B 2019

SYSTEMIC RISK IN POST-CRISIS FINANCIAL MARKETS

FRAIT, Jan, Michal BEZVODA, Petr BUDINSKÝ, Liběna ČERNOHORSKÁ, Jaroslav DAŇHEL et. al.

Basic information

Original name

SYSTEMIC RISK IN POST-CRISIS FINANCIAL MARKETS

Name in Czech

Systémová rizika na pokrizových finančních trzích

Authors

FRAIT, Jan (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution), Michal BEZVODA (203 Czech Republic, belonging to the institution), Petr BUDINSKÝ (203 Czech Republic, belonging to the institution), Liběna ČERNOHORSKÁ (203 Czech Republic), Jaroslav DAŇHEL (203 Czech Republic), Eva DUCHÁČKOVÁ (203 Czech Republic), Jan HÁJEK (203 Czech Republic), Hana HEJLOVÁ (203 Czech Republic), Mojmír HELÍSEK (203 Czech Republic, belonging to the institution), Narcisa KADLČÁKOVÁ (203 Czech Republic), Luboš KOMÁREK (203 Czech Republic, belonging to the institution), Zlatuše KOMÁRKOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution), Miroslav PLAŠIL (203 Czech Republic), Jarmila RADOVÁ (203 Czech Republic), Marek RUSNÁK (203 Czech Republic), Bohumil STÁDNÍK (203 Czech Republic) and Petr TEPLÝ (203 Czech Republic)

Edition

1. vyd. Prague, 154 pp. SCIENCEpress, 2019

Publisher

University of Finance and Administration

Other information

Language

English

Type of outcome

Odborná kniha

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Publication form

printed version "print"

RIV identification code

RIV/26138077:_____/19:#0000918

Organization

Celoškolská pracoviště (studium mimo fakulty) – Vysoká škola finanční a správní, a.s. – Repository

ISBN

978-80-7408-200-9

Keywords (in Czech)

systemová rizika, finanční trhy

Keywords in English

systemic risk; financial markets

Links

GA16-21506S, research and development project.
Změněno: 15/9/2020 17:32, RNDr. Patrik Mottl, Ph.D.

Abstract

V originále

The global financial crisis that started in 2007 represented a striking example of under-estimating risks of systemic nature. Both the academic research and the financial market regulation had overly focused on individual institutions’ risks in pre-crisis years. However, they had underestimated the risks across individual markets and financial institutions as well as their potential impact on asset prices. Moreover, risks were underestimated in terms of the macro-economically and financially stable economic environment, i.e. low-volatility and prosperous economic environment. This had resulted in strong risk appetite, and low risk aversion leading to overly low risk premiums, consequently causing optimistic expectations with regard to the future development of returns and general economic performance. Both international and national authorities responded to global financial crisis by plethora of regulatory changes. Systemic risk was acknowledged and macroprudential policies were instituted. Although the regulatory and economic/political response to the crisis mitigated number of problems, it likely failed to address fully the sources of systemic risk. First, it is because the regulatory overhaul focused primarily on the banking sectors opening thus avenues for systemic risk in other sectors. Second, some new sources of systemic risks emerged often associated with accommodative monetary policies of central banks.

In Czech

Globální finanční krize, která začala v roce 2007, byla výrazným příkladem podceňování rizik systémové povahy. Akademický výzkum i regulace finančního trhu se v předkrizových letech příliš soustředily na rizika jednotlivých institucí. Podcenili však rizika napříč jednotlivými trhy a finančními institucemi, jakož i jejich potenciální dopad na ceny aktiv. Kromě toho byla rizika podhodnocena z hlediska makroekonomického a finančního stabilního ekonomického prostředí, tj. Nízké volatility a prosperujícího ekonomického prostředí. To mělo za následek silný rizikový apetit a nízkou averzi k riziku, která vedla k příliš nízkým rizikovým prémiím, což následně vedlo k optimistickým očekáváním ohledně budoucího vývoje výnosů a obecné ekonomické výkonnosti. Mezinárodní i vnitrostátní orgány reagovaly na globální finanční krizi množstvím regulačních změn. Systémové riziko bylo uznáno a byly zavedeny makroobezřetnostní politiky. Ačkoli regulační a ekonomická / politická reakce na krizi zmírnila řadu problémů, pravděpodobně se nepodařilo plně řešit zdroje systémového rizika. Zaprvé je to proto, že revize regulačních opatření se zaměřila především na otevírání bankovních sektorů, čímž se v jiných odvětvích otevírají možnosti systémového rizika. Za druhé, objevily se některé nové zdroje systémových rizik často spojené s akomodativní měnovou politikou centrálních bank.

Files attached