Informační systém Repo 

Psychická zátěž jako rizikový faktor při ošetřování seniorů

česky | in English

Přihlášení

eduID.cz
 
HOSÁKOVÁ, Jiřina, Zuzana HLUBKOVÁ a Pavlina ŠTENCELOVÁ. Psychická zátěž jako rizikový faktor při ošetřování seniorů. In C E S T A K MODERNÍMU OŠETŘOVATELSTVÍ XIX. C E S T A K MODERNÍMU OŠETŘOVATELSTVÍ XIX. 1. vyd. Praha: Fakultní nemocnice v Motole, 2017. s. 67-71, 5 s. ISBN 978-80-87347-37-9.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Psychická zátěž jako rizikový faktor při ošetřování seniorů
Název česky Psychická zátěž jako rizikový faktor při ošetřování seniorů
Název anglicky MENTAL BURDEN AS A RISK FACTOR IN THE NURSING OF SENIOR PEOPLE
Autoři HOSÁKOVÁ, Jiřina (203 Česká republika, garant, domácí), Zuzana HLUBKOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Pavlina ŠTENCELOVÁ (203 Česká republika).
Vydání 1. vyd. Praha, C E S T A K MODERNÍMU OŠETŘOVATELSTVÍ XIX, od s. 67-71, 5 s. 2017.
Nakladatel Fakultní nemocnice v Motole
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Stať ve sborníku
Obor Nursing
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání elektronická verze "online"
WWW URL
Kód RIV RIV/47813059:19510/17:A0000027
Organizace Fakulta veřejných politik v Opavě - Slezská univerzita v Opavě
ISBN 978-80-87347-37-9
Klíčová slova česky Senior; sestra; psychická zátěž; přetížení; ošetřování
Klíčová slova anglicky Senior; nurse; mental burden; overstrain; nursing care
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnila: Zuzana Hlubková, učo 2080. Změněno: 5. 4. 2018 14:11.
Anotace
Práce sester je spojována s psychickou zátěží, která pramení nejčastěji z vysoké míry odpovědnosti, z neustálého kontaktu s lidmi a také z neustále se zvyšujících nároků a požadavků kladených na výkon povolání sestry. Při ošetřování seniorů je neopomenutelným faktorem i skutečnost, že sestry jsou nuceny zamýšlet se na vlastním stářím. Cíl: Cílem příspěvku je poskytnout aktuální poznatky o psychické zátěži sester pečujících o seniory a dále objektivizovat míru zátěže u sester pečujících o seniory na interních odděleních a na odděleních následné péče. Metodika: Do empirického šetření bylo osloveno celkem 120 sester pečujících o seniory ve čtyřech lůžkových zařízeních. Vlastní sběr dat byl proveden s použitím Meisterova dotazníku, který slouží k posouzení vnímání vlastní psychické zátěže. Výsledky: Následná analýza dat 95 respondentů ukázala, že 69 % respondentů z interních oddělení a 58 % respondentů z oddělení následné péče často pociťuje časový tlak. I přes tuto skutečnost 54 % sester z interních oddělení a 70 % sester z oddělení následné péče pociťuje uspokojení z práce a do zaměstnání chodí rádo. Zároveň uvedlo 60 % sester z interních oddělení a 47 % sester z oddělení následné péče skutečnost, že by nechtěly vykonávat jinou profesi. Jako zajímavou a duševně neotupující svou práci označilo 79 % sester z interního oddělení a 70 % sester z oddělení následné péče. Porovnání výsledků mezi sestrami z různých pracovišť bylo prokázáno, že sestry z oddělení následné péče mají tendence k přetížení, sestry z interních oddělení se pohybovaly ve zjištěných hodnotách na horní hranici normy. Závěr: Výsledky našeho šetření prokázaly větší psychickou zátěž u sester pečujících o seniory na odděleních následné péče. Zjištěné hodnoty u sester z interních oddělení se ale pohybovaly na horní hranici normy, což prokazuje zvýšenou zátěž při péči o seniory obecně.
Anotace anglicky
Summary: Nursing care is associated with a mental burden, which is usually based on a high level of responsibility, a permanent contact with humans and continuously increasing demands and requests on nursing staff. The fact that a nurse taking care of senior citizens is challenged by the idea of her own age can not be neglected. Aim: The goal of this work is to offer a recent knowledge on the mental burden in nurses taking care of senior people and objectively assess the level of burden in these nurses working at departments of internal medicine and follow-up care. Methods: We asked 120 nurses taking care of senior citizens at four in-patient departments to enter our study. We applied the Meister´s questionnaire which is meant to assess one´s own level of a mental burden. Results: The analysis in 95 respondents indicated that 69% of nurses at departments of internal medicine and 58% of nurses at departments of follow-up care feel to be pressed for time. Nevertheless, 54% of nurses at departments of internal medicine and 70% of nurses at departments of follow-up care are satisfied with thein own job and like to go to work. At the same time, 60% of nurses at departments of internal medicine and 47% of nurses at departments of follow-up care would not change their job. The work was described as interesting and mentally-challenging in 79% of nurses at departments of internal medicine and 70% of nurses at departments of follow-up care. The comparison of results among various workplaces indicated that the nurses at departments of followup care tend to be mentally overstrained, whilst the mental burden in the nurses at departments of internal medicine was at the higher normal level. Conclusions: Our results showed a higher mental burden in the nurses taking care of senior people at departments of follow-up care. However, the ascertained values in the nurses at departments of internal medicine were at the higher normal level, which reflects a generally increased mental burden in nursing of elderly citizens.
Vytisknout
Přidat do schránky Zobrazeno: 21. 11. 2019 03:36

Relevantní odkazy 

Další projekty

Službu Repozitar.cz provozuje Vývojový tým Informačního systému Masarykovy univerzity.


Nahoru | Aktuální datum a čas: 21. 11. 2019 03:36, 47. (lichý) týden | Přístupnost

Kontakty: repozitar(zavináč/atsign)fi(tečka/dot)muni(tečka/dot)cz