdí většinou mimo místo svého trvalého bydliště, využívá se zde ubytovací a stravovací zázemí. Existují také znaky odlišné - struktura hostů je dána zejména jejich zdravotním stavem, průměrné denní výdaje jsou v lázeňství vyšší. Hledisko lokality - návštěvníci lokalit, které jsou považovány za lázeňská místa, mají větší požadavky na vzhled veřejných prostor, s čímž jsou spojeny finanční náklady. Na druhou stranu jdou do rozpočtů lázeňských měst finanční prostředky z lázeňských poplatků. Lázeňská místa jsou také více navštěvovanými destinacemi, z čehož pramení prospěch pro všechna zařízení v lokalitě. Wellness - částečně životní styl, částečně životní filozofie, vědomé usilování o vlastní pevné zdraví, zakládající se na pocitu zodpovědnosti, především za vlastní zdraví a za kvalitu života (viz ilustrační piktogramy) 2.2. Charakteristika lázeňství Významné místo v evropském lázeňství S výskyt přírodních léčivých zdrojů S tradice, historie lázeňství S dostupnost pro zahraniční klientelu (Německo - významná „zdrojová" země) Trendy v lázeňství •/ významný tržní konkurent - Maďarsko (realizován Thermal Project pod patronací OSN) S změna struktury lázeňských hostů (věková) •/ substituce léčebných pobytů (wellness) S zkracování délky lázeňského pobytu •/ orientace na další formy cestovního ruchu (rozšiřování nabídky služeb a volnočasových aktivit) S riziko dostatečných finančních zdrojů pro další rozvoj Význam lázeňství pro klienta •/ propojení zdravotnictví a cestovního ruchu •/ pozitivní význam pro udržování zdraví •/ možnost návratu k plné pracovní schopnosti - úrazy, akutní onemocnění 19 Význam a specifika lázeňství a lázeňské péče v České republice ■S udržování zdravotního stavu - chronická onemocnění ■S prevence: vedení klientely k odpovědnosti o zdraví, podněty ke změně životního stylu, úprava stravovacích návyků, respektování lékařských doporučení i po léčbě Funkce lázeňství 6 R ■S revitalize (revitalizace) = obnovení fyzických a duševních sil •S rejoice (potěšení) = získání životní energie, optimismu ■S relax (zotavení) = odpočinek, oddech ■S reflect (reflexe) = odpoutání od negativ životního stylu ■S remedy (léčení) = proces léčebné péče (využití přírodních léčivých zdrojů i konvenčních léčebných metod) ■S rehabilitate (rehabilitace) = odstranění zdravotních problémů REHABILITATE (REHABILITACE) REMEDY (léčení) Faktory ovlivňující návštěvu lázní ■S prevence proti nemoci - udržování zdraví ■S antiaging - minimalizace efektu stárnutí •S změna stravovacích návyků včetně redukce kouření, konzumace alkoholu ■S zlepšení fyzické i psychické kondice S společenský faktor - setkávání s lidmi •S Senioři - do 2050 se budou podílet 52 % na celkovém počtu populace Přínosy lázní S využití přírodního bohatství - přírodní léčivé zdroje S celospolečenský přínos - úspora nemocenských dávek •S makroekonomický přínos - veřejná zakázka, zdroj příjmů SR ■S regionální přínos - vliv na příjmy a rozvoj ■S ekonomický efekt pro lázeňská zařízení 20 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory •f celospolečenské přínosy S úspora dávek nemocenského pojištění S snížení potřeby léčebných výkonů a léků S snížení důchodových dávek vyplácených z titulu invalidity S snížení nákladů na sociální péči 2.3. Původ lázní a wellness Římské lázně •/ Spíše wellness centra, která více než léčení sloužila společenskému setkání, sportování a hygieně •/ SPA = Sanus Per Aquam S Wellness charakter těchto zařízení dále dotvářel i fakt, že byla centrem kosmetické péče a sportovních aktivit. Specialisté se starali o odstraňování tvrdé kůže pemzou, nanášení mastí a pleťových zábalů, prováděla se zde také depilace. Cvičení probíhalo v tzv. palestrách. Palestra též palaistra (z řeckého 7taXaíoxpa palaístra „zápasiště", latinsky pa-laestra) byla plocha vysypaná pískem nebo štěrkem určená ke cvičení zápasů a obklopená sloupovím. Později se tento výraz používal jako synonymum pro řecký gym-nasion. Oblíbené byly např. míčové hry, zápas či hod diskem. Součástí lázní byly často i čítárny a dokonce i divadelní sály, jednalo se tedy i o centra kulturního života S Dědictvím Říma je i dnes používané slovo spa, jež je vytvořeno z počátečních písmen spojení „Sanus Per Aquam" (přeloženo znamená „léčit skrze vodu"). Používalo se pro označení horkých pramenů, vedle kterých se stavěly bazény. V nich římští legionáři po bitvách relaxovali a léčili si svá zranění. Orient S Podobné prostory jako u Římanů, ale bez místa pro sport •/ Hárara - hlaví místnost, 45° C, dlouhý pobyt a pocení se v prostěradlových zábalech S Masáže končetin či zad, používání bylin a vonných olejů. •/ Po 3 hodinách se polili vlažnou vodou a drhli se pro lepší prokrvení, poté stále chladnej ší a chladnější bazénky a místnosti S Použití heny na nabarvení vlasů - velký důraz na úpravu vlasů, vousů a depilaci Dálny východ •/ První zmínky 1100 př. N. L. S Společné lázně pro muže i ženy •/ Japonsko - velké množství minerálních a termálních pramenů • Koupele s přísadami •/ Masáže - velká část masérů bylo nevidomých •/ Akupunktura, bahenní a pískové zábaly Středověk 21 Význam a specifika lázeňství a lázeňské péče v České republice •f Síření náboženství a potlačování péče o tělo •/ Koupele na zámcích, hradech - péče o krásu a zdraví zejména pro vyšší vrstvy •/ V Asii velký rozvoj koupelí a dalších procedur - výměna mezi zeměmi (Japonsko, Čína, Korea) S Baroko - Vystavování kapliček nad prameny, větší návštěvnost •/ 50. letech 20. století - americký lékař Dunn vytvořil nový výraz wellness spoj ením dvou pojmů: výraz well - being (pocit zdraví, pohody) a výraz fitness (fyzická zdatnost) 2.4. Wellness Dunn chápal wellness jako způsob života orientovaný na dosažení povzneseného stavu fyzické a psychické pohody a popsal ho jako disciplinovanou oddanost snaze o osobní dokonalost. Hlavním cílem je zvýšit kvalitu života. Rozvoj wellness v Evropě a ve světě S 80. let 20. století - rozmach wellness center a specializovaných hotelů ve střední Evropě S jednou z prvních wellnessových zemí bylo Rakousko, dnes je tam více než 500 hotelů s wellnessovým programem S Německo, Švýcarsko, Tunisko, Maroko, Egypt, Japonsko, Indonésie S V poslední době velký rozmach komercializace slova wellness Wellness v ČR V ČR se myšlenky wellness dostaly do strategií ubytovacích zařízení, lázeňských center a fitness center až v 90. letech minulého století. Postupně získává stále větší popularitu, představuje velmi perspektivní obor podnikatelské činnosti a prochází poměrně dynamickým vývojem. Velký podíl na rozvoji wellness a s ním spojeného wellness cestovního ruchu v ČR měly podpůrné fondy EU v období 2004-2015. V roce 2007 byla založena Česká asociace wellness (ČAW). Na rozdíl od ostatních středoevropských zemí se však ČR zatím neřadí v poskytování těchto služeb na přední místa. Ta v současné době zaujímají Maďarsko a Slovensko, v západní Evropě dominují především Švýcarsko, Německo a Rakousko. Wellness dorazilo do České republiky se zpožděním. Implementování jeho myšlenek do strategií ubytovacích zařízení, lázeňských a fitness center započalo až v 90. letech 20. století. To bylo dáno zejména naší separací od západoevropského dění před rokem 1989. Teprve v posledních letech dochází k jeho dynamickému rozvoji. Na počátku 21. století se začalo s aktivní propagací zdravého životního stylu a zdravé výživy. Až s postupem času se rozvinul i koncept usilující o komplexní přístup k člověku a hledání rovnováhy a harmonie. Stále větší péče se věnuje zdravotnímu stavu, fyzické kondici, relaxaci a osobnímu rozvoji jedince. Dalším možným důvodem, který mohl ovlivnit pozdější příchod tohoto trendu do České republiky, je i způsob, jakým je vnímána lázeňská péče. Zatímco např. v 22 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Kanadě, USA či Velké Británii a dalších státech je synonymem relaxace, odpočinku, kosmetické péče apod., v České republice si lázeňství zachovává výrazně medicínský charakter, dle průzkumů poptávky je oceňována zejména kvalita poskytované léčebné péče. Zdroje wellness - tři pilíře S Společnost. K tomu, abychom byli šťastni a cítili se dobře, často potřebujeme společenství lidí. Toto společenství zahrnuje rodinné příslušníky, přátele, kolegy a osoby stejných zájmů a názorů. Pro tento účel také fungují různé asociace, kluby, spolky a sdružení. Pro své účastníky pořádají pravidelná setkání, usilují o vzájemnou komunikaci svých členů. Zahrnují se sem i další setkání např. piknik, koncert, či výlet. Význam začlenění se do společenství spočívá zejména v tom, že můžeme sdílet své starosti a zbavovat se negativní energie pozitivními zážitky. Tím, že konfrontujeme naše názory a hledáme své místo ve společnosti, poznáváme sami sebe. S Příroda. Příroda nám dává možnost relaxace, pohybu a poznání. Přírodu můžeme také chápat jako prostředí, které nás obklopuje a s kterým jsme v neustálé interakci. Svým charakterem může přispět k naší dobré náladě. Zásobuje nás vodou, vzduchem, půdou a ohněm. Tyto zdroje jsou dále využívány v různých přípravcích a potravinách. Vhodně zvolená skladba stravy je důležitým zdrojem wellness. S Vnitřní já. Tento pilíř se týká naší schopnosti najít vnitřní pohodu a rovnováhu, najít sebeuspokojení a sebenaplnění. To je umožněno díky smyslům, které nám pomáhají získávat informace z okolí. Smysly vytvářejí emoce, které významně ovlivňují pocit z našeho žití. Důležitým aspektem vnitřní spokojenosti je spokojenost se svým vnějším vzhledem, s fyzickou kondicí a se svým zdravím. Dvě části wellness: Exogénni - péče o tělo. Udržování optimální hmotnosti, zlepšení kardiovaskulárního fitness, zlepšení svalové síly, docílení dostatečné ohebnosti těla, dodržování zdravé výživy, omezení příjmu zdraví škodlivých látek (cigarety, alkohol, drogy), dostatečná doba spánku. • V otázce tělesného zdraví se dříve nesmiřitelné obory lázeňské a rehabilitační medicíny spojují a jdou na společné cestě za zdravím pacienta. Směrem za udržením a obnovou zdraví člověka se v posledních letech vydává i wellness, které svými procesy tělesné zdraví doplňuje o další aspekty. • Jako hlavní předpoklad pro fyzické zdraví j edince se může označit j eho energetický potenciál, tj. schopnost získat energii z vnějšího prostředí, shromažďovat ji a zaktivovat pro zabezpečení veškerých fyziologických funkcí. Čím více může organismus energie nahromadit a čím efektivněji ji spotřebuje, tím vyšší úrovně fyzického zdraví může dosáhnout. 23 Význam a specifika lázeňství a lázeňské péče v České republice Endogenní - kombinace metod pro dosažení psychické a emoční pohody. poznání sebe sama, zlepšení svých charakterových vlastností, vlastní relaxace a meditace, vyjádření svých pocitů, vypořádání se se stresem a napětím, hovoření o problémech, stálé sebezdokonalování ve znalostech a schopnostech, • Psychoterapeutické cvičení j e technika, která může být použita právě pro vlastní rozvoj osobnosti. Základním principem a hlavním cílem cvičení je naučit se kontrolovat své tělo a mysl, nenechat se ovládat emocemi a především uvědomit si vlastní odpovědnost za svůj stav. • Existují speciální terapeutické techniky a programy, které se snaží naučit člověka správnému vnímání světa, přijmout vlastní já, vypořádat se se všedními i nevšedními starostmi dnešního uspěchaného života. Jedná se například o různé druhy meditace, gestalt terapii, autogenní trénink Schultze, vizualizaci atd. • Působení na psychické zdraví se odráží i na zdraví fyzickém. Jsou známy psychosomatické choroby, které jsou zapříčiněny strádáním z psychické nerovnováhy. Mnohdy pocit harmonie a štěstí dokáže vyléčit choroby, na které už žádné léky nezabírají. Lázeňství versus wellness Lázeňství Wellness • Léčebná funkce • Relaxace preventivní • Pevný rozpis procedur • Kdekoliv • Přítomnost přírodního léčivého zdroje • Víkendové či týdenní • Delší pobyty • Samoplátci • Možnost příspěvkové lázeňské péče Typy wellness Hotelový wellness znamená připojení wellness služeb ke klasickým hotelovým službám. Některé wellness hotely nabízejí širší nabídku wellness, jiné užší. V případě vysoce specializovaných wellness hotelů se jedná nejen o existenci wellness centra, ale i o celkovou atmosféru hotelového zařízení. Samozřejmostí je pak i možnost zdravého stravování v hotelové restauraci. Zázemí wellness centra je tvořeno především sportovním centrem, relaxačním centrem a kosmetickým salónem. Wellness produkty se stále častěji stávají součástí služeb nabízených hotely. Konkurenční tlak vedl k tomu, že kvalitní hotel bez wellness centra nemá na trhu příliš velkou šanci. I velké hotelové řetězce jsou v této oblasti aktivní a vytváří nové marketingové produkty. Ne každý hotel, který má wellness centrum, se může nazývat wellness hotelem. K tomu je zapotřebí nabídnout celou škálu služeb a vytvořit celkovou atmosféru wellness. Technické vybavení hotelového wellness centra Vybavení wellness hotelů se výrazně liší. Menší wellness centra jsou tvořena zpravidla jen vířivkou, saunou, posilovnou, případně malým bazénem. V případě větších wellness center přibývají další služby. Příklady technického vybavení hotelových wellness center: • Spa, vodní terapie: vířivá vana, vana pro perličkové koupele, aroma lázně • Světelné terapie: 24 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory solárium, infrakabina (slouží k prohřátí celého těla, vhodné jako náhrada sauny pro kardi-aky či astmatiky), • Centrum pro kosmetickou péči, • Různě druhy saun: finská sauna (do 100 °C), vário sauna (umožňuje volit kromě klasické finské sauny i mezi tropickou lázní a vlhkou bylinnou lázní, solná (navozuje atmosféru přírodního prostředí), • Solné jeskyně, • Bazén či aquapark. Obr. 3: Ilustrační foto - hotelové wellness Zdroj: Ilustrační foto z archivu autora případová studie Jedním z nej větších wellness hotelů v České republice je Wellness hotel Frymburk. Areál hotelu leží se na břehu Lipenské přehrady v obci Frymburk. Součást hotelu je wellness centrum a spa, aquapark, fitness centrum, squash, bowling, kongresové centrum a další. V oblasti wellness nabízí hotel thajské, sportovní, reflexní, aroma a další masáže, koupele, zábaly, peeling, orientální a solnou lázeň, bylinnou a finskou saunu, sněžnou a solnou jeskyni, solárium, solární louku, infrakabinu, odpočívárnu, tryskové sprchy a další. Výhodou hotelu je i vhodná poloha poblíž národního parku Šumava, který nabízí obrovské možnosti pro doplňkový program (turistika, cykloturistika, koupání apod.) Lázeňský wellness se vyvinul v místech, kde je poskytována také klasická lázeňská péče. Od 90. let můžeme pozorovat pokles počtu tradičních lázeňských pobytů. Důvodem je menší ochota pojišťoven tyto pobyty hradit a také menší množství času, který jsou zákazníci ochotni věnovat lázeňskému pobytu. Rizika, která z těchto trendů pro lázně plynula, byla významně snížena nabídkou wellness pobytů, které se staly hitem nabídky většiny nejen českých lázní. Tyto pobyty jsou charakteristické tím, že jsou kratší než klasické lázeňské pobyty a jsou hrazeny výhradně ze soukromých zdrojů. Jelikož se zpravidla jedná o zdravé zákazníky toužící po odpočinku, nemusí být tito zákazníci pod kontrolou lékařů. Jedná se v podstatě spíše o aktivní dovolenou, než o léčbu. Protože jsou účastníci wellness pobytu samoplátci, mají často vyšší nároky na nabídku a kvalitu služeb. A to nejen služeb spojených s léčbou či procedurami, ale i na kvalitu služeb jako je ubytování a stravování. 