V originále
Each country has specific regions, which differ mainly in social, demographic, cultural, and economic aspects. Our subject of interest is the study of peripheral environment that has undergone several migratory transformations in the 20th century that have affected it up to the present day. For this reason, the Sudetenland has become the subject of our research interest. The paper aims to show how the selected respondents from the studied region perceive everyday life and how it influences their political attitudes by combining three steps: the theoretical definition of the periphery, specific aspects of life in the selected Central European region, and qualitative structured interviews. For this purpose, we chose respondents' experiences with the political regime until 1989, quality of life, public services, the consequences of the transformation, access to education, the functioning of the community, and their attitudes towards supporting selected political parties. The paper shows how positive experiences of the past regime, but also emotions, mainly nostalgia, frustration and anger, are interwoven into support for political parties for some of the respondents. These factors lead to the choice of populist and radical parties. The authors uniquely extend existing theories of the periphery with a political science approach.
In Czech
Každá země má specifické regiony, které se liší především v sociálních, demografických, kulturních a ekonomických aspektech. Předmětem našeho zájmu je studium periferního prostředí, které ve 20. století prošlo několika migračními proměnami, jež jej ovlivnily až do současnosti. Z tohoto důvodu se předmětem našeho badatelského zájmu staly Sudety. Cílem příspěvku je ukázat, jak vybraní respondenti ze zkoumaného regionu vnímají každodenní život a jak ovlivňuje jejich politické postoje, a to kombinací tří kroků: teoretického vymezení periferie, konkrétních aspektů života ve vybraném středoevropském regionu a kvalitativních strukturovaných rozhovorů. Za tímto účelem jsme zvolili zkušenosti respondentů s politickým režimem do roku 1989, kvalitu života, veřejné služby, důsledky transformace, přístup ke vzdělání, fungování obce a jejich postoje k podpoře vybraných politických stran. Práce ukazuje, jak se v podpoře politických stran u některých respondentů prolínají pozitivní zkušenosti s minulým režimem, ale také emoce, především nostalgie, frustrace a hněv. Tyto faktory vedou k volbě populistických a radikálních stran. Autoři jedinečným způsobem rozšiřují stávající teorie periferie o politologický přístup.