| MÁCHA, Jakub. Unbeantwortbare Fragen. In Drittes Festival der Philosophie. 2012. |
|
Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
|
| Základní údaje | |
|---|---|
| Originální název | Unbeantwortbare Fragen |
| Název česky | Nezodpověditelné otázky |
| Název anglicky | Unanswerable questions |
| Autoři | MÁCHA, Jakub. |
| Vydání | Drittes Festival der Philosophie, 2012. |
| Další údaje | |
|---|---|
| Originální jazyk | němčina |
| Typ výsledku | Vyžádané přednášky |
| Obor | 60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion |
| Stát vydavatele | Německo |
| Utajení | není předmětem státního či obchodního tajemství |
| WWW | URL |
| Organizace | Filozofická fakulta – Masarykova univerzita – Repozitář |
| Klíčová slova česky | rozum; otázky; Kant; Wittgenstein |
| Klíčová slova anglicky | reason; questions; Kant; Wittgenstein |
| Návaznosti | GPP401/11/P174, projekt VaV. |
| Změnil | Změnil: RNDr. Daniel Jakubík, učo 139797. Změněno: 13. 9. 2014 00:50. |
| Anotace |
|---|
| Kants Kritik der reinen Vernunft beginnt mit der Feststellung, es gebe Fragen in der Natur unserer Vernunft, die sie zwar nicht abweisen aber auch nicht beantworten kann. Eine Diagnose folgt sogleich: Diese Fragen übersteigen alles Vermögen der Vernunft. Kant schlägt eine radikale Behandlung vor: Die Vernunft muss in Grenzen der möglichen Erfahrung eingeschlossen werden. Das heißt für ihn jedoch, dass jene unbeantwortbaren Fragen keineswegs aufhören, die Vernunft zu belästigen. Auch Wittgenstein bekennt, dass unsere Vernunft Fragen erkennen kann, nicht aber deren Antworten. Das Ziel seiner Philosophie ist jedoch, den Menschen von diesen Fragen zu befreien, indem er sich in die Regeln des Sprachgebrauchs auskennt. |
| Anotace česky |
|---|
| Kantova Kritika čistého rozumu začíná poznamenáním, že v povaze našeho rozumu existují otázky, které nelze odmítnout ani zodpovědět.Diagnóza následuje bezprostředně: Tyto otázky jsou mimo veškerou moc rozumu. Kant navrhuje radikální léčbu: tyto otázky musí být uzavřeny v mezích možné zkušenosti. To ale neznamená, že tyto otázky přestanou lidský rozum obtěžovat. Wittgenstein také uznává, že náš rozum si klade otázky, na něž nejsou odpovědi.Cílem jeho filosofie je osvobodit lidi z těchto otázek tím, že se orientuje v pravidlech používání jazyka. |
| Anotace anglicky |
|---|
| Kant's Critique of Pure Reason begins by noting that there are questions in the nature of our reason, but they do not reject but can not answer. A diagnosis follows immediately: These questions exceed all power of reason. Kant proposes a radical treatment: The reason must be enclosed in the limits of possible experience. That is, for him, however, that those unanswerable questions end not to harass the reason. Wittgenstein also acknowledges that our reason can identify questions but not the answers. The aim of his philosophy is to free the people of these questions, he knows his way around by the rules of language use. |