25 Význam a specifika lázeňství a lázeňské péče v České republice Obr. 4. Ilustrační foto - lázeňské wellness Zdroj: Ilustrační foto z archivu autora Tabulka 2: Typy wellness produktů TYPY WELLNESS PRODUKTŮ TYPICKÉ AKTIVITY OBLAST WELLNESS TYPICKÝ NÁVŠTĚVNÍK Tradiční lázně (např. SVE, Japonsko, Itálie) Sezení v minerálních vodách, masáže, sauna, pára Fyzická, léčivá, zdravotnická Starší lidé se specifickými nemocemi nebo potížemi Hotely a denní spa (napr. VB, USA, Karibik, JVAsie) Kosmetické procedury, relaxační masáže, aromaterapie, jacuzzi Kosmetická, relaxační Návštěvnici s vysokými příjmy, business klientela, častěji ženy K tomu účelu vytvořené rekreační spa (např. Rakousko, Německo) Bazény, termálni ale ne léčebné vody, tématické sauny, pára, jacuzzi, fitness Fyzická, relaxační, zábavná Lyžaři, turisté, páry, občas rodiny s dětmi Přímořské rezorty a t h a 1 a s s □ terapeutická centra {např. Francie, Izrael, Řecko) Vodní terapie, inhalace soli, peelingy, zábaly z řas, opalování Fyzická, léčivá, kosmetická Hoteloví hosté s vysokými příjmy, starší návštěvníci Holistické retreat centra (např. Řecko, Španělsko, USA, Austrálie) Joga, masáže, kreativní, duchovni a psychologické workshopy Fyzická, duševní. psychologická, sociální, kreativní, spirituální Tzv. baby boomers mezi 35-55 lety, spiše ženy Centra jógy (např. Indie, USA Kanada, Evropa) Jóga, meditace, skandování Fyzická, mentální, spirituální Nejčastěji zaměstnané ženy nad 40 let Retreat pro meditaci (např. Thajsko, Indie) Meditace, půst, skandování Mentální, spirituální „Baby boomers", baťůžkáři, hippies Poutni centra (např. Španělsko, Francie) Návšteva spirituální krajiny, náboženských budov, putováni po poutních místech Fyzická, spirituální Všechny věkové kategorie, růst u kategorie mladší 30 let Zdravotnická centra (např. Maďarsko, JAR, Indie) Operace, kosmetická chirurgie, stomatologie, speciální léčby Fyzická, kosmetická Západoevropané a Američané, pro něž léčba vychází levněji v zahraničí Zdroj: Zdroj: Zpracováno podle SMITH, M a PUCZKÓ, L.: Health and wellness taurism Festivaly ve wellness •S Skupinová setkání, která mají charakter festivalů, společných oslav, sdílení společného zážitku, sdílení společného postoje a zájmů - wellfesty •S Trvat mohou několik dní, ale i jednu hodinu, jako je tomu například u společných masových relaxací, které se prostřednictvím sociálních sítí organizují například v městském parku 26 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory ■S Ve wellness se začínají prosazovat skupinová setkání, která mají charakter festivalů, společných oslav, sdílení společného zážitku, sdílení společného postoje a zájmů, a ve festivalové oblasti se na druhou stranu zase prosazují prvky wellness, relaxace a uvolnění. Vznikají wellfesty v mnoha rozmanitých podobách. •S Trvat mohou několik dní, ale i jednu hodinu, jako je tomu například u společných masových relaxací, které se prostřednictvím sociálních sítí organizují například v městském parku. Lidé se sejdou a jsou spolu, sdílí společnou aktivitu, relaxaci, nejsou sami. Hodinka společné relaxace a ticha je také posilující a obohacující. Wellness setkání a wellness festivaly j sou, podobně jako dovolené, takovým únikem z reality, kterou prožíváme rychlým tempem den za dnem. Tato setkávání nabízí vytržení z této šílené reality, zpestření a osvěží našeho každodenního života, jsou „potravou" pro tělo, duši i mysl. •S Festivalový pobyt může vypadat třeba i tak, že den začíná zdravou snídaní (biopotra-viny) + freše, následuje přednáška životního stylu, diskuze, lekce relaxace a relaxačního cvičení (joga, paddle boarding, procházky) a večere připravená z lokálních surovin a zdrojů. Jinou podobu můžeme mít například hudební festival s prvky " •S wellness, například se uplatňují různé druhy tance, meditace a relaxace. Na internetu můžeme najít široké spektrum různých wellfestů již nyní. Obr. 5: Ilustrační foto - festival ve wellness Zdroj: Ilustrační foto z archivu autora ■S Healthy Cruising ■S Plovoucí wellness hotely •S Součástí plaveb bývají i různé programy, zajímavé zastávky na cestách, kurzy keramiky, poznávání krajů, kulinářské speciality, aj. S Celá plavba může mít i nějaké zajímavé zacílení a téma a vázat se na kulturu kraje, ke kterému loď míří ■S Dnešní „plovoucí" hotely poskytují jedny z nej větších a nej působivějších, komplexních spa a wellness programů. Plovoucí lázně jsou příjemnou alternativou k suchozemským wellness a spa resortům. Nabízí o zážitek více, pobyt na moři, krásné výhledy na 27 Význam a specifika lázeňství a lázeňské péče v České republice širé moře, západy a východy slunce, a to s kompletním vybavením wellness a fitness centra, s programy pro tělo, duši i mysl. S Wellness plavby začínají být stále více vyhledávaným způsobem, jak zažít něco skvělého, cestovat a přitom relaxovat a nechat se hýčkat. Součástí plaveb bývají i různé programy, zajímavé zastávky na cestách, kurzy keramiky, poznávání krajů, kulinářské speciality, aj. Celá plavba může mít i nějaké zajímavé zacílení a téma a vázat se na kulturu kraje, ke kterému loď míří. Obr. 6: Ilustrační foto - okružní plavba spojené s wellness Zdroj: Ilustrační foto z archivu autora případová studie Výzkum v oblasti wellness společnosti WelDest S 2013 - 2015. Jaká jsou kritéria pro výběr správného wellness místa? 748 respondentů (Rak, Fin, Ně, ČR, An) S Nej důležitější motiv: zájem zlepšit si své zdraví a kondici, kvalitní personál S Druhým: zájem trávit volný čas v přírodě S Třetí: reputace resortu S Typický návštěvník: žena 21-30 let, 50+ Obr. 7: Výsledky výzkumu společnosti WelDest Zdroj :e-Handbook, "Developing a Competitive Health and Well-beingDestination" (dostupné na: http://iulkaisut.turkuamk.fi/isbn9789522165404.pdf 28 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Průzkum v ČR 2013 - Průzkum Dagmar Danielové, 2013, 184 respondentů z ČR Obr. 8: Výsledky výzkumu Je pro vás poskytování wellness, jako součást hotelových služeb, rozhodující pro výběr ubytováni? %' s* m ■ SpíSe ano: 71 (38,69%) □ Ano: 34 (18,48%) □ NeraziiSuji. 28 (15,22%) ■ SpíSe ne: 26 (14,13 %) ■ Ne: 26(13,69 %) zdroj: htt pB://vlw-wňlness-na-volbu-ubyto vyplntocz Preferujete sp we) ■ Mam raději sou k □ Nerozlišuji: 42 (I □ Mám raději spol ■ Nevím: 9 (4,89 1 še využívání privátních (soukromé ness službami nebo společné pros % 10^3^^^^ romé zóny: 114(61,96 %) >2,83 %) 3čné prostory: 1 9 (10j33 %) /.) zdroj: https://vlív-wellness-n£ zón se saunou a tory? -vol bu-u byt o.vyplnt q Máte rád/a aromatické procedury ve formě zábalů, vinných či piv lázní apod.? 22.83 ^^^^2^54 ^^^J ■ Nevím (Nezkoušel/a jsem): 56 (29,89 %) □ Ano: 47 (25,54 %) □ Spiše ano: 42 (22,33 %) ■ Spiše ne: 21 (11,41 %) ■ Ne: 19 (1033%) zdroj: https://vlw-wellneBS-na-volbu-ubyto.vyp Jaké wellness služby byste uvítal/a v areálu hotelu? A 22,28 19,57 23,91 jfl ■ Bazén: 55 (29,89 %) □ Masáže: 44(23,91 %) □ Sauna: 41 (22,28 %) ■ Whirpooll: 36 (19,57 %) ■ všechny: 1 (0,54 %) ■ sauna, bazén: 1 (0,54%) ■ Ostatní odpovědi: 6 (3 %) zdroj: https://vliv-wellness-na-volbu-ubyto.vyp Zdroj: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/vliv-wellness-na-volbu-ubyto/ Průzkum Incoma GfK - 2010. Pro ministerstvo pro místní rozvoj. Nej důležitější: čistota a hygiena. Druhé: kvalitní a vstřícný personál. Obr. 9: Výsledky výzkumu GfK DŮLEŽITOST CHARAKTERISTIK A VYBAVENÍ WELLNESS CENTER % respondentů, považujících parametr za „VELMI DŮLEŽITÝ" 29 Význam a specifika lázeňství a lázeňské péče v České republice Několikrát: týden 12% Obr. 8 b: Výsledky výzkumu GfK FREKVENCE NÁVŠTĚV WELLNESS ZAŘÍZENÍ Asi jednou za čtrnáct dnu 14% i jednou týdně 12% Asi Asi jednou měsíčné 23% jednou za 2 měsíce 11% -3 Jednou za půl roku a méně často 24% Obr. 10: Výsledky výzkumu Dagmar Danielové spokojen fa, atii nespojen/a 8% Spiše nespokojen/a 2« 3.1. HODNOCENI CELKOVE SPOKOJENOSTI Míra spokojenosti s wellness zařízeními je obecně velmi vysoká - návštěvníci je hodnotili průměrnou školní známkou 1,69, zcela bylo spokojeno 44%. Podíl nespokojených je pouhá 2%, je mezi nimi však vyšší zastoupení mužů. Tomu odpovídá i vysoký podii respondentu, kteří by naposledy navštívené wellness centrum chtěli navštívit opakovaně - zájem projevuje 86% (44% „určitě ano", zájem je nejzřetelnější u mladých respondentů a logicky u častých návštěvníků). 85% návštěvníků by wellness doporučilo i svým přátelům (pochopitelně zejména ti, kteří byli se službami nejspokojenější). opakování 86% J-^ doporučení 85% Zdroj: https://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Cestovni-ruch/Narodni-system-kvality-slu zeb/Zavadeni-narodnich-standardu-kvality-ve-vybranych/Pruzkumy 2.5. Statistická data v lázeňství CR Vývoj lázeňského a wellness cestovního ruchu je poměrně diferencovaný. Velmi dynamicky se rozvíjí nej významnější lázeňská střediska a další lázeňská zařízení, která dokáží nabídnout širšímu spektru zájemců zajímavé baličky a wellness programy. V celkové nabídce CR hraje lázeňství a lázeňský cestovní ruch v nich významnou roli. Je zde lokalizováno asi 8-9 % celkových lůžkových kapacit v HUZ, avšak výkony jsou cca dvojnásobné. Hodnotíme-li v souhrnu hlavní formy wellness aktivit z pohledu nej-vyšší přidané hodnoty pro cestovní ruch v CR, pak jsou jimi bezesporu krátkodobé relaxační hotelové a lázeňské pobyty s wellness programy a aktivitami a převážně jednodenní návštěvy aquaparků. V CR je v současnosti více než 700 hotelů (v tom i penzionů), s označením wellness. To je sice na první pohled velmi vysoké číslo, nicméně při bližším zkoumání jejich rozsahu nabídky a kvality je toto číslo podstatně nižší (ve srovnání s evropským standardem jich vyhoví asi jen jedna desetina). Z hlediska geografické lokalizace dominují naše významnější lázeňská střediska (zejména Karlovy Vary a Mariánské Lázně), dále Praha, vybraná velká (krajská) města, v neposlední řadě významná horská střediska cestovního ruchu (např. Špindlerův Mlýn), ojediněle i střediska letní rekreace u vody. 30 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory ■f Návštěvnost v lázeňských zařízeních v roce 2007 Dle ÚZIS se v roce 2007 nacházelo v České republice celkem 85 lázeňských zařízení poskytující léčebnou péči. Z tohoto počtu byla dvě zařízení dětskými léčebnami. S Celkem tato lázeňská zařízení disponují 25 737 lůžky, přičemž 3 088 (12 %) z nich patří lázeňských zařízením, která jsou zřizována centrálními státními orgány (Ministerstvem zdravotnictví, vnitra či obrany). S Dvě lázeňské zařízení je provozováno městem (Třeboň. Hodonín), ostatní kapacity jsou ve vlastnictví právnických či fyzických osob. •S V roce 2007 byla poskytnuta komplexní lázeňské péče celkem 104 927 pacientům, což bylo o 1 942 osob méně než v roce 2006 a o 14 768 méně než v roce 2005. •S Ve shodném roce využilo příspěvkové lázeňské péče celkem 15 715 osob (o 2 935 osob méně než v roce 2006 a o 2 553 méně než v roce 2005). ■S Ambulantní péče byla v roce 2007 poskytnuta 39 352 osobám. S O samopláteckou léčbu mělo ve shodném roce zájem celkem 91 953 tuzemských klientů. •S V porovnání s rokem 2006 byl zaznamenán výrazný nárůst návštěvnosti v této kategorii a to o 25 197 hostů (vzhledem k roku 2005 o 36 091 klientů). •S Rychle rostoucí trend lze spatřovat jednak v zájmu klientů o vlastní zdraví a pobyt spojený s relaxací a rehabilitací, ale také v širší nabídce krátkodobých odpočinkových pobytů a v neposlední řadě také v omezování výdajů zdravotních pojišťoven na lázeňskou péči. S V roce 2007 navštívilo české lázně celkem 133 962 cizinců, což bylo téměř shodně jako v roce předchozím. S Celkem tak tedy využilo lázeňské péče v českých lázních celkem 346 556 klientů, z nichž 34,8 % bylo léčeno na náklad veřejného zdravotnictví, 38,7 % tvořili cizinci a 26,5 % tuzemští samoplátci. ■S V zkoumaném roce strávili klienti v lázních průměrně 16,2 dne, přičemž průměrná délka pobytu pacienta léčeného v rámci KLP byla 26,9 dne, pacienta v rámci PLP 21,2 dnů, tuzemští samoplátci strávili v lázních průměrně 6,8 dne a cizinci 13,7 dne. (ÚZIS, 2008a) S Návštěvnost prochází cyklickým vývojem. Po výrazném poklesu v roce 1995 se návštěvnost dostala zpět na maxima obvyklá v 80. letech 20. století. •S Klesající tendence v návštěvnosti v první polovině 90. let lze snadno vysvětlit nejasnou situací během privatizace a transformace lázeňských zařízení a v roce 1993 pak také změnou úhrad za poskytovanou zdravotní péči z úřadu sociálního zabezpečení na zdravotní pojišťovny. 31 Význam a specifika lázeňství a lázeňské péče v České republice •f Po překonání počátečních problémů se počet hostů postupně vrací na původní hodnoty a v důsledku otevřených hranic a přílivu turistů je velmi brzy překonává a zaznamenává stabilní tempo růstu. S Zatímco do roku 1989 bylo české lázeňství charakteristické více než dvoutřetinovým podílem pacientů léčených v rámci KLP a PLP. S Tento stav se velmi rychle začal měnit po roce 1989, kdy začaly být omezovány finanční prostředky pojišťoven na lázeňskou péči, avšak zájem ze strany samoplátců a cizinců začal vzrůstat. pro zájemce Obr. 11: Vývoj počtu pacientů v lázních v Česku v letech 2005 až 2015 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ■ pacienti, kterým pobyt plně hradila pojišťovna ■ pacienti, kterým pobyt částečně hradila pojišťovna ■ tuzemští pacienti bez příspěvku pojišťovny ■ cizinci ■ celkem Zdroj: vlastní zpracování Na obr. 9 je vývoj počtu klientů v lázních v letech 2005-15. Průměrně je to kolem 360 tisíc klientů za rok. Hlavní podíl tvoří pacienti, kterým pobyt plně hradí pojišťovna. Z toho cizinci tvoří kolem 40 % všech klientů a zhruba tři pětiny z počtu samoplátců (obr. 10). Obr. 12: Podíl cizinců v lázních 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ■ Podíl cizinců na celkovém počtu hostů v % ■ Podíl cizinců na počtu samoplátců v % Zdroj: vlastní zpracování 32 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory shrnutí kapitol y První kapitola představuje úvod do problematiky lázeňství. Definuje základní pojmy z této oblasti, charakterizuje specifika lázeňství a wellness. Popisuje podstavení lázeňství v rámci cestovního ruchu i zdravotního turismu. Je popsána historie lázeňství od starověku až po současnost. kontrolní otázka 1. Jak je význam lázeňství z hlediska ekonomického, zdravotního či z pohledu CR? 2. Vyjmenujte hlavní charakteristiky lázeňství! 3. V jakých oblastech světa vznikly trendy, které jsou inspirací pro současné lázeňství? 4. Jaký je původ wellness a čím se liší především od lázeňství? 5. Jaké druhy wellness znáte? 6. Jaký je zhruba poměr mezi klienty lázní, jejich péči hradí pojišťovna a mezi samoplátci a jaký podíl samoplátců v českých lázních tvoří cizinci: odpovědi 1. Viz kapitola 2.1. 2. Viz kapitola 2.2. 3. Viz kapitola 2.3. 4. Viz kapitola 2.4. 5. Viz kapitola 2.5. 6. Viz kapitola 2.5. 33 Organizace a průběh lázeňských pobytů 3. ORGANIZACE A PRŮBĚH LÁZEŇSKÝCH POBYTŮ rychl ý náhled kapitol y Tato kapitola je veskrze praktická. Popisuje detailně organizaci a průběh lázeňského pobytu klientů v lázních. Závěrem je uveden ekonomický přínos lázeňství. cíle kapitoly Po prostudování kapitoly bude student znát: •/ Typy a strukturu služeb poskytovaných klientům při pobytu v lázních S Organizace pobytu v lázních od příjezdu až po odjezd •/ Klasifikaci lázeňských zařízení S Ubytovací a léčebný řad S Přínosy lázeňství pro ekonomiku státu i regionu klíčová slova kapitoly Léčebné a rehabilitační služby. Ubytovací služby. Stravovací služby. Doplňkové služby. Ubytovací a léčebný řád. Ekonomický přínos. 3.1. Struktura služeb v lázeňském cestovního ruchu Struktura služeb v oblasti lázeňského cestovního ruchu je pestrá. Služby dělíme na: > dodavatelské - stravování, ubytování, kulturní a sportovní vyžití > zprostředkovatelské - informační centra, cestovní kanceláře a agentury > specializované - směnárny, pojišťovny > místní - kadeřnictví, kosmetika Ubytovací služby rozdělujeme u ústavní lázeňské péče: lázeňské hotely, lázeňské penziony, ubytování v soukromí, apartmány. Pro ubytovací služby využívané v lázeňství je charakteristický upravený denní režim a nabídka lékařských a ošetřovacích služeb v jejich místě. Kulturní a sportovní služby slouží k relaxaci a navození celkové pohody hostů. V současné době přibývá těch návštěvníků lázeňských zařízení, kteří chtějí využít léčebných 34 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory lázeňských procedur, ale také tzv. wellness služby, (masáže, sauny, solné jeskyně). Rozsah nabízených služeb a jejich kvalita nejvíce ovlivňují spokojenost hostů. Jejich neustálé rozšiřování a zkvalitňování je nutností v otázce konkurenceschopnosti jednotlivých zařízení. Doplňkové služby. Jsou podrobně popsány v podkapitole 3.4, například informační, obchodní, relaxačně-poznávací, sportovní apod. 3.2. Zajištění lázeňské péče S Smlouva mezi poskytovatelem (lázně) a financujícím partnerem (zdravotní pojišťovna) - struktura výkonů a standardy lázeňské péče. Obsah smlouvy: přiznaná indikace pro konkrétní zařízení, vybavení pro procedury, ubytovací objekty (akreditační karta), smluvní cena za celodenní stravování v návaznosti na indikaci. S Poměry ceny složek lázeňské péče: léčebná péče (48 %), ubytování (28 %), stravování (24 %). •/ Místní poplatky dle zákona č. 565/1990 Sb. v aktuálním znění za lázeňský nebo rekreační pobyt: poplatek platí ubytovaní hosté, tj. fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají na území města, resp. obce za účelem léčení nebo rekreace, tj. host (úlevy pro nevidomé osoby, držitele průkazu ZTP/P, osoby do 18 let a nad 70 let). Výběr poplatku - ubytovatel (FO nebo PO) poplatek odvádí. •/ Z ubytovací kapacity - max. až Kč 6,— , vybírá se ze zařízení určených k přechodnému ubytování za úplatu, platí ubytovatel za klienty ubytované v hotelových zařízeních, penzionech, motelech, hostelech, ubytovnách. V současné době je připravuje novela zákona o místních poplatcích, která tyto dva poplatky sloučí do jednoho. •/ Další místní poplatky - např. za povolení vjezdu motorovým vozidlem, za parkování (obvykle místní vyhláška - jednorázový nebo paušál). S Příplatky a doplatky v lázních za nenárokovou, nadstandardní péči: • ubytování - vyšší kategorie, orientace pokoje, příplatek za jednolůžkový pokoj, vybavení (TV, chladnička na pokoji, WIFI), • stravování - příplatek za kategorii nadstandard, tzv. výběrová strava (rozsah nabídky, způsob stravování - nabídkové stoly), room service, • další služby - procedury nad rámec léčebného pobytu (up-selling), • doplňkové zpoplatněné služby (praní prádla, půjčování sportovních a jiných potřeb). 