Příspěvek představuje současnou sekularizaci jakožto šanci pro náboženskou pedagogiku, která může v sekularizovaném světě nabídnout jistou orientaci pro současného mladého člověka. Příspěvek se snaží na krátké analýze procesu sekularizace v dějinách Evropského myšlení ukázat, že pojetí světa jakožto autonomního prostředí pro život člověka, stojí již v samotných principech židovsko-křesťanské filosofie a teologie. Proto není třeba se vůči sekularizaci explicitně ve všech směrech vymezovat. Sekularizace je naopak jedinečnou výzvou pro současné učitele náboženství a křesťanské pedagogy k úspěšnému kérygmatickému hlásání.