D 2018

ZÁTĚŽ LAICKÝCH PEČOVATELŮ O SENIORY S DEPRESÍ

HOSÁKOVÁ, Jiřina; Zuzana HLUBKOVÁ a Lenka MATUŠKOVÁ

Základní údaje

Originální název

ZÁTĚŽ LAICKÝCH PEČOVATELŮ O SENIORY S DEPRESÍ

Název česky

ZÁTĚŽ LAICKÝCH PEČOVATELŮ O SENIORY S DEPRESÍ

Název anglicky

BURDEN OF NON-PROFESSIONAL CARERS OF SENIORS WITH DEPRESSION

Autoři

HOSÁKOVÁ, Jiřina (203 Česká republika, garant, domácí); Zuzana HLUBKOVÁ (203 Česká republika) a Lenka MATUŠKOVÁ (203 Česká republika)

Vydání

1. vyd. Nitra, SESTRY: HLAS V POPREDÍ – ZDRAVIE JE ĽUDSKÉ PRÁVO, od s. 18-26, 9 s. 2018

Nakladatel

Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

30215 Psychiatry

Stát vydavatele

Slovensko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/47813059:19510/18:A0000112

Organizace

Fakulta veřejných politik v Opavě – Slezská univerzita v Opavě – Repozitář

ISBN

978-80-558-1293-9

Klíčová slova česky

senior; deprese; pečovatel; zátěž; sestra

Klíčová slova anglicky

senior; depression; carer; burden; nurse

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 25. 4. 2019 09:55, Bc. Nikol Maďová

Anotace

ORIG EN

V originále

Studie byla zaměřená na problematiku zátěže laických pečovatelů v komunitní péči. Cíl: Cílem šetření bylo zmapovat nejvýznamnější zdroje zátěže laických pečovatelů pečujících o seniory s depresí v domácím prostředí. Metody: Sběr dat byl realizován formou nestrukturovaných individuálních rozhovorů, kdy laičtí pečovatelé volně hovořili na téma ošetřování nemocného seniora s depresí. Výsledky: Analýzou a kategorizací individuálních rozhovorů byly vydefinovány jako nejvýznamnější zdroje zátěže nedostatek času a psychická zátěž. Závěr: Z výsledků našeho šetření vyplývá potřeba systematického a komplexního monitoringu zátěže laických pečovatelů pečujících o nemocné s depresí a eliminaci důsledků zátěže vyplývající z pečování o tuto skupinu seniorů.

Anglicky

This study concerned the problem of non-professional carers in community care. Objective: The aim of the study was to describe the most significant sources of burden of non-professional caregivers of seniors with depression in the home environment. Methods: Data were collected in the form of unstructured individual interviews, where non-professional carers spoke freely about care of the seniors with depression. Results: Through analysis and categorization of individual interviews, we defined lack of time and psychological stress as the most significant sources of burden. Conclusion: The results of our survey show the need for systematic and comprehensive monitoring of the burden of non-professional caregivers of patients with depression and for elimination of the consequences of the burden of carers of this group of seniors.