35 Organizace a průběh lázeňských pobytů Komplexní lázeňská péče •/ Termín - závazný (jinak porušení léčby) •/ Informace k nástupu na léčebný pobyt: ubytování, poplatky, možnost zaslání zavazadel, doprava osob, zasílání korespondence, volný čas, mapka S Kategorie lázeňského pacienta • pacient soběstačný - nezávislý na ošetřovatelské péči, dítě nad 10 let • pacient částečně soběstačný - sebeobsluha s dopomocí, dítě 6-10 let • pacient vyžadující zvýšený dohled - neschopný pohybu mimo lůžko či na vozíku, dítě 2 - 6 let • pacient imobilní nesoběstačný - pacient imobilní, dítě do 2 let včetně S Příjem hosta • ústavní pobyt - veškeré služby (léčení, ubytování, stravování, doplňkové, kul-turně-společenské) • ambulantní pobyt - léčebná péče • kalendář/rozpis nástupů - stanovení „nástupních" dnů • ubytovací plán - rozpis využití kapacity lázeňského zařízení • doklady - ubytovací průkaz, lázeňská legitimace, léčebný průkaz, stravovací karta/průkaz S Zdravotní služby/lázeňsko-léčebné služby • Diagnostika: vstupní lékařská prohlídka (do 24 hod.), laboratorní vyšetření, podklad, zpráva ošetřujícího lékaře, stanovení léčebného režimu • Terapie (dle léčebných postupů): aplikace léčebných metod na přírodních zdrojích, (průběh léčby, stanovení procedur, pitná kúra), snaha o objektivizaci léčebné péče (Výzkumný ústav balneologický v Mariánských Lázních) • Doklad: lékařská zpráva/chorobopis, lázeňský průkaz • Ubytování lázeňských hostů: administrativní služby - příjem pojištěnce, jeho ubytování, základní informace, sanitární služby (housekeeping) - úklid pokoje, doplnění vybavení, výměna prádla. • Doplňkové služby - informační, společenské, kulturní, drobný prodej (denní tisk, suvenýry, pohlednice/mapy, základní drogistické zboží), popř. směnárna (pro zahraniční klientelu), etážový servis apod. 36 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Základní kategorie ubytování Dospělí kategorie A - dvoulůžkový pokoj min. 12 m2, vybavení: samostatné lůžko 2x, šatní skříň 2x, židle/křeslo 2x, noční lampička 2x, uzamykatelná skříňka/zásuvka 2x, stůl, osvětlení pokoje, odkládací stěna, koš na odpadky, WC, sprcha/vana, telefon nebo signalizace na pokoji kategorie B - dvoulůžkový pokoj min. 12 m2, vybavení: samostatné lůžko 2x, šatní skříň 2x, židle/křeslo 2x, noční lampička 2x, uzamykatelná skříňka/zásuvka 2x, stůl, osvětlení pokoje, odkládací stěna, koš na odpadky, umývadlo s tekoucí teplou a studenou vodou, telefon nebo signalizace na pokoji nebo na chodbě, dostupné sociální zařízení splňující hygienické normy ve vazbě na počet lůžek v objektu Děti kategorie AD - min. velkost pokoje není specifikována, vybavení: samostatné lůžko 2, 3x, šatní skříň 2 - 3x, židle/křeslo 2 - 3x, stůl, noční lampička 2 - 3x, úložný prostor na lůžkoviny 2 - 3x, osvětlení, pokoje, odkládací stěna, koš na odpadky, umývadlo s tekoucí teplou a studenou vodou, telefon nebo signalizace na pokoji, dostupné sociální zařízení splňující hygienické normy ve vazbě na počet lůžek v objektu kategorie BD - minimální velikost pokoje není specifikována, ostatní vybavení obdobné jako u kategorie AD (ale v počtu 4 - 6x), šatní skříň může být event. na chodbě Příplatky za nadstandardní ubytování: za jednolůžkový pokoj, za pokoj s balkónem, příplatek v závislosti na orientaci pokoje (do parku), nadstandardní vybavení - dle charakteru (TV, lednička, přípojka na internet, další vybavení), platí i klientela ubytovaná v rámci komplexní léčby 3.3. Klasifikace lázeňských zařízení a ubytovací a léčebný řád k zapamatování ■S komplexní léčebný ústav - budova nebo skupina budov, vlastní balneoprovoz, ordinace lékařů, zajištění lékařské a sesterské péče po 24 hod., vlastní kuchyně a jídelna s dietním stravováním, vlastní ubytovací kapacity •S lázeňský léčebný dům - budova s lékařskou péčí, součástí jsou vybraná diagnostická a léčebná zařízení, vlastní stravování a ubytování •S lázeňský dům - část lázeňského ústavu (domu), převážně pouze ubytování ■S lázeňská léčebna - část lázeňského ústavu (domu), převážně pouze léčení •S lázeňská depandance - vedlejší budova, resp. oddělená část budovy, oddělená část lázeňského domu, převážně pouze ubytování 37 Organizace a průběh lázeňských pobytů ■S lázeňský hotel - hotel v lázeňském místě, vlastní ubytování, vlastní jídelna, resp. restaurace - možnost dietního stravování (kategorizace obdobně jako v hotelnictví), prodej je buď přímo přes lázeňský hotel, nebo ubytovací kancelář lázní, CK ■S lázeňský penzion - penzion v lázeňském místě, pouze ubytování (vhodné zejména pro klientelu s příspěvkovou péčí), nižší cenová úroveň než lázeňský hotel, většinou bez celodenního stravování, velký význam pro rozvoj regionu (alternativní/flexibilní vykrytí ubytovací kapacity lázní) •S balneoprovoz - součást lázeňské léčebny, resp. samostatná budova poskytující léčebné procedury S poliklinika - zajištění dalších procedur nedostupných v jednotlivých lázeňských léčebnách, rozpis a časování procedur, S ubytování v soukromí - alternativa pro pobyt lázeňských hostů (i v předválečném období, často tzv. „letní byt"), pozitivní vliv/příspěvek k rozvoji lázeňských míst, oživení během 90. let 20. století, většinou bez stravování (apartmány, studia) •/ lázeňské sanatorium, lázeňská klinika, popř. wellness hotel, hotel s wellness centrem (někdy se uvádí samostatně). Ubytovací a léčebny řád - zajištění dostatečného klidu a odpočinku, příspěvek ke zdárné léčbě, domácí řád - doba nočního klidu, pravidla návštěv (striktní dodržování -ubytovací smlouva), nerespektování - důvod pro předčasné ukončení léčby. Specifika ubytovacích kapacit. Handicapovaní hosté. vozíčkáři - bezbariérový přístup nevidomí - asistent (pes - problém) Zahraniční hosté jazyková bariéra - tlumočník pohybové problémy - asistent Denní nabídka - druh diety, energetická hodnota, hodnota jednotlivých složek stravy Cyklické jídelní lístky - úroveň lázeňského zařízení, výše stravní jednotky, druh nabídky, sezónnost nabídky Gastronomické služby - úkoly administrativní - předpis diety sanitární - vybavení a čistota jídelen konzumní - výdej stravy edukační - výchovně-vzdělávací a poradenská činnost Úhrada stravování standardní stravování - plně hrazeno zdravotní pojišťovnou výběrová strava - příplatek zajedno jídlo Jídelny: objednávkový systém, nabídkové stoly, tematické rauty 38 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Obr. 13: Obsah domovního a léčebného řádu Lázní Kynžvart Léčebné lázně Lázně Kynžvart - Domácí řád - Dospělí pacienti Strana 2 z 9 Domácí rád Pravidla pro pobyt v Léčebných lázních Lázně Kynžvart - dospělí pacienti OBSAH 1. Obecná ustanovení.........................................................................................................3 Ubytování...............................................................................................................................3 2. Příjem klienta-.................................................................................................................3 3 Odpovědnost za ztrátu, škodu v souvislosti s ubytováním...............................................3 4- Pravidla léčebny, povinnosti klientů.................................................................................3 5. Stravování.......................................................................................................................5 6. Hygiena...........................................................................................................................5 7 Správa majetkových hodnot a odpovědnost za škodu na vnesených věcech..................5 Zdravotní s ošetřovatelská péče______......................................................................................S 8 Průběh léčby...................................................................................................................6 9 Personáln í zabezpečení léčby.........................................................................................7 10. Povinnosti klientů v souvislosti s hlášením úrazů............................................................7 11. Přerušeni léčby, propuštění klienta.................................................................................7 Činnost klientů mimo léčebný režim.......................................................................................7 12 Vycházky a výlety............................................................................................................7 13. Duchovní služby..............................................................................................................8 14. Ostatní nabízené činnosti................................................................................................8 15. Návštěvy.........................................................................................................................8 16. Doba klidu.......................................................................................................................8 17. Poštovní zásilky..............................................................................................................8 18. Škody..............................................................................................................................8 19. Podněty a stížnosti..........................................................................................................9 20. Kamerový systém a záznamy telefonních hovorů............................................................9 21. Opatření při porušování pravidel pobytu..........................................................................9 Zdroj: https://www.lazne-kynzvart.cz/files/docs/domaci_rad_dospeli_pacienti_2018.pdf 39 Organizace a průběh lázeňských pobytů Obr. 14: Úvodní strana domovního a léčebného řádu Lázně Kynžvart Léčebné lázně Lázně Kynžvart - Domácí řád - Dospělí pacienti Strara 3z3 1. O bec ná u sta no ven i 1.1. Tento Domácí rád stanovuje základní pravidla pro osoby, kterým je poskytována lázeňská léčebně rehabilitační péče a dá lese přiměřeně vztahuje na ji ně osoby, kterým je poskytována jiná obdobná péče, například v souvislosti s rekondičními pobyty, ozdravně-relaxačními a léčebnými lázeňskými pobyty (dále jen "klient"). Domácí řád rovněž stanovuje pravidla pro zaměstnance státní příspěvkové organizace Léčebné lázně Lázně Kynžvart [dále jen "Lázně") při poskytování lázeňské léčebné a rehabilitační péče a dalších služeb. 1.2. Tato pravidla vycházejí z principů stanovených právním řádem České republiky a zejména pakzpodmínek poskytová n í zd ravotn í péče dl e zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů o veřejném zdravotním pojištění, podle kterého je lázeňská léčebně rehabilitační péče nezbytnou součástí léčebného procesu, a z principů daných smlouvou se zdravotními pojišťovnami a smlouvou uzavřenou s jednotlivými klienty. 1.3. Klienti nesmí narušovat v souvislosti s pobytem práva ostatních klientů, a také Lázně jsou povinny klást důraz ve vztahu ke klientům zejména na dodržování základních lidských práv a svobod a práv klientů. Ubytování Ubytování klientů je zajišťováno v Lázeňském domě Praha [třetí nadzemní podlaží) nebo LD Šárka. Klienti jsou ubytováni ve dvoulůžkových nebo jednolůžkových pokojích. Většina pokojů je vybavena WC a sprchovým koutem. Vybrané pokoje jsou vybaveny teleťonním přístrojem a televizorem. 2. Příjem klienta 2.1. Ubytován í klienta po jeho příjezd u zajišťuje přij ímac í kane elář na LD Praha. Klient se prokáže průkazem totožnosti a zvacím dopisem. 2.2. Klient je odbaven v přijímací kanceláři, kde obdrží klíče od pokoje a základní informace o pobytu. 2.3. Klient nastupující na lázeňský pobyt má na pokoji připraveny desky s Domácím řádem a denním rozvrtiem. Na pokoji jsou připraveny ručník a osuška. 3. Odpovědnost za ztrátu, škodu v souvislosti s ubytováním Za případnou ztrátu [škodu) klient odpovídá anebo prokáže, že ztrátu (škodu) nezavinil. 4, Pravidla léčebny, povinnosti klientů 4.1. V celém lázeňském areálu a ve všech prostorách Lázní je zakázáno přechovávat: nebezpečné předměty, chemikálie, zápalné a jiné nebezpečné látky a věci hygienicky závadné. Pro klienty platí zákaz manipulace s otevřeným ohněm, zapalování svíček na pokojích i ve společných prostorách. Klienti jsou povinni dodržovat požární směrnice. Ve všech objektech a prostorách Lázní platí zákaz kouření a konzumace alkoholu v průběhu léčení. Nedodržení tohoto zákazu je považováno za hrubé porušení léčebného režimu a je důvodem k okamžitému ukončení léčebného pobytu, včetně informování příslušné zdravotní pojišťovny klienta. 