V originále
V současných diskuzích o vzniku lidské řeči se stále více prosazuje evoluční psychologie. S ní vstupují do oblasti, kterou tradičně spravovala (spolu s vývojovou psychologií) kognitivní psychologie, argumenty etologické, sociobiologické, anatomické, genetické, ba i klimatologické a ekologické. Hledat dnes počátky řeči vyžaduje syntézu mnoha, na první pohled od sebe velmi odlišných, poznatků. Jedním z takových nepravděpodobných spojení je i vztah mezi vynálezem kompozitních nástrojů (např. oštěp s kamenným hrotem) a vznikem jednoho z plánů řeči - narativního plánu. Autor příspěvku představí doplněnou teorii S. H. Ambrose, která hledá vzájemné příčinné vazby mezi osvojením si jistých technologických postupů (tvorba kompozitních nástrojů) a vznikem nových kognitivních modulů, které se staly základem pro další rozvoj mj. sociálních vztahů našich předků. Současné možnosti datace pravěkých artefaktů díky této teorii patrně umožňují nepřímo datovat také procesy psychické, které jsou z podstaty archeologicky přímo nedochovatelné. Je možné vznik narativního plánu jazyka (narativního modulu) posunout na počátek středního paleolitu (před 300 000 lety) a vložit jej do úst H. heidelbergensis? Nebo lze nalézt alternativní výkladové modely, které se při výkladu vzniku kompozitních nástrojů bez účasti verbálních procesů obejdou?
Anglicky
In current discussions about the origin of human language the evolutionary psychology is increasingly gaining its position. With it enter into discussion (traditionally managed by developmental and cognitive psychology) behavioral arguments, sociobiological, anatomical, genetic, and even climatological and ecological arguments. Search for the beginnings of speech requires synthesis of many, at first glance, very different kinds of information. One such improbable connection is the relationship between the invention of composite tools (eg. stone-tipped spear) and the emergence of one of the levels of the speech - the narrative level. The author presents modified theory of prof. S.H. Ambrose. Current possibilities of dating of prehistoric artifacts due to this theory seems to make possible indirectly to date also psychological processes that are inherently archaeologically directly unpreservable. Is it possible to move the emergence of narrative level of language (narrative module) to to the beginning of the Middle Palaeolithic (300,000 years ago) and paste it into a mouth of H. heidelbergensis? Or can we find alternative explanatory models?