Přehled o publikaci
2017
Vznik falešných vzpomínek u dětí školního věku jako důsledek misinformace
ŽITNÍKOVÁ, Dominika a Lenka LACINOVÁZákladní údaje
Originální název
Vznik falešných vzpomínek u dětí školního věku jako důsledek misinformace
Název anglicky
The creation of false memories of school-aged children as a consequence of misinformation
Autoři
ŽITNÍKOVÁ, Dominika (203 Česká republika, domácí) a Lenka LACINOVÁ (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
E-psychologie, Olomouc, Českomoravská psychologická společnost, 2017, 1802-8853
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
Psychologie
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14230/17:00097234
Organizace
Fakulta sociálních studií – Masarykova univerzita – Repozitář
Klíčová slova česky
syndrom falešné paměti; misinformace; sugestibilita; zkreslení vzpomínek; zkreslující otázky
Klíčová slova anglicky
false memory syndrome; misinformation; suggestibility; changing memories; misleading question
Návaznosti
MUNI/A/1086/2016, interní kód Repo.
Změněno: 4. 9. 2020 08:28, RNDr. Daniel Jakubík
V originále
Lidská paměť není příliš přesná a spolehlivá, naopak je docela snadno zmanipulovatelná. Stačí i nenápadný podnět z okolí, který utkví v paměti, aby přepsal nebo se navázal na původní vzpomínky. Takto může dojít jak ke zkreslení původních vzpomínek, tak i k vytvoření zcela nových. Protože děti jsou sugestibilnější než dospělí, můžou být jejich vzpomínky a svědectví považovány za méně věrohodné. V tomto experimentu byl zkoumán vliv zkreslujících informací na původní vzpomínku u vzorku 107 dětí školního věku. Během misinformační procedury byla u 45,7 % dětí skrze sugestivní otázky vytvořena vzpomínka na něco, co nemohly vidět. Rozdíl mezi kontrolní a experimentální skupinou v chybování u kritické položky byl více jak 20%. Ke všem otázkám byla zařazena škála jistoty, aby se předešlo hádání odpovědí. Ukázalo se, že děti si sice jsou schopny zapamatovat přesné informace, ale při pokládání sugestivních dotazů v osobním rozhovoru se jejich paměť přizpůsobí novým podnětům a stává se nepřesnou v pozdějších výpovědích.
Anglicky
Human memory is not as correct and reliable as it might be considered, as it is possible to be manipulated easily. Even a small suggestion could influence the memory, leading to the distortion of original memory or a creation of a new one. Children are more suggestible than adults, so their memories and testimony could be considered less reliable or trustworthy. In this experiment the influence of misinformation to the memory is examined on the sample of 107 children of school age. During the misinformation procedure the memory have been altered in 45.7 % of cases using misleading suggestive questions. The difference between the experimental and control group in wrong answers to the critical item question was more than 20 %. There was a confidence scale attached to every question. According to the results, even if children are able to remember properly, in situations the suggestive questions are asked in a face-to-face interview, their memories adapt to the new information and become less reliable for further testimony.