4.2. Klienti mají možnost za stanovený poplatek s i zapůjčit na pokoj na dobu pobytu led nič ku. Zdroj: https://www.lazne-kynzvart.cz/cs/ubytovani/domaci-rady 3.4. Služby poskytované v lázních Dietoterapie - podpůrná léčebná metoda, úprava stravovacích návyků, edukace -stravovací režim, dietní systém pro lázeňské ústavy, jídelní lístky - skladba (dietní sestra, nutriční terapeut), požadavky - vhodná skladba pokrmů (bílkoviny, tuky atd.), pestrost nabídky. Přehled diet v lázeňských zařízeních: •S šetřící, resp. žlučníková 40 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory ■S racionální S vegetariánská •S šetřící s omezením tuků •S nízkocholesterolová, redukční ■S nízkobílkovinná ■S diabetická •S diabetická šetříc •S individuální zdravotní problémů (např. urologická, bezlepková, bezlaktózová) Stravování uzavřené a otevřené •S Režimové (uzavřené) stravování • celodenní strava u komplexní péče • „smennosť' stravování • volba pokrmů • četnost stravování (balíčky) •S Nerežimové (otevřené/restaurační) stravování • samostatný veřejně přístupný provoz • jídelní a nápojové lístky • návaznost na režimový provoz • hygiena a úroveň vybavení • respektování klidu a pohody (proti běžnému provozu) Doplňkové provozovny ■S kavárny ■S cukrárny ■S mléčné bary ■S ovocné bary ■S bistra •S doplňkový prodej potravin, lahůdek Informační služby ■S informace z oblasti cestovního ruchu •S dopravní služby (lanovky, historické dopravní prostředky) •S zjištění a zajištění spojů při odjezdu z lázní Kulturní a společensko-zábavní služby ■S jedna z forem psychoterapie •S čítárny, knihovny, společenská místnost, kulturní či přednáškový sál, herna (v případě dětské klientely) S existence kulturních referentů •S tematicky zaměřené přednášky lékařů 41 Organizace a průběh lázeňských pobytů ■S společenské večery •S koncerty (promenádní na kolonádě) •S festivaly (přispívají ke zviditelnění lázní) ■S kongresy, konference Rekreačně-poznávací a sportovní služby S seznámení s lázeňským místem ■S seznámení s lokalitou (širším okolím lázní) ■S sportovní vyžití - ke zlepšení fyzické kondice ■S outdoor vs. indoor aktivity •S půjčovny sportovních potřeb •S poskytování v lázních či externími dodavateli Obchodní služby •S prodej suvenýrů a upomínkových předmětů ■S bylinné likéry, lázeňské oplatky •S lázeňská kosmetika, podpůrné léčebné prostředky (koupelová sůl apod.) •S prodej map, cestovních průvodců, pohlednic Peněžní a bezpečnostní služby •S směnárenská činnost •S bezpečnostní služby a) sejfy - pokoj, recepce b) pronájem bezpečnostních schránek Doplňkové služby placené klienty •S péče o zevněj šek - kadeřnictví, holičství, ■S kosmetika, manikúra, pedikúra, solárium •S praní a čištění prádla - praní, žehlení, čistírna Další služby v rámci provozu lázní ■S zahradnické práce, parkové úpravy, dekorace interiéru 3.5. Přínosy lázeňství Makroekonomické přínosy > příjmy státního rozpočtu - daňové odvody > produkce deviz - zahraniční klientela > tvorba pracovních příležitostí - cca 10 tisíc zaměstnanců v lázeňství > multiplikační efekt - zapojení podnikatelských subjektů poskytujících navazující služby, např. ubytování, stravování, doprava, obchod, provoz společenských, kulturních a sportovních zařízen 42 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Regionální přínosy > vzájemná interakce lázeňského zařízení a regionu > odvod lázeňských poplatků do místních rozpočtů > vytváření přímých pracovních míst a multiplikační efekt nepřímé zaměstnanosti v oblasti služeb = zvýšení příjmů obyvatel v regionu > vliv na zvýšení návštěvnosti daného místa/regionu > růst kvality občanské vybavenosti a infrastruktur Ekonomická efektivní lázeňských zařízení Vlivy působící na profitabilitu: > lokalizace, velikost, tradice lázeňského místa > indikační zaměření > struktura klientely (tuzemská/zahraniční klientela, pojištěnci/samoplátci) > platební morálka zdravotních pojišťoven > rozsah a kvalita vybavení objektů > nabídka poskytovaných služeb > produktivita práce personálu Ekonomické přínosy v Německu > 1 EUR investované do rehabilitace přináší 5 EUR celoekonomického přínosu > V roce 2010 znamenala investice do rehabilitace v Německu úsporu 5,8 mld. EUR, v roce 2025 to bude již 23 mld. EUR > V roce 2010 se ušetřilo díky rehabilitaci 5-7 mil. dnů pracovní neschopnosti (27 tis. pracovních míst), v roce 2025 se očekává až 17 mil. (cca. 80 tis. pracovních míst) shrnutí kapitol y Z této kapitoly je patrné, proč se lázeňství vyučuje na oborech cestovního ruchu. Vedle léčebných a terapeutických procedur se návštěvníkům lázní poskytují všechny služby, které se poskytují turistům při návštěvě turistické destinace. Rozdíl je pouze v tom, že návštěvníci v lázních zůstávají déle než turisté. O to je organizace jejich pobytu náročnější. kontrolní otázka 1. Jaká je struktura služeb v lázeňském cestovním ruchu? 2. Popište činnosti lázeňského personálu od příjezdu hosta do lázní až po jeho odjezd! 3. Vyjmenujte jednotlivé typy lázeňských zařízení a popište jejich funkci! 4. Vyjmenujte hlavní části ubytovacího a lázeňského řádu! 5. Jaké typy služeb se poskytují lázeňským hostům? 6. Vyjmenujte hlavní ekonomické přínosy lázní! 43 Organizace a průběh lázeňských pobytů 0 odpovědi 1. Viz kapitola 3.1. 2. Viz kapitola 3.2. 3. Viz kapitola 3.3. 4. Viz kapitola 3.3. 5. Viz kapitola 3.4. 6. Viz kapitola 3.5. nezapomeňte na odpočinek Při studiu je dobré měnit činnosti. Tím si udržíme pozornost po celou dobu studia. 44 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory 4. FORMY LÁZEŇSKÝCH POBYTŮ A LEGISLATIVNÍ PŘEDPOKALDY PRO JEJICH ČINNOST rychl ý náhled kapitol y V této kapitole jsou shrnuty legislativní předpoklady pro realizace lázeňské péče v lázeňském místě. Dále jsou uvedeny hlavní formy lázeňského pobytu. cíle kapitoly Po prostudování kapitoly bude student znát: S Co j e to lázeňský zákon •/ Co to je zákon o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech. S Jaký má vztah lázeňská péče k veřejnému zdravotnímu pojištění. S Proč musí mít lázeňská místa lázeňský statut. •/ Formy lázeňské péče. klíčová slova kapitoly Lázeňský zákon. Přírodní léčivé zdroje. Lázeňský statut. Komplexní lázeňská péče. Příspěvková lázeňská péče. Samoplátecká lázeňská péče. 5.3. Legislativa v lázeňství Hlavní legislativní předpisy pro lázeňskou péči a provoz lázeňských zařízení jsou: •/ Lázeňským zákonem č.164/2001 Sb. ze dne 13. dubna 2001 ve znění pozdějších předpisů. •/ Zákonem č. 15/2015 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech, ve znění pozdějších předpisů. Přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod stolních, přírodní léčebné lázně a lázeňská místa, prohlášená podle dříve platných právních předpisů jsou osvědčená nebo stanovená podle tohoto zákona •/ Lázeňský zákon byl nahrazen zákonem č. 147/2016 Sb., o zdravotních službách ve znění pozdějších předpisů. Vydává statuty lázeňských a klimatických míst, vytyčuje ochranná území, a stanovuje podrobné předpisy k zachování čistoty vzduchu, ke zlepšení klimatických podmínek a k péči o vegetaci a estetický vzhled/úpravu místa a jeho 45 Formy lázeňských pobytu a legislativní předpokaldy pro jejich činnost okolí. Jako doplněk klimatických lázní a míst byl v tomto zákoně kladen požadavek na vysokou kvalitu a estetickou úroveň životního prostředí. V roce 2015 vstoupila v platnost novela Zákona č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění, jehož součástí je novelizovaný Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost č.1/2015 Sb., v § 33 odstavec 2 je uvedeno: „Lázeňská léčebně rehabilitační péče je poskytována výhradně jako následná lůžková péče ve zdravotnických zařízeních, které se nacházejí v místě výskytu přírodního léčivého zdroje nebo na území s klimatickými podmínkami příznivými k léčení a při poskytování péče jsou tyto přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení využívány". (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-164) definice Přírodní léčivý zdroj je přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení. Peloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno. Přírodní léčebné lázně je soubor zdravotnických a jiných zařízení, která mají sloužit k poskytování lázeňské péče na území se stavem životního prostředí odpovídajícím požadavkům lázeňské péče, pokud se na tomto území nebo v jeho blízkosti nachází přírodní léčivý zdroj, nebo toto území má klimatické podmínky příznivé k léčení. Lázeňské místo je území nebo část území obce, nebo více obcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místo podle tohoto zákona. Za lázeňské místo lze stanovit území obce nebo jeho část anebo území více obcí, popřípadě jejich částí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně. Režim ochrany lázeňského místa stanoví statut lázeňského místa. Lázeňské místo a statut lázeňského místa stanoví vláda nařízením. Návrh na stanovení lázeňského místa a návrh statutu lázeňského místa podává ministerstvu obec nebo společně více obcí. Zákon č. 164/2001 Sb., tzv. lázeňský zákon. Zákon o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů. Definuje přírodní léčebné lázně, lázeňské místo a ochranná pásma lázeňského místa. Lázeňské místo může vzniknout z podnět ministerstva zdravotnictví, obec, ale navrhnout může i fyzická nebo právnická osoba. Součástí návrhu musí být i zpráva o stavu klimatických podmínek (za cca 5 let). Hlavní části zákona Hlava 1 - Úvodní ustanovení Hlava 2 - Využití zdrojů Hlava 3 - uživatel zdroje a odborný dohled Hlava 4 - Poplatky za využívání přírodních minerálních pramenů 46 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Hlava 5 - Ochrana zdrojů Hlava 6 - Přírodní léčebné lázně a lázeňská místa Hlava 7 - Povinnosti vlastníků nemovitostí, omezení vlastnických práv, náhrada újmy. Hlava 8 - Výkon státní správy ve věcech zdrojů, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst. Hlava 9 - Referenční laboratoř přírodních léčebných zdrojů Hlava 10 - Přestupky Hlava 11 - Společná, přechodná a závěrečná ustanovení Lázeňský statut má tyto hlavní funkce a) ochrana lázeňského prostředí a léčebného režimu b) omezení výstavby a regulovaný rozvoj obce c) vymezení zakázaných činností či zařízení Vyhláška č. 423/2001 Sb. o zdrojích a lázních řeší vliv na životní prostředí a to > oddělení lázní od obce > redukce zdrojů znečišťujících ovzduší > redukce zdrojů či zařízení vyvolávajících hluk > plošná výměra zeleně ve vnitřním území lázní (min. 4 ha na 100 lůžek) - jen zeleň vhodná pro výsadbu na území léčebných lázní, vyloučení druhů s rizikem alergických reakcí > kvalita ovzduší, klimatické podmínky Příloha vyhlášky minerální voda se posuzují podle a) celkové mineralizace b) obsahu rozpouštěných plynů a významných složek c) aktuální reakce (vyjádřené hodnotou pH) d) radioaktivity - vody radonové e) přirozené teploty u vývěru f) osmotického tlaku g) dalších kritérií - hlavní složky, využitelnost, vlastnosti peloidy - bahna, slatina, rašelina přírodní zřídelní plyny 47 Formy lázeňských pobytů a legislativní předpokaldy pro jejich činnost Obr. 15: Přírodní léčebné zdroje a zdroje přírodních minerálních vod v ČR Přírodní léčivé zdroje 9 Zdroje přírodních minerálních vod v CR Zdroj: MiriiiHrsivDidiavniri.ciYi - Časký in sn* kiwi t la mi a ifidnl podklad pm JAP. kuiten 201D 5.3. Lázeňský statut případová studie Uvádíme stručný výtah ze statutu lázeňského místa Luhačovice: Lázně Luhačovice mají velmi silné a hodnotné přírodní léčivé zdroje - studené alkalicko-muriatické kyselky. Tyto přírodní léčivé zdroje spolu s příznivým podnebím určují hlavní indikaci lázní, tj. nemocí cest dýchacích i dalších indikace, tj. nemocí ústrojí zažívacího a výměny látkové. Neustále se zvyšující úroveň léčebné péče a příznivé lázeňské prostředí přivádějí do těchto lázní stále větší počet nemocných z ciziny, takže nabyly významu mezinárodního. Poskytuje se jim proto zvláštní ochrana a upravuje se v nich hospodářský a kulturní život tak, aby byly vytvořeny nej příznivější podmínky pro provádění komplexní lázeňské péče a pro další rozvoj lázní. Vláda republiky Československé vydává podle § 10 odstavec 1 zákona č. 43/1955 Sb., o československých lázních a zřídlech, pro lázeňské místo Luhačovice tento statut: I. Všeobecná ustanovení. Opatření, nutná k ochraně lázeňského místa a k vytvoření příznivých podmínek pro provádění lázeňské péče, musí být prováděna postupně a plánovitě podle pořadí jejich naléhavosti. Ochrana vlastní podstaty přírodních léčivých zdrojů, jejich vydatnosti, fyzikálních vlastností a chemického složení bude provedena zvláštními předpisy. II. Lázeňské místo a lázeňské území. Lázeňské místo je katastrální obec Luhačovice. 48 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory III. Opatření souvisící s výstavbou lázeňského místa. Pro lázeňské místo musí být vypracován územní plán. V lázeňském místě mohou být povoleny pouze takové stavby, provozovny a zařízení, které neporušují lázeňské klima, vegetaci, hydrologické podmínky, klid a estetický vzhled lázeňského místa. IV. Hygienická a protiepidemická opatření v lázeňském místě. Při těchto opatřeních misí být v lázeňském místě zejména: a) provedena asanace říčky Sťavnice v celém lázeňském místě, b) zřízena kanalizace a ústřední vodovod, c) zřízeny čistírny vod a ve vnitřních lázeňských územích zlikvidován dosavadní žumpový systém v odstraňování fekálií; d) prováděna ochrana ovzduší omezením a regulováním provozoven s velkým vývinem kouře, a to v míře stanoveném posudky příslušných odborných institucí; e) učiněny neprašnými všechny ulice a chodníky ve vnitřním lázeňském území; f) prováděna, způsobem schváleným okresním hygienikem, soustavná ochrana lesů, parků a půdy před jakýmkoliv znečištěním, a to též v okolí lázeňského místa; g) denně odstraňovány odpadky a popel; h) soustavně prováděna deratizace; ch) zrušena hygienicky závadná a lázeňský režim porušující městská plovárna umístěná v Bílé čtvrti; i) v potřebném počtu vybudovány a hygienicky nezávadně udržovány veřejné záchody; j) odstraňovány všechny ostatní hygienické závady určené orgány hygienické a protiepidemické služby. Ve vnitřních lázeňských územích vymezených v odstavci 4 písm. a) a b) nesmí být chována domácí zvířata, zejména skot, vepři, drůbež, psi a kočky. VII. Opatření k zajištění klidu v lázeňském místě. K tomu, aby lázeňský klid nebyl rušen hlukem, a) zakazuj e se průj ezd hlučných dopravních prostředků vnitřními lázeňskými územími; b) zakazuje se používat zvukových signálů ve vnitřních lázeňských územích; ve vnějším lázeňském území tehdy, pokud by narušovaly klid vnitřních lázeňských území a lázeňský režim; c) v době klidu určeného pro odpočinek nemocných nedovoluje se ve vnitřních lázeňských územích dovoz potravin a materiálu hlučnými dopravními prostředky ani skládání a nakládání; f) omezuje se používání městského rozhlasu din; g) přísně se stíhají všechny porušení předpisů o potírání alkoholismu a rušení nočního klidu. IX. Kulturní a výchovná činnost. V lázeňském místě je nutno vybudovat kulturní zařízení vysoké úrovně a v rozsahu odpovídajícím potřebám lázeňského místa X. Informační služba. V lázeňském místě musí být zajištěna řádná informační služba o možnostech ubytovacích, léčebných stravovacích a dopravních, o pamětihodnostech města a jeho okolí, o událostech kulturních, sportovních a společenských; dále je třeba zřídit službu předplatného vstupenek na kulturní podniky a organizovat 49 Formy lázeňských pobytu a legislativní předpokaldy pro jejich činnost 5.3. Druhy lázeňských pobytů Léčebný pobyt v lázních lze absolvovat dvěma možnými způsoby, buď prostřednictvím pojišťovny, nebo jako klient-samoplátce. Z hlediska formy úhrady rozeznáváme tři typy lázeňské péče: > komplexní péče - všechny náklady hrazeny pojišťovnou, > příspěvková lázeňská péče - pojišťovna hradí pouze léčebné procedury, > samoplátecká lázeňská péče - vše hradí klient. Komplexní lázeňská péče (KLP) Tento typ lázeňské péče (dříve označované jako křížkové lázně) velmi často bezprostředně navazuje na pobyt v nemocnici nebo na péči v odborných ambulancích. Jejím cílem je napomoci doléčení, urychlit uzdravovací proces po operacích a úrazech, zlepšit celkový stav u chronicky nemocných. Zdravotní pojišťovna hradí léčbu, ubytování a celodenní stravování, cestu pouze v případě, že se pacient nemůže vzhledem ke svému nepříznivému zdravotnímu stavu, dopravit do lázní sám. Péče je poskytována (v době pracovní neschopnosti) na doporučení praktického nebo odborného lékaře, který vystaví návrh na KLP a ten zašle příslušné zdravotní pojišťovně. Došlý návrh posoudí revizní lékař pojišťovny a navrhne schválení komplexní nebo příspěvkové péče nebo návrh zamítne. V případě schválení KLP pojišťovna zašle návrh lázeňské léčebně uvedené na prvním místě, ta stanový termín nástupu dle stupně naléhavosti. Pokud nemá ve stanoveném období volné kapacity, zašle návrh lázním uvedeným na druhém místě. Podle stupně naléhavosti (u prvního stupně max. do měsíce, u druhého max. do 3 měsíců, u dětí a dorostu max. do 6 měsíců od vystavení návrhu) stanoví lázeňská léčebna pojištěnci závazný termín nástupu. Příspěvková lázeňská péče (PLP) Příspěvková péče náleží pacientovi trpícímu onemocněním uvedeným v indikačním seznamu, kde však nejsou naplněny podmínky pro poskytnutí komplexně hrazené péče. Nárok na ni má pacient lkrát za dva roky. Pojišťovna hradí pouze náklady spojené s léčením, ubytování a stravování si hradí pacient a na pobyt čerpá svou dovolenou. Postup při vyřizování lázeňského pobytu je podobný jako v případě komplexní péče. Pacientovi vystaví ošetřující lékař návrh, po schválení revizním lékařem pojišťovny je návrh zaslán (pojišťovnou nebo pacientem) do lázeňského zařízení, kde je pojištěnci stanoven termín nástupu (nejpozději do 6 měsíců od vystavení návrhu). Klient nemá povinnost ubytovat a stravovat se v lázeňské léčebně, tyto služby si může zajistit sám u jiných podnikatelských subjektů. V takovém případě pak dochází do lázeňského zařízení pouze na léčení. 