BENEŠ, Milan. Etika, étos a identita andragogiky. In Pavlov, Ivan, Schubert, Martin. Etické kontexty andragogického posobenia. 1. vyd. Banská Bystrica: Belianum, 2016, s. 49-62. ISBN 978-80-557-1166-9.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Etika, étos a identita andragogiky
Název anglicky ETHICS, ETHOS AND IDENTITY OF ANDRAGOGY: HISTORICAL AND SYSTEMATIC IMPLICATIONS
Autoři BENEŠ, Milan (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání 1. vyd. Banská Bystrica, Etické kontexty andragogického posobenia, od s. 49-62, 14 s. 2016.
Nakladatel Belianum
Další údaje
Originální jazyk slovenština
Typ výsledku Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor 50300 5.3 Education
Stát vydavatele Slovensko
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání tištěná verze "print"
Kód RIV RIV/46358978:_____/16:00000004
Organizace Univerzita Jana Amose Komenského Praha s.r.o. – Repozitář
ISBN 978-80-557-1166-9
Klíčová slova česky Etika; étos; andragogická perspektiva; disciplinární status andragogiky;interdisciplinarita; empirické vědy o výchově; andragogické profese; morální výchova
Klíčová slova anglicky Ethic; etho; andragogical perspective; disciplinary status of andragogy; interdisciplinarity; empirical sciences of education; andragogical professions; moral education.
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnil: Milan Beneš, učo 1110. Změněno: 28. 10. 2018 13:49.
Anotace
Na počátku 19. století byla pedagogika chápána buď jako normy tvořící, preskriptivní disciplína v rámci etiky a sociální filozofie, nebo, a to především, jako výchovné umění. Objevovaly se první pokusy založit pedagogiku po vzoru přírodních věd, tedy jako empirickou vědu v pozitivistickém programu. Začalo se diskutovat, zda pedagogiku nenahradí interdisciplinárně pojaté vědy o výchově a zda nevznikne nějaké jednotná sociální věda. Jednou ze strategií obhájení vlastní identity bylo zdůrazňování etické dimenze pedagogiky a pedagogických činností. Později vznikající andragogika řešila strukturálně stejné problémy, přičemž normativní rozměr andragogiky byl a je nedílnou součástí andragogického diskursu.
Anotace česky
Na počátku 19. století byla pedagogika chápána buď jako normy tvořící, preskriptivní disciplína v rámci etiky a sociální filozofie, nebo, a to především, jako výchovné umění. Objevovaly se první pokusy založit pedagogiku po vzoru přírodních věd, tedy jako empirickou vědu v pozitivistickém programu. Začalo se diskutovat, zda pedagogiku nenahradí interdisciplinárně pojaté vědy o výchově a zda nevznikne nějaké jednotná sociální věda. Jednou ze strategií obhájení vlastní identity bylo zdůrazňování etické dimenze pedagogiky a pedagogických činností. Později vznikající andragogika řešila strukturálně stejné problémy, přičemž normativní rozměr andragogiky byl a je nedílnou součástí andragogického diskursu.
Anotace anglicky
At the beginning of the 19th century, pedagogy was treated as a prescriptive, standard-setting discipline within ethics and social philosophy or (in particular), as the art of education. First, attempts were made to follow the model of natural sciences, i.e. to develop pedagogy as an empirical science in a positivist programme. Discussions were held whether pedagogy could be replaced by interdisciplinary sciences of education and whether a unified social science would evolve. One of the strategies to defend pedagogy’s own identity was to emphasise the ethical dimension of pedagogy and pedagogical activities. Andragogy, which developed later, addressed structurally identical issues. The normative dimension of andragogy was and has remained an integral part of the andragogical discourse.
Vytisknout
Přidat do schránky Zobrazeno: 5. 5. 2024 17:08