V originále
This contribution critically examines the current legal framework and challenges surrounding the expropriation of real estate for mineral extraction purposes in the Czech Republic. The analysis focuses on the reintroduced possibility of expropriation, effective January 1, 2024, exploring its implications for property rights, public interest, and environmental protection. The contribution begins by dissecting the arguments for and against expropriation, emphasizing the concept of public interest and its interpretation in recent case law. It then thoroughly examines the current legal framework, leaving no stone unturned, including the categories of mineral deposits subject to expropriation and the procedural specifics of the expropriation process. Special attention is given to potential constitutional issues arising from the delegation of power to determine strategic deposits to the government. The relationship between expropriation and spatial planning is critically analyzed, highlighting the increased requirements for coordination between mining projects and spatial planning documentation. The contribution explores how this situation may lead to conflicts between local and national interests, potentially resulting in future legal disputes.
Česky
Tento příspěvek kriticky zkoumá současný právní rámec a problémy spojené s vyvlastňováním nemovitostí pro účely těžby nerostných surovin v České republice. Analýza se zaměřuje na znovu zavedenou možnost vyvlastnění, která vstoupila v platnost 1. ledna 2024, a zkoumá její dopady na vlastnická práva, veřejný zájem a ochranu životního prostředí. Příspěvek začíná rozebráním argumentů pro a proti vyvlastnění s důrazem na pojem veřejného zájmu a jeho výklad v nedávné judikatuře. Poté důkladně zkoumá současný právní rámec a nenechává kámen na kameni, včetně kategorií ložisek nerostných surovin podléhajících vyvlastnění a procesních specifik vyvlastňovacího procesu. Zvláštní pozornost je věnována možným ústavním otázkám vyplývajícím z přenesení pravomoci určovat strategická ložiska na vládu. Kriticky je analyzován vztah mezi vyvlastňováním a územním plánováním, přičemž jsou zdůrazněny zvýšené požadavky na koordinaci mezi těžebními projekty a územně plánovací dokumentací. Příspěvek zkoumá, jak tato situace může vést ke střetům mezi místními a státními zájmy, což může v budoucnu vyústit v právní spory.