J 2017

Vznik falešných vzpomínek u dětí školního věku jako důsledek misinformace

ŽITNÍKOVÁ, Dominika a Lenka LACINOVÁ

Základní údaje

Originální název

Vznik falešných vzpomínek u dětí školního věku jako důsledek misinformace

Název anglicky

The creation of false memories of school-aged children as a consequence of misinformation

Autoři

ŽITNÍKOVÁ, Dominika (203 Česká republika, domácí) a Lenka LACINOVÁ (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

E-psychologie, Olomouc, Českomoravská psychologická společnost, 2017, 1802-8853

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

Psychologie

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Kód RIV

RIV/00216224:14230/17:00097234

Organizace

Fakulta sociálních studií – Masarykova univerzita – Repozitář

Klíčová slova česky

syndrom falešné paměti; misinformace; sugestibilita; zkreslení vzpomínek; zkreslující otázky

Klíčová slova anglicky

false memory syndrome; misinformation; suggestibility; changing memories; misleading question

Návaznosti

MUNI/A/1086/2016, interní kód Repo.
Změněno: 4. 9. 2020 08:28, RNDr. Daniel Jakubík

Anotace

ORIG EN

V originále

Lidská paměť není příliš přesná a spolehlivá, naopak je docela snadno zmanipulovatelná. Stačí i nenápadný podnět z okolí, který utkví v paměti, aby přepsal nebo se navázal na původní vzpomínky. Takto může dojít jak ke zkreslení původních vzpomínek, tak i k vytvoření zcela nových. Protože děti jsou sugestibilnější než dospělí, můžou být jejich vzpomínky a svědectví považovány za méně věrohodné. V tomto experimentu byl zkoumán vliv zkreslujících informací na původní vzpomínku u vzorku 107 dětí školního věku. Během misinformační procedury byla u 45,7 % dětí skrze sugestivní otázky vytvořena vzpomínka na něco, co nemohly vidět. Rozdíl mezi kontrolní a experimentální skupinou v chybování u kritické položky byl více jak 20%. Ke všem otázkám byla zařazena škála jistoty, aby se předešlo hádání odpovědí. Ukázalo se, že děti si sice jsou schopny zapamatovat přesné informace, ale při pokládání sugestivních dotazů v osobním rozhovoru se jejich paměť přizpůsobí novým podnětům a stává se nepřesnou v pozdějších výpovědích.

Anglicky

Human memory is not as correct and reliable as it might be considered, as it is possible to be manipulated easily. Even a small suggestion could influence the memory, leading to the distortion of original memory or a creation of a new one. Children are more suggestible than adults, so their memories and testimony could be considered less reliable or trustworthy. In this experiment the influence of misinformation to the memory is examined on the sample of 107 children of school age. During the misinformation procedure the memory have been altered in 45.7 % of cases using misleading suggestive questions. The difference between the experimental and control group in wrong answers to the critical item question was more than 20 %. There was a confidence scale attached to every question. According to the results, even if children are able to remember properly, in situations the suggestive questions are asked in a face-to-face interview, their memories adapt to the new information and become less reliable for further testimony.
Zobrazeno: 29. 6. 2025 17:59