50 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Samoplátecká lázeňská péče Klient, který se rozhodl pro tento typ pobytu, nepotřebuje návrh na lázeňskou léčbu ani žádná lékařská doporučení. Veškeré náklady spojené s pobytem v lázních si hradí sám, taktéž celý pobyt si zajišťuje samostatně zasláním (písemné, telefonické, internetové) objednávky, ve které specifikuje požadavky na termín, délku pobytu, standard ubytování a stravování, případně také rozsah léčebných procedur. Komplex produktů cestovního ruchu v lázeňských místech Lázeňská střediska v dnešní době nejsou již pouze střediska léčebné péče, ale stávají se významnými a přirozenými centry cestovního ruchu. Do jejich jádra či bezprostředního zázemí se soustřeďující také další formy cestovního ruchu jako je zdravotní turistika (wellness a relax pobyty), incentivní, kongresová, konferenční a festivalová turistika. Obecně se tedy stávají centry společenského, kulturního a politického života. Na existenci lázní se tak váže velké množství ekonomických činností jednak v samotném lázeňském místě, ale také v širším regionu. Lázeňství lze chápat jako komplex produktů cestovního ruchu, který je tvořen systémem zdravotních, ubytovacích, stravovacích, kulturních a společenských služeb. Neexistuje snad jiný obor, který by integroval a ke svému fungování vyžadoval tolik služeb a aktivit jako je tomu v případě lázeňství. Tradiční pojetí lázeňství Tradičním pojetím lázeňstvím máme na mysli především služby spojené s klasickým léčebným pobytem pacienta v lázních. Jedná se zde především o pacienty v rámci komplexní zdravotní péče, z velké části sem náleží i pacienti s příspěvkovou zdravotní péčí. U nich je však vzhledem k mírně volnějšímu pobytu vyšší pravděpodobnost využívání širšího rozsahu služeb a spadají tak částečně i do kategorie služeb poskytovaných v rámci moderního pojetí lázeňství. shrnutí kapitol y Z této kapitoly je patrné jaké zákonné podmínky musí splnit provozovatel lázeňského zařízení a jaké podmínky musí splňovat obec nebo město, pokud na jeho území jsou provozována lázeňská zařízení. Z hlediska vztahu lázeňské péče k zdravotnímu pojištění pacientů rozlišujeme tři druhy lázeňské péče: komplexní, příspěvková a samoplátcovská. kontrolní otázka 1. Co j e to lázeňský zákon? 2. Co řeší zákon o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech? 3. Popište hlavní části lázeňského statutu! 4. Jaké formy lázeňské péče rozlišujeme? 51 Formy lázeňských pobytu a legislativní předpokaldy pro jejich činnost odpovědi 1. Viz kapitola 4.1. 2. Viz kapitola 4.1. 3. Viz kapitola 4.2. 4. Viz kapitola 4.3. nezapomeňte na odpočinek Vzpomeň si na pár cviků, které bys měl cvičit při delší práci u počítače. 52 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory 5. SPECIFIKA LÁZEŇSKÝCH A WELLNESS POBYTŮ SENIORŮ rychl ý náhled kapitol y V úvodní části kapitoly j sou data o stárnutí populace u nás i ve světě, především pak ve vyspělých státech Evropy a světa. V důsledku toho se podíl klientů - seniorů v lázeňských a wellness zařízeních zvětšuje. Lázeňské a wellness pobyty seniorů mají některá specifika, která jsou v této kapitole popsána. cíle kapitoly Po prostudování kapitoly bude student znát: S Jak se mění průměrná délka života v České republice, v Evropě i ve světě. •/ Jak se projevuje zvýšený počet seniorů v rámci cestovního ruchu S Jak se projevuje zvýšený podíle seniorů v rámci lázeňských pobytů S Jak se projevuje zvýšený podíl seniorů ve wellness programech ať už se jedná o lázeňské či hotelové wellness. klíčová slova kapitoly Demografický vývoj v České republice. Demografický vývoj ve světě. Senioři v České republice. Lázeňské programy pro seniory. Wellness programy pro seniory. 5.1. Demografický vývoj v České republice a ve světě. Počet obyvatel České republiky v roce 2017 vzrostl o 31,2 tis. osob na koncových 10 610 055 osob (k 31. 12.2017). Kvantita obyvatel ve třech hlavních věkových skupinách se vyvíjela shodně jako v předcházejících třech letech. Nej výraznější byl 3% nárůst ve věkové skupině 65 a více let, V souladu s tímto vývojem v roce 2017 pokračoval v ČR proces stárnutí populace. Průměrný věk českého obyvatelstva dosáhl 42,2 let. Počet živě narozených dětí vzrostl čtvrtým rokem po sobě a v roce 2017 dosáhl 114,4 tisíce. Rostoucí trend intenzity plodnosti lze vypozorovat od roku 2010 (2017: 1,69 dítěte na jednu ženu, 2010: 1,49). (ODBOR STATISTIKY OBYVATELSTVA, 2018). Vývoj populace a porodnosti v ČR tak koresponduje s vývojem v Evropě. Revize statistických dat OSN z roku 2017 potvrzuje, že v posledních letech bylo dosaženo výrazného zvýšení délky života. Celosvětová délka života vzrostla mezi lety 2000-2005 a 2010-2015 53 Specifika lázeňských a wellness pobytů seniorů o 3,6 let (z 67,2 na 70,8 roku). Všechny regiony se v tomto období podílely na růstu očekávané délky života, avšak největší nárůsty byly zaznamenány na africkém kontinentu (zvýšení o 6,6 let). Průměrná délka života v Africe v letech 2010-2015 činila 60,2 roku, v porovnání s věkem 71,8 v Asii, 74,6 v Latinské Americe a Karibiku, 77,2 v Evropě, 77,9 v Oceánii a 79,2 v Severní Americe. Obr. 16: Očekávaná délka života z let 1975-2015 a odhady vývoje 2015-2050 lázeňsko-léčebné služby - balneologické a rehabilitační > ubytovací služby - klidový režim > stravovací služby - vliv na úspěšnost léčby > kulturní a společensko-zábavní služby > rekreačně-poznávací a sportovní - fyzická kondice > služby cestovního ruchu - informační, průvodcovské > doplňkové služby - kadeřnictví, kosmetika, čistírna atd. 66 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory 7.2. Kulturní, společenské, sportovní a zábavní služby Významnou součástí pobytu pacienta je i využívání dalších doprovodných služeb poskytovaných v lázeňském místě. Jejich rozsah vzhledem k režimovému pobytu a zdravotnímu stavu (omezená pohyblivost, zdravotní stavy bránící některým sportovním aktivitám. ..) je však většinou omezený a pacient se stává spíše pasivním divákem. Lázeňský pobyt byl neodmyslitelně spojen s místy, kam se jezdilo nejen za léčením, zlepšením zdravotního stavu, odreagováním a odpočinkem, ale také místem setkávání, nových známostí, řady zážitků v podobě sportovních, kulturních a společenských událostí. Rozeznává dva typy doprovodných služeb, kterých se host účastní aktivně: Sportovní aktivity: S golf, minigolf, tenis, stolní tenis, squash a další míčové hry ■S jízda na koni ■S turistika, cykloturistika, jízda na loďkách ■S koupání v bazénech a na koupalištích •S střelnice ■S kuželky, bowling ■S lyžování - sjezdové i běžecké S gymnastika, jóga, bodystyling, fitness centra, posilovny Kulturní a společenské aktivity •S společenský tanec (taneční večery) ■S kasino, herny (biliár, šachy, atd.) ■S divadla, kina, koncerty, zábavní večery ■S promenádní koncerty •S organizované přednášky a besedy •S galerie výtvarného umění, výstavy a festivaly Celá nabídka je posílena ještě o •S různé salony krásy, ■S posilovny, ■S wellness a relax centra, •S adrenalinové sporty (tandemový seskok, závěsné létání, bungee jumping, zorbing, let balonem a další). Komplexní a široká nabídka služeb v lázeňských místech jim dává předpoklad stát se centry incentivní, kongresové, konferenční a festivalové turistiky. (KNOP, 2006) Lázně jsou také místem pro rekreaci, odpočinek, útěk před stresem všedních dnů a místo pro načerpání nových sil. Atraktivní prostředí, kulturní život, romantické parky, sportovní 67 Kulturní, společenské, sportovní a edukační aktivity v průběhu lázeňských pobytů seniorů možnosti a zábava slouží ke spokojenosti hostů, společně s přírodním prostředím, přátelským a vstřícným místním obyvatelstvem. Spokojenost hostů ovlivňuje bezpečnost, čistota, jazyková vybavenost lidí, se kterými se hosté během pobytu setkávají (KOSTKOVÁ, 2014). Dnešním trendem je, aby host zůstal „v domě". Lázeňská zařízení poskytují hostům služby doplňkové, např. knihovny s čítárnou, kasina, večerní tanec, golf, bowling, minigolf. Často jsou pořádány výstavy, soutěže, festivaly, módní přehlídky, sportovní turnaje, estrádní zábavné pořady, divadelní představení. Lázeňská místa pro sportovní život svých hostů mohou vlastnit tenisové kurty, jízdárny, půjčovny loděk a jízdních kol, fit centra, lyžařské vleky aj. Podle výsledků průzkumu požadavků hostů na lázeňský pobyt ve státech Evropské unie z roku 2003, 50 % klientů hledá v lázních klid a zotavení z každodenního stresu a požaduje nenarušené lázeňské přírodní prostředí." 7.3. Příklady společenských a kulturních aktivit v lázních pro zájemce Kulturní program neoddělitelně doprovází celou lázeňskou sezónu v mnoha lázních. Pravidelná nabídka tanečních večerů, většinou retro party, večery plné známých melodií, operety a dixielandu jako pozůstatku pověstné tradice tanečních škol v lázních, které se odehrávaly v hotelech a větších kavárnách, kde profesoři tance dávali hodiny vyučování a zároveň účinkovali při pořádání zábav, zahradních slavností a plesů. Lázně jsou stále v oblibě v rámci reprezentačních konferencí a kongresů, čímž lze do jisté míry sledovat návaznost na tradici jejich společenského, ale také politického významu. Další segment lázeňského turismu, který se ukazuje jako významná atraktivita, je spojen s filmovou a televizní produkcí. Čím dál větší počet návštěvníků směřuje na místa, která se objevila v úspěšných filmech a televizních seriálech. Mnohé lázně se také staly vděčnými filmovými lokacemi, kdy sloužily j ako kulisy pro filmové příběhy. Důkazem je nej slavnější film, který kdy o lázních vznikl - Loni v Marienbadu Alaina Resnaise z roku 1961, který se ale paradoxně z politických důvodů v Mariánských Lázních vůbec nenatáčel, ačkoliv lázně za hranicemi ve své době proslavil) Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary je držitelem nej prestižnějšího označení „A". Festival významně ovlivňuje život ve městě, dopadá na cestovní ruch tím, že zvyšuje návštěvnost kraje, image a prestiž města, láká nové sponzory, zvyšuje mediální publicitu a má významné pozitivní socioekonomické efekty, zejména příznivý vliv na lokální podnikatelské subjekty, které využívají MFF KV k vlastní propagaci. Trvá devět dní a dostává od města Karlovy Vary dotaci, v roce 2017 až 8 mil. Kč. Jeho ojedinělá schopnost přilákat (ač jen jednou za rok) značné množství mladých lidí je u lázeňských měst ojedinělá. Program kulturní sezony v lázních Luhačovice, program kulturních a (zároveň výrazně) společenských událostí reprezentuje Reprezentační lázeňský ples, Festival Janáček a Luhačovice nebo Akademie Václava Hudečka. Mezi události, které se věnují odkazu tradic a 68 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory folkloru, tedy nehmotnému kulturnímu dědictví, lze řadit Mezinárodní festival dětských folklorních souborů Písní a tancem v Luhačovicích. Divadelní Luhačovice aneb Přehlídka komorní divadelní tvorby a Přehlídka ochotnických divadelních souborů v Luhačovicích jsou příkladem specificky koncipovaných, dramaturgicky jasně profilovaných každoročně se opakujících událostí, podobně jako řezbářské sympozium Krása v dřevě ukrytá. Kolo-nádní koncerty v Luhačovicích, které se zde konají od května do září, jsou přehlídkou rozmanitých hudebních žánrů od smyčcových komorních orchestrů přes swing, dechovou hudbu, folklor a pěvecké sbory. V Luhačovicích k těm nevyhledávanějším patří koncert Hudby Hradní stráže a Policie ČR. Taneční večery probíhají tradičně v Night Clubu hotelu Alexandria. Nej významnější odborné sjezdy a konference j sou v Luhačovicích pořádané Lázněmi Luhačovice a.s. ve spolupráci s odbornými společnostmi České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Rada kongresů a dalších společenských událostí se koná v Městském domě kultury (Di-abetologické dny) a v hotelech dalších lázeňských společností a lázeňských komplexech. Ke zdrojům významné lokální historie a tradice se odkazují Dny slovenské kultury, jež připravují Lázně Luhačovice, a. s. jako obnovení tradice na důkaz česko-slovenské vzájemnosti. Setkání premiérů ČSFR v roce 1990 v Luhačovicích při jednáních ohledně rozpadu Československa svědčí zase o politickém významu lázní. Financování kulturních aktivit (interní informace Lázní Luhačovice) jsou kryty z příjmů akciové společnosti Lázně Luhačovice a.s. Ta v roce 2009 založila obecně prospěšnou společnost Lázeňská kolonáda za účelem financování kulturních programů. Kulturně společenské služby jsou zabezpečovány v rámci lázní a jsou často přístupné i širší veřejnosti. Poskytují ji animátoři, při sestavování programů úzce spolupracují s vedoucími lékaři. Pomocné provozy a další doplňkové služby komunálního charakteru doplňují služby lázeňské péče a jsou potřebné k úspěšnému průběhu lázeňského pobytu. Odpočinkové činnosti zaměřené na potlačení únavy po procedurách, únavy z tzv. přebytku volného času (knihovny s čítárnami, televizní místnosti, klubové prostory ap.), Rekreačně poznávací činnosti, související zejména s individuálně nebo společně organizovanými vycházkami, spojenými s krátkým posezením v zařízeních rychlého občerstvení, po značených trasách a naučných stezkách s informačními tabulemi ap. Jde také o návštěvy výstav, o vyjížďky na koních, v historických kočárech nebo na loďkách, o zájezdy v rámci služeb cestovních kanceláří ap., Sportovní činnosti, pro něž často postačuje volně přístupná zelená plocha, ale jindy jsou zapotřebí větší upravené plochy a konstrukční řešení. Jde o individuální sporty (běh, plavání, cykloturistika), o kolektivní sporty (golf, volejbal, basketbal, nohejbal, kopanou, minigolf ap.), o cvičení jógy s odborným cvičitelem a další aktivity, Kulturně společenské činnosti, působící na citovou a rozumovou stránku člověka, rozvíjející jeho osobnost (filmová a divadelní představení, koncerty, estrádní programy, výstavy, módní přehlídky, besedy, přednášky ap.), 69 Kulturní, společenské, sportovní a edukační aktivity v průběhu lázeňských pobytů seniorů Společensko-zábavní činnost spojenou s kulturním vyžitím formou tvořivé aktivity, resp. pasivním odpočinkem s pohybem (taneční zábavy, čaje o páté, soutěžní a zábavné večery, kvizy, stolní hry, hrací automaty, elektronické hry ap.). Pomocné provozy a další doplňkové služby komunálního charakteru doplňují služby lázeňské péče a jsou potřebné k úspěšnému průběhu lázeňského pobytu. Mezi ně zařazujeme prádelny a čistírny oděvů, lázeňské zahradnictví, květinářství, obchody s léčebnou kosmetikou, holičství, kadeřnictví, pedikúru a manikúru, obchodní služby a prodej zboží, směnárenské služby, služby místní hromadné dopravy a taxislužby, služby pošty, telekomunikací apod. S růstem stresu, napětí a každodenního shonu v posledních letech vznikají Centra zdravotní turistiky. Základem jsou wellness či beauty produkty a služby. Klienti jezdí do lázní za odpočinkem, krásou, relaxací a celkovým uvolněním bez lékařské kontroly. Představují nový životní styl. Na tento fenomén se orientují nejen lázeňská místa, ale také nově vnikající wellness, well-being a beauty hotely. 70 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory 7.4. Některé nabídky lázeňských pobytů pro seniory 7. prípadová studie Obr. 17: Titulní strana webové stránky Cestování pro seniory ä. ZJUEZI] 1U LIRU OH.* B'í KUEMTU | PHC PRODEJCE | KDNTAKT BYT SENIOREM JE U MAS PŘEDNOSTÍ | pobyty a zájezdy pro seniory C»ski Republika I "<í-Pi. I:H - IT.» tdukacfil pobyl v LSzf'lcfi Luhačovice noci. pirtaľPolaf. plny program j^j^ zamófoný n;i zdrorvý zrvotni styl} Wotrl LCMíň^y lůíoitný dúm Príhm -*( litrá LuřMÓorioo I BONUS: Ceny nejsou vekove omezeny | } Pobyl te určen pro ty. kteří védf. ie prevence je leoSi než tůcba a snaži se iltv lomto duchu. Procedury jsou EBEnavany lak, aby klient riska! návyky íúi jvoIhí iivuliino slylu d nwN j» dudizu^at I v každodenním iivoló . »*nW|iirO"SlWA i-(-IOHO m.irna S00 7D 14 14 U^ťííljfPrrlin! EDUKAČWI FC-BVT V LAZN1CH LUHAČOVICE 4u*J*ei ui c uniku y | CENA ZA POBYT í OSOBU OBSWftJJE ' 4-7k ubyltrsitni v .ázertsUÉ leietytem dane Pian* v potanicíi svtBSfUfn sociWiim zeyizenni (-gxctu a WC i ■ eolosam naaa pM para* 46 vtdotic výtoau . (*típi rudani výMr M Bí |«M -*od vyt* i pta loTuTr .■>■>!! ío říjí jídat] ■ 1 x konzuttic* ItfctTe 9 sestavení F&ďrehe projemu ve vazto na zdrevoW 51» paoenta ■ Rvfcnnoirm ■ r*mtwra£nl pn>gram -onatiMnri ■Vabnýcrfén -lavirMtani ruce -1 a Idestka masaz ísslecna ia?N otbki" *?Jiíj i iH k*n't3Criil»^ [ii-ťJ.i/v>iiVii ) (roznoyi yťuíri ttydromasaznl levice v bezenu " 4-7* Fůlntsl vyjím voAtfio rotccedu ne íosllenr dt*iicn hcWeln e zadního svattWe * 4-7i vilrvka notou i nshotHlilainlrr chodnauni. vtodnů ni ptDtuvonl dtanlch koriMň - den n I ned rosí r-avíttvy posAwny (eHKVtny ■ jHtni HUfi mneránich ieťi*Vth fnarorý lefennl ecos (procharky) ■ mb pc*yliJ dta Uli volby |4 • UoJncnl ■-.Inviii. [> ü'.ir « n. ■ U ia? nos! .Tufcl cirhoahéné cery fuč 143.