WOKOUN, René. Princip decentralizace v územně správní organizaci České republiky se zvláštním zřetelem na území Moravy a Slezska. In Perspektivy veřejné správy II. 2022.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Princip decentralizace v územně správní organizaci České republiky se zvláštním zřetelem na území Moravy a Slezska
Název česky Princip decentralizace v územně správní organizaci České republiky se zvláštním zřetelem na území Moravy a Slezska
Název anglicky The principle of decentralization in the territorial administrative organization of the Czech Republic with special reference to the territory of Moravia and Silesia
Autoři WOKOUN, René.
Vydání Perspektivy veřejné správy II, 2022.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Prezentace na konferencích
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW URL URL URL
Organizace Vysoká škola finanční a správní, a.s. – Repozitář
Klíčová slova česky Decentralizace; geografické předpoklady; kriteria a realita vymezení územně správních celků
Klíčová slova anglicky Decentralization; geographical assumptions; criteria and reality of the definition of territorial administrative units
Návaznosti TL03000527, projekt VaV.
Změnil Změnil: RNDr. Patrik Mottl, Ph.D., učo 19375. Změněno: 1. 3. 2023 04:11.
Anotace
Princip decentralizace v územně správní organizaci České republiky, se zvláštním zřetelem na území Moravy a Slezska Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Vysoká škola finanční a správní a.s. Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy 1. Decentralizace. 2. Historické souvislosti: Vznikem Československa se zásadně změnily vnější podmínky formování a fungování územně správní organizace. Republika převzala na teritoriu historických zemí (Čechy, Morava, Slezsko) rakouský model územní organizace a s drobnějšími úpravami si jej podržela až do roku 1948. V roce 1949 byla provedena zásadní přestavba územního řízení. Od zemí, velkých politických a malých soudních okresů se přešlo k modelu malých krajů a malých okresů. Na území České republiky bylo vytvořeno 13 krajů. V roce 1960 byly na základě zákona ustanoveny tzv. velké kraje. Toto uspořádání vyplynulo z potřeb centrálního, administrativního a direktivního řízení hospodářství v podmínkách politicko-mocenského systému jedné strany. Uměle vytvořené a příliš velké celky vznikly zejména na Moravě. Do územního vývoje přinesla výraznou diskontinuitu územně správní reforma z r. 1960, která přinesla podstatnou redukci počtu okresů ze 178 na 75. Název okres zůstal tedy zachován, ale o územní kontinuitě nelze hovořit. Snížení počtu okresů bylo vyvoláno zejména snahou vytvořit prostor pro větší rozsah územního řízení ekonomiky, ke kterému však nakonec nedošlo. Je paradoxní, že ačkoliv hlavní smysl zřízení nových okresů se nenaplnil ani na samém počátku, zůstaly tyto okresy klíčové pro státní správu až do r. 2002 a formálně trvají dosud. Je však třeba upozornit, že již při vzniku krajského uspořádání v roce 1960 došlo právě na základě nově a uměle stanovených okresů k mezoregionální deformaci, jež měla své důsledky pro praktický výkon státní správy. Po zrušení krajských národních výborů v roce 1990 vyvstal problém s přímým řízením okresů vládou. Vznikaly různé detašované a dekoncentrované orgány jednotlivých ministerstev, které zvýšily administrativní a finanční náročnost celého systému. 2. Geografické předpoklady. 3. Kriteria a realita vymezení územně správních celků Při vymezování územně správních celků se mnohdy operuje s určitými kritérii, např. s minimální a maximální velikostí územního správního celku, požaduje se alespoň přibližná srovnatelnost celků co do plošné velikosti, počtu obyvatel, eventuálně stupně ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje apod. Dále se bere do úvahy dopravní dostupnost. Rovněž jsou nezanedbatelné psychologicko-sociologické argumenty (např. identifikace) a ekonomické aspekty. Přitom je nutno respektovat skutečnost, že územní samospráva je souborem právních, regionálních, ekonomických, politických a kulturních vztahů. V ČR se vzala při vymezení krajů do úvahy některá kriteria (významná centra osídlení, geografické charakteristiky atd.). Nicméně do stanovení krajských měst a vymezení krajů vstoupily do značné míry subjektivní faktory včetně lobbingu. Zásadním problémem územního vymezení dnešních krajů je jejich vazba na původní okresy stanovené v roce 1960. Toto vymezení územně správních jednotek, okresů bylo již kritizováno před několika desetiletími. Jde o územní jednotky nerespektující mikroregionální strukturu České republiky. 4. Návrhy a diskuse k možnostem změn v územně správním členění státu.
Anotace anglicky
The principle of decentralization in the territorial administrative organization of the Czech Republic, with special attention to the territory of Moravia and Silesia Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. University of Finance and Administration a.s. Department of Regional Development and Public Administration 1. Decentralization. 2. Historical context: In 1949, a fundamental restructuring of territorial management was carried out. There has been a shift from counties, large political and small judicial districts to a model of small counties and small districts. 13 regions were created on the territory of the Czech Republic. In 1960, the so-called large regions were established by law. This arrangement resulted from the needs of central, administrative and directive management of the economy in the conditions of a one-party political-power system. Artificially created and excessively large units arose especially in Moravia. The territorial administrative reform of 1960 brought a significant discontinuity to territorial development, which brought about a substantial reduction in the number of districts from 178 to 75. The name district was therefore preserved, but territorial continuity cannot be spoken of. The reduction in the number of districts was mainly caused by the effort to create space for a larger scale of territorial management of the economy, which ultimately did not happen. It is paradoxical that although the main purpose of the establishment of new districts was not fulfilled even at the very beginning, these districts remained key for state administration until 2002 and formally continue to this day. However, it should be noted that when the regional organization was created in 1960, meso-regional deformation occurred precisely on the basis of newly and artificially defined districts, which had consequences for the practical performance of state administration. After the abolition of regional national committees in 1990, a problem arose with the direct management of districts by the government. Various detached and deconcentrated bodies of individual ministries were created, which increased the administrative and financial demands of the entire system. 2. Geographical prerequisites. 3. Criteria and reality of the definition of territorial administrative units When defining territorial administrative units, certain criteria are often used, e.g. the minimum and maximum size of the territorial administrative unit, at least approximate comparability of the units in terms of area size, number of inhabitants, possibly degree of economic, social and cultural development, etc. Transport accessibility is also taken into account. Psychological-sociological arguments (e.g. identification) and economic aspects are also significant. At the same time, it is necessary to respect the fact that territorial self-government is a set of legal, regional, economic, political and cultural relations. In the Czech Republic, certain criteria were taken into account when defining the regions (important population centers, geographical characteristics, etc.). However, subjective factors, including lobbying, entered to a large extent into the determination of regional cities and the delimitation of regions. The fundamental problem of the territorial delimitation of today's regions is their link to the original districts established in 1960. This delimitation of territorial administrative units, districts, was already criticized several decades ago. These are territorial units that do not respect the micro-regional structure of the Czech Republic. 4. Proposals and discussions on the possibilities of changes in the territorial administrative division of the state.
Typ Název Vložil/a Vloženo Práva
Konference_Perspektivy_verejne_spravy_2021_sbornik.pdf   Verze souboru 1. 3. 2023

