V originále
Wittgenstein is committed to the idea of analysis in the Tractatus. His logical analysis aims to reveal a hidden form of the proposition in terms of ultimate elements and their mutual logical relations. Wittgenstein abandoned this metaphysical commitment in his late philosophy. The aim of this paper is to show that Wittgenstein put forward a restricted idea of analysis throughout his philosophical writings. This idea relies on two theoretical distinctions. The first is that between cause and reason and the second between external and internal relations. I shall argue that the former distinction is a special case of the latter and so, for our purposes, we can take it as one fundamental difference. This difference might be confused in the surface grammar. The aim of Wittgenstein's analysis is to reveal the difference. Finally, I will indicate some philosophical problems that can be surmounted using this difference.
In Czech
Většina současných interpretací Traktátu se shoduje v tom, že Wittgenstein v tomto díle zastával ideu logické analýzy inspirovanou Russellovým přístupem k určitým deskripcím. Cílem logické analýzy v tomto smyslu je odhalit skrytou formu propozice a popsat ji pomocí jednoduchých elementů a jejich relací. Dále se mnoho komentátorů shoduje v tom, že se Wittgenstein později vzdal myšlenky skryté logické formy a tím i logické analýzy. Cílem tohoto příspěvku je ukázat, že toto platí jen omezeně a že jistou podobu logické analýzy zastával Wittgenstein i ve svém pozdním díle. Tato metoda analýzy spočívá na následujících teoretických distinkcích: mezi příčinou a důvodem (motivem) a mezi interními a externími relacemi. Nejprve chci ukázat, že první distinkce je speciálním případem té druhé. Tato distinkce ale nemusí být zřejmá v přirozeném jazyce. Cílem logické analýzy (vět přirozeného jazyka) je tak určení, zda vyjadřují interní či externí relaci. Dále chci zabývat členy těchto relací. Interní relace jsou možné jen v rámci nějakého pojmového systému (případně později v rámci jazykové hry), a tudíž se jedná o čistě pojmové relace. Externí relace jsou naopak vlastními relacemi mezi jednotlivými objekty. Interní relace se týkají jazyka, externí toho, o čem jazyk vypovídá. Odhalení této distinkce je tak cílem logické analýzy, o niž Wittgenstein usiloval napříč svým dílem.