- Kŕ uj-<í:i mni.-to-iiMRiCDMO-Kiŕ* VICE INFOttMACI > DM.ÍÍ NAtUOKV t * OPROJEKTU > N HASE PROJEKTY V Febyly pns i*nlnťj vjrc-ír-íjuth průDLpi. efcittiaity.c: Kil n um v FY* U FToť ErUaYxt t flJknl G*,hH*ffxEt vi linu ovr pontfy pra h^ikty 0 prcgahbi (i't "k; ?«■:r'? s«"t:. iiirif Rawiťn pcb-rř řra M«ik»T Hr.-i-.i*r prur: i, pj: hl, JnJR. NftRUPOVňľ ^ ■ -----li lITlnJ Unkltnl pfoiůW vzrM za prepem pfosrr»okú slaMno »oipocw Ceste repuijatv z progrenxi Mnrsterstvi p*c mretni r«zvoi Zdroj :https://www.spa.cz/program/pobyty-pro-seniory/?gclid=EAIaIQobChM fXd3 wl VhR6GCh06Kw7nE A A Y Ay A AEgKqj PD_B wE 71 Kulturní, společenské, sportovní a edukační aktivity v průběhu lázeňských pobytů seniorů Obr. 18 a: Webové stránky Lázeňské pobyty pro seniory Pobyty pro seniory od specialisty M*. rfŕ I irethcit pXrftft wlmóftY* pobyfi. rfnníťřhů*)ti —' iMúiikfiihpct/iuSi. r-iťt*AiMiakií,ijrů,.jd|frhpriYiL;j|r,.-> ^ 11 \rt M trhu. Tfcc nct B «00 yAdpn^Ji zatoraM mtne '■.C:' lfímilftlijn* Vri* i niHTř IflK Wfůim ItítfT ■ iút-ic ii Vyberte dle lěmatu Tento wA p&Jí'** k pMkvwwj ťjJíb, í*siHMiir«i rrtlotr a analíic nůvitřmoih soueďy e«*w PMiaYV*n Icíwla wehi i nm lůitMauw v poridVu SO/NE Vikendov* p&hyry Pobyiy nahorádh Pcbytave baličky DarVoté poukazy Proč právě portál s pobyty pro seniory? p*m pro itntwy *■ v phWkh Itiecti ujk vtí« alilfiiriKiii a rfiúrůlňiarxm dm&encu pn nrroby il+ 4 ieraoň 1W cnti# a starají m c vt Hrotí a lo k obvodem k rttttm rJprrj a imorA* pooyly Imta imrtf U jj uveOomib limi Lázeňské pobyty a pobyty pro seniory fwrofndnéjii lij*ťrtkí pobyly a pcirjty pra seniory KaldVotné pn^pnnáílrrte n« KiedAtiiwiýdi pobyli irTn. h na míru pco iffiKv> C*m po-tatj □aCrfflrpMtaraaryOje iWinfart ucrlmcij rijt"d'.j Mí^Myeďíj rn lwotsU Dobyiy pra i*aznfty 55t. To ir nfcn dali plnfl ■ pobyly pro mo) jctxi lUar nf rtuednaviTTit za «J Varn detaseroe fj/HHfř awolena pre pstm. pobfTr na horách, ale i iwt oobyry. No portdfu Mta lUI rraranr, túr můirůr napt výhodne natadky SantonkA pobyty 5S* natůJ v$fď«r Iradienl mní. IímíW díMmore, mflnesl Metr b ínémí mnk( bulety Piabrtn KTKf svycti pobytů Jo ilroKa, ftd alartfardrrttfi holdů ii ps tjiinnJ hoft+y, Yicth™ lioWy n Uinŕ U vjtronýdi nvlneta a MiHrskfrJi íwWů pro Vos ooMzlmt Icdnddlkcrvr pťcte bez nlipljUL Paíryty pra ur*ory mtrir? rroíTMil íkííxi^frii d*n.wyeh poj/ů pre Vate KtHM), dewfeni ie krtiny pífWnlnoal b reBty poírl hv BKnicfi hrtriii a pírdracti teskycti laoH HiMolaJiMcrirtiEiDH^ talríyjHxi pacvftieny pk nim, :.,> t Viii (lmTíJctkni mate maínoH pn aiBOfVflrfnl pceylu hoU uzhHle ehodheUL Vídf k smřiír* pňnabl >n-ř ntí mikph u UMt naUdky mťfle podrobní mfffirwce o pct^lij, notetu, rraJnoceni íKJlttu, reEWWcu rptůgakfx u vťbnnfcri holdů ■ 7rapp(irtz«iL*CL • »iůy mapj iiuvtoad Vrtkre n(crír^r m«r yrlUrdnr nn rBtnorn mlflfra můztlt rwzl noleHy po-mavaí. Fltzervutte fxtrftf pro icnnqr u ipenaliliA líťimf V*m íaa ■ penjM Ca7*frtlatm* Vafli nBrUÍI MPU PÍ*r*J na ([tu i vytV2«nJ Wífrvacřdo? hoan Akíuality Piariujřie drvtaleťiHi na podzim? Hefiríhavejte rrZHYad lizeiiikŕho pobyly na poiledni divfli. Garance nefnržii ceny (Mbytu, |ind« iFTfrfji liiříirtr píibifCj nrtůupilt1, za 1o miímel Caxiídoiwt chqkhw pceMfan -! V, litlrnnilr WrAuu pobf t( Potrftfnahoric r IVŕiň ^liíl V '9 EB!3. ČSOB ^^^^^^^^^^^^^^ Zdroj: https://www.pobvtvproseniory.cz/?gclid=EAIaIQobChMI7fGstfXd3wIVhR6GCh06Kw7nEAA-YASAAEgIk4 D BwE 72 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Obr. 18 b: Webové stránky Lázeňské pobyty pro seniory ■ éno, titul Novák Jan Cis lo pojištěnce li ntéslnavďlel - Škola Jinda) Bydliště (adresj)vč. PSC Lázeňská 1, 10000 Praha Diagnóza pro lázeňskou léčbu islovyj revmatoidni artritis Indikace: 21 vili Dg. Komplexní príspevková lázeňská péče |T]|ir][|Ď] poradí naléhavosti u komplexní lázeňské péče F r wb j ji 3tc 30 Jľ j hafwf c - i Ijzjiiskó peče ftýwte 3tc 30 3ľ j kor plenmi lázsno I Doporučené místo pro lázeňskou léčbu: I STANOVISKO REVIZNÍHO LEKARE UP VZP Schvaluji - komplexní lázeiískoLi péci smradím naléhavosti |~iľ~| |~n~||~P~| - príspévkorai lázeňskou péci - průvodce pro pobyt u komplexn í lázeňské péče Muž - Žena - lázeiíské zařízení, smluvní kategorie ubytování: Upravuji - Zamítám (důvod): Dne: 28.04.2013 ri: : Zl jmenovka a podpis lékaře POTVRZENI ODBORNÍKA PRO NEMOCI 1 POVOLANÍ razítko a podpis razítko a podpis revizního lékaře razirJio a podpis UP VZP LÁZEŇSKÉ ZAŘÍZENI (adresa): Termín nástupu: razítko a podpis Náležitosti návrhu na lázeňskou péči • indikace (viz indikační seznam) • souhrn vedlejších nemocí, pravidelně užívané léky • výška, hmotnost pojištěnce • závislost na návykových látkách a nikotinu • u osob nad 40 let EKG, nad 70 let celkové vyšetření • lékařská zpráva (důležitá data anamnézy, nynější onemocnění, objektivní nález, laboratorní a další potřebné vyšetření, diagnostický závěr - hlavní Dg, zvláštní požadavky - dietní stravování, pohybová omezení) • stanovisko odborného lékaře • uvedení místa lázeňsko-léčebné péče • zdůvodnění průvodce pro pobyt • stanovisko revizního lékaře (schvaluji, upravuji - redukce, zamítám - zdůvodnění, možnost odvolání proti rozhodnutí) 8.4. Profesní a zájmové organizace a instituce v oblasti lázeňství a seniorů Profesní instituce v lázeňství - tuzemské • Svaz léčebných lázní ČR (SLL ČR) • Sdružení lázeňských míst ČR (SLM ČR) • Medispa Česká asociace wellness (ČAW) Asociace pracovníků v regeneraci Český inspektorát lázní a zřídel (ČIL) • Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů 88 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád (SPLZaK) • Výzkumný ústav balneologický Svaz léčebných lázní ČR SVAZ LÉČEBNÝCH LÁZNÍ ČESKÉ REPUBLIKY zájmové profesní sdružení léčebných lázní a dalších právnických osob podnikajících v lázeňství • partner i oponent Ministerstva zdravotnictví člen Evropského svazu lázní • vznik: r. 1995 cíl: rozvoj léčebného lázeňství a podmínky pro racionální využití sídlo: Františkovy Lázně (sekretariát - Praha) členská základna: přes 40 subjektů (mimo členskou základnu dalších cca 40 lázeňských zařízení • více na www: http://www.lecebne-lazne.cz/cs Aktivity • vytváření podmínek pro rozvoj léčebného lázeňství a lázeňských zařízení obhajoba společných i individuálních zájmů členů zajišťování ochrany a racionálního využívání přírodních léčivých zdrojů • spolupráce s dalšími profesními organizacemi koordinace připomínek k legislativě v oblasti LP prosazování zájmů léčebného lázeňství v rámci resortu zdravotnictví, koordinace jednání vůči zdravotním pojišťovnám zastupování zájmů lázeňství ČR v mezinárodních institucích a sdruženích, zejména v Evropském svazu lázní Sdružení lázeňských míst ČR • dobrovolná zájmová organizace sdružující tzv. lázeňská místa, tj. lázeňská města a obce v ČR, na jejichž území se nacházejí lázeňská zařízení a mají schválený statut lázní • vznik: r. 1991 cíl: podpora regenerace lázeňství a rozvoj LM sídlo: Třeboň členská základna: 37 lázeňských měst a obcí • více na www: http://www.jedemedolazni.cz/cs/sdruzeni-lazenskych-mist/infor-mace-o - sdruženi .html 89 Typologie lázeňských míst v České republice Aktivity poslání: aktivně přispívat k vytváření podmínek pro regeneraci a rozvoj lázeňství a lázeňských míst - zejména: - zlepšování stavu a rozvoje infrastruktury LM - obnova lázeňských památek - pro dosažení cílů: spolupráce se státem, obcemi, občany popularizace a prezentace významu českých lázeňských míst pro návštěvníky (lázeňská péče, zajímavé turistické cíle) • vydávání tiskovin propagujících aktivity SLM spolupráce s dalšími tuzemskými i zahraničními institucemi pořádání seminářů a konferencí zejména pro členy sdružení medispa • vznik: r. 2005 • zájmové sdružení právnických osob sdružující organizace poskytující KLP a PLP (standard *** a vyšší, gastronomické služby - dodržování HACCP (Hazard Anal-ysis and Critical Control Points) poslání: ochrana kvality a pověsti léčebné péče na území Karlovarského kraje a její další rozvoj účel: spolupráce akreditovaných lázeňských organizací poskytujících KLP a PLP • sídlo: Karlovy Vary • členská základna: uvedeni na webových stránkách sdružení • více na www: http://www.medispa.cz/cz/ Aktivity kontrola kvality služeb v oblasti lázeňství na území Karlovarského kraje poskytování úředního ověření kvalitativní úrovně členů ve vztahu k CIL MZ ČR, ZP ČR, ZP EU, CK a individuálním zájemcům o lázeňskou léčbu informace o kvalitativně akreditovaných • komunikace se ZP v oblasti dodržování kvality LP spolupráce se SLL ČR, SLM ČR, s Evropským svazem lázní • propagace kvalitních služeb Česká asociace wellness (ČAW) sdružení právnických a fyzických osob působících v oblasti wellness • vznik: r. 2007 účel: podpora a rozvoj wellness v ČR, docílit rozlišování rozdílu wellnes hotel vs. hotel s wellness centrem (celistvá koncepce vs. dílčí služby/procedury) • více na www: http://www.spa-wellness.cz/ 90 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Aktivity garance koncepční a obsahové náplně subjektů s názvem Wellness - obrana proti nekalé soutěží a nevhodnému používání označení wellness - certifikace subjektů wellness • monitorování kvalitního rozvoje v oblasti wellness • vzdělávací aktivity - vytváření podmínek pro zvyšování kvalifikace, rekvalifikace (kurzy, odborné semináře) poskytující aktuální informace z oboru příprava kategorizace ve spolupráci s AHR ČR - vytvoření funkčního systému certifikace wellness hotelů rozvoj a propagace wellness (konference, veletrhy, publikace), nabídka společných marketingových aktivit vzájemná kolegiálni spolupráce a výměna zkušeností s dalšími odbornými institucemi v tuzemsku i zahraničí Asociace pracovníků v regeneraci • vznik: r. 1996 • profesní společenská organizace sdružující fyzické i právnické osoby poskytující služby a provozující zařízení pro obnovu fyzických a psychických sil člověka (včetně zařízení tělovýchovných, lázeňských a saunových), tj. podnikající v oborech sloužících k regeneraci a rekondici fyzických i psychických sil člověka členové: maséři, provozovatelé a poskytovatelé regeneračních služeb, projektanti, školicí střediska, dodavatelé produktu zdravého životního stylu • více na www: http://www.aprcz.cz/ Aktivity příprava legislativy: účastník připomínkového řízení pro oblast regenerace, podněty pro novelizaci (vyhláška pro provoz koupališť a saun) • zajišťování odborného růstu členů přes akreditovaná školící zařízení, organizování seminářů, konferencí spolupráci s pořadateli tematických výstav > Bazény, sauny, solária > World of Beauty & Spa > Veletrh wellness, lázeňství, rehabilitace a estetiky poradenská činnost při výstavbě bazénů, koupališť, dalších regeneračních pracovišť spolupráce: Česká asociace wellness, Wellness noviny - viz http://www.wellnessnoviny.cz/ Česky inspektorát lázní a zřídel • ústřední orgán státní správy pro stanovení podmínek pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst • zřizovatel: Ministerstvo zdravotnictví ČR • více na www: http://www.mzcr.cz/unie/obsah/cesky-inspektorat-lazni-a-zri-del_1753_3.html 91 Typologie lázeňských míst v České republice Aktivity dozor nad dodržováním opatření a povinností při využívání PLZ, vydávání opatření k jej ich ochraně • dozor nad činností vodoprávního úřadu • vydávání certifikátů pro přírodní minerální vody správa registru PLZ, registru přírodních léčebných lázní a lázeňských míst • vydávání posudků k povolení staveb nebo činností týkajících se LM nebo ochranného pásma předkládání grafických a písemných podkladů katastrálnímu úřadu pro potřeby evidence ochranného pásma I. stupně a vnitřního území lázeňského místa; • koncepce dalšího rozvoje PLZ a přírodních léčebných lázní Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů (PLZ) • zřizována ČIL MZ ČR účel: analýza kvalitativních ukazatelů PLZ - analýza přírodních léčivých zdrojů, - posuzování a kontrola jejich vlastností - sledování vlivu člověka na jejich kvalitu více na www: http://www.rlplz.cz/ Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád (SPLZaK) příspěvková organizace města Karlovy Vary • vznik: r. 1992 (po rozpadu Státních lázní Karlovy Vary - navázání na tradici Pramenného úřadu) účel: správa PLZ LM Karlovy Vary dle lázeňského zákona, (distribuce PLZ, správa, provoz a údržba kolonádních objektů), • více na www: http://www.splzak.cz/ Aktivity péče o PLZ - 26 zdrojů osvědčeno jako PLZ (12 pramenů, více než 80 vývěrů) správa kolonád - Vřídelní, Mlýnská, Tržní, Sadová správa prostor s jímáním pramenů (pavilon Sadového pramene, Štěpán čin pramen, pramen Železnatý) Zámecká kolonáda - pronájem spol. Eden Group, a. s. (Zámecké lázně - rekonstrukce, dostavba balneoprovozu) Výzkumný ústav balneologicky Výzkumný ústav balneologicky veřejná výzkumná instituce veřejná výzkumná instituce specializující se v oblasti balneológie vznik: r. 2011 92 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory • zakladatel: obec Mšené-lázně (návaznost na dřívější instituce - první subjekt: Městský hygienický a balneologický ústav z r. 1903, postupná transformace, poslední předchůdce: VUB v ML činný do r. 1993) • účel: základní i aplikovaný výzkum v oblasti balneomedicíny, terapie, techniky ekonomiky a informatiky a v oborech souvisejících ke zvyšování úrovně poznání, vzdělanosti a využití vědeckých poznatků v lázeňské praxi • více na www: http://www.balneologie.eu/ Aktivity zvyšování úrovně poznání a vzdělanosti v lázeňství a využití vědeckých poznatků v lázeňské praxi objektivizace účinků lázeňské léčby s cílem zvyšování efektivnosti úhrad zdravotních pojišťoven • objektivizace místa lázní v systému českého zdravotnictví školení odborných specialistů, zejména fyzioterapeutů, zdravotních sester a lékařů, edukace pacientů, vydávání vědeckých publikací, pořádání konferencí a seminářů, • odborné znalectví v oboru balneologie a přírodních léčivých zdrojů International Spa Association (ISPA) • vznik: r. 1991 celosvětové profesní sdružení • sídlo: Lexington (USA - Kentucky) • prezidentka: Lynne McNees vize: být vedoucím činitelem v oblasti lázeňství a péče o lázeňskou klientelu členové: více než 3200 lázeňských a welness zařízení a poskytovatelů služeb (83 zemí) - různé typy lázní, individuální poskytovatelé lázeňských a wellness služeb (lékaři, masen, fyzioterapeuti, instruktoři, specialisté na výživu, dodavatelé produktů) • více na: www.experienceispa.com (od r. 2008) Cíle výzkumy a studie zkoumající trendy, spotřebitelské chování, demografický vývoj • vzdělávací a osvětová činnost - předávání zkušeností • snaha o profesionalizaci lázeňských zařízení • podpora členské základy pro zachování kvality a ekonomické efektivnosti poskytovaných služeb Kategorizace lázní dle ISPA - 1. část • Club Spa (klubové lázně) - každodenní nabídka služeb (zejména fitness) Cruise Ship Spa (lázně na lodi) - lázně umístěné na palubě lodi (lázeňské, fitness a wellness služby, jídlo - nabídkové stoly) Day Spa (denní lázně) - bezpobytové lázně (nabídka několikahodinových či jednodenních pobytů - spektrum lázeňských služeb) • Destination Spa (pobytové lázně) - zlepšení stylu života (procedury), fitness -vzdělávací programy, ubytování, lázeňská strava 93 Typologie lázeňských míst v České republice Medical Spa (léčebné lázně) - poskytování úplné lékařské a wellness péče = integrace lázeňské služby (léčebná péče, ubytování stravování) Hotel Spa (hotelové lázně) - specializace: regenerace a relaxace (lázeňské služby, fitness, wellness, ubytování, strava) Resort Spa - komplexy = široký rozsah služeb odpočinku, relaxace, zážitků (kombinace komfortních služeb a kvalitní lázeňské péče) Evropsky svaz lázní • European Spas Association (ESPA) = Europäischer Heilbäderverband (EHV) • vznik: 1996 • sídlo: Brusel • prezident: Ing. Martin Plachý - viceprezident SLL ČR krédo: udržet léčebné lázeňství v Evropě a garantovat jeho kvalitu členové: 25 členských svazů z 22 zemí (reprezentující přes 1200 lázeňských a zdravotnických zařízení) • více na www: http://www.espa-ehv.eu/ snaha o sjednocení evropské péče při respektování národních rozdílů a priorit hlavní body kréda: - léčebné prostředky vázané na danou lokalitu - uznání léčebných lázní a lázeňských zařízení (akreditace) - ochrana životního prostředí (zvláštní závazek pro město) - kvalifikovaná prevence a rehabilitace - role lázní v sociálně-právních systémech (standardy kvality) - lázeňští lékaři, vybavení, spektrum hostů (míra prevence) - místní léčebné prostředky - prameny s uznaným účinkem, léčebné plyny, peloidy, léčebné klima - moře, hory • analýza podmínek lázeňských a zdravotnických zařízení v členských zemích stimulace a podpora výměny zkušeností a know-how • příprava podmínek rozvoje programů pro zdraví a rekondici - strategie prevence • úsilí o dosažení evropských standardů = zlepšení a garance kvality evropských lázeňských zařízení harmonizace podmínek pro vzdělávání a tréninkové programy podpora a obnova výzkumu lázeňství certifikace - účel: sjednocování lázeňského trhu v Evropě Kategorie pro certifikaci v rámci ESPA: • kategorie medicína - certifikát Europespa Med • kategorie wellness - certifikát Europespa Wellbeing http://europespa.cz/certifikaty/certifikaty-europespa/europespa-med.html Visit European Spas 94 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Proces certifikace splnění cca 400 kritérií z oblasti LP zaručující kvalitu služby (kritéria = průnik legislativních a kvalitativních požadavků lázeňsky nej vyspělejších zemí Evropy) • Držitelé certifikátu v ČR: 17 subjektů - viz www: http://www.e-lazne.eu/certifikovane-hotely-a-lazne Okruhy certifikace Europespa Med • všeobecné předpoklady řízení kvality a jakosti - kvalita a ochrana přírodního zdroje, hygienické a bezpečnostní předpisy, odbornost personálu a jeho kariérní růst, péče o životní prostředí hlavní léčebné metody - struktura hlavních léčebných metod, průběh léčebného procesu infrastruktura a organizace - lékařský úsek, vodoléčebný a saunový úsek, bezpečnost práce s potravinami, gastronomické provozy a kuchyně, ubytovací provozy podmínka pro udělení - subjekt musí být držitelem certifikátu ISO 9001 (systém managementu jakosti) Rada seniorů České republiky R s 5 R Radu seniorů České republiky, založilo dne 31. května 2005 12 členských organizací sjednoceného důchodcovského hnutí s cca půlmiliónovou členskou základnou. Během následných let vstoupily do Rady seniorů ČR další. Dnes je Rada seniorů ČR konfederací 20 organizací s celostátní působností, 12 organizací s regionální působností, 124 klubů seniorů a 11 Městských Rad seniorů. 