Přehled o publikaci
2017
První filozofka s doktorátem: Elena Lucretia Cornarová Piscopiová.
KALNICKÝ, Juraj a Zdeňka KALNICKÁZákladní údaje
Originální název
První filozofka s doktorátem: Elena Lucretia Cornarová Piscopiová.
Název anglicky
The First Philosopher with a Doctorate: Elena Lucrezia Cornaro Piscopia
Autoři
KALNICKÝ, Juraj (203 Česká republika, domácí) a Zdeňka KALNICKÁ (203 Česká republika, garant)
Vydání
Pro-Fil, 2017, 1212-9097
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50300 5.3 Education
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/47813059:19510/17:A0000020
Organizace
Fakulta veřejných politik v Opavě – Slezská univerzita v Opavě – Repozitář
Klíčová slova anglicky
doctorate of philosophy; Elena Lucrezia Cornaro; Laura Bassi; Maria Gaetana Agnesi; Republic of Venice; University of Padua; University of Bologna
Změněno: 19. 3. 2018 17:19, Juraj Kalnický
V originále
Studie analyzuje podmínky a specifika, která vedla k tomu, že v roce 1678 získala na Univerzitě v Padově jako první žena na světě doktorát z filozofie Elena Lucrezia Cornarová. Autorka zpřítomňuje širší dobový kontext této výjimečné události. Upozorňuje na to, že i navzdory skutečnosti, že univerzity neumožňovaly řádné studium ženám, se Eleně Cornarové získat doktorát podařilo, a to díky souběhu několika okolností, které vytvořily příznivé podmínky pro jeho udělení. Z nich autorka vyzdvihuje zejména tradici intelektuálních center na renesančních dvorech na území dnešní Itálie, vedených vzdělanými aristokratkami; rozvoj Benátské republiky v 16. a 17. století, který ovlivnil i postavení žen, zejména z aristokratických rodin; otevřený přístup univerzit, zejména Univerzity v Padově a v Bologni, ke studiu žen. Hlavní pozornost je věnována rodinnému prostředí, životním osudům a studiu Eleny Cornarové. Na závěr jsou zmíněny další filozofky a vědkyně 17. a 18. století.
Anglicky
The paper analyzes the specific conditions leading to the fact that Elena Lucrezia Cornaro received the doctoral degree in philosophy in 1678 as the first woman in the world. The authors map the broader social and intellectual context of this extraordinary event. They underline the fact that universities did not accept women as regular university students at that time; however Elena Cornaro was successful due to the synergy of several circumstances which created favorable environment leading to her doctorate of philosophy. Among them, the authors focus on the tradition of intellectual centers at Renaissance courts on the territory of present-day Italy, organized by educated aristocratic women; the character of the Republic of Venice, having an impact on the position of aristocratic Venetian women; an open attitude of Italian universities, especially the University of Padua and the University of Bologna, towards women students. The main attention is given to Elena Cornaro‘s family environment, life and studies. At the end, other women philosophers and scientists of the 17th and 18th centuries are mentioned.