C 2016

Etika, étos a identita andragogiky

BENEŠ, Milan

Basic information

Original name

Etika, étos a identita andragogiky

Name (in English)

ETHICS, ETHOS AND IDENTITY OF ANDRAGOGY: HISTORICAL AND SYSTEMATIC IMPLICATIONS

Authors

BENEŠ, Milan (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)

Edition

1. vyd. Banská Bystrica, Etické kontexty andragogického posobenia, p. 49-62, 14 pp. 2016

Publisher

Belianum

Other information

Language

Slovak

Type of outcome

Chapter(s) of a specialized book

Field of Study

50300 5.3 Education

Country of publisher

Slovakia

Confidentiality degree

is not subject to a state or trade secret

Publication form

printed version "print"

RIV identification code

RIV/46358978:_____/16:00000004

Organization

Univerzita Jana Amose Komenského Praha s.r.o. – Repository

ISBN

978-80-557-1166-9

Keywords (in Czech)

Etika; étos; andragogická perspektiva; disciplinární status andragogiky;interdisciplinarita; empirické vědy o výchově; andragogické profese; morální výchova

Keywords in English

Ethic; etho; andragogical perspective; disciplinary status of andragogy; interdisciplinarity; empirical sciences of education; andragogical professions; moral education.

Tags

International impact, Reviewed
Changed: 28/10/2018 13:49, Milan Beneš

Abstract

ORIG CZ EN

V originále

Na počátku 19. století byla pedagogika chápána buď jako normy tvořící, preskriptivní disciplína v rámci etiky a sociální filozofie, nebo, a to především, jako výchovné umění. Objevovaly se první pokusy založit pedagogiku po vzoru přírodních věd, tedy jako empirickou vědu v pozitivistickém programu. Začalo se diskutovat, zda pedagogiku nenahradí interdisciplinárně pojaté vědy o výchově a zda nevznikne nějaké jednotná sociální věda. Jednou ze strategií obhájení vlastní identity bylo zdůrazňování etické dimenze pedagogiky a pedagogických činností. Později vznikající andragogika řešila strukturálně stejné problémy, přičemž normativní rozměr andragogiky byl a je nedílnou součástí andragogického diskursu.

In Czech

Na počátku 19. století byla pedagogika chápána buď jako normy tvořící, preskriptivní disciplína v rámci etiky a sociální filozofie, nebo, a to především, jako výchovné umění. Objevovaly se první pokusy založit pedagogiku po vzoru přírodních věd, tedy jako empirickou vědu v pozitivistickém programu. Začalo se diskutovat, zda pedagogiku nenahradí interdisciplinárně pojaté vědy o výchově a zda nevznikne nějaké jednotná sociální věda. Jednou ze strategií obhájení vlastní identity bylo zdůrazňování etické dimenze pedagogiky a pedagogických činností. Později vznikající andragogika řešila strukturálně stejné problémy, přičemž normativní rozměr andragogiky byl a je nedílnou součástí andragogického diskursu.

In English

At the beginning of the 19th century, pedagogy was treated as a prescriptive, standard-setting discipline within ethics and social philosophy or (in particular), as the art of education. First, attempts were made to follow the model of natural sciences, i.e. to develop pedagogy as an empirical science in a positivist programme. Discussions were held whether pedagogy could be replaced by interdisciplinary sciences of education and whether a unified social science would evolve. One of the strategies to defend pedagogy’s own identity was to emphasise the ethical dimension of pedagogy and pedagogical activities. Andragogy, which developed later, addressed structurally identical issues. The normative dimension of andragogy was and has remained an integral part of the andragogical discourse.