1. Asociace důchodců odborářů při ČMKOS 2. Český svaz bojovníků za svobodu 3. Republiková rada seniorů OSZ 4. Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska 5. Sdružení nájemníků ČR 6. Svaz diabetiků České republiky 7. Český svaz žen 8. Sdružení pro rehabilitaci osob po cévních mozkových příhodách, o.s. 9. Veterán policie 95 Typologie lázeňských míst v České republice 10. Asociace univerzit 3. věku 11. Sdružení křesťanských seniorů 12. Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging 13. Levicové kluby žen 14. Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska 15. Klub novinářů seniorů SN ČR 16. Jednotný svaz pracovníků ve zdravotnictví 17. Senior fitnes, o. s. 18. Svaz vojenských veteránů ČR 19. Asociace vojáci společně 20. Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Zdroj: http://www.rscr.cz/clenske-organizace-rscr/ Senior fitnes Projekt Senior fitnes vznikal pod označením Cvičení pro každý den v polovině 80 let minulého století na FTVS UK, kde na něm společně pracovaly náčelnice oddělení Zdravotní a rekreační tělesné výchovy paní PaedDr. Miluše Matoušova a známá fyzioterapeutka Ludmila Mojžíšová. Projekt do dnešní podoby dopracoval syn Dr. Matoušové, absolvent FTVS UK a následně také studia sportovního lékařství MUDr. Miloš Matouš. Cílem projektuje vytvoření podmínek pro pohybové aktivity seniorů a jedinců vpre-seniorském věku, včetně vedení rekondičně rehabilitačních programů. Zajišťujeme pravidelná cvičení pro různé skupiny seniorů, včetně zdravotně oslabených chronickými nemocemi pohybového aparátu a interními nemocemi. Konečným cílem je pak udržení a prodloužení mobility seniorů a udržení stabilizace nemocných s chronickým onemocněním. Postupem času se činnost rozšířila i do oblasti vzdělávání a na organizování dalších zájmových volnočasových a kulturně společenských aktivit. https://www.seniorfitnes.cz/o-nas/ shrnutí kapitol y Jeden z principu učení j e od obecného ke konkrétnímu. V této kapitole je uveden seznam lázeňských míst v České republice, jejich umístění v rámci České republiky, kategorizace a typologie českých lázní. Dále je popsán konkrétní postup, jak získat poukaz na pobyt v lázních hrazený částečně nebo úplně zdravotní pojišťovnou. Je také nutné znát organizace a instituce, které se problematikou lázeňství zabývají. Pro doplnění je uveden i seznam seniorských organizací v České republice. kontrolní otázka 1. Čím se liší lázně typu A. B, C a D? 2. Zkuste vyjmenovat všechny lázně typu A, hlavní zástupce kategorie B. C a D! 3. Jaká je postup při získání léčebného pobytu v rámci tzv. komplexní lázeňské péče? 96 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory 4. Jaké jsou nej starší lázně, nejmenší lázně a lázně s nejteplejším a nej studenej ším minerálním pramenem? 5. Vyjmenujte nej důležitější instituce a organizace, které působí v oblasti lázeňství u nás i ve světě! odpovědi 1. Viz kapitola 8. 2. 2. Viz kapitola 8.1 a 8.2. 3. Viz kapitola 8.3. 4. Viz kapitola 8.1. 5. Viz kapitola 8.4. nezapomeňte na odpočinek Albert Einstein: „Nejvýznamnej ším uměním učitele je probouzet v žácích radost tvořit a poznávat." „Kdybych měl k dispozici hodinu na zvládnutí problému, na kterém by závisel můj život, strávil bych 40 minut jeho studiem, 15 minut jeho analýzou a 5 minut jeho řešením." „Kdo už se nedokáže divit, kdo nedokáže žasnout, je mrtvý." 97 Inspirace z ČR a zahraničí - příklady dobré praxe 9. INSPIRACE Z ČR A ZAHRANIČÍ - PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE rychl ý náhled kapitol y Poslední kapitola studijní opory se zabývá lázeňstvím v dalších státech Evropy, ale v závěru jsou i některá data o lázeňství a wellness i mimo Evropu. První část této kapitoly popisuje lázeňský incoming v České republice, tedy ukazuje, jak vyspělé lázeňství v České republice přispívá k mezinárodnímu cestovnímu ruchu, cíle kapitoly Po prostudování kapitoly bude student znát: •/ Kolik k nám jezdí cizinců do lázní a odkud. S Ve kterých státech Evropy je lázeňství na vysoké úrovni a může nám být příkladem. •/ Jak to vypadá s lázeňství i mimo Evropu. klíčová slova kapitoly Lázeňství a Evropa. Lázeňství v Německu, Francii a dalších státech Evropy. Lázeňský incoming. Lázně a wellness ve světě. 9.1. Vliv lázeňského incomingu na cestovní ruch v krajích ČR • Jak plyne z následujících dvou grafů, lázeňští hosté ovlivňují v jednotlivých krajích průměrnou délku pobytu turistů a také „sezonalita" - rozložení počtu turistů v jednotlivých měsících roku. • V Karlovarském kraji je návštěvnost kraje rovnoměrnější než v ostatních krajích a to i z pohledu nerezidentů. Dokonce je rovnoměrnější než v Praze. Tak průměrná délka pobytu je v Karlových Varech 6,8 dne, v Luhačovicích 6,7 dne, Františkových Lázních dokonce 9,2 dne, Mariánských Lázních 6,3 dne, zatímco v Praze pouze 3,4 dne. • Z dalšího grafu je patrné, že v Karlovarském kraji je ubytováno v lázeňských ubytovacích zařízeních 49 % hostů, přičemž počet přenocování činí v těchto zařízeních dokonce 72 %. 98 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Obr. 25: Počet přenocování hostů v HUZ (po měsících 2015, v mil.) - vybrané kraje 2,0 i hítli i ČR MeMú a obce s iiejv Srším počtem h oslů ubytovaných v HUZ v roce 2015 Názov obes Kraj [v Hi,| Prüm, doba pobitu (dny) Nózav obes Km j [y Ih.) Prüm, dobo pobytu [dny) Prahů PHA *605,8 3,4 LBK 12J.Ó 1.3 Brno JI IV. 2,8 Liberec LBK 112.6 3,4 Karlovy Vory KVK 6.6 rVroMavky JHM 109. B 3.5 Plzeň PLK 260,2 2.9 Luhačovice ZLK 10714 6.7 Ěpindtérw Mlýn KKK 253.3 4,6 FrardiJtovy lamě KVK 105.8 9.2 MoriánifcĚ lázně KVK 6.3 Hradím Kronově i IKK f 1.5 2,9 Čcrský Krumlov J HC 205,9 Z 5 Lipno nad Vilovou JHC 91.1 5.3 Oitiíwei 199,6 19 Doksy LBK 81,1 4,4 ČoAé Eudéjovíe J HC 151,4 2,4 Mikulov JHM 19A 2,5 OlomoMC OLK 136,4 27 V«lké Karlovic* ZLK 66,3 3.2 I níít? > «IO'tl2l i U S 4 7 ijtlOIIBi 3 SJ í4?Sí;(ll!líl ! ];4 S 6 7 8 »lOlllil 5 3 i 5 i :■' 6 10' I l> I 3 3 .1 i 4 7 4 ? 101112 hlúvni' flnä»ro Praho Jihočeský J lilürr aký Karlovarsky Královehradecký Liberecký Zdroj: přednáška autora v rámci předmětu Mezinárodní cestovní ruch: Lázně jako významná součást nabídky na mezinárodním trhu cestovního ruchu. 3. 12. 2018. Podle dat CSU 2017 Obr. 26: Návštěvnost lázeňských ubytovacích zařízení ve vybraných krajích ČR (v mil.) POČET HOSTŮ UBYTOVANÝCH V HUZ POČET PŘENOCOVÁNÍ V HUZ z toho v lázeňských ubytovacích zařízeních Zdroj: přednáška autora v rámci předmětu Mezinárodní cestovní ruch: Lázně jako významná součást nabídky na mezinárodním trhu cestovního ruchu. 3. 12. 2018. Podle dat CSU 2017 • Lázeňský incoming v ČR (2017) • Lázně jsou čím dál častějším cílem turistických cest. V roce 2017 se v Česku takto rekreovalo 855 tisíc hostů. To je o 20 % víc než v roce 2012. • Mezi lázeňskými klienty mírně převažovali tuzemští hosté, jejichž počet neustále roste. Necelých 47 % zaujímali turisté ze zahraničí. 99 Inspirace z ČR a zahraničí - příklady dobré praxe • Největší zájem o české lázně mají Němci. V roce 2017 jich do lázeňských ubytovacích zařízení přijelo 199 tisíc. Z Ruska 65 tisíc hostů. A na třetí pozici se umístil Tchaj-wan s 18 tisíci hosty" • Hosté strávili v lázních celkem 7,4 miliónu nocí. Větší část opět připadala na domácí klientelu. • K návštěvě lázní si lidé nejčastěji vybírají třetí čtvrtletí roku. 28 % přenocování v roce 2017 připadlo právě na tento kvartál. Obdobně tomu bylo i v letech předchozích. • Nej oblíbeněj ší j sou lázně v Karlovarském kraj i, který j e proslulý nej en Karlovými Vary. Nacházejí se v něm i Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart a Jáchymov. Spolu s léčivými prameny je kraj bohatý i na přírodní minerální vody. Od roku 2013 klesá počet tuzemských i zahraničních návštěvníků, kteří si pobyt platí ze svého. Zatímco v roce 2013 lázeňská zařízení pečovala o 165 623 cizinců, předloni jich přijelo zhruba o čtvrtinu méně a zároveň nejméně od roku 2006. Podobně u tuzemských samoplátců zaznamenaly lázně pokles z 139 605 klientů v roce 2013 na 122 021 v roce 2016. • Cizinci v lázních pobývali průměrně 13 dní, tuzemští samoplátci pak asi sedm dní. Zatímco cizinci vyhledávají nejčastěji lázně v Karlovarském kraji, mezi domácími klienty, kterým pojišťovna nepřispívá, jsou nej oblíbenější zařízení v Jihočeském kraji, následují lázně v Karlovarském a Zlínském kraji. 9.2. Lázeňství v Evropě Historie evropského lázeňství • Využívání přírodních léčivých zdrojů, koupele, lázně, pití vod a lázeňské léčení hrály v lékařství odedávna značnou roli jako jeden z nej starších způsobů terapie. • Historie lázeňství v Evropě sahá již do doby před naším letopočtem. Lidé se od pradávna zajímali o přírodní minerální prameny, které se od běžných pramenů lišily především svým vzhledem, chutí či teplotou. Tyto „zázračné" prameny, spojené s legendou, podporovaly rozvoj osídlení v dané oblasti. • Je zajímavé, že i když se léčivé zdroje vyskytovaly na mnoha místech planety, stalo se lázeňství tak, jak ho dnes chápeme, víceméně evropskou záležitostí. Nejbohatší evropské tradice najdeme v Itálii, Španělsku, Francii, Německu, v Rusku a Polsku - v zemích s antickým vzorem. • Ve starověkém Řecku byly lázně důležitou součástí nejprve soukromého později postupně i veřejného života. Římské legie, které na léčivé prameny narazily během válečných tažení, využívaly především vodoléčbu a to zejména na území dnešní Francie, ale i v jiných částech Evropy (dnešním Německu, Chorvatsku, Maďarsku, atd.). 100 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory V samotném Římě byly první veřejné lázně zbudovány počátkem prvního století. Kromě koupelí mohli již návštěvníci lázní využívat široké nabídky doprovodných služeb např. masáží, galerií, knihoven, divadelních sálů apod. Ve starověkém Řecku byly lázně důležitou součástí nejprve soukromého později postupně i veřejného života. Římské legie, které na léčivé prameny narazily během válečných tažení, využívaly především vodoléčbu a to zejména na území dnešní Francie, ale i v jiných částech Evropy (dnešním Německu, Chorvatsku, Maďarsku, atd.). V samotném Římě byly první veřejné lázně zbudovány počátkem prvního století. Kromě koupelí mohli již návštěvníci lázní využívat široké nabídky doprovodných služeb např. masáží, galerií, knihoven, divadelních sálů apod. V 18. a 19. století se evropské lázeňství vyvíjelo v závislosti na celkovém stavu a vývoji společností jednotlivých zemí. Předpokladem dalšího velkého rozvoje lázeňství, který v tomto období nastal, se staly nové poznatky z oblasti techniky, průmyslu a jiných vědních oborů. Prospěch lázeňským oblastem přinesla rovněž nová možnost přepravy po železnici. Lázně se tak v 19. století staly důležitým léčebným, ale i společenským centrem, kde se mohli setkávat obchodníci s aristokraty a umělci. Kulturní rozkvět společnosti spolu s bohatou klientelou výrazně ovlivnil rozvoj lázeňských míst po stránce léčebné, architektonické i obchodní. V této době dochází k výstavbě nových budov, kolonád a divadel Rakousko s Německem sdílí podobnou lázeňskou historii, a i když nemá přímořské oblasti, disponuje rozsáhlým územím Alp. Perlami rakouského lázeňství jsou Bad Ischl ležící v Horních Rakousech, což jsou nej starší solné lázně na světě, a Baden, ležící nedaleko Vídně, které jsou zase sírnymi lázněmi. V podobné situaci je i Švýcarsko, jehož minerální prameny v Badenu nedaleko Curychu znali už Římané, a lázně v Davosu zase s oblibou navštěvuje současná klientela. Lázeňský byznys v těchto zemích si prošel velkou recesí v polovině devadesátých let. Nejlépe na ni zareagovali Švýcaři, kteří tlačili na propagaci lázeňství a dodnes z toho těží. Švýcaři se mimo jiné velmi usilovně zaměřili na klientelu žen po padesátce, což se ukázalo jako prozíravá strategie, protože jde o klientelu, která má dostatek finančních prostředků, usilovně o sebe pečuje a zároveň má i dost času užívat si v lázních delší dobu. Dalším trumfem Švýcarska je také důraz na luxusní wellness hotely a penziony, které byly nezřídka propojeny s tradičními lázněmi. 101 Inspirace z ČR a zahraničí - příklady dobré praxe • Posledním velkým trumfem Švýcarů je kvalitní personál lázeňských lékařů přes nutriční specialisty až po trenéry fitness. Díky tomu dnes Švýcarsko představuj e silnou baštu luxusních lázní a wellness s klientelou, která není příliš citlivá na ekonomické výkyvy. Oproti tomu rakouský a německý lázeňský a wellness byznys v posledních letech čelí jisté stagnaci. Problém spočívá v tom, že mnozí tradiční němečtí a rakouští návštěvníci lázní jezdí do levnějších lázní v Maďarsku či v Česku a návštěvníci zaměření spíše na wellness prchají do Polska či do Slovinska, tedy zemí, které jsou blízké a vsadily na velký rozvoj služeb v těchto oblastech. • V lázeňství se jistojistě daří Maďarsku a ve wellness naopak Polsku, které mnohdy i za peníze z fondů Evropské unie masivně investovalo do rozvoje wellness turistiky. • Němci a Rakušané se snaží úbytek domácí klientely poměrně úspěšně nahrazovat turisty ze zemí, kde lázeňská tradice není tak silná a její obyvatelé kouzlo lázeňství a wellness teprve objevují. Jde samozřejmě o země asijské a arabské. Rakousko však láká třeba i českou bohatou klientelu. • Důvodem je poměrně zdařilá sázka na „medical wellness", tedy spojení pohody a relaxace wellness s tradičními lázeňskými postupy medicíny postavené na důkazech. • Rakouské lázně se také úspěšně zaměřují na specifickou léčbu některých moderních civilizačních nemocí. Zajímavým rakouským projektem, který si získal celosvětový věhlas a oblibuje La pura women's health resort v Gars am Kamp, který se zaměřuje na služby wellness a „medical wellness" pouze pro ženskou klientelu. V hotelu La pura smí být ubytovány a na procedury chodit jen ženy. • Itálie je nej významnější m dědicem římského lázeňství, což samo o sobě má velký turistický potenciál, a Italové jsou si toho vědomi. V Itálii samotné je na sto padesát významných lázní a některé mají prakticky nepřetržitou lázeňskou tradici už od dob starého Říma. • Itálie má stejnou výhodu jako Německo, tedy nejen vysokohorské oblasti s termálními prameny, ale i přímořská letoviska. Významné minerální prameny a termální prameny sopečného původu se nacházejí třeba na ostrově Ischia v Neapolském zálivu. • Podobně slavné lázně jsou Abano Terme v provincii Padova. Toto lázeňské městečko na severu Itálie je významným nalezištěm rašeliny a díky termálním pramenům jde údajně o největší termální lázně v Evropě, které se specializují na bahenní terapii. V Abano Terme se poměrně úspěšně daří kombinovat jak tradiční lázeňství, tak různé druhy wellness • Termální a minerální prameny nabízí i Francie, která se také pyšní jak horskými, tak přímořskými oblastmi. Jenom v takovém Vichy se nachází na sto sedmdesát minerálních pramenů vhodných pro léčbu trávicího ústrojí a třeba cukrovky. 