Přehled o publikaci
2025
Die Ethik des Erinnerns! Trauma, Zeugenschaft und Würde in Han Kangs „Menschenwerk“
KOUNTOUROYANIS, KonstantinZákladní údaje
Originální název
Die Ethik des Erinnerns! Trauma, Zeugenschaft und Würde in Han Kangs „Menschenwerk“
Název česky
Etika vzpomínání! Trauma, svědectví a důstojnost v románu "Menschenwerk" od Han Kang
Název anglicky
The Ethics of Remembrance! Trauma, Witnessing, and Dignity in Han Kang’s "Menschenwerk"
Autoři
KOUNTOUROYANIS, Konstantin
Vydání
2025
Nakladatel
FALK e.V. - LVK
Další údaje
Jazyk
němčina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku (nerecenzovaný)
Stát vydavatele
Německo
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizace
Filozofická fakulta – Masarykova univerzita – Repozitář
Klíčová slova česky
Han Kang, laureátka Nobelovy ceny za literaturu 2024, Kde kvete tráva, Menschenwerk, východoasijská literatura, Jižní Korea, povstání v Kwangdžu, prodemokratické hnutí, trauma a násilí, literatura a politika
Klíčová slova anglicky
Han Kang, Nobel Prize in Literature 2024, Human Acts, Menschenwerk, East Asian literature, South Korea, Gwangju Uprising, pro-democracy movement, trauma and violence, literature and politics
Návaznosti
MUNI/A/1674/2024, interní kód Repo.
Změněno: 15. 1. 2026 00:51, RNDr. Daniel Jakubík
V originále
Der vorliegende Beitrag widmet sich der 2024 mit dem Nobelpreis für Literatur ausgezeichneten südkoreanischen Autorin Han Kang, der ersten und bislang einzigen Südkoreanerin, der diese Ehrung zuteil wurde. Ihre 2017 auf Deutsch erschienene literarische Aufarbeitung „Menschenwerk“, die den Gwangju‑Aufstand von 1980 und dessen gesellschaftliche Langzeitfolgen zum Gegenstand hat, wird exemplarisch herangezogen, um ihren einzigartigen literarischen Stil vorzustellen, mit dem es ihr gelang in Südkorea tabuisierte Themen aufzugreifen. Im Zentrum des Beitrags steht die Frage, wie Han Kangs Text Erinnerung, Trauma und Widerstand in eine poetische Sprache überführt und damit ein ethisches Gedächtnis schafft. Neben einer literarisch‑stilistischen Einordnung berücksichtigt der Artikel auch die Rezeption des Werks in Südkorea und hebt die gesellschaftspolitische Bedeutung von „Menschenwerk“ im Kontext gegenwärtiger autoritärer Tendenzen hervor. Die Analyse kombiniert Textpassagen aus dem Roman mit einem zeithistorischen Abgleich und setzt die literarische Darstellung in Bezug zu historischen Dokumenten, geschichts‑ und sozialwissenschaftlichen Abhandlungen sowie zur filmischen Aufarbeitung "A Taxi Driver" von Jang Hun.
Česky
Tento článek se zaměřuje na jihokorejskou autorku Han Kang, která v roce 2024 obdržela Nobelovu cenu za literaturu a je dosud první a jedinou Jihokorejkou, které se této pocty dostalo. Její román "Kde kvete tráva" („Menschenwerk“), který vyšel v německém překladu v roce 2017, představuje literární zpracování povstání v Kwangdžu v roce 1980 a jeho dlouhodobých společenských důsledků. V článku slouží jako případová studie k představení jejího jedinečného literárního stylu, jímž dokázala v Jižní Koreji otevřít tabuizovaná témata. V centru pozornosti článku stojí otázka, jak Han Kang proměňuje paměť, trauma a odpor v poetický jazyk a vytváří tím etickou formu vzpomínání. Kromě literárně-stylistické analýzy se text věnuje také recepci díla v Jižní Koreji a zdůrazňuje společensko-politický význam románu „Human Acts“ v kontextu současných autoritářských tendencí. Analýza kombinuje ukázky z románu s historickými paralelami a vztahuje literární ztvárnění k historickým dokumentům, odborným historickým a sociálněvědním pracím a k filmovému zpracování „A Taxi Driver“ od režiséra Janga Huna.
