Other formats:
BibTeX
LaTeX
RIS
@misc{47227, author = {Vyhnánek, Ladislav and Blechová, Anna and Bátrla, Michael and Míšek, Jakub and Novotná, Tereza and Harašta, Jakub}, address = {Brno}, edition = {1. vydání}, keywords = {restrictive measures; comparative study; G20; proportionality}, language = {cze}, location = {Brno}, publisher = {Masarykova univerzita pro Ministerstvo vnitra České republiky}, title = {Proporcionalita krizových opatření omezujících svobodu pohybu}, year = {2021} }
TY - GEN ID - 47227 AU - Vyhnánek, Ladislav - Blechová, Anna - Bátrla, Michael - Míšek, Jakub - Novotná, Tereza - Harašta, Jakub PY - 2021 TI - Proporcionalita krizových opatření omezujících svobodu pohybu VL - 1. vydání PB - Masarykova univerzita pro Ministerstvo vnitra České republiky CY - Brno KW - restrictive measures KW - comparative study KW - G20 KW - proportionality N2 - Cílem této výzkumné zprávy bylo zmapovat trendy v omezujících opatření v návaznosti na řešení krize způsobené šířením koronaviru SARS-CoV-2 v rámci stálých členů G20 v období od 1. ledna 2020 do 30. června 2021. Klíčovou metodou byla komparace narativních případových studií. V návaznosti na tyto narativní případové studie jsme následně identifikovali obecné trendy a poukázali na jejich ústavněprávní a lidskoprávní limity. Hlavním závěrem je, že ačkoli se zkoumané země lišily v mnoha aspektech, docházelo v jejich rámci k omezování svobody pohybu v porovnatelných situacích a podle porovnatelných schémat. Rozsah omezení byl navázán na fáze (časové úseky), ve kterých se stát v rámci pandemie nacházel. V prvním časovém úseku šlo především o zamezení či pozdržení importu nákazy, docházelo tedy k omezení vstupu do země. Ve druhém časovém úseku již došlo k importu nákazy do země a hlavním cílem bylo lokalizovat nákazu uvnitř státu nebo minimalizovat či pozdržet její další šíření. Jedním z hlavních prostředků tak byla regionální opatření v podobě uzavření oblastí s vysokou mírou nákazy. Ve třetím časovém úseku již dochází k nelokalizovanému šíření nákazy. V tuto chvíli jednotlivé státy přistupovaly k plošným omezujícím opatřením v podobě uzavírání obchodů či služeb, zákazů vycházení či uzavření vzdělávacích zařízení. Za poslední časový úsek je pak možné označit období, kdy se státy pozvolným rušením omezujících opatření vracejí k běžnému chodu společnosti. Tyto fáze jsou důležité i pro posouzení ústavněprávních a lidskoprávních dopadů omezujících opatření. Omezující opatření totiž musí být navázaná na legitimní cíle a k těmto cílům musí být v racionálním vztahu. Následně musí projít testem nezbytnosti a také vyvažováním (testem proporcionality v užším slova smyslu). Jak je zřejmé ze shora uvedených časových úseků, posuzování se neděje ve statickém, ale ve vysoce dynamickém prostředí. Navíc je zatíženo empirickou nejistotou – na počátku ohledně vlastností šířícího se koronaviru a v dalším průběhu eventuálně ohledně vlastností jeho nových mutací. Ústavněprávní přezkum je schopný tolerovat poměrně vysokou míru empirické nejistoty, takže není nutné usilovat o volbu „perfektních“ omezujících opatření. Nicméně omezující opatření musí být založena (kumulativně) na racionálních úvahách a dostupných datech. ER -
VYHNÁNEK, Ladislav, Anna BLECHOVÁ, Michael BÁTRLA, Jakub MÍŠEK, Tereza NOVOTNÁ and Jakub HARAŠTA. \textit{Proporcionalita krizových opatření omezujících svobodu pohybu (Proportionality of Crisis Measures Restricting Freedom of Movement)}. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita pro Ministerstvo vnitra České republiky, 2021, 173 pp. 1. vydání.
|