Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@inproceedings{19026, author = {Lyčka, Daniel}, address = {Břeclav}, booktitle = {Regiom : kulturně - vlastivědná revue okresu Břeclav}, keywords = {Lednice; Lednice park; Liechtenstein; Alois I. Joseph; Johann I. Joseph; Hardtmuth; Lednice-Valtice area; the Temple of the Muses; the Temple of the Sun; the Chinese pavilion; the spa}, howpublished = {tištěná verze "print"}, language = {cze}, location = {Břeclav}, pages = {51-76}, publisher = {Muzejní a vlastivědná společnost}, title = {Zaniklé stavby lednického parku}, year = {2014} }
TY - JOUR ID - 19026 AU - Lyčka, Daniel PY - 2014 TI - Zaniklé stavby lednického parku SP - 51-76 EP - 51-76 PB - Muzejní a vlastivědná společnost CY - Břeclav KW - Lednice KW - Lednice park KW - Liechtenstein KW - Alois I. Joseph KW - Johann I. Joseph KW - Hardtmuth KW - Lednice-Valtice area KW - the Temple of the Muses KW - the Temple of the Sun KW - the Chinese pavilion KW - the spa N2 - Lednický park skýtal pro tehdejšího návštěvníka spoustu rozmanitých staveb, jež byly zároveň jakýmsi symbolem dané doby. Tyto objekty v průběhu let zanikly, ať již z důvodu nové zahradní koncepce parku, dezolátního stavu a vysokým renovačním nákladům či kvůli uvolnění stavební plochy. Mezi dnes již zaniklé budovy patřil i Chrám Múz, jenž byl postaven v roce 1809, za knížete Jana I. Josefa z Liechtensteina podle plánů architekta Josefa Hardtmutha, a následně zbořen při stavbě současné budovy palmového skleníku. Interiér zdobily Klieberovy sochy Múz. Další zajímavou stavbou, která byla realizována v roce 1806 podle plánů stejného architekta, jsou tzv. Nové lázně, jež byly zdobeny 4 dórskými sloupy a k jejichž demolici došlo patrně na přelomu 30. a 40. let 19. století. Přídomek „Nové“ bývá s objektem spojován proto, že se v parku již jedny lázně nacházet měly, a to za vlády knížete Aloise I. Josefa z Liechtensteina. Tyto tzv. Staré lázně měly být postaveny po roce 1794, přesto však nemůžeme s jistotou říci, zda k jejich uskutečnění opravdu došlo. Neméně zajímavým je i Chrám Slunce, vystavěný v roce 1794, a podobně jako u všech studovaných objektů, byla stavba projektována podle Hardtmuthových plánů za Aloise I. Josefa. Jednalo se o kamenný monopteros s 8 sloupy, od kterého vybíhalo 8 alejí, přičemž každá z nich byla zakončena jinou stavbou. Kolem roku 1805 došlo k přemístění templu a po roce 1820 k jeho zániku. Rok po stavbě Chrámu Slunce, tedy v roce 1795, nechal tesařský mistr Daum postavit Čínský pavilon. Tento lusthaus byl následně architektem Josefem Poppelackem rekonstruován a později dokonce dalším liechtensteinským architektem Jiřím Wingelmüllerem stržen a vystavěn znovu. Interiér zdobily čínské ručně malované hedvábné tapety, které měl kníže Alois I. Josef koupit ve Vídni, a které pocházely z Versailles. Čínský pavilon zdobil lednický park nejdéle a k jeho likvidaci došlo z důvodu demolice v roce 1892. ER -
LYČKA, Daniel. Zaniklé stavby lednického parku. In \textit{Regiom : kulturně - vlastivědná revue okresu Břeclav}. Břeclav: Muzejní a vlastivědná společnost, 2014, s.~51-76. ISSN~1211-5800.
|