2019
Výlet pana Broučka do 21. století
CINDLEROVÁ, JanaZákladní údaje
Originální název
Výlet pana Broučka do 21. století
Název česky
Výlet pana Broučka do 21. století
Název anglicky
Mr. Brouček's Trip to the 21st Century
Autoři
CINDLEROVÁ, Jana (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
1. vyd. Ostrava, Janáčkiana 2018. Sborník z 34. ročníku mezinárodní muzikologické konference Janáčkiana 2018, od s. 29-32, 4 s. 2019
Nakladatel
Ostravská univerzita
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
60403 Performing arts studies
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Odkazy
Organizace
Filozoficko-přírodovědecká fakulta – Slezská univerzita v Opavě – Repozitář
ISBN
978-80-7599-090-7
Klíčová slova česky
Janáček; opera; Národní divadlo; Daubnerová
Klíčová slova anglicky
Janáček; opera; National Theatre in Prague; Daubnerová
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 28. 12. 2019 03:38, Jana Cindlerová
V originále
V roce 100. výročí založení Československa uvedlo pražské Národní divadlo jedinou komickou operu Leoše Janáčka, kterou autor dokončil po mnohaletém hledání její ´správné podoby´ rok před vznikem státu a kterou uvedlo roku 1920 ve světové premiéře právě Národní divadlo. Důvod dramaturgické volby díla vytvořeného na základě dvou neméně slavných novel Svatopluka Čecha neměl být však primárně pietní: jak inscenátoři předeslali, uvedení opery slavící tytéž narozeniny jako stát mělo zapůsobit především konfrontačně – s důrazem na ironii a grotesknost příběhu „o chronických morálních neduzích českého člověka, či možná lépe – človíčka“. Janáčkova divoká opera se na česká jeviště vrací pravidelně – v každém poválečném desetiletí se objevila na některé z velkých českých operních scén alespoň jednou. Nyní se chce jejím prostřednictvím Národní divadlo vyjádřit k dnešku, což jistě není pro operní druh principiálně příznačné. O to zajímavější je pak další aspekt inscenace: režie se ujala – byť nikoli poprvé v české broučkovské inscenační tradici – žena. A mnohostranná slovenská umělkyně Sláva Daubnerová předložila vskutku svérázný výklad, stejně jako tomu bylo v případě jejích předchozích operních režií. Mimo jiné vyniká v jeho rámci otázka, kamže jsme to za těch slavných posledních sto let dotáhli…
Anglicky
In the 100th year after the foundation of Czechoslovakia, National Theatre in Prague staged the only comedic opera by Leos Janacek. It was originally finished after years of searching for its true form a year before the foundation of the country, and first produced in 1920 by the same National Theatre. The reason for reviving this work, which is based on two similarly famous novels by Svatopluk Cech, wasn’t primarily reverential. The production team explained that staging this opera, as old as the country itself, should create a confrontation - stressing the ironic and grotesque nature of the story about ‘chronic moral ailments of Czech people, or better - little people’. Janacek’s wild opera is regularly brought back to Czech stages; in each decade after the war it was staged at least once at one of the major Czech operas. Now the National Theatre attempts to use it as a commentary on the present day, which is an approach not necessarily typical in staging opera. Even more interesting is the fact that this production was directed by a woman - albeit not for the first time in this work’s production history. Multitalented Slovak artist Slava Daubnerova came up with a truly original interpretation, just as she had done in her previous work as an opera director. Among other things, she makes us wonder how far have we actually got in those 100 years…