Vlastnosti

Název
Konference_Perspektivy_verejne_spravy_2021_sbornik.pdf
Adresa v ISu
https://repozitar.cz/auth/repo/54630/1465767/
Adresa ze světa
https://repozitar.cz/repo/54630/1465767/
Adresa do Správce
https://repozitar.cz/auth/repo/54630/1465767/?info
Ze světa do Správce
https://repozitar.cz/repo/54630/1465767/?info
Vloženo
St 1. 3. 2023 04:11

Práva

Právo číst
  • kdokoliv v Internetu
Právo vkládat
 
Právo spravovat
  • osoba RNDr. Patrik Mottl, Ph.D., uco 19375
  • osoba Dr. Ing. Luboš Sychra, uco 31003
Atributy
 
Princip_decentralizace_v_uzemne_spravni_organizaci_Ceske_republiky__se_zvlastnim_zretelem_na_uzemi_Moravy_a_Slezska.pptx   Verze souboru 1. 3. 2023

Vlastnosti

Název
Princip_decentralizace_v_uzemne_spravni_organizaci_Ceske_republiky__se_zvlastnim_zretelem_na_uzemi_Moravy_a_Slezska.pptx
Adresa v ISu
https://repozitar.cz/auth/repo/54630/1465768/
Adresa ze světa
https://repozitar.cz/repo/54630/1465768/
Adresa do Správce
https://repozitar.cz/auth/repo/54630/1465768/?info
Ze světa do Správce
https://repozitar.cz/repo/54630/1465768/?info
Vloženo
St 1. 3. 2023 04:11

Práva

Právo číst
  • kdokoliv v Internetu
Právo vkládat
 
Právo spravovat
  • osoba RNDr. Patrik Mottl, Ph.D., uco 19375
  • osoba Dr. Ing. Luboš Sychra, uco 31003
Atributy
 
Vytisknout
Přidat do schránky Zobrazeno: 29. 6. 2024 22:14