102 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory • Proslavené Lurdy jsou nejen místem, kam směřují křesťanští poutníci, ale díky léčivým pramenům se tu nachází turisticky úspěšné lázně. • Rozvíjející lázeňskou zemí je rozhodně i Maďarsko, které také čerpá ze své dlouhé tradice spojené už se starověkými Římany. Perlou maďarského lázeňství je jistě Budapešť, což je v Evropě jediné hlavní město, v němž se nachází termální vřídla a prameny. Budapešť kromě lázeňství sází i na rozvoj wellness hotelů a samozřejmě na spojení lázeňství a wellness. • Dalšími významnými lokalitami maďarského lázeňství j sou Harkány, termální sirné lázně, kde lze síru inhalovat rozpuštěnou ve formě plynu. V Hévizu se pak nachází nej větší jezero s horkou vodou v Evropě. Termální jezero má plochu přes 47 tisíc čtverečních metrů a jeho mírně radioaktivní voda obsahuje síru, alkálie a soli vápníku. Voda v jezeře se díky silnému prameni údajně úplně vymění každých 28 hodin. • Zajímavé je, že navzdory silné evropské lázeňské tradici existují na starém kontinentě země, kde lázeňství, až na některé výjimky, prakticky neexistuje, jako jsou ku příkladu skandinávské země, Velká Británie či Nizozemí, nebo má velmi slabou infrastrukturu jako v Belgii, Polsku, Rusku či Ukrajině. případová studie: • Evropské země s tradičním pojetím lázeňství (např. Německo, Itálie, Francie, ale i ČR a SR) jsou nadále lázeňskými velmocemi, ovšem postupně se k nim přidávají další země s nabídkou nových moderních produktů, které jsou velmi blízké typicky evropskému komplexu těchto služeb. Tak dnes můžeme lázeňské programy nalézt v přímořských centrech Tuniska, Izraele, Turecka, thallassoterapie se bouřlivě rozvíjí v Jižní Americe a Mexiku, své tradiční horké prameny znovu objevují i Japonci. • Z pohledu potenciálu lázeňských produktů nabízí Evropa ve svých nejméně tisíci lázeňských míst skoro všech zemí (kromě Skandinávie a některých pobaltských států jsou v tomto počtu zahrnuty všechny země světadílu) množství kapacit a programů pro nej různější formy, délky i motivace pobytů. • Jen v nej významnějších lázeňských velmocích - Německu, Itálii a Francii - je k dispozici dohromady minimálně 600 významných center. V těchto evropských střediscích se kromě evropsky tradičních a klasických léčebných postupů stále více uplatňují nové a moderní trendy s alternativním charakterem včetně indických, čínských a orientálních léčebných metod, svou obrodu prožívá přírodní léčba (Kne-ippovy kúry) • Nacházíme tu také stále častěji nej modernější aquaparky, kosmetické a obdobné služby. Ty nemusí být léčebným lázním „vnitřní" konkurencí, naopak mohou být kvalitním doplňkem stávajících klasických léčebných služeb. 103 Inspirace z ČR a zahraničí - příklady dobré praxe • Lázeňství v kontextu cestovního ruchu je komplexem řady faktorů - především úrovně a rozsahu nabízených služeb, propagace atd. Příkladem malé, ale turisticky velmi vyspělé země je Rakousko, které disponuje ve své nabídce minimálně 80 významnými lázeňskými místy a řadou klimatických center. Tabulka 7: Porovnání formy lázeňské péče v některých evropských zemích Země Počet přenocování za rok Počet hostů za rok Hradí lázeňské procedury Hradí ostatní procedury Hradí ubytování, stravování Maďarsko 3 836 000 426 000 100% 100% 50% Německo 121 773 177 17 623 743 100% 100% částečně/ 100 % Rakousko 18 657 000 100% 100% Částečně/ 100% Slovensko 2 499 606 137156 100% 100% 20 - 80% Česká rep. 5 500 000 380 000 100% 100% ne/ 100% Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 Lázeňství ve Francii 108 lázeňských míst • cca 100 000 pracovních míst • 200 mil EUR z veřejných rozpočtů • přes 9 mil přenocování v lázních cca 550 tis. hostů v lázních (99% domácích) z 30 % vlastnictví veřejného sektoru Lázeňskou velmocí je sousední Německo. Jeho lázně staví na skutečně neuvěřitelném množství přírodních zdrojů, ať už jde o léčivé prameny, nebo horské a přímořské podnebí. Německé lázně si díky nepřetržitému kontinuálnímu vývoji v tržních podmínkách (tedy v oblasti bývalé Německé spolkové republiky) vytvořily nejen velmi úspěšné vědecké způsoby léčby pomocí různých lázeňských metod, ale zároveň na sebe postupně nabalily další aktivity ze široké nabídky wellness a také různé turisticky přitažlivé atrakce. Německé lázně jsou propojeny s cyklotrasami, stezkami pro nordic walking či běžné procházky, s různými parky a kulturními institucemi a pravidelnými kulturními akcemi • 300 lázeňských míst • 350 000 pracovních míst • 150 000 lůžek • Zhruba ročně absolvuje na náklady veřejných financí: 104 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory • 173 000 osob preventivní pobyt • 697 747 osob rehabilitační pobyt • 144 215 pobytů matky s dětmi 1 EUR investované do rehabilitace přináší 5 EUR celoekonomického přínosu V roce 2010 znamenala investice do rehabilitace v Německu úsporu 5,8 mld. EUR, v roce 2025 to bude již 23 mld. EUR V roce 2010 se ušetřilo díky rehabilitaci 5-7 mil. dnů pracovní neschopnosti (27 tis. pracovních míst), v roce 2025 se očekává až 17 mil. (cca. 80 tis. pracovních míst) Francie • 108 lázeňských míst • Asi 100 000 pracovních míst • 200 milionů EUR z veřejných rozpočtů • Přes 9 milionů přenocování v lázních • Asi 550 tisíc hostů v lázních (99 % domácích) • Z 30 % vlastnictví veřejného sektoru 9.3. Vybraná lázeňská místa v Evropě BAD FŮSSI, Německo 1. Počet českých hostů zde vzrostl za posledních pět let o 500 % 2. 12.000 m2 rozlehlý termální areál a velkolepá wellness oáza „Saunahof" 3. Proslulé termální prameny. Vyvěrají zde z tisícimetrové hloubky o teplotě 56 °C a obsahují zvláštní druh sulfidu síry, který má výrazné účinky při léčbě onemocnění kloubů Obrázek 25: Ilustrační obrázek z výše uvedených lázní Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 STEGERSBACH, RAKOUSKO 4. Na počátku 90. let minulého století - velká naftařská společnost s vizí, že narazí na ropu 5. Prameny vyvěrají až z hloubky 3 000 metrů a dosahují teploty 37 stupňů 105 Inspirace z ČR a zahraničí - příklady dobré praxe 6. Obsahují nezvykle vysoký obsah cenných minerálů 7. Dermatologické kožní problémy, alergie, nemoci pohybového aparátu nebo krevního oběhu 8. Léčebný hotel Larimar 9. Thermenhotel PuchasPlus Obrázek 26: Ilustrační obrázek z výše uvedených lázní Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 ISTANBUL, Turecko Kdo navštíví Istanbul, musí se zastavit i v lázních. Turecké lázně patří k nedílné součásti návštěvy toho města. Jedny z nejznámějších a nej populárnějších jsou Cagaloglu Hamám. Je to ideální místo, kde si dopřát pravou tureckou masáž, parní lázeň a ochutnat sladký turecký čaj. Obrázek 27: Ilustrační obrázek z výše uvedených lázní Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 BUDAPEŠŤ, Maďarsko V Budapešti je 128 činných pramenů a je právem nazývána jako město lázní. Návštěvníkům nabízí ohromné množství vyžití. Například nej starší maďarský lázeňský Gellért, jedna z pých Budapešti. Nebo zdravotní koupele Rudas. Tři hlavní prameny koupelí (Juve-ntus, Attila aHungaria)jsou napájeny 15 menšími prameny. Vodaj e hodnocena j ako léčivá voda a má vysoký obsah fluoridů. 106 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Obrázek 28: Ilustrační obrázek z výše uvedených lázní Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 Héviz, Maďarsko 10. Nej větší jezero s horkou vodou v Evropě 11. Mírně radioaktivní voda obsahuje síru, alkálie a soli vápníku 12. Voda v jezeře se díky silnému prameni údajně úplně vymění každých 28 hodin Obrázek 29: Ilustrační obrázek z výše uvedených lázní Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 BATH, Velká Británie Regenerační zázraky lázní ve městě Bath jsou známé už od římských časů, kdy se v termálních vodách Avon koupali místní Keltové a Římané. Město je vybudováno kolem přírodních horkých pramenů. V roce 2006 byly otevřeny Thermae Bath Spa a město tak získalo zpět historickou pozici jediného města Velké Británie s přírodními horkými prameny 107 Inspirace z ČR a zahraničí - příklady dobré praxe Obrázek 30: Ilustrační obrázek z výše uvedených lázní Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 TOSKÁNSKO, Itálie Lázeňské město San Filippo se nachází v nádherné krajině pod horou Monte Ami-ata. Voda s teplotou 37 stupňů padá z vodopádů na vápencové podloží a vytváří pozoruhodné útvary. Její léčivý účinek znali už staří Římané. San Filippo nabízí i zimní koupání "pod širákem". Obrázek 31: Ilustrační obrázek z výše uvedených lázní Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 REYKJAVÍK, Island Reykjavik se řadí k předním evropským lázeňským městům, je ideální pro návštěvu přírodních komplexů. Nabízí například vyhřívané venkovní bazény. Nejznámějším komplexem je Blue Lagoon, který láká na modro-mléčnou termální lagunu o rozloze 5000 m2. Obrázek 32: Ilustrační obrázek z výše uvedených lázní 108 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 ANDALUSIE, Španělsko Andalusie vyniká lázněmi v arabském stylu a nabízí lákavý zážitek pro muže i ženy, a to fantastický způsob, jak se dostat do idylického životního tempa. Obrázek 33: Ilustrační obrázek z výše uvedených lázní Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 BADEN-BADEN, Německo Baden-Baden je populární lázeňské město. Kvůli přítomnosti horkých solných pramenů tu první koupele postavili už Římané. V 1. století tu založili lázeňské město, po celém obvodě obehnané hradbami. Známejšou rovněž Friedrichovy a Augustinovy lázně. Obrázek 34: Ilustrační obrázek z výše uvedených lázní Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 KARLOVY VARY, Česká republika Jedinečnost Karlových Varů tkví především v lázeňské léčbě a k ní užívaných minerálních pramenech. Místní lázeňství je založeno na využívání minerální vody s léčivými účinky, která vzniká v granitovém krystaliniku v hloubkách okolo 2 000 metrů. Ze 79 pramenů je 13 zachyceno a používají se pro pitné kůry. Ve městě je celkem 5 kolonád. 109 Inspirace z ČR a zahraničí - příklady dobré praxe Obrázek 35: Ilustrační obrázek z výše uvedených lázní Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 PAMUKKALE, Turecko Je jednou z nej větších turistických atrakcí v Turecku. Svah pokrytý sněhově bílým travertinem. Vzhledem připomíná kopec nebo hrad bavlny. Jde o oblast tektonického zlomu, kde na povrch vytékají minerální prameny bohaté na vápník. Aby nedošlo k poškození teras, musí návštěvníci chodit bosí. Odměnou jim j e příjemné brouzdání jezírky s minerální vodou. Obrázek 36: Ilustrační obrázek z výše uvedených lázní Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 BAVORSKÉ ALPY, Německo V Bavorsku se nacházejí největší lázně Evropy Bad Fiissing. Jejich věhlas je úzce spjat se 3 obrovskými termální komplexy. Je zde 10 000 m2 termální vodní plochy a 80 termálních bazénů. Relaxovat mezi horami můžete v Bad Reichenhall, kde pramení několik solných pramenů 110 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Obrázek 37: Ilustrační obrázek z výše uvedených lázní Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 LÁZNĚ RAJECKÉ TEPLICE, Slovensko Od 13. stol. jsou Lázně Rajecké Teplice známé díky pramenům — termální hydrouhliči-tano-vápenato horečnatá voda o teplotě 39 °C Léči tady neurotická onemocnění, pohybový aparát netuberkulózní nemoci dýchacích cest a nemoci z povolání Obrázek 38: Ilustrační obrázek z výše uvedených lázní Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 LÁZNĚ SLIAČ, Slovensko Ve střední Evropě jsou jediné lázně, kde vyvěrají prameny vody s vysokým obsahem oxidu uhličitého Léčba: oběhový systém, chronické revmatické onemocnění, srdeční val, srdeční chlopně, všechny formy ischemické choroby srdce bez aktivity, civilizační a manažerské nemoci, vysoký krevní tlak, křečové žíly a trombózy 111 Inspirace z ČR a zahraničí - příklady dobré praxe Obrázek 39: Ilustrační obrázek z výše uvedených lázní Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 Itálie dědicem římského lázeňství 150 významných lázní má stejnou výhodu jako Německo, tedy nejen vysokohorské oblasti s termálními prameny, ale i přímořská letoviska Významné minerální prameny a termální prameny sopečného původu se nacházejí třeba na ostrově Ischia v Neapolském zálivu Abano Terme v provincii Padova naleziště rašeliny, největší termální lázně v Evropě, které se specializují na bahenní terapii BAGNO VIGNONI starorímskych lázně, ve kterých bazén s termální vodou nahradil náměstí Obrázek 40: Ilustrační obrázek z výše uvedených lázní Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 112 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory 9.4. Lázně i za hranicemi Evropy pro zájemce Země s tradičním pojetím lázeňství (např. Německo, Itálie, Francie, ale i ČR a SR - cca 600 center) přidávají země s nabídkou nových moderních produktů vlastním posláním a strukturou nabídky velmi blízké tomuto typicky evropskému komplexu produktů. V přímořských centrech Tuniska, Izraele i Turecka, thallassoterapie se bouřlivě rozvíjí v Jižní Americe a Mexiku, své tradiční horké prameny objevují znovu i Japonci Obr. 41: Členové ESPA - 19 Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 Obr. 42: Přínosy wellness ve světové ekonomice 2013 Global Wellness Economy: $3,4 trillion in 2013 Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 113 Inspirace z ČR a zahraničí - příklady dobré praxe Obr. 43: Přínosy wellness ve světové ekonomice 2015 Global Wellness Economy: $3.7 trillion in 2015 Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 Obr. 44: Přínosy lázeňství ve světě 2007 - 13 Spa Industry Spa industry growth since 2O07 has far outpaced overall global economic growth (31% change in world GDP from 2007-2013). Spa Facilities Number of Spas 105,591 {47% growth since 2007) Revenues 174.1 billion (47% growth since 2007) Employees 1.9 million {58% growth since 2007) Spa Industry Revenues $94.0 billion {56% growth since 2007) Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 Obr. 45: Přínosy lázeňství ve světě 2015 Global Wellness Economy Highlights (2015) Spa Industry Number of Spat: 121 595 (,7% CAGR from 2013-2015) Spa Rmnuu: $77.6 billion Q% CAGR from 2013-2015) Spa Employ mo tit: 2,150.147 (S% CAGR from 2013-2015) Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 114 Jiří Vaniček - Lázeňské pobyty pro seniory Obr. 46: Přínosy lázeňství podle regionů Spa Industry by Region, 2013 Number of spas, spa revenues, and revenue growth since 2007 Europe $29.3b Revenues (+62%) Latin America $4.7b Revenues (+86%) Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 Obr. 46: Přínosy wellness podle regionů Wellness Tourism by Region, 2013 Number of wellness trips (inbound and domestic), expenditures, and expenditures growth since 2012 Europe $178.1 b Revenues (+12%) Zdroj: Přednáška Moniky Hilšerové v rámci předmětu Lázeňství na FMV VŠE ZS 2018/19 115 Inspirace z ČR a zahraničí - příklady dobré praxe Tabulka 8: Dvacet největších lázeňských trhů 2013 Top Twenty Spa Markets, 2013 United States Number of Spas Employment Revenues tust billions) Rank in 2013 C2007 Rank] 22,852 SM. 610 $16.25 1(1) Germany 5.575 26 4SI 2 fii Japan 6,95a 113,397 í 5.95 3(2) China 9.452 225.341 4(7) f ranee 3.556 70,232 $5.12 5 (4) Russia 2.728 101.373 $291 6(13) Italy 2.679 $276 7 fSJ United Kingdom 2,964 52.903 S2.S' 8(6) Spam 2,432 45,381 $2.14 9Í8) Canada 3.65Ů 42.771 $2.04 10 (9) Austria 1.200 29,507 $1.65 11 (11) South Korea 2.00'j J&.751 $■■ 38 "2