V originále
Nezáleží na tom, zda sociální vědec vychází z dat zaznamenaných během neformálních rozhovorů v rámci zúčastněného pozorování do terénního deníku, z nahrávek a přepisů individuálních nebo skupinových nestrukturovaných či polostrukturovaných rozhovorů nebo z rozličných textových záznamů (elektronické, tištěné nebo ručně psané povahy), které vznikly nezávisle na jejích aktivitách. Vždy tato data do jeho vlastního textu vstupují jako podklady k popisné reprezentaci a formulování analytických výroků. Mezi primární výpovědí a sociálněvědným textem tak dochází k celému řetězci transformací. Tyto transformace představují na jedné straně vlastní smysl vědecké práce, na straně druhé však představují řadu kroků, během nichž je velice snadné místo transformací nad primárními výpověďmi provést řady transformací v primárních výpovědích samotných. Jakým způsobem k tomu dochází, jaké to má důsledky pro kvalitu vlastní teoretické práce a jakým způsobem se s tímto problémem vyrovnat je předmětem tohoto konferenčního příspěvku.
In English
Independently on the origin of the texts used as data in research, these texts enter into an anlysis and become variously intertwined with the analytical text writen by the researcher. In the process of writing the data undergo numerous transformations. Some of them are inevitable, in fact desired part of the scientific writing. Too often, however, the scientific text is less a result of the transformative work based on the data, and more the result of the transformations within the data. Or, to put it simply, of adapting, instead of respecting the data. Such a work of adaptation, instead of analysis, is based on discreet operations based simply on too easy acceptance of scientist's cultural presumptions and socialy shared orders of dicourse. How some of these presumptions and orders of discourse cause hradly noticeable, but analyticaly, politicaly and ethicaly important transformations within the data is demonstrated by some seemingly unproblematic notions related to Indian religions.