Other formats:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{37089, author = {Šlouf, Jakub}, article_location = {Praha}, article_number = {4}, language = {cze}, issn = {1210-7050}, journal = {Soudobé dějiny}, title = {Očista průmyslových závodů od kolaborantů a „asociálních živlů“ v roce 1945. Politická machinace, exces retribuce, či inkubátor revoluční morálky?}, volume = {25}, year = {2019} }
TY - JOUR ID - 37089 AU - Šlouf, Jakub PY - 2019 TI - Očista průmyslových závodů od kolaborantů a „asociálních živlů“ v roce 1945. Politická machinace, exces retribuce, či inkubátor revoluční morálky? JF - Soudobé dějiny VL - 25 IS - 4 SP - 20-63 EP - 20-63 PB - Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR SN - 1210-7050 N2 - Autor na základě rozsáhlého výzkumu v centrálních i podnikových archivech sleduje očistu průmyslových závodů od kolaborantů a takzvaných asociálních živlů v Československu v roce 1945. Popisuje ji jako normotvorný proces, během nějž se v praxi na jednotlivých pracovištích vyjednávala podoba nového revolučního hodnotového systému a na něm založených kritérií viny ve vztahu k okupační minulosti. Své uplatnění v něm nacházel vyhrocený nacionalismus a sociální rovnostářství, přerůstající až do třídního antagonismu. Do očistného procesu byly vedle činů stíhaných oficiální legislativou inkorporovány různorodé drobné konflikty zaměstnanců z doby okupace, zejména spory mezi podřízenými a nadřízenými. Z toho důvodu byli z továren odstraňováni převážně vedoucí úředníci, personalisté, úkoláři a dílovedoucí. Artikulování viny jedněch přitom fungovalo v psychologické a symbolické rovině jako očištění ostatních, zejména dělníků a řadových úředníků. Vybraná kritéria viny se poté stávala součástí legitimizačního schématu probíhající revoluce. Studie dokumentuje, jak se prvotní živelné zásahy zaměstnanců od poloviny května 1945 pokoušely regulovat, formalizovat a sjednotit závodní rady prostřednictvím vyšetřovacích komisí, které si však jakožto legislativně nezakotvené orgány musely utvářet vlastní neoficiální právní předpisy. Právní nejistota v továrnách však vedla k úpadku autority nadřízených, k poklesu pracovní morálky a k devalvaci odbornosti. V polovině července 1945 proto do očistného procesu vstoupily orgány Revolučního odborového hnutí, které měly zájem na posílení výkonnosti znárodňovaného průmyslu. Při krajských odborových radách vznikly odvolací senáty, které v druhé instanci rozhodovaly spory z jednotlivých průmyslových závodů. Kladly přitom vyšší nároky na zpracování právních podkladů a podporovaly začlenění postižených osob na adekvátní odborné pozice ve výrobním procesu. V říjnu 1945 byly pak výsledky podnikové očisty na nátlak odborů začleněny do rámce oficiální legislativy prostřednictvím takzvaného malého retribučního dekretu. Výsledný právní řád tak byl zjevným kompromisem mezi předválečnými právními zvyklostmi a morálními kritérii utvořenými během revoluce v květnu 1945. ER -
ŠLOUF, Jakub. Očista průmyslových závodů od kolaborantů a „asociálních živlů“ v roce 1945. Politická machinace, exces retribuce, či inkubátor revoluční morálky? \textit{Soudobé dějiny}. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, vol.~25, No~4, p.~20-63. ISSN~1210-7050. 2019.
|